Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
15.07. 2019 V liberecké zoo se narodila mláďata kriticky ohroženého gibona a osla
ZOO Liberec V průběhu uplynulých týdnů zaznamenala Zoo Liberec několik významných chovatelských úspěchů. Na úseků opů a kopytníků se narodila mláďata ...
15.07. 2019 Czech and Slovak Zoos join together against the massacre of migratory birds in the Medditerranean
UCSZOO BirdLife International estimates that 25 million migratory birds are killed illegally every year in the Mediterranean. These include songbirds, waterfowl, ...
09.07. 2019 Liberecká zahrada si otevřela vlastní kino
ZOO Liberec Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky připravila tzv. ZooKino. Místo sci-fi snímků nebo romantických komedií ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1  2  3  4  5  6  7
  8  91011121314
15161718192021
22232425262728
293031    
Novinky


V liberecké zoo se narodila mláďata kriticky ohroženého gibona a osla

pondělí, 15. července 2019 14:25

ZOO Liberec

V průběhu uplynulých týdnů zaznamenala Zoo Liberec několik významných chovatelských úspěchů. Na úseků opů a kopytníků se narodila mláďata kriticky ohrožených druhů - gibona bělolícého a osla somálského. Ti se ve volné přírodě ocitají na prahu vyhubení a jejich přežití závisí také právě na koordinovaném chovu a spolupráci zoologických zahrad.

gibon_belolicijpg.jpgOslí hříbě přišlo na svět 3. července 2019 a jedná se o 27.mládě narozené v nejstarší zoo v Čechách. Podle slov ošetřovatelů je to opět samec. „Těch se u nás od počátku chovu v roce 1991 narodilo už celkem 18. Až do roku 2017 jsme dokonce měli dlouhé jedenáctileté období, kdy se ve výběhu těchto afrických kopytníků rodili pouze samí hřebci. Bylo jich celkem třináct v řadě,“ doplňuje hlavní zoolog Luboš Melichar. Osel somálský patří mezi nejohroženější savce naší planety. V lidské péči v zoologických zahradách je chováno necelých 250 zvířat a ve volné přírodě v Etiopii a Eritrei žije přibližně 500 posledních jedinců.

Druhým čerstvým přírůstkem kriticky ohroženého druhu je mládě gibona bělolícého, které se narodilo 27. 6. 2019. Pohlaví malého primáta zůstává pro ošetřovatele tajemstvím a bude s největší pravděpodobností známo až po dosažení jeho pohlavní dospělosti. „Všechna mláďata gibonů bělolících totiž přicházejí na svět béžově zbarvená po matce. Přibližně po jednom až dvou letech pak mění barvu srsti na černou, která je typická pro dospělé giboní samce. Pokud se ale jedná o samičku, přebarví ještě jednou a teprve ve věku 6–7 let získá její srst typickou béžovou barvu,“ vysvětluje zooložka Petra Bolechová. Východoasijští giboni představují přechodnou skupinu mezi vyššími opicemi a lidoopy. Jsou také jedni z nejhlasitějších primátů. Ve volné přírodě se vyskytují pouze na několika posledních lokalitách ve Vietnamu a v Laosu. Dříve areál jejich rozšíření sahal i do Číny, avšak zde již byli pravděpodobně vyhubeni. Gibony bělolícé nejvíce ohrožuje kácení tropických deštných lesů a lov pro maso i tradiční asijskou medicínu. „Jsme rádi, že se liberecká zoo může na záchraně tohoto kriticky ohroženého asijského primáta podílet. Od roku 1986 se u nás úspěšně odchovalo již deset jedinců,“ dodává Bolechová.

Další mláďata mohou návštěvníci spatřit také ve výběhu surikat, koz šrouborohých, urialů bucharských, nahurů modrých, buvolců běločelých, zeber Chapmanových, kočkodanů Dianiných či lvů berberských.

 

Czech and Slovak Zoos join together against the massacre of migratory birds in the Medditerranean

pondělí, 15. července 2019 08:07

UCSZOO

BirdLife International estimates that 25 million migratory birds are killed illegally every year in the Mediterranean. These include songbirds, waterfowl, turtle doves or birds of prey. They fly over the Mediterranean on their way to and from their nesting places and include “Czechoslovak” species. The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens (UCSZOO) has decided to draw attention to this alarming situation. That is why it has lined the roads leading from Prague and Bratislava airports to the respective capitals’ centres with billboards graphically illustrating the massacre of migratory birds.

“The situation is dismal, and we have no idea how many birds killed in this manner come from the Czech Republic or Slovakia. It’s certainly not a small amount. One of the important tasks of zoos is to protect biodiversity, so we do not want to stand idly by whilst this monstrous massacre of birds takes place. Even without it, bird species in Europe are declining dramatically due to changes in the landscape,” said UCSZOO President Erich Kočner, explaining the reasons for the campaign.

According to the only relevant investigation so far, carried out by BirdLife International, of the 25,000,000 birds, most of them nesting on the European continent, 20,200,000 are songbirds (including some 2,900,000 common chaffinches and 1,800,000 Eurasian blackcaps), approximately 1,800,000 are waterfowl, 700,000 are pigeons and turtle doves with roughly 100,000 birds of prey. These birds are shot, caught in nets, on glue or trapped, that being for fun, food or cage farming.

“Not even some of the European Union countries, especially Italy and France, are able to comply with what they signed up to with the Bonn and Berne Conventions as well as the European Wild Birds Directive,” said Prague Zoo’s director Miroslav Bobek. “The purpose of this campaign is to draw attention to the problem of illegal hunting. But it’s not only for Italian, French and other tourists coming to Prague and Bratislava, we also want to stimulate media interest in our country and abroad.”

Last year, Miroslav Bobek called on Czech MEPs to act on illegal bird hunting. At the time several MEPs took up the challenge, in particular RNDr. Pavel Poc, who interpellated the European Commission and subsequently the Environment Commissioner Karmen Vella on the matter. Prague Zoo also organized a seminar on the subject in April 2018.

 

UCSZOO’s current outdoor campaign will run until the end of August. Four billboards have been placed along Prague’s Evropská Street, five of them are in Bratislava: on Ivanská cesta, at the exit from the airport, on Bajkalská and Vanorská streets and on Trnavské mýto.

 

1_d85_3877_export-ajpg.jpg

BirdLife International estimates that 25 million migratory birds are illegally killed each year in the Mediterranean. The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens (UCSZOO) has decided to draw attention to this alarming situation with an outdoor campaign. Photo: Petr Hamerník, Prague Zoo.

