Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
18.01. 2019 Záchranná stanice ARCHA při Zoo Liberec přijala v roce 2018 celkem 1048 zraněných zvířat
ZOO Liberec Záchranná stanice ARCHA přijala v loňském roce celkem 1048 zraněných zvířat Záchranná stanice v rámci centra ARCHA poskytuje pomoc handicapovaným ...
17.01. 2019 První letošní přírůstky v Zoo Praha
ZOO Praha Ačkoliv je zima obdobím, které rození mláďat přeje nejméně, Zoo Praha se již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například ...
04.01. 2019 Zoo Liberec se raduje z druhé nejvyšší návštěvnosti
ZOO Liberec Zoo Liberec se raduje z druhé nejvyšší návštěvnosti v posledních deseti letech Zoologická zahrada Liberec v roce 2018 opět potvrdila svoji ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Novinky


Záchranná stanice ARCHA při Zoo Liberec přijala v roce 2018 celkem 1048 zraněných zvířat

pátek, 18. ledna 2019 15:34

ZOO Liberec

Záchranná stanice ARCHA přijala v loňském roce celkem 1048 zraněných zvířat

Záchranná stanice v rámci centra ARCHA poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, tj. takovým jedincům, kteří jsou v důsledku zranění, nemoci či jiných okolností dočasně či trvale neschopni přežít ve volné přírodě. V loňském roce zaměstnanci centra přijali a ošetřili celkem 1048 zraněných jedinců. Mezi nimi bylo například 350 netopýrů, 86 ježků, 43 srn, 26 veverek, 55 kosů, 40 rorýsů, 33 poštolek či 17 labutí.

Rok 2018 v centru ARCHA vybočoval oproti předchozím létům především díky extrémnímu počasí, které mělo vliv i na příjem zvířat do naší stanice. Dlouhodobé silné mrazy v únoru a březnu byly například příčinou vyhladovění volavky popelavé žijící v Kryštofově Údolí. Jelikož zcela zamrzl i tamní potok, nemohla si nalovit žádnou potravu. Přestože se nám volavku podařilo odchytit, na záchranu již bylo bohužel pozdě a do druhého dne uhynula.

Naopak extrémní sucho a horko panující během celého léta vedly k dehydrataci ježků, kteří po vyschnutí zdrojů vody ve svých teritoriích nebyli schopni nalézt jiná napajedla ani dostatek vhodné potravy. Voda zmizela i z okolí centra ARCHA, proto jsme místním savcům i ptákům poskytli pítka, která byla hojně využívána.

Ke kuriozitám loňského roku patří odchyt selete, které v únorových mrazech několik dní běhalo po sídlišti Kunratická v Liberci. Úkryt se snažilo najít dokonce i v Obchodním centru Luna, občas se přidalo k místním pejskařům. Pokusy o odchyt sítí však byly neúspěšné. Nakonec se vyhladovělé selátko podařilo polapit v areálu zdejší školy do sklopce, do kterého jsme nasypali psí granule. Sele jsme poté převezli do chlívku spřízněného chovatele.

Jedním z nejvzácnějších léčených jedinců loňského roku bylo mládě čápa černého, které se pohybovalo u rychlostní komunikace poblíž Rynoltic a bylo zesláblé. Dlouhou dobu jsme ho museli krmit uměle, neboť nechtělo přijímat potravu. I přes veškerou naši snahu jsme ho ale zpět do volné přírody vypustit nemohli, protože ptáče nebylo včas dostatečně silné a nezvládlo by odlet na zimoviště. Mládě jsme nakonec předali jiné záchranné stanici, protože v centru ARCHA nemáme pro dlouhodobý pobyt čápů ideální podmínky,“ popisuje Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice.

Zaměstnanci centra také často řeší každodenní problémy společného soužití volně žijících zvířat a lidí. Mnoho zvířat je zraněno a dostane do nouze právě vinou člověka. „Hodně práce jsme měli například s mladou samičkou jezevce, kterou u Jeřmanic srazilo auto. Měla vnitřní krvácení a byla v bezvědomí. Několik dní dostávala infuze, potom jsme ji krmili mletým masem pomocí stříkačky. Samička se ukázala jako velká bojovnice a velmi dobrá pacientka. Přestože se jedná o poměrně nebezpečné zvíře, při ošetřování nad očekávání dobře spolupracovala. Záchrana byla úspěšná a po pěti týdnech jsme ji mohli vypustit zpět do přírody“, vypráví Hancvenclová.

