Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
18.10. 2017 Brány ZOO prekročil dvestotisíci návštevník
ZOO Košice Dnes krátko pred poludním prešiel bránou ZOO dvestotisíci návštevník. Stala sa ním Larisa Vitnin z hlavného mesta Izraelu Tel Aviv. Návštevu ...
17.10. 2017 WAZA: Náš čas je nyní
UCSZOO Více než 250 pŕedstavitelů předních zoologických zahrad a akvárií z více než 40 zemí se shromáždilo v Berlíně, aby na 72. Výroční konferenci ...
15.10. 2017 Anakondy velké prozkoumávají zbrusu novou expozici
ZOO Brno Bez problémů a velmi rychle proběhlo v úterý dopoledne stěhování největších hadů v brněnské zoo. Tři anakondy velké mají v nové expozici ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
Novinky


Brány ZOO prekročil dvestotisíci návštevník

středa, 18. října 2017 14:25

ZOO Košice

Dnes krátko pred poludním prešiel bránou ZOO dvestotisíci návštevník. Stala sa ním Larisa Vitnin z hlavného mesta Izraelu Tel Aviv. Návštevu Košíc, vrátane ZOO, dostala ako darček k narodeninám od manžela Sergeja, ktorý ju sprevádzal. Offroad jazde i taške s upomienkovými predmetmi sa úprimne potešili. „Sme dojatí , odnesieme si domov nesmierne milú spomienku na vašu ZOO,“ povedal Sergej Vitnin. Ako prezradil, na Slovensku už boli, ale  v Košiciach sú prvý raz. Historické centrum mesta ich uchvátilo, rovnako zoologická záhrada s veľkými výbehmi pre zvieratá. Vitninovci, ktorí sú manželmi dvadsaťpäť rokov, pochádzajú z Kazachstanu, avšak krátko po svadbe sa rozhodli pre život v krajine svojich predkov. Štvordňový pobyt v Košiciach ukončia v sobotu.
Aj keď v minulom roku sme tento počet dosiahli začiatkom septembra,   dvestotisíc návštevníkov od začiatku roka  považujeme za úspech. Tohtoročnú návštevnosť totiž od začiatku roka ovplyvňovalo viac negatívnych okolností. Hneď začiatkom roka to bola vtáčia chrípka, ktorá na 5 týždňov úplne zatvorila brány ZOO a  ďalšie dva týždne fungovala len čiastočne, s tretinovým návštevníckym okruhom. Tento rozpačitý začiatok roka mal pokračovanie v nasledujúcich mesiacoch, keď si  podstatná časť verejnosti spájala ZOO s informáciami o zatvorení areálu. V apríli, keď už odznela vtáčia chrípka a jej dôsledky, bolo mimoriadne zlé počasie. Nepriaznivý začiatok roka z pohľadu návštevnosti prelomili až mesiace máj, jún a júl, keď do areálu ZOO zavítalo takmer 113 tisíc návštevníkov. Top mesiacom sa stal júl s počtom takmer 45 tisíc. August s extrémnymi horúčavami , naopak, sklamal.  Od roku 2013 prekonáva košická ZOO hranicu 200 tisíc, čiže za posledných päť rokov do nej zavítalo vyše milión návštevníkov.
2001jpg.JPG
 

WAZA: Náš čas je nyní

úterý, 17. října 2017 08:49

UCSZOO

Více než 250 pŕedstavitelů předních zoologických zahrad a akvárií z více než 40 zemí se shromáždilo v Berlíně, aby na 72. Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) projednali klíčové otázky, jako je ochrana, animal welfare (dobré životní podmínky zvířat), odpad v mořích, nelegální obchod s volně žijícími zvířaty a problematika palmového oleje. Konference se koná od 15. října do 19. října.

Konference přezkoumá současné společenské, kulturní a reálné přínosy zoologických zahrad a akvárií. Jako hlavní myšlenku konference WAZA zvolila "Náš čas je nyní", aby zdůraznila, jakou klíčovou roli v globálním boji na ochranu dpřírody hrají zoologické zahrady a akvária.

"Jsme hrdí na to, že jsme na naší výroční konferenci dokázali shromáždit přední odborníky z celého světa", řekl předseda Výkonné kanceláře WAZA Doug Cress. "Zoologické zahrady a akvária již tvoří silnou ochranářskou síť a je na čase, aby se tato komunita dostala do popředí globálního úsilí o ochranu životního prostředí. Tato konference přezkoumá možnosti spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi zabývajícími se ochranou přírody."

Ředitel Zoo a Tierparku Berlín Dr. Andreas Knieriem je hrdý na to, že Berlín může při této prestižní příležitosti přivítat tolik zoologů. "Doufáme, že toto setkání využijeme ke sdílení příkladů osvědčených postupů a stanovení konkrétních cílů do budoucna. Jsme si velmi dobře vědomi odpovědnosti, kterou neseme."

Součástí konference WAZA bude výzva k získání finančních prostředků a zlepšení povědomí na ochranu sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus) a saoly (Pseudoryx nghetinhensis), dvou kriticky ohrožených druhů na pokraji vyhynutí.

V rámci konference vystoupí řada významných řečníků, včetně Johna Scanlona, generálního sekretáře CITES, Jona Paula Rodrigueze, předsedy komise IUCN pro přežití druhů, a Erika Solheima, výkonného ředitele OSN pro životní prostředí.

Rodriguezova prezentace přezkoumá, zda IUCN a její dlouhodobé spojení se zoologickými zahradami a akvárii opravdu ovlivňuje celosvětové úsilí o ochranu přírody, zatímco Solheim prozkoumá způsoby práce s předními zoologcickými zahradami a akvárii , jak se poprat s ohrožením biologické rozmanitosti.

72. Výroční konference WAZA se koná v Berlíně. Jejím hostitelem jsou tři zařízení, které tvoří Zoologickou zahradu a. s.: Zoo Berlín, Akvárium Berlín a Tierpark Berlín.

 

waza-fotojpg.jpg

 

Anakondy velké prozkoumávají zbrusu novou expozici

neděle, 15. října 2017 16:09

ZOO Brno

Bez problémů a velmi rychle proběhlo v úterý dopoledne stěhování největších hadů

v brněnské zoo. Tři anakondy velké mají v nové expozici větší vodní plochu, vyhřívaný kamenný blok a vodopád.