2_d85_3898_export-ajpg.jpg

The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens has placed billboards along the roads leading from Prague and Bratislava airports to the respective centres of these capitals. They highlight the massacre of migratory birds in the Mediterranean. Four billboards line Prague’s Evropská Street. Photo: Petr Hamerník, Prague Zoo.

3_img_3400ajpg.JPG

Five billboards highlighting the massacres of migratory birds in the Mediterranean have been placed in Bratislava: on Ivanská cesta, at the exit from the airport, on Bajkalská and Vanorská streets and on on Trnavské mýto. Photo: Zoo Bratislava.

 

 

Liberecká zahrada si otevřela vlastní kino

úterý, 09. července 2019 14:50

ZOO Liberec

Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky připravila tzv. ZooKino. Místo sci-fi snímků nebo romantických komedií tam však uvádí přírodopisné dokumenty o chovaných zvířatech a terénních projektech Zoo Liberec ve světě. Ty si zájemci mohou pustit a zcela zdarma shlédnout každý den v rámci otevíracích hodin zahrady.

 

zookino_1jpg.jpgZooKino se nachází v horní části areálu u výběhu koní Převalského. Vzniklo kompletní přestavbou a rekonstrukcí starého dřevěného domku, který kdysi sloužil jako vnitřní ubikace asijských jelínků muntžaků malých či australských pštrosů emu. ZooKino je vybaveno velkoplošnou moderní obrazovkou, ovládacím panelem s nabídkou filmů a sezením pro cca 20 diváků. Zájemci si nyní mohou vybrat ze sedmi různých přírodovědných dokumentů o ochraně přírody, na jejichž vzniku se zoo sama podílela. Ve filmové nabídce nechybí například vybrané díly z úspěšné série Češi zachraňují… s průvodcem a moderátorem Danem Bártou, dokument o krmení a výživě zvířat v liberecké zoo nebo úplně nové video mapující ochranářské aktivity liberecké zoo v Indonésii. Pro nejmenší je připraven krátký animovaný příběh o životě a osudu asijských zpěvných ptáků s názvem Ztichlý les (Silent forest). Filmová databáze v kině ale bude procházet pravidelnou obměnou a nabídka filmů bude průběžně aktualizována. „Cílem ZooKina je nejen zvýšit atraktivitu areálu zahrady, ale především ukázat návštěvníkům, že zoo už nejsou pouhými centry odpočinku a zábavy, ale především ochranářskými institucemi, které se významně podílí na záchraně ohrožených druhů i v jejich přirozeném prostředí na různých místech naší planety“, vysvětluje ředitel David Nejedlo.

Prostory ZooKina ale nebudou sloužit jen návštěvníkům. Využijí je také lektoři Střediska ekologické výchovy DIVIZNA při svých vzdělávacích programech pro děti i během komentovaných prohlídek pro veřejnost. Zoo zde plánuje pořádat také besedy s českými přírodovědci a ochranáři přírody.

 

V liberecké zoo se po několika měsících opět narodila dvě mláďata lvů berberských

čtvrtek, 20. června 2019 17:08

ZOO Liberec

V květnový Den vítězství, 8. 5. 2019, se v liberecké zoo narodila dvě mláďata v přírodě již vyhubeného lva berberského. Přestože se nejednalo o úplně bezproblémový odchov, lvíčata se jeví jako zdravá, silná a životaschopná. Při troše štěstí je návštěvníci od dnešního dne mohou spatřit v jejich venkovním výběhu.

Matkou mláďat je čtyřletá samice, která získala své první mateřské zkušenosti již v březnu a prosinci loňského roku. Oba tyto odchovy ale z důvodu nízké životaschopnosti a špatného zdravotního stavu narozených mláďat nebyly úspěšné. I z tohoto důvodu se vedení zoo rozhodlo dopřát samici i mláďatům několik týdnů klidu v zázemí. Pavilon šelem byl po tuto dobu pro návštěvníky i většinu personálu zoo zcela uzavřen.

Od dnešního dne mohou návštěvníci při troše štěstí obě lvíčata v zoologické zahradě poprvé spatřit na vlastní oči. Neobývají však stejný výběh jako jejich rodiče, z důvodu nastalých komplikací je bylo nutné od sebe oddělit. Stejně jako v předchozím případě samice ztratila o mláďata zájem a přestala je kojit. „U samice s největší pravděpodobností neprobíhá laktační anestrie, tzn. klidové období bez říje, které v případě bezproblémového odchovu u většiny velkých kočkovitých šelem trvá až do odstavu koťat. Po tuto dobu mláďata zůstávají se svými matkami a sají mateřské mléko. Naše lvice se však po 3 týdnech po porodu opět dostala do říje a koťata opustila. I přes opakované pokusy o zpětné spojení k nim odmítala chodit a hrozilo, že by je sama zahubila,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.

Lvíčata již byla naštěstí natolik silná a vyvinutá, že brzy začala sama přijímat pevnou masitou stravu bez přímého kontaktu a asistence ošetřovatelů. „Přestože se obě koťata vyvíjí standardně, postupně přibývají na váze a zvědavě prozkoumávají výběhy, vyhráno stále nemáme. Jak jsme již zažili, zlom může stále nastat kdykoliv,“ dodává zoolog Luboš Melichar. Pohlaví mláďat bude potvrzeno v příštím týdnu, kdy zároveň proběhne jejich vakcinace.

Zoo Liberec chová lvy berberské od roku 2015, kdy získala dva mladé samce ze Zoo Olomouc. Jeden ze lvích sourozenců byl o rok později odvezen za účelem posílení chovu do Francie, odkud stejným transportem přicestovala i tehdy rok stará matka lvíčat. „Lev berberský je přesně tím druhem, který na naší planetě přežívá jen díky koordinovanému chovu a nezištné spolupráci moderních zoologických zahrad. Ve volné přírodě byl díky nadměrnému lovu a ztrátě přirozeného prostředí vyhuben již v 19. století. Pevně doufáme, že někdy v budoucnu se podaří zoologickým zahradám a dalším ochranářským organizacím tento druh do přírody severní Afriky zpátky navrátit. To v tuto chvíli kvůli politické nestabilitě a nedostatečným ochranářským opatřením v oblasti bohužel ještě není možné,“ dodává ředitel, David Nejedlo.

 

Devátý „Návrat divokých koní“ do Mongolska proběhl úspěšně

čtvrtek, 20. června 2019 11:54

ZOO Praha

Navzdory potížím na začátku transportu, které vyvrcholily vyložením klisny Tanii z letadla těsně před úterním startem z Kbel, se zbývající tři klisny podařilo v pořádku přepravit do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. V Tachin talu včera po deváté hodině večer vyběhly Tárik, Tara a Spina z přepravních boxů do aklimatizační ohrady. V ní stráví přibližně rok.