Lidé bohužel mohou i za většinu postižení, která utrpí labutě. Do ARCHY se často dostávají labutě se zaseknutými rybářskými háčky či utrženými vlasci omotanými kolem nohou. „Obří háček, který probodl labuti nohu, se nám podařilo vytáhnout, trvalo však mnoho dní, než se zraněná labuť byla schopná postavit a znovu začít chodit. Labutí mládě, které mělo zobák omotaný vlascem i s bójkou a háček zaseklý uvnitř, jsme mohli naštěstí vypustit hned po jejich odstranění. Takové štěstí bohužel nemělo malé labutí ptáče z Písečáku u Turnova. Vlasec mělo utažený kolem nohy už delší dobu, takže i když jsme ho odstranili a ihned nasadili léčbu, noha nakonec odumřela a museli jsme přistoupit k euthanasii.

Nejsmutnějším případem byl labutí samec, kterého jsme přijali s podivnými příznaky – byl zcela apatický, načepýřený, na první pohled ale nebyla jasná příčina. Až rentgen odhalil, že má v žaludku brok, který zřejmě spolkl s vodním rostlinstvem. Krevní testy odhalily, že brok labuti způsobil těžkou otravu olovem. Pro závažný stav, který se stále zhoršoval, jsme museli labuť nakonec utratit, aby ještě více netrpěla.

Naopak obrovskou radost nám přinesly naše vlastní odchovy. Ve stanici máme i takzvané trvalé handicapy – zvířata, která z různých důvodů není možné vypustit zpět do volné přírody. Mezi ně patří i několik jedinců káňat lesních, u kterých jsme se dočkali šesti mláďat. Čtyři mláďata odchoval také hendikepovaný pár poštolek obecných. Všechny tyto odchované dravce jsme v létě vypustili do přírody,“ říká Ivana Hancvenclová.

mladata_kane_lesnijpg.jpg
 

První letošní přírůstky v Zoo Praha

čtvrtek, 17. ledna 2019 15:28

ZOO Praha

Ačkoliv je zima obdobím, které rození mláďat přeje nejméně, Zoo Praha se již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.


Letošní první sitatunga západoafrická se narodila 9. ledna, další přišla na svět tento týden ve středu. Mláďata mají společného otce, podle chovatelů dobře prospívají, pijí a běhají. Tento druh antilopy patří v pražské zoo k takzvaným tradičním; chová se zde od roku 1960. V nejbližší době by navíc do chovného stáda měla přibýt další očekávaná mláďata.


Dobré zprávy přišly i od chovatelů ptáků. Již třetího ledna se vylíhl lori olivový, očekává se líhnutí u pelikánů skvrnozobých. Co se týče návštěvnicky atraktivních savců, měla by se rozrůst také skupina žiraf severních núbijských.


Prvním letošním příchodem z jiné zoologické zahrady je samec takina indického Simon, který byl přivezen ze Zoo Brno a v únoru oslaví třetí narozeniny.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V lednu 2019 už se v Zoo Praha narodily také tři mary slaništní. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V lednu 2019 už se v Zoo Praha narodily také tři mary slaništní. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

Zoo Liberec se raduje z druhé nejvyšší návštěvnosti

pátek, 04. ledna 2019 14:13

ZOO Liberec

Zoo Liberec se raduje z druhé nejvyšší návštěvnosti v posledních deseti letech

Zoologická zahrada Liberec v roce 2018 opět potvrdila svoji pozici jednoho z nejoblíbenějších turistických cílů v severních Čechách. Důkazem toho je i návštěvnost zoo za uplynulý rok 2018, kdy jejími branami prošlo celkem 368 195 návštěvníků. To je o 12 859 více než v roce 2017.

Zoologická zahrada Liberec ale není jen zoo. Spadá pod ní také Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA, Středisko ekologické výchovy DIVIZNA a Kulturní a společenské centrum Lidové sady včetně Dětského koutku. Návštěvnost všech jejích složek činí 451 851 a organizace se tak opět zařadila na přední příčky v žebříčku nejnavštěvovanějších míst v Libereckém kraji. „Všem návštěvníkům a podporovatelům naší zoo bych velice děkuji. Dvě koruny z každé prodané vstupenky věnujeme na ochranu přírody a díky jejich přízni tak můžeme chránit také ohrožené druhy zvířat na celé naší planetě,“ vysvětluje ředitel, David Nejedlo.

