Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
13.08. 2018 Pakoňom sa v Košiciach darí
ZOO Košice V spoločnom stáde zebier Chapmanových (Equus quagga chapmanni) a pakoní modrých pásavých (Connochaetes taurinus taurinus) pribudli dve mláďatá. ...
10.08. 2018 Mezinárodní den slonů v Zoo Ostrava
ZOO Ostrava Ostravská zoologická zahrada se opět připojuje k mezinárodní akci věnované největším suchozemským savcům. Cílem akce je představit návštěvníkům ...
09.08. 2018 Pražským gibonům stříbrným se narodilo další vzácné mládě
ZOO Praha V pondělních ranních hodinách se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
    1  2  3  4  5
  6  7  8  9101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
Novinky


Pakoňom sa v Košiciach darí

pondělí, 13. srpna 2018 15:20

ZOO Košice

V spoločnom stáde zebier Chapmanových (Equus quagga chapmanni) a pakoní modrých pásavých (Connochaetes taurinus taurinus) pribudli dve mláďatá. Dve samičky pakoní sa narodili v priebehu troch mesiacov. Prvá prišla na svet v polovici apríla, druhá v júli. Matky sa o svoje mláďatá vzorne starajú. V súčasnosti ešte obývajú chovateľské zázemie, ale návštevníci ich už čoskoro uvidia späť vo výbehu.

Pakôň pásavý je africkým druhom antilopy. V prírode vytvára státisícové stáda spolu so zebrami, s ktorými putujú po planinách Serengeti za potravou. Je to vôbec najväčšia migrácia cicavcov na svete. Putujúce stáda sú po období hladu vítanou potravou pre rôzne druhy šeliem.

ZOO Košice chová pakone od roku 1988. Prvá samica prišla zo ZOO Bojnice a samec zo ZOO Dvůr Králové. Prvé mláďa, samček Mako, sa narodilo v roku 1991.

Košická zoologická záhrada aktuálne chová dve stáda pakoní. Už zmieňované spoločné stádo so zebrami a samostatné stádo v areáli Afrika oproti pštrosom.

pakonjpg.JPG

 

pakon1jpg.JPG

 

Mezinárodní den slonů v Zoo Ostrava

pátek, 10. srpna 2018 06:27

ZOO Ostrava

Ostravská zoologická zahrada se opět připojuje k mezinárodní akci věnované největším suchozemským savcům. Cílem akce je představit návštěvníkům život slonů v zoo a zároveň upozornit na situaci slonů ve volné přírodě, která není nijak příznivá. Zájemci se budou moci přímo zapojit do jejich záchrany. Na pomoc africkým slonům s sebou stačí přinést nepotřebné oblečení.

Každý den je v Africe zabito na 100 slonů kvůli slonovině. Za 20 let tak mohou být sloni na africkém kontinentu zcela vybiti! Přitom jedna taška nepotřebného, ale stále pěkného oblečení znamená krmení na jeden den pro celý psí tým v Kongu, který je speciálně vycvičen na odhalování pytláků. Oblast výskytu asijských slonů se z původních 9 milionů km2 smrskla na současných 5 % původní plochy! Počty volně žijících populací v Asii se odhadují na cca 40 tisíc. Na tyto i další skutečnosti upozorní návštěvníky sobotní akce v ostravské zoo věnovaná slonům – africkým i asijským, chovaným v lidské péči i těm volně žijícím.

V sobotu 11. srpna budou od 11 do 15:00 hodin u výběhu slonů probíhat sloní kvízy a hádání pro děti. Zájemci se zde můžou zastavit u dotykového stolku a dozvědět se zajímavosti o slonech, např. jak rostou slonům zuby, kolik jich slon má, ale také proč jsou sloni v přírodě ohrožení a jak jim mohou lidé pomoci. K potěžkání bude např. i stehenní kost slona. U expozice Na statku bude mít stánek organizace Moment, která provozuje síť dobročinných second handů. Zde se zájemci dozvědí, jak užitečné může být nepotřebné oblečení právě pro slony. Z přineseného oblečení bude také možné vyrobit trikotašky (tašky ze starých triček) nebo maňásky a housenky ze starých košil.

Kdo nebude mít zájem své šaty zrecyklovat, může je „jen“ pracovníkům Momentu předat, příp. je rovnou vhodit do speciálního kontejneru před zoo. Zapojením do sbírky nepotřebného, ale stále pěkného oblečení lidé pomohou podpořit projekt na záchranu slonů v Africe – SAVE ELEPHANTS. Kontejner na nepotřebné oblečení je před ostravskou zoo instalován trvale.

V rámci speciálního sloního dne se mohou lidé těšit i na mimořádné komentované krmení slonů, které začne v 13:30 hod. v pavilonu slonů.

3t5a2462jpg.JPG

 

Pražským gibonům stříbrným se narodilo další vzácné mládě

čtvrtek, 09. srpna 2018 13:01

ZOO Praha

V pondělních ranních hodinách se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ohrožený druh chovají jen dvě zoologické zahrady; odchovat jej se dosud podařilo jen té pražské.