 

Počet koní Převalského, které jsme ve spolupráci s Armádou české republiky přepravili z Evropy do západního Mongolska, se tak zvýšil na třicet čtyři,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Populace v Gobi B se i díky nim a jejich potomkům zvýšila na zhruba 270 jedinců a měla by tak být již brzo plně životaschopná.

 

Dvě ze tří letos přepravených klisen pocházejí z odchovu Zoo Praha. „Klisna Tárik se narodila přímo v Praze, Tara v naší chovné stanici v Dolním Dobřejově. Pouze Spina je z německého Springe,“ upřesnil zoologický náměstek Jaroslav Šimek. „V předchozích letech jsme do Mongolska přepravovali převážně zvířata
z chovných zařízení v Německu, Francii, Finsku a podobně, i když pochopitelně ani naše odchovy mezi nimi nechyběly.

 

Podpora návratu koní Převalského do přírody je ovšem ze strany Zoo Praha mnohem širší. Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B dnes zástupci Zoo Praha předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu.

Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B zástupci Zoo Praha také předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B zástupci Zoo Praha také předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Klisna Tara, narozená v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově, vybíhá z přepravního boxu do aklimatizační ohrady v Tachin talu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Klisna Tara, narozená v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově, vybíhá z přepravního boxu do aklimatizační ohrady v Tachin talu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

 

Vzácní i dosud nepojmenovaní sklípkani v Zoo Praha

pátek, 14. června 2019 12:51

ZOO Praha

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž výstavy Sklípkani začne v neděli 16. června ve 13 hodin, za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Návštěvníci si také budou moci zakoupit unikátní atlas sklípkanů.

 

Sklípkani! Chlupatí, černí, jedovatí, oškliví, hnusní, odporní či nechutní! Taková slova jsem slýchával, když jsem s jejich chovem začínal. Jen doufám, že tito tvorové si už za ta léta vysloužili lepší pověst. Snad pomůže v pořadí už jejich třetí výstava v pražské zoo,“ uvedl chovatel David Šťastný. „K vidění budou dosud veřejně nevystavované druhy nebo ty nedávno objevené, dosud nepojmenované.

 

Doprovodný program 13.00 – 17.00:

  • představení vybraných druhů sklípkanů
  • prezentace přírodnin a preparátů ze života sklípkanů a jejich pozorování pomocí binokulárních lup
  • znalostní soutěže o malé ceny
  • komentované prohlídky výstavy

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude od neděle k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude od neděle k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Pražská zubří samice Prťka dorazila na Kavkaz

pátek, 14. června 2019 12:43

ZOO Praha

Samice zubra Prťka, narozená v Praze v září 2017, v pořádku dorazila do ázerbajdžánského národního parku Shahdag, kde bude vypuštěna do přírody. Zoo Praha se tak podílí na mezinárodním projektu, který má za cíl navrátit zubry na Kavkaz.

 

Posláním moderních zoologických zahrad je ochrana biodiverzity a Zoo Praha realizuje či se podílí na realizaci řady projektů, které toto poslání naplňují,“ uvedl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „Zubři jsou jedním z příkladů. Již dříve jsme několik jedinců poskytli do NP Bieszczady v Polsku, ale Prťka by se měla stát jednou ze zakladatelek nově obnovené populace zubrů na Kavkaze. Tam zubři ve volné přírodě přežívali nejdéle; vyhubeni byli v polovině 20. let minulého století.

 

Prťka, pojmenovaná podle slavné hlášky z filmu Sněženky a machři, vyrazila na dlouhou cestu ze Zoo Praha do Ázerbajdžánu letos v březnu. Několik týdnů nejprve strávila v německém Tierparku Berlin, který zubry určené k transportu shromáždil, pak byla společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo letecky přepravena do Baku a odtamtud jela po zemi do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbajdžánu.

 

Včera jsme z německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody, který projekt spoluorganizuje, obdrželi skvělé zprávy. Všech dvanáct zubrů, včetně těch z Prahy a Plzně, v pořádku dorazilo do aklimatizačního prostoru v národním parku Shadag, kde se zatím úspěšně adaptují,“ potvrdila Barbora Dobiášová ze Zoo Praha s tím, že by zubři měli být vypuštěni na přelomu července a srpna, a to na plochu národního parku o rozloze 130 tisíc hektarů.

Zubří samice Prťka ze Zoo Praha (na fotografii uprostřed) v pořádku dorazila na Kavkaz. Foto: Thomas Macholz, WWF.

Zubří samice Prťka ze Zoo Praha (na fotografii uprostřed) v pořádku dorazila na Kavkaz. Foto: Thomas Macholz, WWF.

 

Lužný les priniesol radosť malým aj veľkým

pondělí, 03. června 2019 10:28

ZOO Košice

Pri príležitosti sviatku deti sme v sobotu 1. júna otvorili náučný chodník Lužný les. Nadzemný chodník je dlhý 180 metrov a je doplnený lanovými prekážkami pre deti. Vstupný portál sa nachádza v bezprostrednej blízkosti chovného zariadenia pre gibony v centrálnej časti ZOO a ústí na terase klubovne Himaláje, ktorú ZOO využíva na vzdelávanie. Návštevníci sa na náučnom chodníku Lužný les stretnú so šiestimi nadrozmernými 3 D modelmi plazov. Vo priestrannom altánku nájdu základné informácie o biotope a zvieratách lužného lesa vďaka interaktívnym tabuliam. Súčasťou chodníka sú aj vyhliadkové terasy s pohľadom na výbehy tahrov himalájskych,  kamzíky, plameniaky a jazierko s vodným vtáctvom.

Náučný chodník Lužný les s rozpočtom takmer 140 tisíc eur vyrástol v ZOO vďaka implementácii projektu prihraničnej slovensko-maďarskej spolupráce v rámci programu Interreg. Na projekte s názvom Slovenské a maďarské zoologické záhrady pre zachovanie pôvodnej fauny v prihraničných regiónoch – ZOO4NAT participujú dve ZOO, a to Zoologická záhrada Budapešť ako hlavný partner a Zoologická záhrada Košice ako partner. Rozpočet projektu predstavuje 1,215 mil. eur. ZOO Košice sa na čerpaní rozpočtu podieľa čiastkou 541 tisíc eur s 5-percentnou spoluúčasťou a ZOO Budapešť ako hlavný partner preinvestuje takmer 675 tisíc eur, a to hlavne na rekonštrukcii Záchranného centra.