Lákadlem pro návštěvníky bylo zejména příznivé počasí v období jara a letních prázdnin, ale také pravidelné tematické akce pro veřejnost, a především nové zvířecí přírůstky. Nejvíce mláďat se v liberecké zoo opět narodilo na úseku kopytníků. Mezi nejvzácnější z nich patří bezpochyby mláďata kriticky ohrožených sambarů skvrnitých, zeber bezhřívých, urialů bucharských nebo nahurů modrých. I když se mezi návštěvníky nejedná o příliš populární druhy, patří mezi ty nejohroženější zvířata, která u nás chováme. Jejich odchov a posilování populací v lidské péči je mezi odborníky velice ceněné, a především výrazně přispívá k záchranně těchto vymírajících druhů. A to je naším hlavním posláním,“ dodává zoolog Luboš Melichar.

Další mláďata mohli návštěvníci spatřit také ve výbězích šelem, a to rysů karpatských nebo surikat.

Evropské prvenství a velké uznání si Zoo Liberec v loňském roce ovšem vysloužila úspěšným odchovem orlů jestřábích. „V Evropě jsou pouze tři zoologické zahrady, které tento druh chovají. Jen u nás se je však zatím podařilo odchovat. O jejich rozmnožení jsme se snažili dlouhých deset let“, dodává Jan Hanel, kurátor dravých ptáků.

„Celkem se v roce 2018 v liberecké zoo narodilo či vylíhlo 106 jedinců u 38 živočišných druhů“, shrnuje Barbara Tesařová.

V průběhu celého roku se pracovníkům zoo podařilo realizovat také několik významných rekonstrukcí a oprav. Kompletní rekonstrukcí prošla například nejstarší expozice v celém areálu – pavilon paviánů pláštíkových. Zvelebením prošel i pavilon slonů a byla započata renovace a rozsáhlejší úpravy v pavilonu tropů. Pro zvýšení komfortu návštěvníků během přibylo v zoo několik krytých zákoutí a vyhlídek, které je uchrání před deštěm i prudkým sluncem. Mezi ně patří nový konzumační prostor u výběhu slonů nebo nová vyhlídka u paviánů, ze které mohou návštěvníci pozorovat opice z bezprostřední blízkosti. Kompletně opravena a zastřešena byla i vyhlídka u žiraf. „V trendu zvelebování zahrady budeme pokračovat i nadále. V plánu je například realizace tzv. ZooKina v místech bývalého dřevěného domku u výběhu koní Převalského. Připravujeme také úpravy výběhu antilop koňských, mravenečníků a sambarů skvrnitých. Věříme, že nám náš zřizovatel, partneři a návštěvníci zachovají přízeň i nadále a všechny naše vize a plány se nám podaří postupně uskutečnit“, říká David Nejedlo.

Rok 2019 bude v liberecké zoo ale také rokem oslav stého výročí. V průběhu celého roku chystá nejstarší zoo v Čechách několik mimořádných tematických akcí a překvapení. Oslavy budou zahájeny již v sobotu 9. 2. 2019, kdy proběhne již tradiční ples Zoo Liberec, tentokrát ale na téma „Století, to to letí.“

 

Další naděje pro ohrožené lvy indické – v Zoo Praha proběhlo umělé oplodnění lvice Ginni

čtvrtek, 03. ledna 2019 12:27

ZOO Praha

Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.


„V současné době nemáme jinou možnost, jak naše vzácné lvy rozmnožit, neboť se ukázalo, že samice Suchi je neplodná a pro Ginni je za dané situace jedinou šancí na potomstvo umělá inseminace. Právě ‚pražští lvi‘ přitom znamenají velkou naději jak pro evropský chov ohroženého druhu, tak pro zachování lva indického v globálním měřítku,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.


Umělé inseminaci předcházelo od úterka páření samice Ginni se samcem Sohanem zapůjčeným ze Zoo Ostrava. Lvice mají tzv. provokovanou ovulaci, což znamená, že ji přirozeně vyvolává mechanická stimulace při styku se samcem. „Během odpoledne bylo zaznamenáno 26 pokusů o páření, takže doufáme, že stimulace byla dostatečná,“ řekl kurátor chovu savců Pavel Brandl.


