Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
04.09. 2022 Zoo Brno má po 25 letech novou ředitelku
ZOO Brno Rada města Brna jmenovala na svém středečním (31. 8.) zasedání novou ředitelku Zoo Brno Radanu Dungelovou. Jmenování předcházelo standardní ...
25.08. 2022 Keď vám vletí do bytu netopier
ZOO Košice Čo robiť, keď vám do bytu vletí netopier? Aj na túto otázku dostali odpoveď účastníci Noci netopierov, ktorí sa rozhodli utorňajší večer ...
16.08. 2022 V liberecké zoo se narodila dvojčata ohrožené pandy červené
ZOO Liberec V liberecké zoo se narodila dvojčata ohrožené pandy červené Jen v letošním roce přivítala liberecká zoo na světě více než 70 mláďat. ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1  2
  3  4  5  6  7  8  9
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Novinky


Zoo Brno má po 25 letech novou ředitelku

neděle, 04. září 2022 12:40

ZOO Brno

Rada města Brna jmenovala na svém středečním (31. 8.) zasedání novou ředitelku Zoo Brno Radanu Dungelovou. Jmenování předcházelo standardní konkursní řízení na konci funkčního období ředitele Martina Hovorky, který stál v čele této příspěvkové organizace dvacet pět let.

 

radana-dungelovajpg.jpg
Radana Dungelová. Foto: Zoo Brno


„Děkuji panu Hovorkovi, že zahradu vedl 25 let a posunul ji výrazným směrem jak v oblasti jednotlivých chovaných zvířat, tak v oblasti technického zázemí i profesionalizace zahrady. Zároveň přeji nově jmenované ředitelce Radaně Dungelové, aby se na nové pozici rychle zorientovala a šla za svými cíli, které si vytyčila ve své koncepci rozvoje zoologické zahrady. Ta nás nejvíce oslovila, především z pohledu rozvoje tzv. welfare zvířat, tedy jejich životní pohody. K té se bude přihlížet i při rozhodování v oblasti chovu. Tomuto přístupu fandím a podporuji jej. Také se těším na větší zapojení návštěvníků do samotného chovu zvířat, kdy se budou zaměstnanci snažit lidem vysvětlit nebo ukázat, jak péče o zvířata vypadá a co vše znamená,“ uvedl 1. náměstek primátorky Petr Hladík.


Do konkursního řízení na ředitele/ředitelku Zoo Brno se přihlásilo pět uchazečů. Konkursu se neúčastnili dva z nich, a to z důvodu nesplnění zákonných požadavků a pozdního podání přihlášky. V druhém kole představovali účastníci řízení své koncepce rozvoje.

Radana Dungelová pracovala poslední čtyři roky na pozici vedoucí Útvaru mezinárodní spolupráce v Zoo Brno. Její pracovní náplní byla mimo jiné aktivní účast na mezinárodních projektech, konferencích a koordinace plnění závazků vyplývajících z členství zahrady ve světových oborových organizacích a asociacích.  V minulosti byla sedm let vedoucí rozvojového týmu v Nadaci Partnerství a devět let žila v Brazílii jako manželka diplomata – velvyslance ČR. Dlouhodobě se osobně angažuje v popularizaci témat spojených s životem zvířat v jejich přirozeném prostředí a ochranou ekosystémů, publikuje články a autorsky se podílí na filmových dokumentech a knihách s touto tematikou. Na těchto projektech spolupracuje se svým současným manželem přírodovědcem, malířem a ilustrátorem Janem Dungelem.


„Záchranu druhů a vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany přírodní rozmanitosti pokládám za mimořádně významnou společenskou úlohu zoologických zahrad a chci se na ní aktivně podílet. V nové pozici chci zachovat kontinuitu chovatelské koncepce a zaměřit se zejména na kvalitu péče chovaných zvířat. Zahrada je také o lidech, kteří v ní pracují, proto budu věnovat velkou pozornost i jejich potřebám a profesnímu růstu zaměstnanců. V oblasti vzdělávání navážu na současnou nabídku kvalitních vzdělávacích programů a mojí snahou bude naše vzdělávací témata promítnout i do marketingové strategie zoo. V neposlední řadě se budu snažit zhodnotit úroveň nabízených služeb pro návštěvníky a propojit návštěvnický servis s principy udržitelnosti a respektu k přírodě. Chci, abychom byli zahradou, která vzdělává vlastním příkladem,“ řekla nově jmenovaná ředitelka Radana Dungelová.


Bc. Filip Poňuchálek

Tiskový mluvčí MMB

mobil: +420 773 785 318

e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

Keď vám vletí do bytu netopier

čtvrtek, 25. srpna 2022 15:18

ZOO Košice

Čo robiť, keď vám do bytu vletí netopier? Aj na túto otázku dostali odpoveď účastníci Noci netopierov, ktorí sa rozhodli utorňajší večer venovať našim lietajúcim cicavcom. Mimoriadne veľký záujem o tieto živočíchy opradené až hororovými príbehmi prekvapil aj samotného lektora, ktorým nebol nikto iný ako uznávaný ornitológ a chiropterológ RNDr. Miroslav Fulín, CSc. Večerní návštevníci zoo sa dozvedeli základné informácie o živote netopierov, o miestach , kde žijú aj niekoľkotisícové kolónie, ale aj to, ako spoznáte, že sú vo vašej blízkosti. Veľmi pútavú prezentáciu vystriedala ukážka živých netopierov. Veľký záujem vzbudil nenápadný detektor, ktorý vďaka mobilnej aplikácii dokáže lokalizovať nielen prítomnosť netopierov, ale aj ich druh. Dozvedeli sa aj to, že týchto dňoch môžeme zaznamenať zvýšenú aktivitu týchto chránených živočíchov, ktorá súvisí s väčším príjmom potravy pred hibernáciou. Ak nemáte na okne sieťku a vetráte, môžu vás prekvapiť aj doma. Odborník radí rozsvietiť svetlo, otvoriť okno a zapnúť hudbu. Poradil tiež, ako postupovať v prípade, keď máte obavy z nezvládnutia situácie. Vtedy treba vytočiť linku 112, kde vás spoja so stálou službou Štátnej ochrany prírody. Na Noc netopierov prišlo vyše sto ľudí, ktorí sa nevedeli s témou tak trocha mystických tvorov rozlúčiť a zo zoo odchádzali za úplnej tmy.

netopierjpg.JPG

 

08-25-22-03-20-17-netopier1jpg.JPG

 

08-25-22-03-20-42-netopier3jpg.JPG

 

08-25-22-03-21-03-netopier4jpg.JPG

 

netopier5jpg.JPG

 

netopier6jpg.JPG

 

V liberecké zoo se narodila dvojčata ohrožené pandy červené

úterý, 16. srpna 2022 16:30

ZOO Liberec

V liberecké zoo se narodila dvojčata ohrožené pandy červené

Jen v letošním roce přivítala liberecká zoo na světě více než 70 mláďat. Po levhartech, zebrách, takinech, koních Převalského, sobech, žirafě, margayovi, paviánech, kosmanovi, tamarínovi nebo výrech nové přírůstky přibyly i ve výběhu pand červených. Dvojčata pandy červené se narodila 8. června a zatím stále zůstávají skryta s matkou v zázemí svého výběhu. Kdy se ukážou veřejnosti, zatím neumí chovatelé odhadnout.