Na slávnostnom otvorení chodníka sme privítali skupinu maďarských kolegov, ktorú viedol riaditeľ ZOO Budapešť Miklós Persányi. Spolu s riaditeľom ZOO Košice Erichom Kočnerom a primátorom mesta Košice Jaroslavom Polačekom prešli chodníkom ako prví návštevníci. V rámci slávnostného dňa dostali nových obyvateľov aj tri nové voliéry, ktoré vybudovali v ZOO Košice taktiež v rámci projektu ZOO4NAT. Do nových expozícií s rozpočtom 40 tisíc eur vypustili dravce rehabilitované v budapeštianskej ZOO riaditelia oboch zoologických záhrad. Súčasťou celodenného programu bol aj krst ťavy. Krstným otcom dvojmesačného samčeka sa stal primátor Košíc Jaroslav Polaček. Košičania v hlasovaní na facebooku mu vybrali meno Batar.

mdd4jpg.JPG

 

mdd3jpg.JPG

 

mdd2jpg.JPG

 

mdd1jpg.JPG

 

mddjpg.JPG

 

Noví obyvatelia exotária

pátek, 17. května 2019 17:21

ZOO Košice

Pavilón exotária v našej ZOO má od včerajška nových obyvateľov. Jednu z voliér obýva pár timáliovcov bielohlavých (Garrulax leucolophus diardi). Tohto spevavca sme na konci minulého roku získali darom zo ZOO Praha. Timáliovec bielohlavý sa vyskytuje v juhovýchodnej Ázii, kde obýva zmiešané a listnaté lesy. V oblasti svojho výskytu vytvára štyri poddruhy, ktoré sa líšia sfarbením. Poddruh, ktorý môžete vidieť v ZOO Košice sa prirodzene vyskytuje od juhovýchodného Myanmaru po Thajsko a Indočínu. Timáliovec bielohlavý sa živí rôznymi semenami, plodmi a časťami rastlín, ale tiež bezstavovcami.

Ako samostatný druh je timáliovec bielohlavý pomerne nový. Donedávna ho totiž vedci radili k timáliovcovi sumatrianskemu (Garrulax bicolor), s ktorým sú si veľmi podobní. Timáliovec bielohlavý sa od sumatrianskeho líši hrdzavohnedým sfarbením a širším čiernym pásikom cez oči. Timáliovec sumatriansky je jedným z vlajkových druhov kampane Európskej asociácie zoologických záhrad a akvárií (EAZA) Stíchnutý les, ktorá upozorňuje na klesajúci počet spevavcov v juhovýchodnej Ázii. Spôsobujú to najmä domorodí obyvatelia, ktorí ich odchytávajú za účelom súťaží v speve. Odchyt a súťaže sú tiež dôvodom znižujúceho sa počtu timáliovca bielohlavého. V Červenom zozname IUCN síce ešte nepatrí medzi ohrozené druhy, počet jedincov jednotlivých poddruhov však nie je známy.

Timáliovca bielohlavého chová ZOO Košice ako jediná na Slovensku.

 

timaliovecjpg.JPG

 

timaliovec1jpg.JPG

 

 

 

Zoo Praha očekává narození dalších dvou slůňat

pátek, 17. května 2019 01:42

ZOO Praha

Zoo Praha nejspíš čeká příští rok velká událost, a to rovnou dvojnásobná. Max a Rudi, první sloní mláďata počatá i narozená v Praze, by měli získat sourozence. Jejich matky Janita a Tamara, původem ze Srí Lanky, jsou totiž opět březí. Otcem obou očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy.

 

Samozřejmě bych to velmi nerad zakřikl, ale pokud vše půjde, jak má, slůňata by se s největší pravděpodobností mohla narodit na přelomu března a dubna příštího roku. Vzhledem k tomu, že už máme Maxe a Rudiho, tentokrát bych si přál alespoň jednu ‚holku‘,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

Délka březosti u asijských slonů činí cca 22 měsíců a páření s Ankhorem proběhlo u obou samic na přelomu května a června loňského roku. Hraniční doba březosti je však ovlivněna různými faktory a může se prodloužit či zkrátit o týdny až jeden měsíc. Důležité teď bude hlídat například správnou váhu slonic, protože kdyby příliš přibraly, mohlo by hrozit, že mláďata budou moc velká.

 

24. dubna jsme provedli ultrazvukové vyšetření slonic Tamary a Janity; mláďata byla v den vyšetření živá a bez abnormalit,“ potvrdil veterinář Zoo Praha Roman Vodička. „Stejně tak samice vypadají dobře, vše má tedy zatím standardní průběh.

 

Zoo Praha chová slony od roku 1933 a v současnosti v ní návštěvníci mohou vidět sedm slonů indických. Obývají Údolí slonů, otevřené v březnu 2013, a to díky podpoře hl. m. Prahy i příspěvkům od tisíců lidí. Historicky první slůně, které se v pražské zoo narodilo a také tam bylo počato, přišlo na svět 5. dubna 2016 a dostalo jméno Maxmilián (Max). Jeho matkou je Janita. Rudolf (Rudi) se narodil o půl roku později Tamaře.

Praha příští rok nejspíš čeká velká událost – narození dvou dalších slůňat. Jednou ze samic, u které ultrazvukové vyšetření potvrdilo březost, je téměř patnáctiletá Janita. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Praha příští rok nejspíš čeká velká událost – narození dvou dalších slůňat. Jednou ze samic, u které ultrazvukové vyšetření potvrdilo březost, je téměř patnáctiletá Janita. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Centrum ARCHA při Zoo Liberec pomáhá zvířatům v nouzi již 20 let

pondělí, 13. května 2019 16:41

ZOO Liberec

Středisko ARCHA pomáhá zvířatům v nouzi již 20 let

Dnes, v pondělí 13. 5. 2019, je to přesně dvacet let, kdy byl slavnostně zahájen provoz Městského útulku pro ztracená a zatoulaná zvířata – dnešní centrum ARCHA. Za svou dvacetiletou historii prošlo centrum značným vývojem a pomohlo desetitisícům domácím i volně žijícím zvířatům.

Přesně před dvaceti lety, dne 13. 5. 1999, byl za účasti tehdejšího primátora Jiřího Ježka i vedoucí Odboru životního prostředí Evy Šůrové slavnostně otevřen první městský liberecký útulek pro ztracená a zatoulaná zvířata. Z menšího zařízení s původní kapacitou pro 32 psů a 30 koček za dvacet let vyrostlo respektované a celostátně uznávané zařízení poskytující pomoc i handicapovaným volně žijícím živočichům, kteří by bez péče záchranářů nebyli schopni ve volné přírodě přežít. Každým rokem ARCHA přijme téměř pětistovku zatoulaných, nechtěných či týraných psů, na tři stovky koček a další desítky domácích mazlíčků, pro které hledá majitele a nové domovy. V záchranné stanici ročně ošetří více než tisíc zraněných divokých zvířat, které v případě úspěšné léčby a rehabilitace vypouští zpět do české krajiny. V posledních letech se činnost ARCHY rozšířila i o aktivity přímo v terénu. V Liberci zajišťuje kastraci a regulaci populací divokých koček ve vybraných městských čtvrtích a v období jara realizuje záchranné transfery obojživelníků přes rizikové komunikace. Díky těmto bohulibým aktivitám a profesionálnímu přístupu si v roce 2017 dokonce vysloužila druhé místo v anketě Osobnost roku Libereckého kraje v kategorii dobrý skutek.