"Chov gibonů stříbrných je velmi náročný, proto už naše mládě narozené v roce 2015 – jako první v rámci všech českých i slovenských zoo – znamenalo obrovský chovatelský úspěch. O to víc nás těší, že jsme na tento úspěch navázali dalším mládětem a dnes tříletý Silver Arrow získal sourozence,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.


Nově narozené mládě se zatím jeví čile a zdravě, podle chovatelů má dobrý sací i úchopový reflex a matka Alangalang se o něj stará velmi pečlivě. Hned po porodu svého potomka očistila a nehne se od něj na krok. První den zůstávala v bezpečí expozice, polehávala s mládětem na břiše, aby mohlo pít, nebo seděla v podřepu a objímala ho všemi končetinami. Dnes už s ním i posedává na topolu nebo „lítá“ venku – v korunách stromů, při čemž má nohy ohnuté k břichu, aby jej zajistila.


"Samice je dominantní, takže za běžných okolností se k jídlu vždy hrne jako první. V den porodu ovšem nepřijímala potravu, pouze se věnovala péči o novorozeně. Teď už však s chutí chodí na jídlo jak ve vnitřní expozici, tak venku,“ doplnil kurátor chovu primátů Vít Lukáš.


Otec Flip plní svou rodičovskou roli zejména tím, že samici s mládětem dopřává potřebný klid. Stejně tak tříletý sourozenec novorozeněte – Silver Arrow, který nyní přejde pod téměř výhradní výchovu samcem.
Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy primátů. Žije pouze v lesích indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím, kde tito poměrně velcí primáti nedokážou žít. Jejich populace stále klesá. Odhaduje se, že v přírodě žije něco kolem 2500 jedinců. V lidské péči jich je chováno zhruba 70. Nové pražské mládě si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Nové pražské mládě gibona stříbrného je teprve druhým mládětem tohoto ohroženého druhu narozeným v České republice. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Nové pražské mládě gibona stříbrného je teprve druhým mládětem tohoto ohroženého druhu narozeným v České republice. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

 

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

Agama trpasličia - v rámci UCSZOO len v Košiciach

středa, 08. srpna 2018 14:54

ZOO Košice

Od včerajška môžu návštevníci pozorovať v miniviváriu nový druh plaza. Štyri jedince agamy trpasličej (Pogona henrylawsoni) sme získali ešte začiatkom februára z poľskej ZOO Toruň, ale doteraz sa aklimatizovali v chovateľskom zázemí.

Agama trpasličia sa vyskytuje v štáte Queensland v severovýchodnej časti Austrálie. Obýva trávnaté polopúšte s rozpraskanou pôdou. Vzhľadom pripomína agamu bradatú (Pogona vitticeps). Dorastá do veľkosti 25 - 30 cm, z toho polovicu tvorí chvost. Tento druh sa podobne ako iné agamy živí hmyzom a rôznymi časťami rastlín. V ľudskej opatere sa dožíva 6 - 8 rokov. Vedecký názov henrylawsoni získala agama trpasličia na počesť austrálskeho básnika a filozofa Henryho Lawsona. Napriek tomu, že v prírode nepatrí k ohrozeným druhom, musí čeliť množstvu nebezpečenstiev. Jedným z nich je ničenie biotopu zo strany dobytka. Prítomnosť dobytka totiž ničí praskliny v pôde, na ktorých je agama trpasličia závislá. Nebezpečenstvo pre ňu predstavujú aj mačky, ktoré sú nepôvodným austrálskym druhom.

ZOO Košice chová celkovo tri druhy agám - agamy bradaté (Pogona vitticeps), agamy kočinčínske (Physignathus cocincinus) a agamy trpasličie (Pogona henrylawsoni).

V rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO) je ZOO Košice jediná, ktorá chová agamy trpasličie.

08-08-18-02-54-58-agamajpg.JPG

 

agamy1jpg.JPG

 

agamy2jpg.JPG

 

agamy3jpg.JPG

 

agamy4jpg.JPG

 

Pražská zoo jako první u nás odchovala kormorána černobílého

pondělí, 06. srpna 2018 13:27

ZOO Praha

Zoo Praha je první z českých a slovenských zoologických zahrad, které se podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech.


V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace.


„Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“
uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“


Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Na první pohled zaujme tento drobný australský kormorán svým nezvyklým černobílým zbarvením, kterému vděčí za své české i vědecké jméno (na snímku mládě). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Na první pohled zaujme tento drobný australský kormorán svým nezvyklým černobílým zbarvením, kterému vděčí za své české i vědecké jméno (na snímku mládě). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková, Zoo Praha

 

 

 

Aj tento rok máme malé sovy

pátek, 27. července 2018 11:51

ZOO Košice

Aj v tomto roku sa košická ZOO môže pochváliť úspechom v chove sov laponských (Strix nebulosa lapponica). Začiatkom tohto týždňa vyskočilo z hniezda prvé z dvoch mláďat. Malé sovíča sa po preskúmaní voliéry vyšplhalo na jeden z konárov, odkiaľ zvedavo pozoruje okolie. Druhé mláďa ešte nenašlo dostatok odvahy a stále obýva búdku v zadnej časti voliéry. Malé sovíčatá prišli na svet koncom júna. Mláďatá tejto sovy, jednej z najväčších na svete, sa v našej ZOO vyliahli už druhý raz. V minulom roku sa v približne rovnakom období vyliahli štyri sovičky.