Vlastní procedura začala včera v deset hodin večer odběrem čerstvého spermatu samce Jamvana, který je původem také z indického Gudžarátu, a vyvrcholila půl hodiny po půlnoci umělou inseminací samice Ginni. „Všechno šlo velmi dobře, zejména díky tomu, že jsme byli sehraný tým. Načasování na základě pozorování chovatelů bylo perfektní, místní veterináři odvedli skvělou práci při uspávání a stabilizaci zvířat, odběr semene samce se vydařil a stejně tak samotná inseminace. U druhů, z nichž na naší planetě zbývá jen několik posledních jedinců, jsou moderní technologie, jako je právě umělá inseminace, velmi důležité. Budeme doufat, že tato byla úspěšná – na základě zkušenosti s jinými druhy bych pravděpodobnost úspěchu odhadl na 60–70 %,“ uvedl po zákroku Thomas Hildebrandt, vedoucí oddělení Reprodukčního managementu Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně.


Chovatelé nyní budou samici Ginni pečlivě sledovat a odebírat vzorky trusu. „Trus budeme vyšetřovat na přítomnost steroidních hormonů. První známky změn můžeme u samice pozorovat po 60 dnech, ale vzhledem k tomu, že by mohlo jít i o falešnou březost, musíme si opravdu počkat až na finální fázi, která nastává po 110 dnech,“ dodává hlavní veterinář Zoo Praha Roman Vodička.


Lev indický dnes žije pouze v Girském lese a jeho okolí v indickém Gudžarátu, v počtu zhruba 600 jedinců. Evropský chov čítá 143 jedinců, kteří navíc pocházejí z pouhých 11 dovezených lvů; nutně tak potřeboval oživit novou krví. Pražská zoo získala s pomocí české diplomacie v roce 2015 tři jedince z Indie – samce Jamvana a dvě lvice – Suchi a Ginni. Nedařilo se je však rozmnožit přirozenou cestou, proto byl submisivní Jamvan dočasně nahrazen prověřeným samcem Sohanem ze Zoo Ostrava. Ten však svou úlohu také nesplnil, a proto přišla na řadu umělá inseminace, při které se Sohan osvědčil jako přirozený stimulátor ovulace.

 

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo. Společně se samicí Suchi přicestovali do Prahy z indického státu Gudžarát na podzim roku 2015 jako vůbec první lvi tohoto poddruhu za poslední dvě desetiletí, které se do Evropy podařilo dovézt přímo z jejich vlasti. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo. Společně se samicí Suchi přicestovali do Prahy z indického státu Gudžarát na podzim roku 2015 jako vůbec první lvi tohoto poddruhu za poslední dvě desetiletí, které se do Evropy podařilo dovézt přímo z jejich vlasti. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Na umělé inseminaci lvice Ginni se podílel mezinárodní tým odborníků ze Zoo Praha a berlínského institutu Leibniz IZW. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Na umělé inseminaci lvice Ginni se podílel mezinárodní tým odborníků ze Zoo Praha a berlínského institutu Leibniz IZW. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

Úspěšný rok Zoo Praha

čtvrtek, 03. ledna 2019 12:20

ZOO Praha

Návštěvnost Zoo Praha v roce 2018 již potřetí za sebou překročila hodnotu 1,4 milionu osob. Konkrétně činila 1 427 491 návštěvníků, což vzhledem k extrémním letním teplotám i absenci lávky od Stromovky považujeme za nečekaný úspěch. O oblibě pražské zoo ostatně svědčí i skutečnost, že byla cestovatelským serverem TripAdvisor opět vyhodnocena jako 5. nejlepší na světě. Úspěšný byl rok 2018 i chovatelsky s 1340 mláďaty 219 druhů savců, ptáků a plazů. Stejně jako v uplynulých letech jsme pro vás sestavili přehled deseti nejdůležitějších událostí roku.

 

#1 Otevření nové restaurace Gaston a zahájení výstavby australské expozice

Při zahájení hlavní sezóny roku 2018 byl slavnostně otevřen zcela přestavěný objekt restaurace Gaston. Je v něm nyní k dispozici 70 míst ve vnitřních prostorách a 230 na venkovní terase. Vedle samoobslužné restaurace zahrnuje nový Gaston rovněž gril, cukrárnu a prodejnu suvenýrů. Náklady na jeho výstavbu v pojetí, které by mělo být mnohem odolnější případné další povodni, činily 56 milionů korun. V červenci byla zahájena výstavba expozice, která představí australskou, resp. tasmánskou faunu, a to včetně ďábla medvědovitého. Konečně po překonání všech myslitelných potíží došlo v prosinci k vyhlášení soutěže na zhotovitele nového pavilonu goril.