„Osobně za největší úspěch ARCHY považuji to, že se daří hledat nové domovy i starým zvířatům. Každý totiž samozřejmě chce mazlíčky co nejmladší, aby si je ještě mohl přetvořit k obrazu svému. Najít domov pro starého pejska či kočičku je tak velmi obtížné. Naštěstí se nám to zatím úspěšně daří a naprostá většina domácích zvířat, která se dostanou k nám do centra, bývá osvojena. Více než 70 % odchycených toulavých psů se daří navracet původním majitelům. vypráví vedoucí střediska ARCHA Lenka Čápová. V práci mě nejvíce naplňují dobré konce u případů, kdy přijmeme psychicky labilního vystresovaného psa, který se zpočátku krčí v koutě, bojí se každého pohybu, vrčí, čůrá strachy a v naší péči se z něho během několika týdnů stává příjemný sebevědomý pes vrtící ocasem, kterého si následně vybere a odvede milující rodina. Totéž platí i u fyzicky zanedbaných psů, kteří se k nám mnohdy dostanou podvyživení, zablešení a trpící kožními chorobami. Po veterinární kontrole, umytí, léčbě správnými léky a plnohodnotné výživě se z nich pak před našimi zraky stávají neuvěřitelní fešáci, které by původní majitelé zcela určitě nepoznali,“ doplňuje Hana Volková, která v ARŠE pracuje od úplného počátku celých dvacet let.

Ve své dvacetileté historii ale pracovníci centra zažili i těžké a náročnější časy. K těm se například řadí i přelom let 2001–2002, kdy se mezi kočkami v útulku rozšířilo kožní onemocnění přenosné i na člověka. Ze zdravotních důvodů zaměstnanci útulku nemohli nakažená zvířata vydávat, stále však přijímali nová. „Počet koček se vyšplhal k neuvěřitelnému číslu 61. Kočky byly snad všude-v koupelně, v přenosných klecích na chodbě i venku, protože vzhledem k snadnému přenosu byly v klecích umisťovány pouze po jedné. Dokud se nám nepodařilo nemoc vymýtit, ke kočkám jsme kvůli tvrdému hygienickému nařízení museli chodit v ochranných jednorázových oblecích,“ vzpomíná Volková.

Historicky největší počet psů pak centrum přijalo v roce 2007, kdy pracovníci ARCHY asistovali u okamžitého zabavení 16 týraných jedinců. I díky tomuto zátahu byla kapacita útulku překročena dvojnásobně a v centru našlo dočasný domov v jednu chvíli více než 70 psů. „Tenkrát jsme se báli každého zazvonění telefonu, kam a pro co pojedeme, protože jsme zvířata už opravdu neměli kam dávat,“ směje se Volková.

Mezi nejvzácnější druhy, které útulek a záchranná stanice ve své historii přijal, se bezpochyby řadí kriticky ohrožený brodivý pták bukač velký. Největším ošetřeným „pacientem“ byl kolouch, kterého speleologové našli zapadlého v jeskyni, a nejjedovatějším zvířetem umístěným ve stanici byl pavouk rodu Loxosceles, který přicestoval do libereckého hypermarketu s banány ze Střední Ameriky.

A jaké má ARCHA vize a plány do následujících let? „Za dvacet let fungování útulku se nám jeho chod podařilo dovést téměř k dokonalosti a z provozního hlediska je už jen málo co zlepšovat. Naopak velkou možnost rozvoje vidím v záchranné stanici, kde bychom se kromě péče a pomoci jednotlivcům mohli věnovat i ochranářským projektům v naší krajině a pomáhat tak celým populacím. To je ale samozřejmě otázka financí a rozšíření řad našeho malého personálu,“ říká Lenka Čápová.

Stručná historie

Historie vzniku ARCHY sahá ještě o pár let hlouběji. Již v roce 1994 uznala Rada města potřebu vybudování nového útulku a vyslovila souhlas se záměrem výstavby útulku v lokalitě Růžodol I. Vlastní stavba pak byla zahájena o čtyři roky později, v srpnu 1998. V roce 2001 se útulek rozšířil o stavbu oploceného psího hřiště, o rok později pak přibylo šest kotců se zateplenými boudami i zastřešení venkovních výběhů. Zlomový byl rok 2006, kdy útulek přešel pod správu liberecké zoologické zahrady a přejmenoval se na Centrum pro zvířata v nouzi – BOBÍK. Ani u tohoto jména však dlouho nezůstalo a v roce 2008 centrum získalo nový název ARCHA, pod kterým funguje dodnes. Své záchranné aktivity ARCHA rozšířila v roce 2009, kdy získala akreditaci MŽP k provozování stanice pro handicapované živočichy a byla přijata za člena Národní sítě záchranných stanic.

 

Zoo Hluboká slaví 80.let!

úterý, 30. dubna 2019 16:52

ZOO Hluboká

Skvělým nápadem knížete Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu a jeho urozené choti Hildy byla poprvé otevřena veřejnosti 1. května 1939 zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou. Patří tak k nejstarším zoologickým zahradám v České republice. Zítra 1. května 2019 tedy společně oslavíme 80. výročí jejího založení a nahlédneme do starých časů. Na akci vás potěší swingová hudba, pro nejmenší vystoupí Yvetta Blanarovičová s písničkami pro děti (14:30) a také Michal Nesvadba z Kouzelné školky (15:15). Odhalíme plaketu zakladateli zoo, který přicestuje z minulosti v historickém voze. O jeho výpravách do Afriky se dozvíte na přednáškách a atmosféru dokreslí rytmy bubnů. Pokřtíme také naše tygří čtyřčata, jedním z kmotrů bude Zdeněk Troška. Přijďte nás podpořit v kostýmech z 30. let a užít si sváteční odpoledne.zabapng.png


 

V Zoo Praha se narodilo mládě lemura kata. První po 25 letech

čtvrtek, 18. dubna 2019 10:50

ZOO Praha

Na Ostrově lemurů v Zoo Praha je po dlouhé době k vidění mládě lemura kata, které v úterý 16. dubna porodila pětiletá samice Anka. Mládě přišlo na svět kolem poledne a zatím se vyvíjí dobře.