Sova laponská (Strix nebulosa lapponica) je jedným z poddruhov sovy bradatej. Obýva ihličnaté lesy severnej Európy a Ázie. Potravu tvoria prevažne malé hlodavce, ale loví aj vtáky do veľkosti husi. Loví tak, že sa usadí na strome a pozoruje okolie. Keď zbadá korisť, kĺzavým tichým letom sa spustí dole. Útok zakončí prudkým vpádom do snehu, k torého vzápätí vyletí s hrabošom alebo iným malým hlodavcom. Korisť dokáže počuť aj pod vrstvou snehu silnou 60 cm na vzdialenosť 100 m. Sova laponská je veľmi plachá a v prírode je ťažké ju zbadať.

ZOO Košice chová sovy laponské od roku 2012 ako jediná na Slovensku a ako prvá ich aj odchovala.

sova3jpg.JPG

 

sova2jpg.JPG

 

 

 

UCSZOO přispívá k ochraně saoly

pátek, 27. července 2018 09:45

UCSZOO

Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se připojuje k celosvětovému úsilí o záchranu kriticky ohroženého „asijského jednorožce“. Podpoří vznik prvního chovného centra pro saolu na světě.

Na Valné hromadě pořádané v Safari Parku Dvůr Králové nad Labem o tom jednohlasně rozhodli ředitelé českých a slovenských zoologických zahrad, které jsou členy UCSZOO.

Saolu, vzácného asijského kopytníka, jehož objev se stal zoologickou senzací 20. století, nikdy nechovala žádná zoologická zahrada na světě a žádný zoolog ji zatím nespatřil ve volné přírodě. I přesto zoologické zahrady a další organizace po celém světě podporují úsilí, které představuje poslední naději na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu. Tou by mohlo být založení populace saoly v lidské péči prostřednictvím prvního záchranného chovného centra na světě. V rámci koordinované kampaně na jeho vznik přispělo již 22 evropských a severoamerických zoologických zahrad částkou více než 350 tisíc dolarů. Unie českých a slovenských zoologických zahrad se rozhodla připojit se k těmto snahám a záchranu saoly rovněž finančně podpořit. Pro záchranný projekt poskytne 100 tis. Kč! Po Zoo Zlín, Zoo Praha, Zoo Ostrava a Zoo Plzeň, které tento ochranářský projekt již podporují, se tímto do projektu přímo zapojuje dalších 16 českých a slovenských zoo!

Saolu vědci objevili v roce 1992 v Annamském pohoří na hranicích Laosu a Vietnamu. Navzdory intenzivním snahám Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) o ochranu jejího přirozeného prostředí saolu stále významnou měrou ohrožuje komerční pytláctví, díky němuž se tento druh dostal na pokraj vyhynutí. Podle odhadů přežívá v přírodě pravděpodobně nanejvýš 100 jedinců. Posledním řešením kritické situace saoly je vybudovat chovné centrum, založit koordinovaný chovný program a vytvořit životaschopnou záložní populaci saoly v lidské péči pro případ jejího vymření v přírodě.

Pracovní skupina pro saolu (Saola Working Group) v rámci IUCN ve spolupráci s vietnamskou a laoskou vládou spustila 1. října 2017 kampaň na shromáždění finančních prostředků, které použije k založení záchranného chovného centra ve Vietnamu a ke zlepšení ochrany lesních oblastí Vietnamu a Laosu pro případné vypuštění saoly zpět do volné přírody.

Dosud byly získány dary od 22 zoologických zahrad a spolupracujících organizací v Evropě a Severní Americe. „I když bude záchranný chovný program riskantním počinem, neboť o způsobu života, chování a rozmnožování saol zatím nic nevíme, je to jediná zbylá možnost, jak zachránit toto úchvatné zvíře před vyhubením,“ říká Bill Robichaud, koordinátor Saola Working Group IUCN.

Ačkoliv je saola obyvatelem lesů jihovýchodní Asie, do její ochrany se zapojují i instituce v České republice a na Slovensku. „Unie českých a slovenských zoologických zahrad si je vědoma nevyčíslitelné hodnoty saoly i zcela neodkladné nutnosti podniknout co nejrychlejší a nejefektivnější opatření pro záchranu tohoto vzácného druhu. Jednotlivé členské zoologické zahrady se rozhodly svými příspěvky vyjádřit svůj jasný závazek k ochraně nejen saoly, ale i další ohrožených divokých zvířat,“ vysvětluje Mgr. Erich Kočner, prezident UCSZOO a ředitel Zoo Košice. Stavbu centra již podpořila i Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která během prvních pěti měsíců kampaně přispěla částkou vice než 15 tisíc dolarů.