 

vypusteni_800jpg.jpg

Všechny anakondy jsme při přesunu také změřili a zvážili. Největší samice váží 58,5 kg a měří 4,5 m, druhá samice má 34,1 kg a měří 3,4 m a samec je dlouhý 2,65 m a váží 18 kg. Jsou to sourozenci, kteří se narodili v roce 2002. Zoo Brno je v roce 2004 odkoupila od soukromníka. Tehdy měli asi 1,5 metru.

 

NA VIDEO Z CHYTÁNÍ A MĚŘENÍ ANAKOND SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE.

„Anakonda velká je škrtič, obývá sever Jižní Ameriky a většinu života tráví ve vodě (jezera, slepá ramena velkých řek), která nadnáší její mohutné tělo. Je překvapivě rychlý a obratný plavec. Loví ze zálohy, většinou z vody, ale dokáže i dobře šplhat,“ řekl kurátor chovu plazů Petr Šrámek.

 

nejvetsi-samice2_800jpg.jpg

V přírodě jsou oblíbenou potravou anakond kapybary, ale nepohrdnou ani krokodýly, ptáky, nebo jinými savci. Známé jsou i případy usmrcení člověka. Nejdelší doložený exemplář měřil téměř devět metrů (krajty mohou být delší, ale jsou mnohem subtilnější). Anakondy drží primát, co se týče nejtěžšího hada planety s hmotností až několika set kilo. Jsou vejcoživorodé, tedy samice rodí mláďata ve vaječných obalech, které ihned praskají. Rodí ve vodě a o mláďata, která měří téměř jeden metr, se dále nijak nestará.

 

poprve-u-vodopadu_800jpg.jpg

Původní expozice měla 4,5 m2, v novém teráriu mohou tito plazi využít prostor asi 17 m2. Jeho výstavba stála přes milion korun.

 

na-prenos-samce-stacil-jeden-clovek_800jpg.jpg

 

Mláďata tygra malajského v Zoo Praha

čtvrtek, 12. října 2017 20:54

ZOO Praha

Dvě mláďata kriticky ohroženého tygra malajského, která se v Zoo Praha narodila minulý týden, budí mimořádný zájem. Včera se je chovatelům podařilo poprvé zkontrolovat.  Jde o samičku a samečka.


Větší samec váží 1,75 kg a je velmi vitální. Nejistota však nadále trvá u menší samice, jejíž příchod na svět provázely komplikace. Ta má nyní váhu 1,05 kg. Stále tak není vyhráno.


atkou koťat je jedenáctiletá Banya, která je v pražské zoo od roku 2007. Otcem je pak o rok mladší samec Johann. První potomky měl pár již letos v březnu, ale odchov se nezdařil, jelikož mláďata byla příliš malá a Banya byla nezkušená prvorodička. Tentokrát je její péče o tygřata příkladná.


V Evropě žije pouze 17 dospělých tygrů malajských a odchovy se doposud mohly pyšnit jen dvě zoo. Navíc poslední úspěch se datuje do roku 2013. Ve volné přírodě se počet dospělých jedinců tohoto poddruhu odhaduje na 250 až 340.

V Zoo Praha se narodila dvě mláďata tygra malajského. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila dvě mláďata tygra malajského. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha

Alena Šteffelová

 

Herci Astorky krstili tučniaky

sobota, 07. října 2017 17:53

ZOO Košice

Verdi, Salieri, Olaf, Rachmaninov a Pina. Toto sú oddnes mená tučniakov, ktoré pokrstili v košickej ZOO herci divadla Astorka Korzo 90 Peter Šimun, Marián Labuda, ml., Zuzana Konečná a Anka Šišková. Tučniakom jednopásym, ktoré košická ZOO chová ako jediná na Slovensku zaželali šťastný a zdravý život. Slávnostný krst sa konal pri príležitosti Svetového dňa zvierat, ktorý sa oslavuje od roku 1931, keď sa vo Florencii konala Európska konferencia ekológie. Pripadol na 4. októbra, teda na dátum, ktorý sa  spája sa s osobou sv. Františka z Assisi, ktorý bol veľkým milovníkom zvierat. ZOO Košice chová tučniaky od roku 2008. Tento rok bol v histórii ich chovu najúspešnejší, keď v kŕdli týchto nelietavých vtákov pribudlo päť mláďat, ktoré sa vyliahli v apríli a začiatkom mája. V súčasnosti chová ZOO 18 jedincov. Dĺžka inkubácie je 39 – 42 dní. Domovom týchto tučniakov je Južná Amerika, pobrežie Chile a Peru. V prírode patria ku druhom, ktorým hrozí vyhynutie. Príčinou je nadmerný rybolov, ktorý pripravuje tučniaky o potravu. Svetový deň zvierat je venovaný všetkým zvieratám na svete. Upozorňuje, že nielen ľudia, ale aj oni potrebujú v životných útrapách pomoc a že majú právo na životný priestor.

dsc_0297jpg.JPG

dsc_0315jpg.JPG

 

dsc_0319jpg.JPG

 

dsc_0358jpg.JPG

 

dsc_0391jpg.JPG

 

 

 

Do bojnickej zoo pribudol vzácny žeriav

středa, 04. října 2017 15:00

ZOO Bojnice

facebook-page-cover-photojpg.jpg

Po prvýkrát v histórii chováme v našej zoo vzácneho žeriava príveskového (Bugeranus carunculatus). Je to najväčší zo šiestich druhov afrických žeriavov. Môže byť vysoký až 175 cm a charakterizuje ho holá koža medzi očami a zobákom s červenými bradavičkami, ktorá je pod zobákom predĺžená do tzv. príveskov. Patrí medzi pomerne vzácne druhy.

Je veľmi závislý od rozsiahlych systémov mokradí, v Afrike je jeho výskyt obmedzený len na niekoľko oblastí
vo východnej a južnej časti kontinentu. Populácia v prírode bola odhadnutá na súčasných 6-8 tisíc jedincov. Najviac ich prežíva v Zambii, najmä v okolí rieky Zambezi a v mokradiach Národného parku Kafue.

Žeriav príveskový je raritne chovaným druhom, v zoologických záhradách sa úspešne rozmnožuje len ojedinele. V súčasnosti ho chová iba 15 zoologických záhrad a vtáčích parkov v Európe.

 

 

 

Zoo Praha se podílí na záchraně sajg mongolských, přispěla na jejich výzkum

středa, 04. října 2017 10:12

ZOO Praha

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou. Ta je kriticky ohrožená a její situaci ještě zhoršila letošní epidemie moru malých přežvýkavců. Na západě země tak přežívá méně než pět tisíc jedinců. Zoo Praha se proto nyní rozhodla financovat ze sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“ nákup deseti telemetrických obojků určených pro monitoring jejich pohybu.