 

#2 Maňásek

Z dlouhé řady zajímavých a výjimečných mláďat vybočil Maňásek. Tak začali chovatelé říkat mláděti krasky krátkoocasé jávské, které uměle odchovali právě za pomoci maňáska (to proto, aby u něj nedošlo k nežádoucímu imprintingu). V případě tohoto poddruhu jde dnes skutečně o každého jedince, protože v přírodě jich žije méně než 100 a v lidské péči řádově desítky… Odchov Maňáska byl navíc jedním z našich příspěvků ke kampani Silent Forest, kterou na ochranu zpěvných ptáků jihovýchodní Asie vyhlásila EAZA.

 

#3 Vzácní a jedineční

Hlavní outdoorová kampaň roku a na ni navázané další aktivity byly věnovány „vzácným a jedinečným“ zvířatům Zoo Praha. Na billboardech, citylightech, ale i v areálu zoo byli postupně představováni plazi, ptáci a savci, kteří v celosvětovém měřítku patří mezi kriticky ohrožené, ohrožené anebo i „jenom“ zranitelné. Současně kampaň upozorňovala na druhy, pro něž Zoo Praha vede Evropské záchovné programy či plemenné knihy a sehrává tak v úsilí o jejich záchranu zvláště významnou roli. Postupně vznikla kolekce 17 „vzácných a jedinečných“ počínaje želvou batagurem tuntong přes bažanta Edwardsova až po gibona stříbrného.

 

#4 Návrat divokých koní a další aktivity

V pořadí osmý letecký transport koní Převalského z České republiky do západního Mongolska proběhl opět úspěšně a počet přepravených koní stoup na 31. Zoo Praha ovšem i nadále podporovala Přísně chráněnou oblast Gobi B a vyvíjela další aktivity na ochranu kopytníků v Mongolsku. Podařilo se také uzavřít memorandum o spolupráci v této oblasti mezi Zoo Praha a mongolským ministerstvem životního prostředí a turismu. Započala či nadále pokračovala rovněž realizace anebo podpora mnoha dalších in-situ projektů, mj. Toulavého autobusu v Kamerunu, výzkumu a ochrany gaviálů v Indii, návratu supů mrchožravých na Balkán, pátrání po saole ve Vietnamu nebo úsilí zachránit Balikpapanský záliv v Indonésii pro kahau nosaté.

 

#5 Nejmenší savec světa

V pavilonu Afrika zblízka mohou návštěvníci od letních prázdnin vidět nejdrobnějšího savce světa: bělozubku nejmenší. Nezapočteme-li délku ocasu, měří tento miniaturní hmyzožravec v dospělosti pouze tři až pět centimetrů. Váží sotva kolem dvou gramů, v průměru dokonce jen 1,8 gramu. O bělozubce nejmenší se uvádí, že udělá asi 780 pohybů za minutu a srdce jí přitom bije rychlostí zhruba 1200 až 1500 úderů za minutu, to je 20 až 25 úderů za sekundu! Většinu času, kdy je bdělá, věnuje hledání a lovu kořisti. V našem chovu jsou jí většinou cvrčci, kterých denně spotřebuje 10 až 15.

 

#6 Veterinární konference

Za významné organizační spoluúčasti pražské zoo proběhla ve dnech 4. až 12. října v Praze konference evropských a amerických veterinářů, kteří se zabývají péčí o zdraví zvířat žijících v zoologických zahradách a ve volné přírodě – 2018 Joint EAZWV/AAZV/Leibniz-IZW Zoo and Wildlife Health Conference. Této události se zúčastnilo 610 specialistů z 52 zemí a přednáškové bloky obsáhly široké spektrum témat jako např. nové poznatky v medikaci, klinické případy u různých skupin a druhů zvířat nebo etické aspekty péče o zvířata a jejich welfare. Proběhlo rovněž několik workshopů, z nichž dva – základy manipulace s exotickými ptáky a pokročilá anesteziologie – se uskutečnily přímo v Zoo Praha.

 

#7 Mládě pandy červené a další výjimečné přírůstky

Také rok 2018 přinesl veřejností obdivovaná mláďata. Šlo zejména o další mládě hrabáče kapského, čtyřčata geparda, mládě gibona stříbrného – a v neposlední řadě o historicky druhé mládě pandy červené odchované v Zoo Praha. Toto mládě se narodilo 2. července rodičům Wilmě a Patovi, ale dlouho zůstávalo v péči matky, ukryté v porodních boudách. Návštěvníci jej mohli pravidelně vídat až od přelomu září a října. Ve věku čtyř měsíců se podařilo určit, že jde o samečka, a na počátku prosince jej jeho kmotr Miroslav Donutil pokřtil jménem Flin.