„Zoologické zahrady patří dlouhé roky k největším podporovatelům ochrany saoly,“ říká Barney Long, ředitel ochrany druhů v organizaci Global Wildlife Conservation (GWC) a člen řídící komise Saola Working Group. „Současné snahy představují poslední příležitost, jak zachránit saolu před vyhynutím. Zoologické zahrady jsou nesmírně důležitou součástí tohoto úsilí, a to nejen v otázce finančních prostředků, ale rovněž z technického hlediska. Přinášejí odbornost a znalosti, které budeme potřebovat, aby odchyt, transport, péče a chov těchto zvířat v lidské péči probíhaly bezpečně a efektivně.“

Od objevu toho druhu bylo z přírody odchyceno pouhých přibližně 10 saol. Všechny byly odchyceny obyvateli vesnic v Laosu a Vietnamu. Bez profesionální veterinární a chovatelské péče však tato zvířata přežila nanejvýš pouhých několik měsíců. Poslední odchycení saoly bylo zdokumentováno v roce 2010.

Biologové saolu v přírodě od jejího objevení vyfotografovali pouze pětkrát, a to vždy jen prostřednictvím fotopastí – dvakrát v Laosu a třikrát ve Vietnamu. Nejnovější fotografie byla pořízena v roce 2013, kdy fotopast Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zachytila saolu v rezervaci Quang Nam Saola Reserve ve středním Vietnamu. Byl to první snímek saoly v přírodě po více než 15 letech. Tyto kopytníky je velmi těžké v přírodě nalézt. Důvodem je jejich nízký počet a skrytý způsob života, pro které získala přezdívku asijský “jednorožec”.

Saola Working Group ve spolupráci s vietnamským ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova zvolilo za místo pro výstavbu prvního centra na chov saoly na světě Národní park Bach Ma ve Vietnamu.

saola[1]jpg.jpg

 

Stanovisko UCSZOO k chovu velkých kočkovitých šelem v České republice

středa, 25. července 2018 14:32

UCSZOO

Tygr střelený do oka a následně do krku, kosti, kůže i hnijící maso, nádoby na vyvařování tygřího masoxu… Detaily ze zásahu České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR u Ludvíka Berouska a dalších obviněných není třeba popisovat. Díky médiím je dnes zná snad každý.

Že podobné odhalení dříve nebo později přijde, se bohužel dalo očekávat. Navíc je tento případ podle všeho pouze vrcholkem ledovce. Chov velkých kočkovitých šelem je v ČR velice rozšířený a velmi často probíhá v nevyhovujících podmínkách a/nebo čistě pro zisk. Nejde jen o „chovatele“, kteří jsou schopni držet tygra v kleci o rozměrech čtyři krát pět metrů, ale také o různé privátní „zooparky“, „bioparky“ a „mazlící zoo“.

Jistě ne každé tygře nebo lvíče, které je v podobných zařízeních nabízeno návštěvníkům k pomazlení a k fotografování, skončí na „jatkách“ a ve vývarech, ovšem faktem je, že zrovna tygři se v českých soukromých chovech dožívají nesrovnatelně nižšího věku než tygři v zoologických zahradách. A faktem je také to, že odebrání tygřete či lvíčete matce a jeho půjčování na mazlení přinejmenším hraničí s jeho týráním a dělá z něj psychického mrzáka.

Právě různé pochybné chovy, „mazlící a kontaktní zoo“ tvoří základnu ledovce, jehož vrcholek reprezentuje Ludvík Berousek se svými společníky. Asi téměř nikoho v této zemi nenapadne léčit si hemoroidy tygřím tukem. Zato jít do zvěřince, tam se pomazlit s lvíčetem a na sociálních sítích vystavit pár fotografií, je naprosto běžná záležitost. Bohužel většina těch, kdo se s lvíčaty anebo tygřaty takhle fotografují, vůbec netuší, že tím zvířatům rozhodně nepomáhají. Právě naopak. A majitelé různých zvěřinců je v jejich omylu ještě utvrzují výmysly o tom, jak lvy a tygry zachraňují. Nic není vzdálenější pravdě.

Případ Berouska a spol. by tedy měl vést k hlubšímu zamyšlení a změně postojů. Na prvním místě je však změna nyní naprosto nedostatečné legislativy. K volání po těchto změnách se tímto připojuje i Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).

 

V Praze proběhne pátý ročník populárně vědecké konference o ochraně přírody

úterý, 17. července 2018 12:20

ZOO Liberec

gbcc-invitationjpg.jpg

V Praze proběhne již pátý ročník mezinárodní populárně – vědecké konference o ochraně přírody.

Ve dnech 25.-26. 9. 2018 se na půdě České zemědělské univerzity v Praze bude konat již 5. ročník mezinárodní konference GBCC (Global biodiversity conservation conference) o ochraně biodiverzity, kterou spolu s dalšími partnery pořádá Zoo Liberec a Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Cílem konference je vytvořit efektivní dialog mezi odborníky z řad akademiků, neziskových organizací, státní sféry, soukromého sektoru a širokou veřejností. Ti všichni budou společně hledat řešení na otázky praktické ochrany fauny i flóry u nás i ve světě.

Mezi hlavní témata konference budou patřit například pozitivní i negativní zásahy člověka do krajiny a jejich vliv na biodiverzitu, využití moderních technologií v ochraně přírody či boj proti pytláctví a nelegální činnosti poškozující divokou přírodu. Současné vědecké poznatky a konkrétní příklady z ochranářských projektů účastníky provedou jak krajinou evropskou, tak i tropickými oblastmi Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie i Afriky.