Dvojce ohrožených pand červených se narodila v odpoledních hodinách 8. června 2022. Se zveřejněním zprávy Zoo Liberec záměrně vyčkávala, jelikož po narození malých pand bylo ve hře mnoho rizikových faktorů. V naprosté většině případů totiž chovatelé do odchovů nijak nezasahují, a naopak se snaží nechávat samicím s mláďaty potřebný klid. Z tohoto důvodu zatím není ani známo jejich pohlaví. „Pandy jsou navíc velice citlivé na vlivy vnějšího okolí, proto bylo potřeba eliminovat přítomnost člověka v okolí pandího výběhu na minimum. Z tohoto důvodu jsme také na několik týdnu návštěvníkům uzavřeli přístup do naší pandí vyhlídky,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.

Nyní už jsou malé pandy červené na světě více než 6 týdnů a zdá se, že díky perfektní péči matky rostou a prosperují. Stravují se výhradně mateřským mlékem, a přestože už vidí, jejich pohybové schopnosti jsou ale stále omezené. Kdy se ukáží i návštěvníkům zoo, neumí chovatelé přesně odhadnout. „V expozici bude dvojce mláďat k vidění pravděpodobně až v době, kdy budou mláďata schopná dostat se ze své vnitřní boudy vlastními silami. To očekáváme v následujících týdnech,“ dodává Melichar.

Liberecká zoo chová pandy červené již od 2005 a za sedmnáct let chovu se dočkala mláďat už po čtvrté. Rodiči nově narozených dvojčat jsou čtyřletá samice původem z maďarské Sosto Zoo a devítiletý samec z Paradise Parku v britském Cornwallu.

 

Panda červená žije většinu roku samotářsky a páry vytváří pouze na dobu rozmnožování. Zajímavostí je, že samice bývá březí 90 až 150 dní. Dokáže totiž zabrzdit vývoj oplodněného vajíčka do doby, než budou vhodné podmínky pro odchov mláďat (tzv. odložená nidace). Rodí 1–4 mláďata, která zůstávají s matkou po dobu jednoho roku.

 

Chov pandy červené v zoologických zahradách spadá do koordinovaného programu EEP a o budoucnosti mláďat tak bude zoo rozhodovat ve spolupráci s evropským koordinátorem chovu tohoto druhu.

 

Zmije a užovky. Zoo Brno představuje nové druhy

středa, 03. srpna 2022 11:54

ZOO Brno

Na dva nové zástupce hadí říše se mohou od konce července podívat návštěvníci brněnské zoo. V esíčku za hlavním vstupem jsme otevřeli expozice zmijí obecných (Vipera berus) a užovek hladkých (Coronella austriaca).

 

zmije2_zdroj-roman-koci_mensijpg.jpg

Zmije obecná. Foto: Roman Kočí.

 

„Zmije a užovky si určitě najdou své fanoušky. Zvláště pro děti jsou hadi oblíbenými zvířaty. Lidé a hadi vedle sebe žijí prakticky odjakživa, a přitom jsou hadi opředeni řadou mýtů a pověr. Potkat klubko hadů v přírodě už není tak jednoduché jako před lety. Přitom jsou hadi důležitou součástí ekosystému. Nová expozice by tak kromě pozorovatelského zážitku měla přispět i k osvětě,“ uvedl 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

 

„Lidé si pletou se zmijí i jiné hady, často právě užovku hladkou, proto jsme se rozhodli ukázat všem zájemcům názorné srovnání v sousedících expozicích. Navíc je zmije velmi charismatický druh vzbuzující spoustu emocí. Dalším důvodem pro chov zmijí a užovek je větší atraktivita expozice Žijí tu s námi, kde se nová terária nachází,“ vysvětlil ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

 

zmije3_zdroj-roman-koci_mensijpg.jpg

Zmije obecná. Foto: Roman Kočí

 

Kromě rozdílů ve vzhledu jednotlivých druhů je na první pohled patrné i jiné prostředí v expozicích. „Ty se snaží věrně představit některé z obývaných biotopů podle toho, kde je možné oba druhy ve volné přírodě najít. Zmije obývá vlhčí expozici se stinnými místy, zatímco užovka hladká je druh velmi rozšířený, ale bez významnější vazby na vodu. Jejím domovem jsou suché stráně, meze, louky, řídké lesy, lomy a další otevřená stanoviště,“ uvedl kurátor chovu plazů v Zoo Brno Petr Šrámek.

 

Zmije obecná je druh vyšších a středních poloh, had, který obývá i hřebenové partie našich nejvyšších hor. Zejména v nižších polohách ji můžeme najít na vlhčích biotopech, jakými jsou okraje rybníků či podmáčené louky. Areál zmije končí těsně u Brna s tím, jak mizí poslední kopce Drahanské vrchoviny (Moravského krasu), dále na jih v otevřených nížinách a úvalech se již nevyskytuje.

 

08-03-22-11-59-59-zmije2_zdroj-roman-koci_mensijpg.jpg

Zmije obecná. Foto: Roman Kočí

 

Ke zmijím se váže řada zajímavostí. Například to, že nekladou vejce, ale rodí živá mláďata, kromě toho je u nich také patrný pohlavní dimorfismus. Samci a samice jsou zbarveni rozdílně (samci mají výraznější barvy), samci jsou rovněž menší než samice, a přesto mezi sebou o samice bojují (běžně jsou samci větší a bojují o menší samice).

 

„Na našem území se vyskytují v několika barevných formách, a to od cihlově červené až po zcela černou (bez viditelné typické klikaté hřbetní čáry). Zmije je, stejně jako ostatní druhy, zcela neútočný had, který kouše pouze v sebeobraně při přímém ohrožení (může se jednat o nevědomé přišlápnutí či sevření do ruky). Její nebezpečnost je často zveličována. I když se jedná o nejjedovatějšího českého živočicha, až na extrémní výjimky nekončí kousnutí (tedy uštknutí) zmijí smrtí. Jed nemusí být při kousnutí vyloučen vůbec, nebo pouze velmi málo. Had toto množství vědomě ovládá, jeho produkce je totiž náročná a je tak snaha s ním šetřit,“ doplnil Šrámek.

 

Dvojexpozice zmijí a užovek se začala stavět v říjnu loňského roku. Náklady na dokončení dosáhly částky asi 737 tisíc korun, z toho město Brno přispělo sumou 160 tisíc korun.