Byť je samice Anka prvorodička, o mládě se od začátku velice dobře stará. „Mládě je dobře vyvinuté a má velmi dobrý úchopový i sací reflex,“ uvedl kurátor chovu primátů Vít Lukáš. „Anka se s ním většinou drží stranou od zbytku skupiny a učí se, jak s mládětem manipulovat a jak s ním chodit. Ostatní lemuři se k ní občas přiblíží a mládě si očichají,“ dodává Lukáš.

Na návštěvníky prozatím matka mláděte reaguje velmi dobře – často se pohybuje v horní části expozice a svého potomka před lidmi nijak nezakrývá, spíše naopak. Dobrou příležitost pozorovat celou skupinu budou mít zájemci během speciálního komentovaného krmení, které proběhne na Velikonoční pondělí ve 14.30.

Samice Anka přišla do Prahy z Francie v roce 2016, kdy pražská zoo obnovovala chov lemurů. Od roku 1996 zde žily pouze samčí skupiny a poslední mládě lemura kata přišlo na svět 15. března 1994, tedy před dvaceti pěti lety. Otcem nynějšího mláděte je pětiletý samec Tali, narozený v Bratislavě.

Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha. Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.
Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Helena Petáková, Zoo Praha
 

Prvé ibisy v ZOO

středa, 17. dubna 2019 14:47

ZOO Košice

Od včerajška môžu návštevníci košickej Zoologickej záhrady pozorovať nový druh. Je ním ibis austrálsky (Threskiornis molucca), ktorý je prvým zástupcom tejto skupiny brodivých vtákov v histórii ZOO Košice. Šesť jedincov týchto zaujímavých vtákov sme priviezli ešte na jeseň 2018 zo ZOO Krakov. Keďže sú ibisy teplomilné vtáky, zimu prežili vo vyhrievaných priestoroch v zázemí ZOO.

Ibis austrálsky, ako názov napovedá, sa vyskytuje v pobrežných oblastiach a močiaroch prevažnej časti Austrálie, ale tiež na ostrovoch Tasmánia, Papua – Nová Guinea a na Šalamúnových ostrovoch. V posledných rokoch sa čoraz častejšie objavujú na predmestiach veľkých miest. Od ich obyvateľov si vyslúžil hovorové názvy ako „neporiadna morka“ alebo „popolnicové kurča“. V mestských oblastiach sa totiž často priživuje na odpadkoch. Ibisy dokonca húfne opúšťajú svoje prirodzené prostredie a nahrádzajú ho mestom. V areáli svojho výskytu vytvára dva poddruhy. Nominátny poddruh obýva Austráliu a Papuu – Novú Guineu. Druhý sa vyskytuje na Šalamúnových ostrovoch a je menší ako nominátny poddruh. Pre ibisy je typický dlhý štíhly, na konci mierne zahnutý zobák. Slúži im na získavanie mäkkého tkaniva z langúst a mušlí. Súčasťou potravy sú však tiež ryby alebo bezstavovce. Samce majú zobák dlhší ako samice. Ibis austrálsky sa dožíva až 28 rokov. V zoologických záhradách nepatrí k častým chovancom. V rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO) ich návštevníci môžu vidieť už len v ZOO Plzeň a Národnej ZOO Bojnice.

Ibisy austrálske obývajú voliéru v blízkosti chovného zariadenia tuleňov obyčajných.

ibisjpg.JPG

 

ibis1jpg.JPG

 

04-17-19-02-52-11-ibis2jpg.JPG

 

V lioberecké zoo se podařilo odchovat dvě mláďata orlosupů bradatých

středa, 17. dubna 2019 09:06

ZOO Liberec

V Zoo Liberec se poprvé v historii podařilo odchovat dvě mláďata orlosupů bradatých v jedné sezóně. Jestli budou vypuštěna zpět do volné přírody, rozhodne jejich pohlaví.

Liberecká zoo se poprvé v historii může pochlubit dvěma mláďaty orlosupů bradatých v jedné hnízdící sezóně. Oba rodičovské páry orlosupů snesly vejce již v průběhu prosince 2018 a pro mladší z dvojic jde o rodičovskou premiéru a jejich první vylíhlé mládě. Až do poslední chvíle tedy nebylo jisté, jestli dokáží ptáče úspěšně odchovat.

05jpg.JPGChov orlosupů bradatých má v liberecké zoo dlouholetou tradici. Tito dravci patří mezi ohrožené druhy a jejich populace žijící ve volné přírodě je stále velmi malá a ohrožená. Zoologická zahrada Liberec se již v roce 1998 připojila k repatriačnímu projektu a snaží se evropskou populaci těchto majestátních ptáků posílit a zachránit. Zatím se jí to úspěšně daří. Od počátku chovu v roce 1993 se v zahradě podařilo odchovat již dvacet mláďat a třináct z nich bylo vypuštěno zpět do volné přírody v oblasti evropských Alp.

Přirozený odchov je u tohoto druhu velice náročný proces, a tak ošetřovatelé z chovatelských i ochranářských důvodů oběma párům dravců snesená vejce okamžitě odebrali a přemístili je do speciálního inkubátoru. Místo nich vložili do hnízd rodičů napodobeninu vejce, tzv. podkladek. „V zoologických zahradách se jedná o běžnou praxi, která nám pomáhá zvýšit šanci odchovu vzácných druhů dravých ptáků“, vysvětluje zoolog a kurátor dravých ptáků Jan Hanel. Mládě staršího a zkušeného páru se v líhni vyklubalo již v polovině února a prvních pět dní ho rozkrmovali sami ošetřovatelé myšími holátky. Poté ho vložili do hnízda zpět pod jeho biologické rodiče, kteří péči převzali a vzorně se o něj již dva měsíce starají. U druhého oplozeného vejce zvolil Jan Hanel postup odlišný. „Vejce jsme z inkubátoru odebrali dva dny před předpokládaným líhnutím a mládě nechali vyklubat přímo pod mladými nezkušenými orlosupy. Doufal jsem, že to v nich vyvolá ty správné rodičovské pudy a o mládě se budou umět postarat“, vysvětluje. Přestože byl mladý pár zpočátku velice nervózní a nevěděl, jak správně ptáče krmit, nakonec se zvolená metoda ukázala jako správná a malý orlosup je na světe již 43 dní. „Jsem velice rád, že jsme nakonec nemuseli do tohoto procesu uměle zasahovat. Nejen pro tento pár dravců, ale i pro celou populaci orlosupů je nejcennější to, že získal zkušenosti a bude schopen úspěšných odchovů i v následujících letech“, dodává Hanel.