Na konferenci jsou srdečně zváni diváci z řad široké veřejnosti, studentů i odborníků.

Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se spoustou zajímavých lidí, zapojit se do fundovaných diskuzí, sami vyrazit do terénu či dokonce představit vlastní projekt týkající se ochrany přírodního bohatství?

Zaregistrujte se ZDE.

Účastníci GBCC budou mít jedinečnou možnost setkat se s experty z nejrůznějších oblastí a poslechnout si řadu významných hostů z ČR i ze zahraničí, jako například: Prof. Piotr Tryjanowski z přírodovědecké univerzity Poznań s tématem Dopady lidské činnosti na biodiverzitu v evropské zemědělské krajině; Dr. Hiltrud Cordes z německé organizace Tourtle Foundation; Bayu Sandi z indonéské neziskové organizace PROFAUNA s tématem Ochrana mořských želv; Dr. Thomas Rabeil, místopředseda komise pro vědu a ochranu přírody Sahara Conservation Fund s tématem Ztráta biodiversity v oblasti Sahary a jak ji zachránit či Msc. Meyer de Kock z organizace Al Bustan Zoological Centre s tématem Využití dronů v monitoringu a ochraně velkých savců.

Z domácích odborníků na konferenci vystoupí například RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK v Praze s tématem Pozitivní zásahy člověka do krajiny s využitím těžké techniky a požárů nebo Mgr. Pavla Říhová z ČIŽP s tématem Odhalené případy Wildlife Crime na území ČR a Evropy.

Konference se koná pod záštitou ministra životního prostředí České republiky, Mgr. Richarda Brabce.

Konferenci GBCC pořádají: Nadační fond CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity); Zoo Liberec, příspěvková organizace; Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze; Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze; Fakulta potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze; Universita Chapingo, Mexiko; Lestari, z.s. a myELEN.com.

Partnery konference GBCC jsou: Ministerstvo životního prostředí, Zoo Olomouc; Zoo Ostrava; Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky; Česká společnost pro ekologiil; Fórum ochrany přírody.

Více informací naleznete na webových stránkách konference http://www.gbcc-conference.org/cs/domu/.

VIDEO a pozvánka na konferenci KE STAŽENÍ ZDE.

 

Prvé mláďatá v skupine mary slaniskovej

úterý, 17. července 2018 08:38

ZOO Košice

Novým druhom v košickej ZOO je od marca tohto roku mara slanisková (Dolichotis salinicola). V tom čase k nám počas rozsiahlejšieho transportu zo Zoo Praha prišli tri jedince, samec a dve samice. V našej zoologickej záhrade sa zabývali veľmi rýchlo a začiatkom júla sa tu narodili tri mláďatá. Jedna zo samíc porodila 4. júla prvé mláďa, ďalšia začiatkom tohto týždňa dve. Obe samice sa o svojich potomkov dobre starajú a mláďatá prospievajú.

Mara slanisková (Dolichotis salinicola) je juhoamerický druh hlodavca. Obýva suché krovinaté savany v Bolívii, Paraguaji a Čile. Žije v pároch, alebo malých rodinných skupinách. Napriek tomu, že mara pripomína zajace s krátkymi ušami, je blízkym príbuzným morčiat. Samica mary zvyčajne rodí 2 - 5 mláďat, ktoré sú schopné behať už pár hodín po narodení. Aby mláďatá rýchlo získali pach rodnej skupiny, váľajú sa krátko po narodení v moči dospelých. Za týmto účelom majú mary zvyčajne centralizované miesta na močenie, ktoré im slúžia tiež ako "pieskové kúpele". Takéto správanie bolo pozorované aj v chove v ľudskej opatere. Mary slaniskové sú aktívne hlavne ráno a večer.

Aj keď sú mary slaniskové v prírode častou korisťou predátorov a človeka, nepatria k ohrozeným druhom. Na svete podľa dostupných informácií chová tento druh iba 19 zoologických záhrad. Na Slovensku ich môžete vidieť len v ZOO Košice. Júlové mláďatá sú teda prvoodchovom v rámci slovenských zoologických záhrad.

mara1jpg.JPG

 

mara4jpg.JPG

 

V Zoo Praha začala stavba expozice pro „tasmánské čerty“

úterý, 10. července 2018 12:47

ZOO Praha

Pražská zoo zahájila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Stavba má trvat 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat.


Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení.


„Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“
doplňuje Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL.


Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ďábel medvědovitý, známý také jako tasmánský čert, se vyskytuje jen na ostrově Tasmánie. I tam ale jeho početní stavy dramaticky klesají. Do budoucna je proto nutné vytvořit dostatečně silnou záložní populaci i v chovech v lidské péči. V Zoo Praha tento největší žijící dravý vačnatec osídlí nově vzniklou expozici australské fauny. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha.

Ďábel medvědovitý, známý také jako tasmánský čert, se vyskytuje jen na ostrově Tasmánie. I tam ale jeho početní stavy dramaticky klesají. Do budoucna je proto nutné vytvořit dostatečně silnou záložní populaci i v chovech v lidské péči. V Zoo Praha tento největší žijící dravý vačnatec osídlí nově vzniklou expozici australské fauny. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.