 

uzovka1_zdroj-zoo-brno_mensijpg.jpg

Užovka hladká. Foto: Zoo Brno
 

Díky novému zázemí se do Zoo Brno vrací pštrosi

středa, 03. srpna 2022 11:48

ZOO Brno

Africké safari brněnské zoologické zahrady se rozrostlo o tři pštrosy dvouprsté. Díky výstavbě nového zázemí se může zahrada po sedmi letech vrátit k chovu těchto afrických nelétavých ptáků. Ve čtvrtek 21. července proběhlo slavnostní otevření a prohlídka těchto provozních prostor a vypuštění pštrosů do venkovní expozice.

 

pstrosi1_ucszoojpg.jpg

 

„Brněnská zoologická zahrada je oblíbeným místem především pro rodiče s dětmi, proto se snažíme, aby možnosti pro návštěvníky byly co nejzajímavější a nejpestřejší. Nová expozice pštrosů k tomu rozhodně přispěje. Jedná se o další investici, díky které se brněnská zoologická zahrada rozšiřuje a modernizuje. Jsem rád, že kromě možností pro návštěvníky, se zlepšuje i zázemí pro samotná zvířata. Díky nově vybudovanému objektu se pštrosi do brněnské zoo vrací po sedmi letech. Celkové pořizovací náklady na výstavbu činily 6,6 milionů korun. Město Brno tuto investici podpořilo částkou 5,5 milionů korun,“ uvedl první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

 

V nově vybudovaném objektu jsou tři ubikace pro pštrosy, na které navazují dva oplocené odstavné výběhy. Na jižní straně stavby je pak zděný přístřešek s pultovou střechou. Celé zázemí je napojeno na areálový rozvod pitné vody a další sítě.

 

pstrosi4_ucszoojpg.jpg

 

„Věřím, že návštěvníci ocení návrat pštrosů do naší zahrady a výhled z Africké vesnice tak bude opět o něco atraktivnější. V rámci této investice bylo také doplněno nové oplocení ke stávající vyhlídkové věži u žiraf, včetně dvou kusů automatických bran. Zejména v zimním období je totiž věž využívána návštěvníky k pozorování žiraf,“ dodal ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

 

„Aktuálně chováme jednoho samce a dvě samice pštrosů dvouprstých, všichni se narodili loni soukromému chovateli. Do brněnské zoo přijeli na začátku června tohoto roku, kdy si začali postupně zvykat na nový domov. Nyní nás čeká fáze seznamování s venkovní expozicí v Safari výběhu, do které je budeme postupně pouštět a sledovat jejich reakce a interakce s ostatními zvířaty,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

 

pstrosi3jpg.jpg

 

Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je pták z řádu běžců. Zároveň se jedná o nejvyššího ptáka, může dosáhnout výšky necelých tří metrů. Typický je pro něj pohlavní dimorfismus ve zbarvení, kdy samec je barevnější. Zajímavá je u pštrosů dvouprstých sociální struktura, který je obdobná jako u vlků. Znamená to, u nich funguje jeden alfa pár a satelitní samice. Jedna snůška může mít až 90 vajec od všech samic, ale inkubuje pouze alfa pár. Jsou známí tím, jak rychle dokáží běžet. Vyvinou rychlost až 50 km/h.

 

pstrosi2_ucszoojpg.jpg


 

Cindy – ťažké rozhodnutie pre našu zoo

pátek, 08. července 2022 09:53

ZOO Košice

V poslednom období našu medvedicu Cindy prenasledovalo viacero zdravotných problémov. Dlhodobá liečba neprinášala očakávaný výsledok a zviera trpelo. V súvislosti s extrémnymi teplotami posledných týždňov sa zhoršila aj funkcia srdca. Keďže takýto stav nie je v súlade so Štandardmi EAZA a WAZA pre welfare zvierat, pristúpili sme k najťažšiemu rozhodnutiu. Následná pitva potvrdila nezvratné degeneratívne zmeny na chrbtici a zadných končatinách. Cindy bola poslednou medvedicou zo slávnych pätorčiat žijúcich v košickej ZOO. Z tohto vrhu zostal už len samec Bubo v ZOO Tábor-Větrovy.

ZOO Košice momentálne chová jedného dospelého medveďa hnedého (Ursus arctos arctos) Žaba, ktorý sa tu narodil v roku 1997. Okrem neho tu môžu návštevníci vidieť ešte tri dospievajúce mláďatá zachránené z prírody - Mášu, Filipa a Tatranku.

cindy-ajpg.JPG

 

Prvé mláďatá plameniakov

pondělí, 04. července 2022 16:52

ZOO Košice

Kŕdeľ plameniakov zložený z troch druhov sa v košickej ZOO rozrástol nateraz o dve mláďatá. Prvý raz na Slovensku sa tu rozmnožili plameniaky červené – kubánske (Phoenicopterus ruber). Mláďa pribudlo aj páru plameniakov ružových (Phoenicopterus roseus). Obe mláďatá sú vitálne a rastú pred očami. Ide o prvé rozmnoženie plameniakov, aj keď úlohu rodičov museli prevziať ošetrovatelia už v procese inkubácie. „Po siedmich rokoch chovu prejavy sympatii v niektorých pároch prepukli naplno. Naše návštevníkmi vyhľadávané vtáky sa začali zaujímať o hniezda, ktoré im pripravili chovatelia. Ide vlastne o vyvýšené kopčeky hliny, ktoré vyzerajú ako krtince. To zafungovalo. Vystihli sme správny čas a správne miesto, ktoré prirodzene vyhľadávali,“ vysvetľuje inšpektorka chovu Alena Čičmancová. Zaujímavosťou u plameniakov je to, že hniezdia súčasne. Rivalita párov, ktoré súperia o najlepšie hniezdo, vyprovokuje už samotný tok. Pre úspešný chov plameniakov v ľudskej opatere je preto nevyhnutné chovať veľkú skupinu. Zoologická záhrada Košice chová dovedna 21 jedincov. Medzi nimi sú štyri páry červených resp. kubánskych, ktoré prišli zo ZOO Dvůr Králové. Deväť plameniakov ružových prišlo z Bratislavy a zostávajúce čílske (Phoenicopterus chilensis) z rôznych iných záhrad.