 

#8 Úhyn hrocha Slávka

V sobotu 6. října uhynul v necelých 34 letech samec hrocha obojživelného Slávek. Bez nadsázky šlo o jedno z ikonických zvířat Zoo Praha. Do historie vstoupil Slávek především jako jeden ze symbolů katastrofální povodně roku 2002. Když tehdy voda zaplavila pavilon tlustokožců, asi nikdo nepředpokládal, že by v přízemí uvězněný hroch Slávek mohl přežít. Posléze ho však k všeobecnému překvapení objevili dobrovolníci živého a zdravého v prvním patře. Nato vznikl i snímek, na kterém má Slávek svou širokou hlavu vystrčenou z okna pavilonu. Tato fotografie přinesla naději, že podobně jako tisíciletou vodu přežil Slávek, vzpamatuje se z ní i celá pražská zoo.

 

#9 Přechod na kompostovatelné jednorázové nádobí a spuštění kompostovací linky

Během roku 2018 Zoo Praha nahradila veškeré jednorázové plastové nádobí používané v areálu nádobím kompostovatelným, spustila osvětovou kampaň mezi návštěvníky a jako první z českých zoologických zahrad zavedla ve spolupráci se společností IPODEC – ČISTÉ MĚSTO ve zkušebním provozu linku na zpracování kompostovatelného odpadu. V praxi to znamená, že se např. místo 800 000 plastových kelímků budou napříště používat kelímky vyrobené ze škrobu a ty se spolu s dalším jednorázovým nádobím a zbytky jídla z restaurací zkompostují přímo v areálu zoologické zahrady.

 

#10 Tři koruny ze vstupu na ochranu ohrožených druhů

Rada hlavního města Prahy 20. listopadu schválila, že na in-situ projekty Zoo Praha půjdou napříště tři koruny z každého vstupu namísto dosavadních dvou. Vedle toho jsou projekty, kterými Zoo Praha pomáhá chránit ohrožené druhy v oblastech jejich přirozeného výskytu, financovány také prostřednictvím sbírky „Pomáháme jim přežít“ (číslo účtu 43-680 466 0247/0100) a z příspěvků partnerských organizací, např. Komerční banky nebo společnosti Alimpex Food. Druhá z uvedených společností dala v roce 2018 do prodeje tvarohovo-smetanové krémy řady Krajanka ZOO a z každého kelímku odvádí pražské zoo deset haléřů na ochranu goril nížinných, koní Převalského a gaviálů indických.

 

Děkujeme všem, kdo k úspěchu Zoo Praha jakkoli přispěli, i těm, kdo ji prostě mají rádi!

 

Podomácku vyrobený maňásek měl barvy dospělé krasky krátkoocasé jávské, aby mládě později správně reagovalo na příslušníky svého druhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha.

Podomácku vyrobený maňásek měl barvy dospělé krasky krátkoocasé jávské, aby mládě později správně reagovalo na příslušníky svého druhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Narození samečka Flina bylo pro chovatele Zoo Praha do značné míry překvapivé. Jeho matka Wilma je totiž velmi mladá, zatímco otec Pat má naopak nejlepší roky za sebou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha.

Narození samečka Flina bylo pro chovatele Zoo Praha do značné míry překvapivé. Jeho matka Wilma je totiž velmi mladá, zatímco otec Pat má naopak nejlepší roky za sebou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Miroslav Bobek

ředitel Zoo Praha

 

 

 

 

 

V Zoo Praha se narodila gueréza pláštíková

pátek, 14. prosince 2018 09:15

ZOO Praha

V úterý ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových, žijících na jednom z Opičích ostrovů v dolní části Zoo Praha, další přírůstek. Zasloužilé matce Lomele se narodilo v pořadí již deváté mládě. Jeho otcem je samec Katanga.


Podle chovatelů je mládě v pořádku, dobře vyvinuté a jeví se čile. Samice Lomela se projevila jako velmi zkušená matka, která přesně ví, co a jak dělat. Svého potomka po porodu okamžitě očistila; chovatelé pak u něj pozorovali výborný sací i úchopový reflex.