Lenka Pastorčáková

 

 

 

Zoo Praha dopravila do Mongolska další čtyři koně Převalského

úterý, 10. července 2018 12:41

ZOO Praha

Osmý úspěšný transport a celkem 31 koní Převalského přepravených armádními letouny CASA z Evropy do Mongolska, taková je aktuální bilance Zoo Praha poté, co v Přísně chráněné oblasti Gobi B byly ve čtvrtek 21. června vypuštěny další čtyři klisny: Yanja, Helmi, Hanna a Spes.

Letoun CASA Armády ČR se čtyřmi klisnami a doprovodem na palubě odstartoval z letiště v Praze-Kbelích v úterý 19. června 2018 ve 13:45 a po dvou plánovaných mezipřistáních v Kazani a Novosibirsku dosedl na nezpevněnou plochu letiště v Bulgan Sumu včera před 11. hodinou místního času. Nákladními automobily byly klisny v transportních bednách následně převezeny do oblasti Tachin tal a vypuštěny do aklimatizační ohrady.

„Teď už si naštěstí můžeme oddechnout, ale snadné to tentokrát nebylo,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Den před plánovaným příletem letounu na letiště v Bulgan Sumu dlouho a intenzivně pršelo; hrozila tudíž i varianta záložního přistání v Chovdu.“

Klisny, které byly letos přepraveny do Mongolska, pocházejí ze tří evropských chovných zařízení. „Hanna a Helmi se narodily v Zoo Helsinky, jejich otcem je ale pražský hřebec Elán. Yanja pochází ze švýcarského Wildnispark Zürich Langeberg a Spes z německého Wisentgehege Springe,“ doplnil zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Projekt „Návrat divokých koní“ zahrnuje i celou řadu souvisejících aktivit, jako byla například výstavba strážních postů, seníků, studny s pitnou vodou, rekonstrukce nemocnice ve vesnici Bidž či zakoupení terénního vybavení pro strážce Gobi B.

V dubnu letošního roku navíc Zoo Praha uzavřela s Ministerstvem životního prostředí Mongolska Memorandum o ochraně ohrožených druhů, která se tímto rozšířila také na velbloudy divoké a sajgy mongolské.

Na organizaci a financování letošního transportu se kromě Zoo Praha a Armády ČR podílely také tyto organizace: ITG (International Takhi Group), Taipei Zoo (Tchaj-wan), Tierpark Berlin (Německo) a Ministerstvo životního prostředí ČR.

Další kůň Převalského se vrátil do země svých předků. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Další kůň Převalského se vrátil do země svých předků. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

Prvé mláďa damanov

úterý, 10. července 2018 07:50

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice sa teší z ďalšieho úspechu. Ako prvá ZOO na Slovensku rozmnožila zástupcu radu damanov. Mláďa damana kapského (Procavia capensis capensis) sa narodilo v nedeľu 1. júla. Otcom je samec, ktorého sme získali v roku 2016 zo Zoo Rotterdam. Matkou je samica zo Zoo Olomouc. O potomka sa vzorne stará a mláďa sa má čulo k svetu.

Košická ZOO chová damany kapské len od roku 2016. Vtedy sme získali darom dve samice z olomouckej Zoo a samca z holandskej Zoo Rotterdam.

Daman kapský (Procavia capensis capensis) je jedným zo 17 poddruhov damana skalného (Procavia capensis), ktorý sa vyskytuje v prevažnej časti Afriky a na Arabskom polostrove. Oproti tomu výskyt damana kapského, ako už názov prezrádza, je obmedzený na juh tohto kontinentu. Aj keď svojím vzhľadom pripomína hlodavce, je spolu so sirénami najbližším žijúcim príbuzným chobotnatcov - slonov. Okrem genetických výskumov sú dôkazom toho dorastajúce očné zuby, ktoré pripomínajú kly, alebo podobná stavba nohy. Kly samcov sú silnejšie ako kly samíc. Oko damanov obsahuje zvláštnu membránu, ktorá sa nazýva umbraculum. Vedci predpokladajú, že chráni ich oko pred slnkom. Damany žijú v kolóniách, ktoré môžu mať až 26 jedincov. Obývajú opustené nory po hrabáčoch a surikatách. Potravu damanov kapských tvoria rôzne plody, listy, semená a tráva. V prírode sa dožíva až 12 rokov.

Pre tento druh sa vedie Európska plemenná kniha. ZOO Košice chová damany kapské ako jediná slovenská zoologická záhrada. Návštevníci ich môžu obdivovať v susedstve výbehu surikát.

07-10-18-07-51-08-daman3jpg.jpg

 

07-10-18-07-51-19-damanjpg.JPG

 

Zoo Brno otevřela nový sezónní vstup

úterý, 03. července 2018 17:22

ZOO Brno

Brněnská zoo zprovoznila od pondělí 2. července nový sezónní vstup u odstavné plochy v Kníničkách. Hlavním důvodem je větší pohodlí pro návštěvníky.