Plameniaky v závislosti od druhu inkubujú 28 – 34 dní. Mláďatku trvá až 48 hodín, kým sa mu podarí vykľuť z vajíčka pomocou vaječného zubu. Už v tomto období dáva o sebe vedieť špecifickým zvukom. Vyliahnuté mláďa má sivé jemné prachové perie pripomínajúce plyšovú hračku. Od dospelých sa líši taktiež rovným zobákom, ktorý postupne od troch týždňov veku nadobúda tvar dospelých vtákov. Kým sa plameniaky dostanú do impozantných farieb, trvá to približne jeden rok. Šat dospelých jedincov dostávajú po prvom preperení. Sfarbenie peria plameniakov ovplyvňuje potrava zložená z rôznych kôrovcov a rias.

plameniak2jpg.JPG

 

plameniak3jpg.JPG

 

ODTAJNĚNO: DO PRAHY PŘIJEDE DUNI!

pátek, 01. července 2022 09:59

ZOO Praha

Vše je dojednáno, schváleno a potvrzeno: trojici samic Kamba - Kijivu - Shinda a malého Ajabua doplní v novém pavilonu goril samec Kisumu a samička Duni. Je to dvojnásob dobrá zpráva: příchod Kisuma umožní mít ve skupině další mláďata a s Duni bude v Praze pokračovat příběh naší slavné Moji. Duni je totiž její jediná dcera! Lepší vyústění jsme si nemohli přát - a dokonce ani představit.


Kisumu se narodil roku 1997 v Mnichově a v sedmi letech byl přesunut do rakouského Schmidingu, kde až doposud žije v mládenecké skupině. Na rozdíl od našeho Richarda, jehož linie je již tzv. přereprezentovaná, a tudíž již nesmí mít další mláďata, Kisumu má mnohem lepší ranking a měl by se u nás stát otcem.


Přestěhováním Duni do Prahy se zúročí i naše úsilí, s nímž jsme před lety hledali pro Moju co nejlepší umístění. Jenom díky tomu, že samec Niky je geneticky velice cenný, mohla s ním mít Moja ve španělském Cabárcenu roku 2013 malou Duni - a nyní také Duni dostane možnost mít vlastní mládě.


Další informace budeme přinášet průběžně.


Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha

Samice Duni, dcera naší slavné gorily Moji, přijede do Zoo Praha, kde dostane možnost mít vlastní mládě. Foto Lucía Gandarillas

Samice Duni, dcera naší slavné gorily Moji, přijede do Zoo Praha, kde dostane možnost mít vlastní mládě. Foto Lucía Gandarillas

Kisumu se narodil roku 1997 v Mnichově a v sedmi letech byl přesunut do rakouského Schmidingu, kde až doposud žije v mládenecké skupině. V Zoo Praha by se měl stát otcem. Foto Zoo Schmiding

Kisumu se narodil roku 1997 v Mnichově a v sedmi letech byl přesunut do rakouského Schmidingu, kde až doposud žije v mládenecké skupině. V Zoo Praha by se měl stát otcem. Foto Zoo Schmiding

 

 

 

 

 

Mláďa antilopy losej po dvadsiatich rokoch

čtvrtek, 30. června 2022 13:48

ZOO Košice

Po dvadsiatich rokoch sa v našej zoo narodilo mláďa antilopy losej (Tragelaphus oryx) . Ide o potomka novovytvoreného páru. Matka prišla do Košíc zo ZOO Opel pri Frankfurte nad Mohanom v roku 2018. Samec, ktorý prišiel pred rokom, pochádza zo ZOO Krakov. Túto jednu z najväčších antilop sveta sme chovali už v minulosti, avšak mláďa sa narodilo iba raz v roku 2003. Najnovší prírastok už môžete pozorovať v zmiešanom výbehu v areáli Afrika. Samček sa totiž donedávna ukrýval. Ide o prirodzené správanie týchto zvierat, ktoré majú zakódované ako ochranu mláďat pred predátormi.

Antilopa losia sa vyskytuje v južnej časti Afriky. Obýva savany a riedke lesy až do nadmorskej výšky 4 500 m. V minulosti bolo niekoľko pokusov o domestikáciu tejto druhej najväčšej antilopy sveta, no úspešný bol len jeden. V ľudskej opatere sa antilopa losia dožíva až 25 rokov.

losia4jpg.JPG

 

losia5jpg.JPG

 

losia6jpg.JPG

 

Návštevníci lámu rekordy

středa, 22. června 2022 16:03

ZOO Košice

Dnes sme v našej zoo privítali 100-tisíceho návštevníka v tomto kalendárnom roku. Stala sa ním roztomilá štvorročná Karinka z Košíc, ktorá prišla do zoo v sprievode svojej tety a jej priateľky Joanne z anglického mesta Leeds. Trojicu návštevníkov nežného pohlavia nesmierne potešilo uvítanie pri vstupnej bráne. Okrem voľného vstupu do zoo a DinoParku sa radovali z darčekového koša od primátora mesta Jaroslava Polačeka. Tašky s upomienkovými predmetmi dostali od riaditeľa košickej zoo Ericha Kočnera a manažérky DinoParku Kataríny Sopkovej. Bezprostredná a smelá jubilantka sa zdôverila, že do zoo chodí často, pretože sa jej páčia všetky zvieratká a najmä kone, ktoré má rada aj jej mama.

Tak skoro ešte nikdy vo svojej histórii zoologická záhrada nevítala jubilejného 100-tisíceho návštevníka. Koncom júna sa to podarilo iba dva razy. Prvýkrát to bolo v roku 2013, keď svoje brány otvoril DinoPark. Druhý raz to bolo v rekordnom roku 2019, keď do zoo prišlo vyše 254 tisíc ľudí. Z hľadiska návštevnosti bol zaujímavý v tomto roku už január, ale aj február, avšak rekordných 37 tisíc návštevníkov prišlo v máji. Omnoho početnejšiu skupinu ako v predchádzajúcich dvoch rokoch poznačených výpadkami pandémie tvorili zahraniční turisti, a to nielen Ukrajinci prichádzajúci na Slovensko zo známych dôvodov. Išlo najmä o maďarských a českých návštevníkov, či Angličanov a nemecky hovoriacich turistov.

 

navstevnik1jpg.JPG

 

navstevnik3jpg.JPG

 

Hutníci pomáhali zoo

úterý, 21. června 2022 07:29

ZOO Košice

Ani v tomto roku neobišli pracovníci USS Košice na Deň dobrovoľníkov našu zoo. Stretli sa tu už 16-ty raz, aby pomohli skrášliť jej areál. Novú tvár dostal Náučný chodník Lužný les. Kým časť pracovníkov natierala drevenú konštrukciu olejovou ochranou, druhá časť zveľaďovala jeho okolie. Pečať svojej práce zanechali hutníci aj na výbehu lám huanako. Oplotenie ošetrili novým náterom. Ako vždy, aj v sobotu 18. júna, šla hutníkom práca od ruky. Zanechali sa sebou viditeľnú stopu. Za ich prejav spolupatričnosti a pomoci im patrí veľká vďaka.

dobrovolnicijpg.JPG

 

dobrovolnici1jpg.JPG

 

dobrovolnici3jpg.JPG

 

250. hříbě koně Převalského. Zoo Praha vítá jubilejní přírůstek a chystá další transport do Mongolska

středa, 08. června 2022 08:45

ZOO Praha

Zoo Praha přivítala 250. hříbě koně Převalského. Mladý hřebec se narodil v květnu v chovné stanici zoologické zahrady v Dolním Dobřejově. V těchto dnech současně uplynulo 30 let od vůbec prvního transportu divokých koní z Evropy do Mongolska. Další etapa jejich návratu do přírody - poprvé na východ země - již získává své obrysy.