Ošetřovatelé nechávají oběma ptačím rodinám co nejvíce klidu, a tak i pohlaví obou mláďat zatím zůstává tajemstvím. Bude známo v průběhu dvou až tří týdnů a zároveň také rozhodne i o dalším osudu obou jedinců. Samičky by byly s největší pravděpodobností vypuštěny zpět do volné přírody, samci použiti k posílení chovu orlosupů bradatých v lidské péči v zoologických zahradách.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus)

Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 m (v Himalájích i výše), v zimních měsících sestupuje do 500- 800 m. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale můžeme ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.

Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením (popelením) o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě.

Orlosupi vytváří páry na celý život. Někdy jsou k vidění i polyandrické seskupení, kdy jedna samice vytvoří pár s více než jedním samcem. Hnízda si budují evropští orlosupi během prosince a ledna, a to v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Hnízdo používají několik let po sobě. Samička snese 1-2 vejce, která zahřívá 55-58 dní. Orlosup bradatý pohlavně dospívá až mezi 8-10 rokem života, kdy už má i přebarvené peří (mladí jedinci jsou hnědě zbarvení).

Orlosup bradatý se živí zejména mršinami, ze kterých dokáže všechno spotřebuje. Orlosup má proto mezi lidmi přezdívku „čistič alpských lučin“. Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku. V pařátech vynáší také želvy, které shazuje z výšky, aby rozbil jejich krunýř.

 

Vtáčí deň v ZOO

úterý, 02. dubna 2019 12:38

ZOO Košice

Svetový deň vtáctva sme si pripomenuli so študentmi Strednej odbornej školy veterinárnej v Košiciach – Barci. Predpoludnie venované vtákom viedol člen Slovenskej ornitologickej spoločnosti a vysokoškolský pedagóg MVDr. Ľuboš Korytár, PhD. z Univerzity veterinárneho lekárstva a farmácie. Na dvoch miestach v areáli ZOO inštaloval odchytové siete. Na piatich druhoch spevavcov predviedol študentom ako identifikovať vek, pohlavie, tiež merania krídel, či zobákov. Študenti mohli vidieť aj odber krvi pre vedecké účely. Ako je známe, košická ZOO sa nachádza na okraji chráneného vtáčieho územia Volovských vrchov. Vedecká ornitologická spoločnosť zaradila toto územie medzi chránené kvôli výskytu viacerých druhov vtákov. Sú to napríklad orol kráľovský( Aquila heliaca), sova dlhochvostá (Strix uralensis), či muchárik bielokrký (Ficedula albicollis). V prednáške sa Ľ. Korytár zameral na výskyt raritných druhov vtákov na východnom Slovensku. Z prezentácie sa mohli študenti dozvedieť aj o migračných koridoroch a rekordmanoch. Medzi nich zaradil napr. aj hus vrchovskú (Anser indicus), ktorá pri migrácii lieta vo výške až 9 tisíc metrov, pretože musí preletieť Himaláje. Túto rekordmanku môžete obdivovať aj na malom rybníku v našej ZOO.

 

bird6jpg.JPG

 

bird3jpg.JPG

 

bird1jpg.JPG

 

Zoo Liberec předala cenu za mimořádný přínos v ochhraně přírody

pondělí, 01. dubna 2019 16:10

ZOO Liberec

Zoo Liberec předala v Indonésii ocenění za mimořádný přínos v ochraně přírody

Liberecká zoologická zahrada ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Indonésii začátkem minulého týdne ocenila indonéské úředníky a místní nevládní organizace za mimořádný přínos v ochraně přírody. Skleněnou cenu – tzv. Strom biodiverzity, kterou Zoo Liberec a Nadační fond CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity) uděluje každým rokem, tentokrát předal místním ochranářům se zaměstnanci zoo i samotný velvyslanec České republiky Ivan Hotěk. Slavnostní ceremonie zároveň položila základní kámen ke společné hlubší spolupráci mezi Českem a Indonésií na terénních a vědeckých projektech v oblasti.

Zoo Liberec se aktivně podílí na ochranářských projektech na různých místech naší planety a každým rokem uděluje cenu v podobě designové skleněné sošky listnatého stromu za výjimečné aktivity a počiny přispívající k ochraně přírody. Letošní hlavní cenu získal hejtman oblasti Berau (Borneo), pan Muharram, který se svými kolegy z ministerstva moří, místní armády, policie i neziskových organizací významně pomohl pracovníkům liberecké zoo v boji proti nelegálními obchodu s želvovinou, želvími vejci a želvovinovými výrobky v této lokalitě. „Naše jednotlivé ochranářské kroky započaly již v březnu 2018, kdy se celému týmu podařilo zadržet loď s více jak 1200 vejci karet obrovských (Chelonia mydas), které byly připraveny na export pro čínský a singapurský trh. Následující akce, kterou jsme v utajení připravovali několik měsíců, vyvrcholila v prosinci 2018 zabavením a následném symbolickém spálení obrovského množství výrobků a surového materiálu z želvoviny, která odhadem pocházela z více jak 300 kriticky ohrožených karet pravých (Eretmochelys imbricata),“ přibližuje oceněné ochranářské aktivity účastník obou akcí i samotného ceremoniálu a terénní pracovník Zoo Liberec, Tomáš Ouhel.

Součástí ceremoniálu bylo také otevření tématu užší spolupráce mezi zeměmi na úrovni ministerstev životního prostředí, která by prohloubila a ulehčila již probíhající společné úsilí směřující k zachování druhové rozmanitosti v Indonésii. Vzájemné podepsání dohody (tzv. Memorandum of understanding) by také by otevřelo dveře studentům a učitelům obou zemí a rozšířilo tím možnosti vědeckého přístupu a nabývání zkušeností v ochraně přírody.

„Slavnostním ceremoniálem a předáním ceny Strom biodiverzity chceme vyjádřit upřímné poděkování a potvrdit místní vládě a komunitě, jak moc si vzájemné spolupráce vážíme. Bez jejich pomoci bychom nikdy nebyli schopni takových výsledků v ochraně přírody in situ dosáhnout,“ dodává ředitel zoo David Nejedlo.

 

Zoo Liberec chová nový druh zoborožců

úterý, 19. března 2019 13:50

ZOO Liberec

Zoo Liberec chová nový druh zoborožců

 

zobozozec-hrubozoby,-samice_zoo-liberecjpeg.jpegV pavilonu tropů mají návštěvníci liberecké zoo možnost spatřit zcela nové obyvatele – pár zoborožců hrubozobých. Jedná se o unikátní ptačí druh, jehož chov není v zoologických zahradách zcela obvyklý.