Sajga mongolská je středně velká příbuzná antilop a k jejím typickým znakům patří široké, daleko od sebe posazené nozdry, které jsou prodloužené a namířené dolů. Tento poddruh sajgy je přitom ještě mnohem vzácnější než známější sajga tatarská, která žije v Kazachstánu a v ruské Kalmýkii.

Všech deset telemetrických obojků v ceně 12 000 euro pořízených díky Zoo Praha již nosí sajgy. Ty v minulých dnech pracovníci mongolské ochrany přírody, Wildlife Conservation Society Mongolia a World Wildlife Fund Mongolia, odchytili ve třech oblastech jejich výskytu v polopouštích Chovdského a Gobialtajského ajmagu.

„Díky satelitnímu sledování bude možné detailně monitorovat pohyb sajg a data, která získáme, pomohou nejenom lépe poznat život těchto pozoruhodných zvířat, ale také přispějí k tomu, aby bylo možné účinněji čelit jejich postižení nákazami, které se na ně přenášejí z dobytka,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, který se odchytu a značení sajg spolu s kolegy zúčastnil, a doplňuje: „Samotný odchyt sajg, které jsou nesmírně plaché a dokáží běžet až rychlostí 80 km/h, byl v rovinatém terénu velmi náročný. I když jsem tomu zpočátku nevěřil, díky zkušenosti mongolských ochránců přírody se všech deset sajg podařilo v plánovaném termínu odchytit do sítí nastražených v mírných proláklinách. Byla to opravdu mistrovská práce, na níž se v dokonalé koordinaci podílelo vždy deset až patnáct lidí vybavených terénními automobily a motocykly.“


Během svého pobytu v Mongolsku pracovníci Zoo Praha rovněž předali nově zakoupený motocykl strážcům Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A. Jde o první příspěvek, jímž se Zoo Praha zapojuje do ochrany mimořádně vzácných divokých velbloudů a rovněž medvědů gobijských. V rámci oslav 25. výročí prvního návratu koní Převalského do Mongolska pak ředitel pražské zoo Miroslav Bobek převzal nejvyšší mongolské ocenění za zásluhy v ochraně přírody, které mu udělila mongolská ministryně životního prostředí Dulamsuren Ojunchorol. Oceněni byli rovněž Jaroslav Šimek a Roman Vodička ze Zoo Praha a David Klement a Milan Laniak ze Vzdušných sil Armády České republiky.


Projekty Zoo Praha na ochranu ohrožených druhů můžete podpořit prostřednictvím sbírkového konta Pomáháme jim přežít s číslem 43–6804660247/0100, a také pomocí DMS. Cena jednorázové DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, na projekt pak putuje částka 29, 59 nebo 89 Kč. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar sms zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777. Poslední a nejnovější možností jak přispět jsou platební kiosky umístěné v areálu Zoo Praha.

Samec sajgy mongolské vbíhá do sítě pro odchyt zvířat. Tito sudokopytníci patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat a Zoo Praha přispěla na jejich výzkum. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Samec sajgy mongolské vbíhá do sítě pro odchyt zvířat. Tito sudokopytníci patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat a Zoo Praha přispěla na jejich výzkum. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pan Gantulga z WWF ukazuje telemetrické obojky, které pomohou sledovat migrační trasy sajg mongolských. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pan Gantulga z WWF ukazuje telemetrické obojky, které pomohou sledovat migrační trasy sajg mongolských. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

Prvý byvol v našej ZOO

pondělí, 02. října 2017 17:23

ZOO Košice

Pred štyrmi dňami sme zo ZOO Miškolc doviezli byvola vodného (Bubalus arnee f. bubalis). Je to samička, ktorá sa narodila v decembri minulého roka a je vôbec prvým byvolom v histórii košickej ZOO. Ide o domestikovanú formu byvola arni, ktorý žije v juhovýchodnej Ázii . Byvol vodný je však menší a využíva sa v širokom spektre ako pomocník v poľnohospodárstve. V Taliansku sa byvolie mlieko používa na výrobu známeho syra Mozarella. Byvol vodný výborne pláva, potápa sa a veľmi rád sa váľa v bahne.  Ide o veľmi inteligentné zviera. K ľuďom, ktorých pozná, sa správa dobrácky. Tým sa líši od väčšiny byvolov, ktoré sú skôr agresívne.  Byvol vodný má spravidla čiernu srsť a samce môžu dosiahnuť hmotnosť až 900 kilogramov. Samice sú menšie.  Rohy sú vrúbkované a majú ich obe pohlavia. Samčie sú podstatne dlhšie a môžu merať až 150 centimetrov. Samica rodí jedno mláďa po 10-mesačnej gravidite.

Návštevníci môžu nájsť byvola vodného v susedstve tiav dvojhrbých. V Európe tento druh chová 17 inštitúcií, na Slovensku iba ZOO Košice.

 

dsc_0186jpg.JPG

 

dsc_0188jpg.JPG

 

dsc_0191jpg.JPG

 

dsc_0192jpg.JPG

 

V Zoo Brno je k vidění největší holub světa

pátek, 29. září 2017 10:20

ZOO Brno

Korunáč Sclaterův (Goura sclateri) je další zajímavý ptačí druh, který je nově chován v Zoo Brno. Samice tohoto největšího holuba světa přijela na Mniší horu z Děčína.

 

korunac_570jpg.jpg

“Korunáči patří mezi měkkozobé, mezi nimiž vynikají nejen svojí velikostí, ale i krásou. Všechny čtyři druhy žijících korunáčů jsou od vyhynutí dronte mauricijského (Raphus cucullatus) největšími žijícími holuby na světě,” upřesnil kurátor chovu ptáků RNDr. Petr Suvorov, Ph.D.

Korunáči obývají tropické deštné lesy Nové Guineje a dosahují velikosti dospělého brojlera s váhou kolem 2,5 kilogramu. Živí se plody a semeny. Mívají jediné vejce, které inkubují asi měsíc. O mládě se starají oba rodiče.

“I když umí létat, raději se přesouvají pěšky nebo pouze krátkými přelety mezi větvemi stromů. Společně s kasuáry patří k největším zvířatům Nové Guineje, takže jsou častým loveckým terčem místních obyvatelů,” doplnil Suvorov.