„V Mongolsku už se z našich transportů narodilo hříbě třetí generace. Klisna Anežka, kterou jsme z Prahy do Gobi přepravili v roce 2012, má teď na místě už své pravnouče," prozrazuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Radost má i z jubilejního mláděte v Česku. Podle něj jsou obě hříbata důkazem, že dlouholeté úsilí pražské zoo má smysl. „Návrat divokých koní se daří lépe, než bych si kdysi dokázal představit."


Dosavadní transporty koní Převalského mířily do střední a západní části Mongolska. Tam dnes jejich stáda obývají celkem tři lokality: v hornaté oblasti Chustaj Nurú ve středu země žije podle aktuálních sčítání 422 koní, západomongolské rezervace Gobi B a Chomin Tal pak obývá dalších 516 jedinců. Celkem tisícihlavá populace je životaschopná, a proto bude příští transport směřovat jinam - na východ.


„Ačkoliv byla reintrodukce koní na východ Mongolska v plánu už před desítkami let, paradoxně k ní nikdy nedošlo. Chystáme ji až nyní," vysvětluje Bobek s tím, že teď bude Zoo Praha ve spolupráci s českými i mongolskými organizacemi posuzovat již pouze dvě z více lokalit předvybraných před dvěma lety.


Jedna se nachází v blízkosti bojišť druhé světové války u Chalchyn golu, druhá pak o něco jižněji, u Hadí řeky. Na obou místech budou odborníci zkoumat nejen vhodnost terénu nebo dostatek vodních zdrojů, ale i průběh tamních zim či potenciální choroby, které by koním mohly hrozit. V horizontu několika let by se tak převaláci mohli vrátit i na tyto pastviny své někdejší domoviny.


Návrat divokých koní


Kůň Převalského je dnes jediným žijícím druhem divokého koně. Kvůli lovu, narušování prostředí či konkurenci hospodářských zvířat už v polovině minulého století málem vyhynul. Právě Zoo Praha, ve které se po druhé světové válce zachoval jeden z pouhých dvou chovů koní Převalského, vede mezinárodní plemennou knihu tohoto druhu a koordinuje jeho Evropský chovný program (EEP).


Letos uplyne 30 let od vůbec prvního transportu koní na západ Mongolska, na kterém se Zoo Praha podílela, a současně 11 let od prvního transportu, který sama organizovala v rámci projektu Návrat divokých koní. Ti jsou z Prahy přepravováni ve spolupráci s Armádou ČR za pomoci armádních letounů CASA. Do jejich domoviny jich Zoo Praha od roku 2011 přepravila už celkem 34. V minulých dvou letech se kvůli pandemii covid 19 žádný transport neuskutečnil.


V současnosti však v areálu zoo návštěvníci koně nespatří - i kvůli rekonstrukci jejich expozice je většina stáda umístěna v chovném a aklimatizačním zařízení v Dolním Dobřejově. Čtyři koně však aktuálně obývají nový výběh na pražských Dívčích hradech. Lidé tak nepřicházejí o možnost je pozorovat ani během rekonstrukce. Do samotné Zoo Praha se koně Převalského vrátí nejdřív na jaře 2024.


Návrat divokých koní můžete podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú.: 43-680 466 0247/0100) nebo nákupem suvenýrů na e-shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít. A v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Letošní jubilejní 250. hříbě koně Převalského se narodilo 3. května hřebci Lenovi a klisně Tanie v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Letošní jubilejní 250. hříbě koně Převalského se narodilo 3. května hřebci Lenovi a klisně Tanie v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

V Mongolsku se rodí jedno hříbě koní Převalského za druhým. Na snímku je hřebec Hustai s letošním hříbětem klisny Spina, kterou jsme do Gobi B přepravili v červnu 2019. Foto SPA Great Gobi B

V Mongolsku se rodí jedno hříbě koní Převalského za druhým. Na snímku je hřebec Hustai s letošním hříbětem klisny Spina, kterou jsme do Gobi B přepravili v červnu 2019. Foto SPA Great Gobi B

Oblast Hadí řeky je jednou ze dvou předvybraných lokalit pro budoucí transporty koní Převalského ze Zoo Praha. V rámci projektu Návrat divokých koní zamíří koně na východ Mongolska vůbec poprvé. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Oblast Hadí řeky je jednou ze dvou předvybraných lokalit pro budoucí transporty koní Převalského ze Zoo Praha. V rámci projektu Návrat divokých koní zamíří koně na východ Mongolska vůbec poprvé. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

Prvé mláďa mačiaka

pondělí, 06. června 2022 15:36

ZOO Košice

Prvý raz v histórii našej zoo sa narodilo mláďa mačiaka husárskeho (Erythrocebus patas). O rozmnoženie týchto afrických primátov sme sa usilovali už dlhšie. Pred siedmimi rokmi sme priviezli zo ZOO Hluboká mladého trojročného samca ku samici, ktorá dovtedy žila v neúspešnom páre. Ani toto súžitie neviedlo k očakávanému výsledku, a preto sa európska koordinátorka rozhodla vymeniť samicu. Z nemeckého Tierparku Hamm pricestovali matka s dcérou. Fungovanie novovytvorenej skupiny sa ukázalo ako harmonické a za necelý rok sa narodilo prvé mláďa. Matkou sa stala mladšia zo samíc, štvorročná Haya. Obavy našich chovateľov, či prvorodička zvládne starostlivosť o potomka, sa po niekoľkých dňoch rozplynuli. Mláďa sa spočiatku držalo matky. V týchto dňoch už malá samička menom Soa skúma okolie. Okrem mlieka sem tam ochutná aj zeleninu. Mačiak husársky obýva savany centrálnej Afriky. Zväčša sa pohybuje na zemi, avšak útočisko pred predátormi a nocľah hľadá v korunách stromov. Patrí k ohrozeným druhom. Dôvodom je najmä ich lov a odchyt mláďat ako domácich maznáčikov. Je najrýchlejším bežcom medzi primátmi. Dokáže vyvinúť až 50 kilometrov za hodinu. V rámci Únie českých a slovenských ZOO ich chovajú iba v Hlubokej nad Vltavou, v Olomouci a v Košiciach.

maciakjpg.jpg

 

maciak1jpg.jpg

 

Papagáje majú svoj deň

úterý, 31. května 2022 15:57

ZOO Košice

Svoj sviatok dnes oslavujú papagáje. Sú najohrozenejšou skupinou vtákov a práve preto mimovládna organizácia World Parrot Trust zaviedla v roku 2004 tento sviatok. Tretina z takmer 400 druhov papagájov na celom svete je ohrozená kvôli strate biotopu, odchytu pre obchod s domácimi miláčikmi a ďalším hrozbám. Patria medzi najkrajšie sfarbené a najchytrejšie živočíchy. Neprestávajú prekvapovať svojou šikovnosťou a inteligenciou, o čom ste sa mohli neraz presvedčiť aj pri návšteve našej zoo. Nielenže sa dokážu naučiť slová, ale podľa odborných výskumov ich dokážu aj správne používať. Vedia tiež rozpoznávať farby a tvary. Možno práve preto sa stali mimoriadne obľúbenými spoločníkmi ľudí, ktorí im paradoxne začali aj ubližovať. V našej zoo chováme deväť druhov papagájov – od malých anduliek po impozantné ary arakangy. V súčasnosti sa pripravujeme na príchod ďalšieho druhu. Čo to bude, zatiaľ neprezradíme.