„Vyhráno ještě samozřejmě malá gueréza nemá, na to je příliš brzy, nicméně vše se vyvíjí, jak má. Mládě už jsme několikrát viděli pít, a jak je u gueréz zvykem, půjčují si jej všichni členové skupiny, včetně těch nejmladších. Když ovšem mládě zapiští a Lomela pozná, že má hlad, okamžitě si jej zase vezme k sobě a nikoho jiného k němu nepustí,“
uvedl kurátor chovu primátů Zoo Praha Vít Lukáš.

Zoo Praha se raduje z dalšího mláděte guerézy pláštíkové. Narodilo se v úterý ráno. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Zoo Praha se raduje z dalšího mláděte guerézy pláštíkové. Narodilo se v úterý ráno. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Matkou mláděte je samice Lomela; podle chovatelů se o svého dalšího potomka stará ukázkově. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Matkou mláděte je samice Lomela; podle chovatelů se o svého dalšího potomka stará ukázkově. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

 

 

Sova s okuliarmi

středa, 28. listopadu 2018 17:25

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice prednedávnom získala nový druh.  Je ním sova okuliarnatá (Pulsatrix perspicillata). Prvýkrát v svojej histórii tak košická ZOO chová tropický druh sovy. Doposiaľ sme totiž chovali len sov z palearktickej oblasti.  Dva trojmesačné jedincesovy okuliarnatej, samec a samica, k nám prišli zo ZOO Hodonín. Svoje pomenovanie tento druh získal podľa farby operenia okolo očí, ktoré pripomína okuliare. Jedince v našej ZOO nie sú ešte plno vyfarbené, preto sa u nich táto kresba nevyskytuje. Získajú ju až po dosiahnutí dospelosti približne vo veku troch rokov. V ľudskej opatere, ale aj v prírode, sa tento druh dožíva až 30 rokov.

Sova okuliarnatá obýva nížinné dažďové lesy na rozsiahlom území Strednej a Južnej Ameriky, od južného Mexika po Argentínu. Žije tiež na Karibských ostrovoch. Na tomto veľkom území svojho výskytu vytvára celkovo šesť poddruhov. Okrem miesta výskytu sa líšia tiež sfarbením, vrátane kresby okolo očí. Rozdiely sú aj vo zvukovom prejave jednotlivých poddruhov. Sova okuliarnatá sa živí hlavne myšami a hmyzom, na jej jedálničku nájdeme aj kraby, netopiere, žaby a malé vtáky. Pri love je veľmi rýchla. Podobne ako iné druhy sov má aj sova okuliarnatá dôležitú úlohu v ekosystéme. Reguluje totiž počty hlodavcov a hmyzu. Napriek tomu, že nepatrí k ohrozeným druhom, jej počty v prírode klesajú. Hlavným dôvodom toho je úbytok jej biotopu, to znamená rúbanie lesov. Preto už bolo podniknutých niekoľko akcií na ich záchranu. Sovy odchované v ľudskej opatere boli počas nich vypúšťané do prírody.

 

11-28-18-05-26-32-sova3jpg.JPG

 

sova1jpg.JPG

 

Více peněz na pomoc ohroženým druhům

středa, 21. listopadu 2018 23:02

ZOO Praha

Rada hlavního města Prahy  na svém zasedání schválila, že na in-situ projekty Zoo Praha půjdou napříště tři koruny z každého vstupu namísto dosavadních dvou.

„Takzvané in-situ projekty na pomoc ohroženým zvířatům ve volné přírodě a vůbec podpora ohrožených druhů, to je základní princip, na kterém dnes zoologické zahrady fungují. Pražská zoo si už svými projekty dokázala získat mezinárodní renomé a prestiž a hlavní město ji v tom samozřejmě maximálně podporuje,“ říká náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Vzhledem k očekávané návštěvnosti pražské zoo kolem 1 400 000 osob tak na ochranářské projekty poputují více než čtyři miliony korun.

„Je to skvělá zpráva nejen pro nás v zoo, ale i pro gorily, slony či luskouny ve střední Africe, koně Převalského, sajgy nebo divoké velbloudy v Mongolsku, supy na Balkáně, gaviály v Indii a celou řadu dalších živočišných druhů v různých částech světa. Tento projekt začal jako koruna ze vstupného a stal se vzorem pro řadu zoologických zahrad v České republice i v zahraničí,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Kromě tří korun ze vstupu jsou na financování in-situ projektů využívány také prostředky ze sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“ (číslo účtu: 43-680 466 0247/0100) a od podporovatelů Zoo Praha, například od Komerční banky či společnosti Alimpex Food a.s.