„Odpadá tak nutnost vracet se několik set metrů zpět z Kníniček ke klasickému vstupu. Přímo u odstavné plochy si v pokladně všichni zájemci koupí vstupenky a do zoo se dostanou hned na druhé straně silnice pod Beringií,“ vysvětlil ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Dočasná pokladna je umístěna v dřevěném prodejním stánku v areálu bývalého VUT, a to hned u vjezdové brány. Po nákupu vstupenek přejdou návštěvníci na druhou stranu Ondrovy ulice. Kvůli zajištění bezpečnosti při přecházení této komunikace zde vybudujeme dočasný přechod pro chodce. V současné době jednáme se všemi dotčenými úřady a doufáme, že bychom ho mohli mít hotový v následujících týdnech.

Sezónní vstup se nachází u plynoměrné stanice v zadní části areálu Zoo Brno. Zde jsou nainstalované dva turnikety a branka pro kočárky. Návštěvníci se pak dostanou po zpevněné cestě a dřevěné lávce k expozici lišek polárních.

V dočasné pokladně se prodávají základní vstupenky a přenosné permanentky, akceptujeme ale samozřejmě také nepřenosné a pojízdné vstupenky. Platba je možná pouze v hotovosti.

„Po dokončení přechodu to bude sice dočasný, ale plnohodnotný vstup. Doufáme, že se tím uleví hlavním pokladnám a zároveň bude přístup do Zoo Brno pro všechny návštěvníky příjemnější a rychlejší,“ doplnil Hovorka.

Sezónní vstup je otevřený každý den až do konce srpna, v září pak o víkendech a svátku. Vstupenky je možné koupit vždy od 9 do 17 hodin.


 

Osmý transport divokých koní zahájen

úterý, 19. června 2018 20:16

ZOO Praha

Již poosmé odstartoval dnes ve 13 hodin a 45 minut z kbelského letiště vojenský letoun CASA se čtyřmi klisnami koně Převalského na palubě. Koně čeká téměř šest tisíc kilometrů dlouhá cesta do Západního Mongolska, kam Zoo Praha dopravila ve spolupráci s Armádou České republiky již dvacet sedm koní.


Tým odborníků Zoo Praha začal s přípravou v Dolním Dobřejově v dnešních ranních hodinách, jako první byla naložena klisna švýcarského původu jménem Yanja. Po ní následovaly dvě klisny pocházející z Finska – Helmi a Hanna a jako poslední byla do transportní bedny naložena klisna Spes, která se narodila v Německu. Konvoj se poté přesunul na letiště Praha-Kbely, kde byly klisny po nezbytných formalitách naloženy do armádního letounu CASA. Ve 13 hodin a 45 minut CASA se vzácným nákladem na palubě odstartovala.


Na kbelském letišti koně na dalekou cestu vyprovodili také konzul Mongolského velvyslanectví pan Odonkhuu Terbish, velitel 24. základny dopravního letectva Prahy-Kbely plk. GŠt Ing. David Klement a náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy (zřizovatele Zoo Praha) pro oblast finanční politiky prof. Ing. Eva Kislingerová.

Armádní letoun CASA je připraven na nakládku. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Armádní letoun CASA je připraven na nakládku. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nakládání klisen do armádního letounu přihlížela i náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy Eva Kinslingerová. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nakládání klisen do armádního letounu přihlížela i náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy Eva Kinslingerová. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

V Zoo Děčín se již po patnácté bavili handicapovaní na Noci snů

úterý, 12. června 2018 14:22

ZOO Děčín

 

dsc_2312jpg.JPG

 

V pátek 1. června 2018 patřila děčínské zoologická zahrada opět po roce handicapovaným a chronicky nemocným. Zoo pro ně přichystala nezapomenutelný večer plný zážitků s názvem Noc snů. „K této akci se každoročně připojuje téměř tři sta zoologických zahrad po celém světě. Jde o večer plný nevšedních zážitků a splněných přání pro lidi s handicapem, pro které se zoo snaží zprostředkovat zážitky, které by možná v běžném životě kvůli svému postižení či nemoci neměli možnost prožít. Pozvání na Noc snů dostávají jak klienti ústavů sociální péče, tak i nemocné děti z rodin. Letos si akci jen v naší zoo užily čtyři stovky hostů z celého Ústeckého kraje, což je rekordní počet. Obvykle se v zoo scházejí asi tři stovky účastníků. Jsme moc rádi, že se jim u nás v zoo líbí a rádi se vracejí. Letos dokonce i navzdory deštivému počasí, které panovalo před začátkem akce," uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Účastníci si užili spoustu soutěží, kontaktních zvířat, Divadlo z krabice, hudbu s diskotékou, zvířátka v kostýmech, malování na obličej, dobré jídlo i ohňovou show. Patnáctý ročník Noci snů podpořil Ústecký kraj a podílelo se na ní i spoustu dalších sponzorů a dobrovolníků. „Pomáhat chodí nejen děčínští skauti, ale například také žáci ZŠ Slovanka v České Lípě nebo žáci Základní umělecké školy Děčín. Nechybí samozřejmě ani většina zaměstnanců zoo s jejich rodinnými příslušníky či kamarády. Celkově se o hladký průběh akce stará přibližně devadesát dobrovolníků," doplnila mluvčí.  Další ročník Noci snů proběhne 7. června 2019.