Ak aj vy milujete papagáje, nebodaj ich chováte, určite si pre tieto živé klenoty nájdite viac času. Odvďačia sa vám svojou láskou a je úplne jedno, či to je malá andulka, neposedný kakadu či lori alebo sen väčšiny milovníkov papagájov ara hyacintová.

 

aravojenskajpg.JPG

 

05-31-22-03-58-30-lorijpg.JPG

 

arakangajpg.JPG

 

aryjpg.JPG

 

Den detí

pondělí, 30. května 2022 15:58

ZOO Košice

Už v nedeľu mali deti v košickej zoo príležitosť osláviť svoj deň. V piatich stánkoch mohli za odmenu ukázať svoju zručnosť a znalosti o rôznych skupinách zvierat. Dokonca sa mohli na pár hodín premeniť na divé šelmy či pestrofarebné vtáky. Úspech mali tiež ukážky výcviku dravých vtákov Sokoliarskej skupiny sv. Bavona. V nedeľu sme verejnosti prvý raz oficiálne predstavili aj mláďa mačiaka husarského. Jeho krstnou matkou sa stala riaditeľka Knižnice pre mládež mesta Košice Kamila Prextová. Prvému mačiakovi narodenému v našej zoo vybrala meno Soa, ktoré v jednom z afrických jazykov znamená krásna. Zaujímavosťou mačiakov je, že sú najrýchlejšími bežcami medzi primátmi. Sľúbený stánok so živými plazmi absentoval kvôli chladnejšiemu počasiu.

dsc_0012jpg.JPG

 

dsc_0994jpg.JPG

 

dsc_0075ajpg.JPG

 

dsc_0991jpg.JPG

 

dsc_1001jpg.JPG

 

dsc_0072jpg.JPG

 

 

Tučňáci, vzácná selata i v přírodě vyhynulí bažanti. Jarní Zoo Praha je plná mláďat

pondělí, 23. května 2022 23:46

ZOO Praha

Mladí tučňáci se učí plavat, vlčí trojčata se už vzdalují od nory, lama přišla na svět přímo před zraky návštěvníků. Jarní Zoo Praha je plná mláďat nejen těchto velmi známých a populárních druhů, ale i těch vysoce ohrožených a chovatelsky značně významných - pekariho Wagnerova, majny Rothschildovy či bažanta Edwardsova.


„Od začátku letošního roku přišlo v Zoo Praha na svět už 267 mláďat od 81 druhů savců, ptáků, plazů i obojživelníků. A to ani nelze spočítat všechny další drobné bezobratlé," raduje se z výsledků chovatelského snažení ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Vůbec nejcennější jsou pochopitelně ta mláďata, která dávají svému druhu naději na přežití. V tom je role moderních zoo klíčová."


Takových druhů se Zoo Praha letos podařilo rozmnožit hned několik. Třeba kuřat bažanta Edwardsova se vylíhlo už sedm. Tento vietnamský bažant je podle Červeného seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených druhů a někteří vědci dokonce tvrdí, že z přírody už vymizel úplně.


Téměř totožný osud potkal i majnu Rothschildovu. Zajímavě zbarvený pěvec už na indonéském ostrově Bali vlivem kácení lesa a lovu jednou vyhynul. Díky usilovné snaze ochránců a zoologických zahrad však zůstal druh na planetě zachován. Zoo Praha na tom má nemalý podíl, první mládě se zde podařilo odchovat v roce 1977 a letošní je dokonce jubilejní - přesně dvousté v pořadí.


Nálepku pravidelně rozmnožovaného druhu si může Zoo Praha jako jedno ze dvou chovatelských zařízení v Evropě nově připsat i k ohroženým pekariům Wagnerovým. Letos se narodila již čtyři mláďata tohoto druhu, který byl paradoxně pro vědu popsán nejprve na základě fosilních nálezů a až v roce 1972 byla objevena malá populace v hustém lese na pomezí Argentiny a Bolívie.


Prvomájovým přírůstkem se stal sameček velblouda dvouhrbého, který se narodil tříleté samičce Fidorce. Jen o málo více než týden dělí dva nevlastní sourozence lam guanako, jejichž narození mohli bedliví pozorovatelé sledovat přímo ve výběhu. To mladší se zde narodilo minulý týden v pátek odpoledne, staršímu je nyní jedenáct dní. A jak probíhal jeho porod?


„Bylo to velmi rychlé a naprosto bezproblémové. Malá lama přišla na svět během půl hodiny, za druhou půl hodinu již chodila a připojila se ke zvídavému zbytku stáda," říká kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. Radost má i z mladého velbloudího samečka. „Samice Fidorka je prvorodička, a tak přirozená obava byla na místě. I mladý velbloud dvouhrbý se však těší skvělému zdraví, stejně tak jeho mladá matka," dodává s tím, že oba si navzájem příbuzné savce uvidí lidé v horní části zoo.


Trpělivý a zejména tichý návštěvník zase bývá odměněn u výběhu vlků hřivnatých. Tři březnová mláďata této dlouhonohé jihoamerické šelmy už totiž opouští bázlivost a za dohledu rodičů se vzdalují od své venkovní nory stále dál. Podobně je tomu u tučňáků Humboldtových. Obě sedmitýdenní mláďata se nyní seznamují s vodou a pomalu se již připojují ke zbytku bezmála třicetihlavého hejna.