Korunáč Sclaterův je podle IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) řazen spolu s korunáčem vějířovým (Goura victoria) mezi druhy téměř ohrožené, zbývající korunáč novoguinejský (Goura scheepmakeri) a korunáč chocholatý (Goura cristata) patří do kategorie druhů zranitelných. V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií jsou na korunáče, s výjimkou jednoho druhu, vedeny plemenné knihy.


Zoo Brno tak pokračuje v rozšiřování kolekce chovaných ptáků. V tomto roce se návštěvníci mohli poprvé podívat například na vousáky červenožluté, leskoptve purpurové nebo čírky skořicové.

“V současné době sháníme pro samici korunáče také samce. Doufáme, že se nám to podaří v následujících měsících,” uzavřel Suvorov.


 

Medveď Žabo testoval kontajner

úterý, 26. září 2017 15:54

ZOO Košice

Spoločnosť pre výskum, vzdelávanie a spolužitie s prírodou dnes v našej ZOO testovala kontajner, resp. jeho odolnosť voči medveďom. Išlo o testovanie klasického 1100 - litrového kontajnera, ktorý upravil výrobca. Lákadlom pre medveďa Žaba boli vianočka, melón, arašidové maslo, med, ryby, ale aj malinová esencia, ktorá rozvoniavala z kontajnera a šteklila chuťové poháriky maca. Aj tento raz dostal medveď hodinu nato, aby sa pokúsil zhostiť týchto dobrôt. Kontajner odolal.  Spoločnosť pre výskum, vzdelávanie a spolužitie s prírodou (SWS – Slovak Wildlife Society) v spolupráci s výrobcom kontajnerov zorganizovala toto testovanie už druhýkrát. Výrobca spoločnosť Meva – SK na výrobu kontajnera použila trikrát hrubší  plech. „Vybavili sme ho dvojbodovým uzamykateľným systémom a protizápachovú gumu sme vymenili za zosilnenú kovovú lištu, ktorá zabraňuje otvoreniu kontajnera“ – povedal obchodný manažér tejto spoločnosti Martin Chyla.

„Toto je už tretí test špeciálne upraveného kontajnera. Kontajner so zabezpečením proti medveďom  sme testovali už na území TANAP-u v teréne s voľne žijúcimi medveďmi za použitia fotopascí, a to  priamo v Tatrách pri penzióne. Druhý test bol proti mechanickému poškodeniu za využitia zvozových vozidiel na komunálny odpad. Všetky tri testy boli úspešné“, povedal predseda SWS Robin Rigg.
„Na testovaní proti mechanickému poškodeniu bolo zaujímavé, že sme simulovali ročný cyklus vývozu odpadu a kontajner odolal“, povedal koordinátor projektu z SWS Michal Haring. Dodal tiež, že na   projekte sa podieľa široké spektrum spoločností, ale aj jednotlivcov, pričom koordinátori zohľadňujú aj názory  laickej verejnosti.
Úspešnosť dvojročného testovania potvrdil aj strážca TANAP-u Miro Brezovský, ktorý na margo problematiky správania sa medveďov povedal: „ Všetky pokusy zo strany medveďov boli neúspešné a určite na základe testov by bola vhodná inštalácia týchto kontajnerov  do problémových oblastí .“
Podobné testy sa uskutočňujú pravidelne v americkom Grizzly & Wolf Discovery Center, kde prebiehajú testy všetkých nových kontajnerov zabezpečených proti medveďom.
dsc_0111jpg.JPG

dsc_0121jpg.JPG

dsc_0129jpg.JPG

dsc_0134jpg.JPG

dsc_0155jpg.JPG

dsc_0176jpg.JPG
 

Slůňata v Zoo Praha poprvé u „zubaře“

středa, 06. září 2017 10:55

ZOO Praha

Pražská slůňata rostou, a tak i u nich došlo na výměnu zubů. Sedmnáctiměsíční Max už nemá ani jeden z první generace a mladší jedenáctiměsíční Rudi má zatím vyměněný zub jeden. Právě starší ze sloních mláďat již absolvovalo díky cvičení první kontrolu chrupu od veterináře.


Max v tuto chvíli prochází tréninkem, jenž je zaměřený na veterinární úkony. Zvyká si na manipulaci s ušima, která časem povede k pravidelným odběrům krve, abychom mohli kontrolovat jeho zdravotní stav, a také jsme měli první možnost mu zkontrolovat zuby,“ říká Pavel Brandl, kurátor savců ze Zoo Praha a doplňuje: „Díky této prohlídce jsme zjistili, že u Maxe proběhla výměna kompletní, ale kly se mu zatím neprořezaly. U Rudiho víme o výměně jednoho zubu.“


Obě slůňata jsou velmi aktivní a často si spolu hrají. Zkoušejí svoji sílu a jejich oblíbenou kratochvílí je přetlačovaná. V ní má zatím jasně navrch Max se svými 540 kg, zatímco Rudi váží „pouhých“ 360 kg, které zcela odpovídají jeho věku.


Maxe kromě dovádění s Rudim lze také vidět ve výběhu v blízkosti starších slonic, kterých se nebojí. To Rudi se od nich zatím drží dál a je ještě trochu bojácný. Ovšem co se šikovnosti týká, pak mladší ze slůňat o nic nezaostává. Již slyší na své jméno, umí přijít na zavolání a dokáže zvednout všechny čtyři nohy, což je dobrý základ pro další trénink.

Slůňata se v Zoo Praha často přetlačují a zjišťují, které z nich má více síly. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Slůňata se v Zoo Praha často přetlačují a zjišťují, které z nich má více síly. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Slůňata Max a Rudi ze Zoo Praha jsou nerozlučitelná dvojice. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Slůňata Max a Rudi ze Zoo Praha jsou nerozlučitelná dvojice. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Alena Šteffelová

 

Zoo Praha je pátá nejlepší zoo na světě!

pondělí, 04. září 2017 11:50

ZOO Praha

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na skvělém pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu TripAdvisor, které vychází z recenzí návštěvníků. Zoo Praha v něm výborně obstála již potřetí za sebou.