 

Myšlenka uspořádat Noc snů se zrodila v roce 1996 v Zoo Rotterdam, která uspořádala večer pro dětské onkologické pacienty tamní nemocnice. Poté se rychle rozšířila do celého světa a o osm let později se k ní jako první česká zoologická zahrada připojila i děčínská zoo. Postupně ji začaly realizovat i dalších české zoologické zahrady. Letošní Noc snů se bude konat na 286 místech světa (z toho v 9 českých zoologických zahradách). Většina organizátorů pro tuto významnou akci zvolila tradičně první červnový pátek.

 

Video z akce můžete shlédnout ZDE.

 

 

 

 

Malého jeřába rodiče urputně brání

úterý, 12. června 2018 14:20

ZOO Děčín

 

06-12-18-02-31-34-dsc_2838jpg.JPG

 

Pár jeřábů panenských z děčínské zoologické zahrady má nyní plné „ruce" práce. Stali se z nich rodiče a s rodičovstvím přišel i velmi důležitý úkol v podobě úporného hájení svého hnízdního teritoria. „Náš pár jeřábů panenských bere své rodičovské povinnosti opravdu svědomitě. Mládě přivedl na svět na konci měsíce května a od té doby každého vetřelce, který se přiblíží k jejich expozici blíže, než je zdrávo, ihned vyhánějí. Rádi bychom proto poprosili návštěvníky, aby se v blízkosti jejich expozice chovali co nejtišeji," požádala mluvčí zoo Alena Houšková.

 

Jeřábi uzavírají páry na celý život. Jsou známí také tím, že jejich období námluv provází typický námluvní tanec. Zvířata při něm pohybují krkem, mávají křídly, hlasitě troubí a vyhazují do vzduchu větvičky. „Samotné hnízdění pak spadá do období měsíce dubna až června. Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých sedí oba rodiče po dobu 27 - 29 dní. Mláďata začínají létat již v 55 až 65 dnech, nejdříve ze všech jeřábů, a dospívají už ve dvou letech," popsala mluvčí. Jeřáb panenský je nejmenším žijícím druhem jeřába. Délka jeho těla je cca 90 cm, rozpětí křídel 150 - 170 cm a váha mezi 2 až 3 kilogramy. Vzhledem se podobá čápovi, má však kratší zobák. Ve volné přírodě žije ve stepích, polopouštích a pouštích střední Asie. Jde o tažného ptáka, který zimuje v Africe v Indii. V přírodě je tento druh jeřába běžný, jeho stavy se odhadují na více než 200 000 jedinců. Zoo Děčín chová jeřáby panenské druhým rokem.

 

06-12-18-02-31-49-dsc_2851jpg.JPG

 

 

Velký úspěch Zoo Praha – odchovává tři kriticky ohrožené vari bělopásé

úterý, 05. června 2018 10:08

ZOO Praha

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi.


Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem tak v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne.


Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká.


Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

V Zoo Praha se narodilo další hříbě vzácného koně Převalského

pátek, 01. června 2018 22:51

ZOO Praha

V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského; v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy.


„Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“


Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený; v přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června.

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nově narozený hřebec je v pořadí již pátým mládětem klisny Jessicy.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nově narozený hřebec je v pořadí již pátým mládětem klisny Jessicy.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Lenka Pastorčáková

 

Prvé mláďatá agám

čtvrtek, 31. května 2018 15:21

ZOO Košice

Pred týždňom sa v našej zoologickej záhrade vyliahli prvé mláďatá agamy kočinčínskej (Psysignathus cocincinus). Sedem jedincov tohto jaštera sa vyliahlo v rozmedzí dvoch dní. Všetky malé agamy sa majú čulo k svetu a už niekoľko dní prijímajú potravu v podobe malých svrčkov.

Zoologická záhrada Košice chová agamy kočinčínske od roku 2003, keď sme od súkromného chovateľa získali dva jedince. Rodičia najnovších prírastkov žijú v košickej ZOO od novembra roku 2012. Vtedy nám ich spolu s niekoľkými ďalšími jedincami daroval súkromný chovateľ. Po dovŕšení pohlavnej dospelosti sme zaznamenali niekoľko znášok. Zatiaľ posledné vajíčka zniesla samica 6. marca a po 76 -ich dňoch pobytu v liahni sa z nich vyliahli mláďatá.

Agama kočinčínska (Physignathus cocincinus) obýva tropické dažďové pralesy juhovýchodnej Ázie. Žije v blízkosti väčších vodných plôch. Samce môžu dorásť do veľkosti až 1 m, samice sú menšie. Dve tretiny tvorí chvost. Okrem rastlinnej potravy sa živí hlodavcami, vtákmi, vajcami, rybami a bezstavovcami. Agamy kočinčínske často odpočívajú na konároch visiacich nad vodnou hladinou. Pri vyplašení sa z konára spustia dolu. Môžu sa skryť pod hladinou alebo na krátku vzdialenosť po vode prebehnúť do hustej vegetácie, kde sa ukryjú.

05-31-18-03-21-48-agama1jpg.JPG

 

05-31-18-03-21-59-agamajpg.JPG

 

05-31-18-03-22-11-agama4jpg.JPG

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 63