Sameček velblouda dvouhrbého s tříletou matkou Fidorkou. Takto mladá samice velblouda v Zoo Praha mládě doposud neměla, svou roli zvládá bravurně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Sameček velblouda dvouhrbého s tříletou matkou Fidorkou. Takto mladá samice velblouda v Zoo Praha mládě doposud neměla, svou roli zvládá bravurně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

První potomci nového chovného páru vlků hřivnatých – dvouleté samice Luny a tříletého samce Váni – dovádějí už i před zraky návštěvníků. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

První potomci nového chovného páru vlků hřivnatých - dvouleté samice Luny a tříletého samce Váni - dovádějí už i před zraky návštěvníků. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Letos přišla na svět v Zoo Praha čtyři mláďata pekariho Wagnerova, z toho byla v jednom vrhu rovnou trojčata. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Letos přišla na svět v Zoo Praha čtyři mláďata pekariho Wagnerova, z toho byla v jednom vrhu rovnou trojčata. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Bažant Edwardsův patří k druhům, pro které vede Zoo Praha jejich Evropský chovný program (EEP) a současně Evropskou plemennou knihu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Bažant Edwardsův patří k druhům, pro které vede Zoo Praha jejich Evropský chovný program (EEP) a současně Evropskou plemennou knihu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Čerstvě narozenou lamu guanako si ihned přišly prohlédnout zvědavé členky stáda. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Čerstvě narozenou lamu guanako si ihned přišly prohlédnout zvědavé členky stáda. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

 

Zoo Praha představila veřejnosti luskouny

neděle, 15. května 2022 21:51

ZOO Praha

První „české" luskouny slavnostně představila v neděli odpoledne Zoo Praha. Pár dovezený z Tchaj-wanu je po absolvování měsíční karantény konečně k vidění v noční expozici pavilonu Indonéská džungle. Luskouny přivítal nejen ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, ale i hosté - primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlubuček i vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke. Speciální krmnou kaši pro luskouny připravil před diváky chovatel David Vala za asistence známých šéfkuchařů Romana Pauluse a Marka Fichtnera.


„Tchajwanští novináři se mě ptali, jestli luskouni budou superhvězdami naší zoo. Odpověděl jsem jim, že pro nejširší veřejnost asi ne, spíše zaujmou zájemce o přírodu a její ochranu," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Za nejpodstatnější považuji, že nyní zde máme svého druhu velvyslance velice ohrožené a nesmírně zajímavé skupiny živočichů."


Oba dovezení luskouni, samec Guo Bao i samice Run Hou Tang, se narodili v Taipei Zoo, která je jejich nejvýznamnějším chovatelem. Zoo Praha se nyní stala jedinou českou zahradou a jednou ze dvou v Evropě, která se těmito šupinatými savci pyšní. Hlavní motivace k chovu ale plyne především z jejich ohrožení. V Africe i v Asii jsou luskouni masivně loveni a již dlouho patří k nejvíce nelegálně obchodovaným savcům světa.


Vlastnímu představení luskounů předcházel program, jehož hlavní část se konala u vchodu do pavilonu Indonéská džungle. Zahájilo ho taneční vystoupení česko-indonéské skupiny Kintari a úvodní slovo pronesl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Následně chovatel David Vala seznámil návštěvníky s úskalími chovu luskounů a za asistence známých šéfkuchařů Romana Pauluse a Marka Fichtnera předvedl náročnou přípravu speciální krmné kaše pro luskouny, jejíž hlavní komponentou jsou včelí larvy. Zájemci pak mohli sledovat první veřejné krmení luskouní dvojice.


Následovaly rozhovory moderátora Karla Voříška nejen s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem, ale také s hosty - s primátorem hl. m. Prahy Zdeňkem Hřibem a jeho náměstkem Petrem Hlubučkem.


„Originální tchajwanská jména luskouního páru byla pro našince poněkud obtížně vyslovitelná. Nechali jsme proto veřejnost jim vybrat nové přezdívky ověřeným hlasováním v anketě na Portálu Pražana. Nakonec zvítězil Hugo a Fazolka," dodal primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.


Před samotným vrcholem akce - slavnostním přestřižením pásky u vchodu do noční expozice pavilonu - pronesl na zdraví luskouního páru symbolický přípitek vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke spolu se zástupci Zoo Praha i Magistrátu hl. m. Prahy.

 

Pomáháme jim přežít

Zoo Praha usiluje i o ochranu luskounů v jejich domovině, a to jak ve střední Africe, tak v jižní Asii. „V Kamerunu podporujeme strážce chráněných území a v rámci projektu Toulavý autobus se snažíme o omezení lovu osvětou a vzděláváním místních obyvatel. V Laosu a na Sumatře jsme financovali vybudování záchranných stanic pro luskouny," připomíná ochranářské projekty ředitel Miroslav Bobek.

 

Ochranu luskounů i dalších druhů tak můžete i nadále podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú.: 43-680 466 0247/0100) nebo nákupem suvenýrů na e shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít). A v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Od dnešního odpoledne mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat pár luskounů krátkoocasých. Na snímku samec Guo Bao. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Od dnešního odpoledne mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat pár luskounů krátkoocasých. Na snímku samec Guo Bao. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Slavnostní přestřižení pásky před noční expozicí Indonéské džungle. Zleva: Vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke, primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, náměstek primátora Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Slavnostní přestřižení pásky před noční expozicí Indonéské džungle. Zleva: Vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke, primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, náměstek primátora Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Součástí akce byla i ukázka přípravy krmné kaše pro luskouny. Tu přichystal jejich chovatel David Vala (na snímku) spolu s šéfkuchaři Romanem Paulusem a Markem Fichtnerem přímo před návštěvníky zoo. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Součástí akce byla i ukázka přípravy krmné kaše pro luskouny. Tu přichystal jejich chovatel David Vala (na snímku) spolu s šéfkuchaři Romanem Paulusem a Markem Fichtnerem přímo před návštěvníky zoo. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

 

 

 

Noví obyvatelia v novej voliére

pátek, 13. května 2022 14:20

ZOO Košice

Kolekciu zvierat Južnej Ameriky v našej zoo nedávno obohatil pár karakár pásikavých (Caracara plancus). Samec pricestoval z holandského Safariparku Beekse Bergen, samica zo ZOO Beauval vo Francúzsku. Tento pár dravcov má dvadsať rokov a všetky predpoklady nato, aby priviedol  na svet mláďatá. Od prvého stretnutia prejavujú vzájomné sympatie. Prejavy náklonnosti môžete počuť a pozorovať aj vy. Samec totiž v období toku vydáva hlasný zvuk a na záver tohto „spevu“ hlboko zakloní hlavu.

 

Karakary patria medzi sokoly - najrýchlejšie živočíchy sveta. Ale čo je zaujímavé, radšej behajú ako lietajú.  Tomu majú prispôsobené aj nohy s predĺženými behákmi. Tieto atraktívne sfarbené vtáky, ktoré sú národným symbolom Mexika, sa preslávili svojou zvedavosťou. V areáli zoo dočasne obývajú prvú voliéru na okruhu Altaj. V súčasnosti je pred dokončením voliéra pri pekari bielopásych, kde vzniká časť pre juhoamerickú faunu a kde karakary dostanú natrvalo nový domov.