„Je to čirá radost!“ okomentoval tento úspěch ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplnil: „Již několik let se držíme v absolutní špičce a dokonce jsme první v kontinentální Evropě. Velké poděkování všem návštěvníkům, příznivcům a zejména zaměstnancům Zoo Praha a jejímu zřizovateli!“


Pražská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoo v České republice. V loňském roce sem zavítalo přes 1,4 milionu návštěvníků a dosavadní letošní návštěvnost již překročila 1,1 milionu. V předchozích hodnoceních TripAdvisoru obsadila čtvrté místo (2015) a sedmé místo (2014); v letech 2015 a 2016 TripAdvisor pořadí nezveřejňoval. Na blízkou budoucnost je v Zoo Praha plánována výstavba nových expozic pro gorily, lední medvědy či pandy velké. Naopak nedořešeny zůstávají dvě velké bolesti: protivodňová ochrana a dopravní obslužnost.


Top ten zoologických zahrad 2017:

1. Loro Parque (Puerto de la Cruz, Španělsko)
2. San Diego Zoo (Sand Diego, USA)
3. Chester Zoo (Chester, V. Británie)
4. Singapore Zoo (Singapur)
5. Zoo Praha (Praha, Česká Republika)
6. St. Louis Zoo (St. Louis, USA)
7. Tiergarten Schönbrunn – Zoo Vienna (Vídeň, Rakousko)
8. ZooParc de Beauval (Saint-Aignan, Francie)
9. Bioparc Valencia (Valencie, Španělsko)
10. Folly Farm (Begelly, V. Británie)

Alena Šteffelová

 

Koně Převalského v liberecké zoo

středa, 30. srpna 2017 08:44

ZOO Liberec

v úterý 28. 8. 2017 v odpoledních hodinách dorazil do liberecké zoologické zahrady dlouho očekávaný a plánovaný transport z německé zoo v Norimberku. Právě z této zahrady přijela po necelých sedmi hodinách cesty pod Ještěd trojice koní Převalského. Jedná se o tři klisny, které se stanou základem pro rozmnožení a posílení světového genofondu těchto vzácných asijských lichokopytníků. Během následujících několika měsíců však klisny čeká pouze aklimatizace a stabilizace v jejich novém domově.

Návštěvníci naleznou koně v upraveném výběhu v horní části zoo, který vznikl sloučením tří expozic. Jednu z nich donedávna obýval pár pižmoňů grónských. „Chov pižmoňů grónských u nás probíhal nepřetržitě 28 let. Za tuto dlouho dobu se nám však podařily pouze dva odchovy, a proto jsme se rozhodli chovný pár uvolnit a obohatit jím stádo v dalších zoologických zahradách. Samec Lovis našel svůj nový domov v Olomouci a samice Beritt byla transportována do Zoo Chomutov“, vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.

Jedním z důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov koní Převalského, jsou klimatické podmínky a chovatelská nenáročnost jejich chovu v našem mírném pásmu. Rekonstrukce výběhu tedy nevyžaduje stavbu klimatizovaného pavilonu, jako je to u jiných druhů zvířat žijících v tropech.

„Jsme si vědomi, že ukončením chovu pižmoňů jsme ztratili jeden z velmi populárních zvířecích druhů, ale pevně věříme, že koně Převalského budou minimálně stejně atraktivní a přilákají do zoo nové návštěvníky. Kůň Převalského je přesně tím druhem, který by bez zoologických zahrad nepřežil. Souhrou řady faktorů, jako byla konkurence s hospodářskými zvířaty, lov a klimatické změny, v přírodě na konci 60. let 20. století vyhynul. Od roku 1969 přežíval tento druh právě pouze v chovech v zoologických zahradách“, dodává ředitel zoo, David Nejedlo.

O druhu:

Kůň Převalského byl pro veřejnost objeven v roce 1879 plukovníkem a kartografem ruské armády Nikolajem M. Przewalským, který od kirgizských lovců získal kůži a lebku divokého koně. Ostatky zvířete po návratu do Ruska předal přírodovědci I. S. Poljakovovi, který nález v roce 1881 vědecky popsal jako nový druh a pojmenoval po objeviteli. Kůň Převalského obýval kamenité stepi a polopouště Střední Asie na pomezí dnešního Mongolska a Číny. Díky dlouholeté mezinárodní spolupráci zoologických zahrada se podařilo poslední druh divokého koně zachránit a dokonce vrátit zpět do přírody.

Světová populace koně Převalského čítá na 2010 kusů a pochází z pouhých 13 původních jedinců.  Přes 500 koní již žije volně v přírodních podmínkách v chráněných územích Mongolska a Číny. Dalších 250 jedinců obývá stepní oblasti ve střední Evropě (pusta Hortobágy v Maďarsku, na Ukrajině stepní rezervaci Askania Nova nebo vysídlenou oblast poblíž Černobylu).

Kůň Převalského je jediný divoce žijící druh koně, který se vyskytuje ve stepích a polopouštích Mongolska a Číny. I když byl v minulosti v přírodě vyhuben, díky zoologickým zahradám se ho podařilo zachránit a opět navrátit zpět do jeho domoviny.

Tento druh koně je sesterský ke koni domácímu (odděleni před 150000-250000 lety), ale liší se zavalitější postavou a kratšími končetinami. Pro koně Převalského je dále typická mohutná klabonosá hlava s bílým okolím kolem nozder, vztyčená hříva, tmavý pruh na hřbetě až ke kořeni ocasu, krátké žíně po stranách kořene ocasu a náznak příčného pruhování na končetinách.

V přírodě vytváří menší stáda, obvykle o 5-15 jedincích. V případě putování za potravou se však mohou koně shlukovat do početnějších skupin. Stádo tvoří jeden samec a několik většinou navzájem příbuzných klisen s hříbaty. Jedna vůdčí klisna určuje směr a rychlost pochodu a vyhledává místa s potravními zdroji, zatímco hřebec se drží na okraji stáda. Samice rodí po téměř roční březosti jediné mládě. Mladé klisny zůstávají ve svém rodném stádě po celý život, pokud nejsou odlákány cizím samcem. Oproti tomu mladí samečci opouští stádo ve věku dvou let a sdružují se v bakalářských skupinách tvořených stejně starými hřebci. Ti pohlavně dospívají ve věku pěti let, poté se snaží odlákat samice z harémů nebo v harémech převzít nadvládu.

 

Otevíráme novou expozici pro lvy konžské

pátek, 25. srpna 2017 17:51

ZOO Brno

Nová expozice lvů konžských bude v Zoo Brno slavnostně otevřená 26. srpna v 14:00 hod. v rámci Dne adoptivních rodičů.

 

lvi_800jpg.jpg

 

Přestřižení pásky se ujme primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál spolu s ředitelem Zoo Brno a stanice zájmových činností MVDr. Martinem Hovorkou, Ph.D. a držitelkou Českého lva Klárou Melíškovou. Svoji účast přislíbil také hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumil Šimek.