„K vidění je pouze ve dvanácti zoo na celém světě a celková populace chovaná v lidské péči v zoologických zahradách čítá pouhých 31 jedinců,“ říká zoolog a kurátor ptáků Jan Hanel. V České republice je kromě liberecké zoo chová ještě Zoo Zlín-Lešná, odkud byl chovný pár před pár dny do Liberce dovezen. Pár zoborožců hrubozobých obývá upravenou voliéru, ve které mohli dřív návštěvníci pozorovat zoborožce rýhozobé. Ti byli prozatímně přestěhováni na zimoviště do zázemí zahrady a po dokončení rekonstrukce budou přesunuti do horního patra pavilonu tropů. „Zvířata se novému prostředí rychle přizpůsobila a my uděláme vše proto, aby se jim podařilo v nejbližších letech úspěšně se rozmnožit a posílit tak záložní populaci zoborožců hrubozobých v zoologických zahradách, “ dodává Hanel.

Zoborožec hrubozobý (Ceratogymna atrata)

Zoborožec hrubozobý obývá nížinné lesy střední a západní Afriky. Přednost dává člověkem nenarušeným primárním lesům, ale díky jejich úbytku ho můžeme nezřídka spatřit i na plantážích. Jeho početnost v přírodě klesá, zatím však není ohrožen.

Zoborožci mají na vrchní straně zobáku takzvaný hřeben, který zpevňuje zobák a zároveň je jakýmsi ozvučným zařízením, s jehož pomocí pták zesiluje svůj hlas. U tohoto druhu je také na první pohled nápadný pohlavní dimorfismus, tedy rozdíl ve vzhledu mezi samcem a samicí. Samec je mohutnější a celý černý, zatímco samice je černá s hnědým opeřením hlavy, krku a hrdla.

Samci a samice vytvářejí po většinu roku páry nebo žijí v menších rodinách, kde mohou být přítomna i starší mláďata z předchozích vrhů. Hnízdí vysoko v korunách stromů, obvykle ve výšce více než 20 metrů. Typickým znakem charakteristickým pro tento druh je způsob zazdívání samice v hnízdní dutině, kdy samec připravuje z trusu a jílu tzv. pelety, které samici podává. Právě starší mláďata rodičům pomáhají v době, kdy je potřeba krmit zazděnou samici v hnízdě, kde pečuje o jejich další sourozence.

Zoborožec hrubozobý je všežravý pták. Většinu jeho jídelníčku tvoří ovocné plody (90 %), jako jsou například fíky a plody olejnice guinejské. V hnízdním období se také živí hmyzem a drobnými obratlovci.

 

Mláďa z krajiny protinožcov

čtvrtek, 14. března 2019 13:03

ZOO Košice

Po dvadsiatich ôsmich rokoch sa v košickej Zoologickej záhrade narodilo mláďa kengury červenokrkej (Macropus rufogriseus). Ide o druhé mláďa, ktoré sa tu narodilo. Presný dátum nepoznáme, keďže mláďa prichádza na svet veľmi malé, málo vyvinuté, holé a slepé a váži menej ako 1 gram. Hneď po narodení inštinktívne hľadá cestu do bezpečia matkinho vaku, v ktorom nájde aj zdroj potravy – mliečnu bradavku. To, že sa v skupine kengúr narodilo mláďa, pozorovali ošetrovatelia len nedávno na základe pohybov vo vaku. V týchto dňoch ho môžu uvidieť aj trpezliví návštevníci, keďže už začína vystrkovať hlavu. Podľa toho usudzujeme, že má tri mesiace. Mláďa je ešte holé. Kým vak opustí, prejdú ešte najmenej tri mesiace.

ZOO Košice začala chovať kengury červenokrké krátko po otvorení. Prvý pár zo ZOO Bratislava sme priviezli v roku 1988. O šesť rokov neskôr sme chov ukončili. V roku 2013 sme založili novú skupinu, ktorú sme postupne s cieľom reprodukcie obmenili. Samica zo ZOO Nyíregyíhaza, ktorá sa nedávno stala matkou, bola šťastnou voľbou. Domovom kengury červenokrkej sú eukalyptové pralesy východnej Austrálie a Tasmánie. Dokáže vyvinúť rýchlosť až 50 km za hodinu, skoky môžu merať až 10 metrov. Kengura červenokrká ľahko zdolá prekážku vysokú až 3 metre. Svoje pomenovanie získala podľa červenkastého sfarbenia na ramenách a krku.

 

kengurajpg.JPG

 

kengura1jpg.JPG

 

Výstava v Zoo Praha představuje největší i nejmenší štíry světa

středa, 13. března 2019 23:19

ZOO Praha

V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě je až do 26. května 2019 k vidění unikátní kolekce štírů. Jedinečné tvory mohou návštěvníci lépe poznat také díky komentovaným prohlídkám, které se v Gočárových domech konají každou neděli.


„Jsou jako dinosauři,“ říká o štírech jejich chovatel Šimon Kapic, který je zároveň autorem výstavy. „Štíři jsou staří přes 350 milionů let a za tu dobu se změnili minimálně. Je to kus prehistorie.“


V Zoo Praha byla výstava štírů poprvé realizována loni a vzbudila velký zájem veřejnosti, i proto se nyní do Gočárových domů v obměněné podobě vrátila.


Nově je na výstavě k vidění například veleštír trnitý, jeden z největších zástupců rodu, který k obraně používá svá masivní klepeta a vydrží více než rok nepřijímat potravu, aniž by to pro něj mělo jakékoli trvalé následky. Za zmínku stojí také pouštní štíři, kteří přežijí několik měsíců bez jediné kapky vody. Zastoupeni jsou největší štíři světa (veleštír největší, štír nejdelší) dosahující délky přes 20 cm i takoví, kteří měří pouhých 2,5 cm (štír Innesův). Celkově výstava představuje téměř 40 druhů štírů.


Pro návštěvníky jsou každou neděli po celou dobu trvání výstavy připraveny komentované prohlídky, prezentace štírů a mezi 14. a 15. hodinou i ukázky jejich krmení. Dozvědí se tak mnoho zajímavostí ze života těchto fascinujících tvorů, jako třeba to, že většina druhů je plachá a není třeba se jich obávat, anebo to, že březost štírů může trvat přes dva roky a samice jsou schopné pozdržet porod mláďat do doby, než nastanou vhodné podmínky pro jejich přežití.

 

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

2_d85_8344_export_rejpg.jpg

S pouhými 2,5 cm délky je štír Innessův (Orthochirus innesi) nejmenším na výstavě. Ocasní část zadečku nosí nad svým tělem, skoro vodorovně s povrchem, aby se tak chránil před predátory a zbytečnou ztrátou vody. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Helena Petájková

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 66


Pneu Firestone za výhodné ceny! Potřebujete stavební Jeřáby ? Skvělé Svatby Český Krumlov .