05-13-22-02-22-10-karakarajpg.JPG

 

Se Zoo Brno se můžete virtuálně přenést mezi divoká zvířata Afriky

pondělí, 09. května 2022 11:29

ZOO Brno

 

Virtuální expedice Zoo Brno na Radnické ulici rozšiřuje nabídku virtuální reality o filmy z vlastní produkce. S brýlemi, které umožňují sledovat virtuální realitu s rozsahem 360°, se můžete přímo z centra Brna bezpečně přesunout na jih Afriky a stanout tváří v tvář slonovi, žirafě, gepardovi nebo hyeně. Novinkou pro letošní sezónu jsou také programy zaměřené na ochranu zvířat a ekologii.

 

virtualni-expedice1jpg.jpg

 

Prvních šest filmů virtuální reality získala brněnská zoologická zahrada na základě spolupráce s projektem Wild Immersion, jehož patronkou je světoznámá primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall. Ty návštěvníka zavedou do těsné blízkosti zvířat z polárních oblastí, savan i oceánů nebo jim umožní pozorovat roztomilá mláďata z různých koutů světa a sledovat vliv slunovratu na život na planetě.  „Jsme rádi za navázanou spolupráci s tímto projektem, ale rozhodli jsme se, že se pokusíme natočit filmy do virtuální reality také ve vlastní produkci. Naši mladí kolegové se vypravili do Jihoafrické republiky a se speciální technikou natočili atraktivní záběry afrických kopytníků a šelem, které doplnili i českým komentářem. Věřím, že se budou líbit malým i velkým divákům. Máme v plánu ve výrobě filmů pokračovat a zaměřit se i na českou přírodu,“ řekl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

 

virtualni-expedice2jpg.jpg

 

Virtuální expedice slouží kromě sledování divoké přírody přes virtuální realitu také pro workshopy, přednášky a další osvětové akce pro různé cílové skupiny zaměřené zejména na ekologii a ochranu zvířat. Je zde také prostor s interaktivními prvky a za příznivého počasí je k dispozici prostor malého dvorku. „Aktuálně nabízíme čtyři hodinové tematické programy pro mimoškolní skupiny, které lze přizpůsobit věku účastníků. Chceme v nich přiblížit širokému spektru návštěvníků krásu přírody i varovat před jejím nenávratným zničením. S tímto základním cílem jsou připravovány i vedeny populárně naučné programy, které s maximálním využitím moderní techniky přiblíží možnosti, jak může i jednotlivec přispět k udržení kvality života na naší planetě. V jarním období jsme přednáškovou místnost doplnili o exponáty ze sbírek Moravského zemského muzea. Na této komorní výstavě je možné si prohlédnout například mravenečníka velkého nebo repliku dinosauřího vejce,“ dodala vedoucí Virtuální expedice Monika Hadová.

 

virtualni-expedice3jpg.jpg

 

Na programy doporučujeme rezervovat místo přes náš web, případně osobně na místě. Nejčastějšími návštěvníky jsou rodiče s dětmi nebo senioři s vnoučaty. Během letních měsíců bude instalováno zařízení pro bezbariérový přístup osob s handicapem a rodičů s kočárky. Virtuální expedice je otevřena 7 dnů v týdnu od 10:00 do 18:00.

 

Filmy z produkce Zoo Brno:

Na kopytech Afriky: Očichala Vás někdy žirafa? Stáli jste někdy tváří v tvář slonovi bez jakékoliv bariéry? Nemusíte se ale ničeho bát, všichni afričtí kopytníci, které uvidíte, jsou ve virtuální realitě. Představíme několik druhů antilop, i výše zmíněné slony, žirafy nebo zebry. Délka: 14 min.

Ve spárech Afriky: Hyeny, gepardi, lví bratři nebo psy hyenovití. Všechny tyto šelmy obývají Afriku. Na záběrech z JAR se k nim dostanete bez jakékoliv bariéry a dozvíte se i pár zajímavostí o jejich životě. Délka: 14 min.

 

Programy pro mimoškolní skupiny (senioři, táborové skupiny) 

1. Co bude, až nebude led – polární ekosystémy a jejich ohrožení, překotné zvyšování teploty na planetě Zemi.

2. Poslední korál – křehkost mořských ekosystémů, překotné zvyšování teploty, extenzivní lov a zanášení mořských ekosystémů nerozložitelným odpadem, a to především plasty.

3. Kdesi lesy – lesní ekosystémy, jejich obnovu a život ve městě, kterému udržování lesních porostů, ale i solitérních stromů výrazně pomáhá.

4. Kam kráčí zoo? – minulý a současný přístup k chovu, prezentaci především ohrožených druhů živočichů a dalším aspektům fungování zoologických zahrad.

 

 

Zoo Praha láká na čtyři druhy loríčků jako jediná v Evropě

středa, 04. května 2022 08:40

ZOO Praha

Evropský unikát - čtyři druhy pestrobarevných loríčků jsou nově k vidění v Zoo Praha. Nikde jinde na starém kontinentě návštěvníci tolik druhů tzv. fíkových papoušků nespatří. Loríčci červenohlaví, rudobradí a teď čerstvě i oranžovoprsí obývají venkovní voliéry na Papouščí stezce. Loríček zlatouchý, kterého navíc Zoo Praha chová jako vůbec jediná v Evropě, zdobí průchozí expozici Rákosova pavilonu.


„Loríčci jsou mimořádně citliví na čistotu potravy i prostředí. Na tom si spousta chovatelů vyláme zuby," nastiňuje obtížnost jejich chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Jsou to navíc potravní specialisté - živí se téměř výhradně fíky, a to v různém stádiu zralosti. I proto se jim někdy říká fíkoví papoušci. Hůře dostupné čerstvé fíky jim dodáváme pravidelně i my."


Při hledání potravy se loríčci často věší z větvě hlavou dolů - stejně jako při sběru nektaru známější loriové. Těm však nejsou loríčci navzdory svému názvu nijak blízce příbuzní. Kromě podobného způsobu života je s nimi spojuje především Nová Guinea, kde se oba rody těchto papoušků vyskytují.


Zoo Praha chová loríčky od konce 90. let minulého století. Tradici má především chov loríčka rudobradého. Tohoto druhu se zde vylíhlo už přes třicet mláďat, poslední odchov se podařil loni. Všech pět žijících druhů loríčků nechová v Evropě žádné chovatelské zařízení.


Seznámit se nejen s loríčky, ale i s ary, kakadu, nestory a dalšími papoušky v Zoo Praha můžete už tuto sobotu 7. května při příležitosti oslav Světového dne papoušků. Přichystaná jsou speciální komentovaná krmení, interaktivní hry i kvízové trasy pro děti. Více o programu najdete na www.zoopraha.cz/program.

Loríček oranžovoprsý je v Zoo Praha nově k vidění od posledního dubnového týdne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríček oranžovoprsý je v Zoo Praha nově k vidění od posledního dubnového týdne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríčka rudobradého chová Zoo Praha od roku 1997. Prvního odchovu se zoo dočkala přesně před 20 lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríčka rudobradého chová Zoo Praha od roku 1997. Prvního odchovu se zoo dočkala přesně před 20 lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 74