 

Hlavní program, který bude na podiu u Dětské zoo od 13:30 hod., doplní doprovodné programy v Beringii, u Exotária, v Africké vesnici a u Indiánských týpí.  Celý den se můžou návštěvníci těšit také na oblíbená komentovaná krmení. Akce je přístupná pro veřejnost, adoptivní rodiče a sponzoři budou mít navíc zajištěné bezplatné jízdy na ponících a opékání špekáčků.

Expozice lvů je umístěna u Africké vesnice na samém vrcholku Mniší hory a zaujímá bezmála 5 000 m2.   Expoziční část stavby, o rozloze přibližně 2000 m2, tvoří hlavní výběh, který je lemovaný návštěvnickou trasou.

„Expozice využívá stávající zeleň a členitost terénu. Doplněná je jezírkem a několika vyvýšenými pahorky, které lvi rádi využívají k odpočinku. Pozorovací místa pro návštěvníky jsou komponována například jako osamocená domorodá chýše, havarované letadlo nebo jako průhled bujnou vegetací,“ doplnil ředitel Zoo Brno MVDr. Martin Hovorka, Ph.D.

Součástí komplexu jsou také zázemní vytápěné ubikace se třemi oddělenými boxy, obslužnou zónou, prostory pro chovatele a odstavným neexpozičním výběhem. Stavba za 17 miliónů korun byla zahájená loni v srpnu. Do Zoo Brno se lvi vrátí po čtrnácti letech. Návštěvníci se můžou těšit na pár lvů konžských (Panthera leo bleyenberghi). Adoptivními rodiči lva konžského v Zoo Brno je energetická společnost SPP, dodavatel zemního plynu a elektřiny. Mediálním partnerem akce je rádio Krokodýl, partnery jsou hypermarket Globus Brno a Národní divadlo Brno.


 

Běh Zoo Ostrava pro langury se blíží!

středa, 23. srpna 2017 21:19

ZOO Ostrava

Zoo Ostrava pořádá ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovic druhý ročník charitativního běhu. Tentokrát podpoříme záchranný program pro langury indočínské, jedny z nejohroženějších primátů světa, kteří stojí nad propastí vyhubení.

Languři indočínští se kvůli nám lidem ocitli těsně nad propastí vyhubení. Na celém světě přežívá v lesích severního Vietnamu jen okolo 200 zvířat v pěti izolovaných mikropopulacích.  Kvůli masivnímu odlesňování a intenzivnímu lovu klesla za posledních 35 let populace langurů indočínských až o 80 %!  V současnosti se bohužel pouze jedna z těchto populací jeví jako životaschopná. V rezervaci Khau Ca žije okolo 100 zvířat a zdejší languři jsou jako jediní několik posledních let alespoň částečně efektivně chráněni před pytláky. Za pomoci místních a mezinárodních ochranářů (včetně Zoo Ostrava), se daří motivovat místní obyvatele k tomu, aby svá zvířata nelovili, chránili je a nedopustili jejich vyhubení. Všechny ostatní populace langurů indočínských velmi pravděpodobně v budoucnu zaniknou, pokud se nepodaří najít vhodnou ochranářskou strategii, která bude v daných lokalitách fungovat.

Pokusme se zabránit vyhubení těchto fascinujících zvířat. Nepodnikneme-li nic, mohou z naší planety zakrátko zmizet. Navždy a nenávratně. Spolu se Zoo Ostrava máte šanci zapojit se do mezinárodního projektu na záchranu langurů indočínských. Už jen svou účastí v charitativním Běhu pro langury můžete ovlivnit dění na druhé straně naší planety, až v dalekém Vietnamu. Hlavní část výtěžku ze startovného, celých 80 %, bude bude věnována nevládní organizaci CeREC (Centre for Resources, Environment and Climate Change), která záchranný program ve Vietnamu řídí. Bez aktivní pomoci místních obyvatel se langury zachránit nikdy nepodaří a pokusy o jejich ochranu nepřinesou žádoucí výsledky. Proto bude část výtěžku z charitativního běhu věnována na vzdělávací programy pro obyvatele přilehlých vesnic, zejména na vzdělávání dětí. Další část výtěžku poputuje na vytváření protipytláckých hlídek, na zalesňování i na výzkum. Vůbec poprvé a to díky naší pomoci se tak místní lidé mění z pytláků na ochránce langurů.
Běh Zoo Ostrava pro langury se koná ve středu 30. srpna 2017 od 18 hodin v nádherném přírodním areálu Zoo Ostrava. Trasy jsou připraveny ve třech délkách - 480 m, 2,5 km a 5 km.  Všichni registrovaní běžci obdrží kromě trička a dalších věcí, startovní číslo s časovým čipem. I když běh není závod, díky němu se dozvíte, jak jste si vedli.
Více informace včetně online registrace najdete na www.behzooostrava.cz . Těšíme se na vás!

langur-indocinsky_foto-le-van-dungjpg.jpg

 

Ukázky výcviku dravých ptáků nově v ZOO Liberec

středa, 23. srpna 2017 14:38

ZOO Liberec

ZOO Liberec chystá pravidelné ukázky sokolnického výcviku

V liberecké zoo připravujeme pro své návštěvníky další atraktivní novinku. Od úterý 22. 8. 2017 až do poloviny října se zájemci mohou těšit na pravidelné ukázky sokolnictví. Ty budou probíhat každé úterý a čtvrtek vždy od 14.00 a 16.00 na louce za hlavním vstupem do zoo.

Zkušený sokolník, kterého mnozí znají z nedalekého hradu Grabštějn, představí svět dravých ptáků, mezi nimiž nebude chybět sokol, výr, poštolka či káně. Jaká ale bude konkrétní sestava dravců na jednotlivých ukázkách výcviku, bude vždy záležet na momentální kondici ochočených cvičenců.

Dnes už sokolnictví není chápáno pouze jako starověké umění lovu. Sokolníci se stále více věnují i ochraně ohrožených druhů a jsou nápomocní v celosvětovém zotavení populace ohroženého sokola stěhovavého. Podílí se i na mnoha dalších ochranářských projektech. „V ZOO Liberec chováme unikátní kolekci dravých ptáků a jsme zapojeni do dvou reintrodukčních programů - s orlosupem bradatým a orlem mořským. Odchovaná mláďata těchto druhů vypouštíme zpět do volné přírody. Tímto způsobem se nám podařilo reintrodukovat už více než patnáct dravců. I z tohoto důvodu věřím, že sokolnické ukázky budou nejenom atraktivním doplňkem návštěvy zoo, ale také poskytnou našim návštěvníkům spousty nových zajímavých informací ze života těchto unikátních tvorů“, dodává ředitel liberecké zoo, David Nejedlo.

Sokolnictví je dokonce deklarováno UNESCO jako světové kulturní dědictví. V nominační dokumentaci UNESCO se doslova uvádí: „Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků, v přirozeném stavu a prostředí. Jedná se o přirozenou aktivitu, protože sokol a jeho kořist se vyvíjeli společně po miliony let jejich vzájemné spoluexistence. Sokol je přizpůsoben k lovu kořisti a kořist vyvinula mnoho způsobů, jak mu uniknout. To vede k fascinujícímu pohledu do způsobu, jakým příroda funguje a představuje intelektuální výzvu pro sokolníka, jeho chápání i chování. K tomu si sokolník musí vytvořit silný vztah a prokázat umění empatie s dravcem. Sokolnictví je považováno za hluboce empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že jejich dravci i lovené druhy zvěře musí být zachovány pro další staletí.“

 

Zoo Praha pořídila terénní auto pro ochránce supů

středa, 23. srpna 2017 11:04

ZOO Praha

Vedle projektů na ochranu ohrožených druhů, které Zoo Praha sama organizuje, mezi nejznámější patří Návrat divokých koní a Toulavý autobus, jich také řadu dalších podporuje. Mezi ně patří i ochrana supů mrchožravých na Balkáně, již zajišťuje organizace Green Balkans v Bulharsku. V minulých letech zde byly z prostředků poskytnutých pražskou zoologickou zahradou vybudovány tři chovné a seznamovací voliéry pro supy a také krmné místo. Odteď mají bulharští ochránci těchto dravců k dispozici rovněž terénní vůz. Pořídit si jej mohli díky spolupráci Zoo Praha s Komerční bankou.


Sup mrchožravý je nejmenší ze čtyř druhů supů, které žijí i v Evropě, a zároveň mu náleží smutné prvenství. Je ze všech supů nejohroženější a kvůli těmto alarmujícím číslům se dostal také na Červený seznam IUCN do kategorie ohrožených živočichů. Evropská populace totiž během posledních tří generací supa mrchožravého klesla na méně než polovinu. Pokud se zaměříme na balkánskou populaci, tak ta klesla za stejné období o 70 % a patří dokonce do kategorie „kriticky ohrožený“.


„Právě z Balkánu vede jedna z dvou tahových cest supů a v Bulharsku pak žije celá třetina zdejší populace, což představuje necelých 30 dospělých párů,“ uvádí Antonín Vaidl, kurátor ptáků ze Zoo Praha a koordinátor záchranného programu EEP supa mrchožravého, a doplňuje: „Hlavními důvody, proč supů ve volné přírodě ubývá, jsou ústup původního hospodaření v živočišné výrobě, urbanizace krajiny, kolize s elektrickým vedením, otravy a také rušení lidmi, kteří se ve volném čase věnují skalnímu lezení v místech, kde tito dravci hnízdí.“


Dramaticky klesající počet dravců stál v roce 2013 za vznikem společného projektu organizace Green Balkans a Zoo Praha. Cílem této spolupráce je zastavit úbytek supů v přírodě a navrátit jedince vylíhnuté v lidské péči do balkánských hor. Pražská zoo finančně podpořila výstavbu tří chovných a seznamovacích voliér pro supy a také stavbu krmného místa. „Krmné místo se nachází na vyvýšené skále  a poskytuje dostatek prostoru pro vzlet i přistání ptáků. Je důležité při odchovu mláďat a slouží také jako první zastávka po dlouhé migrační cestě. Supi zde vždy najdou dostatek potravy,“ vysvětluje Antonín Vaidl.
Právě těžko přístupný terén v pohoří Stara Planina, kde se nachází nejen krmné místo, ale také hnízdiště supů, byl důvodem pro rozšíření spolupráce.


„Terénní vůz je v takto složitých podmínkách nezbytný a místním ochráncům přírody velmi pomůže nejen v zásobování krmného místa, ale také při monitoringu zdejší populace supů,“ říká Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. Terénní automobil Subaru Forester, který organizace Green Balkans od pražské zoo převzala, má na sobě velký polep supa mrchožravého a loga partnerů.


Supi mrchožraví jsou se Zoo Praha úzce spojeni. Pražská zoo totiž za posledních deset let odchovala nejvíce mláďat těchto dravců v Evropě a vede pro supy evropskou plemennou knihu a záchovný program (EEP), který byl ustanoven v roce 2012. Zoo Praha je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (Vulture Conservation Foundation, VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde supi žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad.


Veřejnost může záchranné projekty Zoo Praha podpořit pomocí sbírkového konta Pomáháme jim přežít s číslem 43–6804660247/0100, a také prostřednictvím příspěvků z DMS. Cena jednorázové DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, na projekt pak putuje částka 29, 59 nebo 89 Kč. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar sms zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777. Poslední a nejnovější možností jak přispět jsou platební kiosky umístěné v areálu Zoo Praha.

Pohled na záchrannou stanici organizace Green Balkans a její chovné a seznamovací voliéry, které byly vybudovány díky pomoci Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pohled na záchrannou stanici organizace Green Balkans a její chovné a seznamovací voliéry, které byly vybudovány díky pomoci Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Antonín Vaidl (vlevo), koordinátor EEP pro supy mrchožravé, a Ivelin Ivanov (vpravo), ředitel organizace Green Balkans, pozorují hnízdo supa mrchožravého ve skalním převisu nad vesnicí Komunari. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Antonín Vaidl (vlevo), koordinátor EEP pro supy mrchožravé, manažer Wildlife Centre Ivaylo Klisurov a Ivelin Ivanov (vpravo), ředitel organizace Green Balkans, pozorují supy mrchožravé v letu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

Získali sme tajomnú nandíniu

středa, 16. srpna 2017 08:03

ZOO Bojnice

images/stories/08-16-17-08-05-19-nandinia2msjpg.jpg

Nandínia africká (Nandinia binotata) je nová rarita našej kolekcie vzácnych a unikátnych zvierat z celého sveta. V súčasnej dobe je tento druh chovaný mimo Afriku iba v dvoch zoo na svete. Návštevníci bojnickej zoo tak majú jedinečnú príležitosť pozorovať z blízka toto málo známe a tajomné zviera.

Je to drobná šelma, príbuzná cibetkám a ženetkám. Vyznačuje sa pomerne štíhlym telom s dlhým chvostom, a nenápadným sivohnedým sfarbením s tmavými škvrnami. Nezvyčajné sú jej viditeľne žiarivé oči tmavožltej farby. Nandínia obýva najmä tropické dažďové lesy na veľkom území západnej, strednej a východnej Afriky. Žije samotársky a veľmi skryto, aktívna býva prevažne v noci, väčšinu času trávi v korunách stromov. Dôležitou súčasťou jej potravy sú ovocné plody. Okrem toho však požiera aj rôzne kvety a listy, vtáčie vajcia, loví hmyz, drobné stavovce, často hlodavce, netopiere, niekedy aj malé nočné primáty – komby.

„Nandínia je majster dokonalej kamufláže. To ako neuveriteľné dokáže splynúť s prostredím, sme sa presvedčili aj u nás v zoo – po vypustení do expozície sme ju nevedeli nájsť. Zrejme aj to bude jedným z najhlavnejších dôvodov toho, prečo je taká vzácna. Hoci v skutočnosti patrí v niektorých oblastiach Afriky k najbežnejším nočným predátorom, stále uniká pozornosti a nedá sa povedať, že by patrila k detailne preskúmaným druhom“ opisuje nandíniu zoológ Michal Sloviak, a ďalej uvádza, že zoologické záhrady získali v minulosti tento druh vždy len sporadicky, a väčšinou išlo o jednotlivé zvieratá odchytené v prírode. Aj to je však svojim spôsobom unikát, pretože dodnes nandíniu v prírode až na pár šťastlivcov poriadne nikto nevidel a nenafotil. Často sú dôkazom jej prítomnosti v danej oblasti len úlovky domorodcov, alebo zrazené kadávery pri frekventovaných cestách cez územia pralesov. „Zatiaľ máme v zoo jeden exemplár, samicu ktorá sa narodila minulý rok v malej miestnej zoo na predmestí Lomé, hlavného mesta západoafrickej krajiny Togo. Intenzívne pracujeme na dovoze ďalších zvierat, no zdá sa, že to nepôjde tak rýchlo akoby sme chceli“ doplnil Michal Sloviak.

 

 

 

Prvé mláďa zobákorožca

středa, 16. srpna 2017 07:41

ZOO Košice

V tomto roku sme prvýkrát odchovali mláďa zobákorožca striebrolíceho (Bycanistes brevis).  Mladý pár tohto impozantného druhu veľkých zobákorožcov sme získali v roku 2012.  Samec so samicou prejavovali hniezdne správanie už vlani, avšak po krátkej dobe samica hniezdnu búdu z prírodného kmeňa stromu  opustila. V tomto roku sme zaznamenali prvé vstupy do hniezdnej búdy už na začiatku apríla. Samica však kmeň stromu  ešte v priebehu celého mesiaca na istý čas opúšťala. Kompletne zamurovanú sme ju našli ráno 26. apríla okolo ôsmej hodiny. Po 33 dňoch od zamurovania sme prvýkrát začuli pískať mláďa. Dňa 6. augusta ráno, na 69. deň od prvého akustického prejavu, vyletelo vyvinuté mláďa  spolu s matkou z búdy. Mláďa sa podobá na dospelého jedinca, nemá ale ešte ukončený rast impozantného zobáka. Rodičia mláďa aj po vyletení z búdky stále kŕmia.

Zobákorožce hniezdia v dutinách, či už v stromoch, alebo v skalných štrbinách. Hniezdnu dutinu uzatvárajú /zamurujú/ obaja rodičia rôznymi substrátmi. Príčinou tohto neobvyklého správania je ochrana samice a mláďat proti útoku šeliem, opíc alebo hadov. Po zatvorení zostáva iba úzka štrbina, cez ktorú im samec po dobu niekoľkých mesiacov podáva potravu. Akonáhle už nie je prítomnosť samice v hniezde nevyhnutná, rozbije otvor a dutinu opustí. Potom mláďatá kŕmia rodičia, až do doby, keď sú už schopné lietať. Samica znáša 1 – 3 vajcia, na ktorých sedí približne 40 dní. Mláďatá sa osamostatňujú približne po 80 dňoch. Žijú v pároch, no nocovať môžu aj v niekoľko sto členných kŕdľoch. V Zimbabwe sú ohrozené kvôli ničeniu ich prirodzeného prostredia. V období hniezdenia je zber potravy výlučnou záležitosťou samca. Každý deň prinesie partnerke a mláďatám potravu takmer 24krát. V priebehu celého hniezdenia (120 dní) im prinesie až 24 tisíc kúskov potravy.
V Európe chová tento druh 29 inštitúcii  v počte 64 jedincov. Z tohto počtu je viac ako 1/5 v chovoch zoologických záhrad UCSZOO, čo je najsilnejšia populácia v rámci Európy.
Chov rôznych druhov zobákorožcov vo svetových zoo je pomerne častý, s úspešným  odchovom  mláďat sa však stretávame stále len ojedinele. Tieto vtáky v rôznych rodoch obývajú hlavne indomalajskú oblasť a Afriku.
Zobákorožce striebrolíce, ktoré patria k veľkým africkým druhom,  vystavuje košická zoo ako jediná na Slovensku. Tento odchov sa zaradí k jej významným prvoodchovom, nakoľko sa jedná o prvé úspešné rozmnoženie afrických zobákorožcov v histórii slovenských zoo vôbec.

zoborozcijpg.jpg
 

V Dolním Dobřejově se narodil druhý letošní převalák

pátek, 11. srpna 2017 17:43

ZOO Praha

Přesně měsíc dělí od sebe letošní hříbata koně Převalského, která se narodila v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově. První přišel na svět 20. června hřebec a o měsíc později, tedy 20. července, ho následovala klisna. Obě hříbata jsou vitální a vesele se prohání po pastvě na České Sibiři. Otcem obou malých převaláků je hřebec Nikolaj. Matkou hřebečka je klisna Urga a druhé hříbě porodila Warsza. Počet koní Převalského narozených v chovu Zoo Praha se tak vyšplhal na číslo 234.

Koně Převalského na Dobřejově, foto: Roman Vodička, Zoo Praha

Koně Převalského na Dobřejově, foto: Roman Vodička, Zoo Praha


Alena Šteffelová

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 59