Ochrana goril nížinných ve střední Africe je jedním ze stěžejních in-situ projektů Zoo Praha. Nově i na tento projekt poputují tři koruny ze vstupu namísto dvou. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Ochrana goril nížinných ve střední Africe je jedním ze stěžejních in-situ projektů Zoo Praha. Nově i na tento projekt poputují tři koruny ze vstupu namísto dvou. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Zoo Praha podporuje rovněž ochranu poslední životaschopné populace gaviála indického na řece Čambal v Indii. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Zoo Praha podporuje rovněž ochranu poslední životaschopné populace gaviála indického na řece Čambal v Indii. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

 

 

 

 

Najväčší rybárik sa volá kukabura

pondělí, 19. listopadu 2018 14:50

ZOO Košice

Kolekciu vtákov našej zoologickej záhrady prednedávnom rozšírila kukabura obrovská (Dacelo novaeguineae). Názov kukabura je odvodený z jazyka pôvodného kmeňa obyvateľov východnej Austrálie Wiradjuri a odkazuje na jeho zvukový prejav.

Kukabura obrovská, iným názvom tiež rybárikovec obrovský, je najväčším zástupcom čeľade rybárikovitých. Preslávil ju najmä jej "spev", ktorý sa ozýva austrálskou bušou a ktorým si ráno a večer označuje svoje teritórium. Tento zvuk sa podobá na búrlivé rehotanie. Je to zvyčajne pokojný vták. V rámci skupiny sa môže vyskytovať aj symbolické agresívne správanie, pomocou ktorého sa v rodine vytvára hierarchia. Vtáky sa v rámci takéhoto správania chytia za zobáky a točia sa, aby ukázali svoju silu a dominanciu. Kukabura obrovská obýva listnaté lesy vo východnej a južnej Austrálii. Pred niekoľkými rokmi bola introdukovaná na ostrov Tasmánia. Napriek tomu, že patrí do skupiny rybárikov, jej potravu primárne tvorí hmyz a bezstavovce. Živí sa tiež žabami, malými vtákmi, hadmi, jaštermi alebo hlodavcami. Kukabura je monogamný vták, páry vytvára na celý život. Samica zvyčajne znáša 2 - 4 čisto biele vajíčka, na ktorých sedí 24 - 26 dní. Mláďatá sú pohlavne dospelé vo veku jedného roka. Potomkovia však zvyčajne ostávajú sp svojimi rodičmi aj po dosiahnutí dospelosti. Pomáhajú im s obranou teritória a výchovou ďalších mláďat.

Samca kukabury obrovskej sme získali darom zo Zoo Krakov. Pretože ide o druh, ktorý sa vyskytuje v teplých oblastiach, v súčasnosti obýva chovateľské zázemie.

kukabura3jpg.JPG

 

kukabura2jpg.JPG

 

Zoo Praha přispívá na záchranu Balikpapanského zálivu a „pivařů z Bornea“

středa, 14. listopadu 2018 13:11

ZOO Praha

Zoo Praha začala finančně podporovat projekt Pesisir Balikpapan, který pod českým vedením probíhá v Balikpapanském zálivu na ostrově Borneo již od roku 2007. Jeho cílem je ochránit přírodně velmi cenné území, které obývá mimo jiné populace asi 2 000 kahau nosatých, tzv. pivařů z Bornea. Kvůli nedostatku financí hrozilo tomuto projektu ukončení, proto se vedení Zoo Praha rozhodlo jej po dobu dvanácti měsíců finančně podporovat.


„Na odměny pro pracovníky provádějící monitoring v terénu, náklady na provoz lodí či administraci projektu jsme z našeho sbírkového konta ‚Pomáháme jim přežít‘ vyčlenili částku 31 800 Kč měsíčně,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Věřím, že i díky návštěvníkům a příznivcům Zoo Praha, kteří na naše sbírkové konto přispívají, se podaří projekt vedený primatologem Stanislavem Lhotou udržet, a snad také zachránit cenné území, jež obývají kahau nosatí.“


Komplexně pojatý projekt zahrnuje výzkumné aktivity, environmentální výchovu ve školách, veřejné kampaně i vyjednávání o vyhlášení Balikpapanského zálivu novou přírodní rezervací. Nejde pouze o záchranu kahau nosatých, ale také o 450 km2 unikátního deštného lesa — který ohrožují plantáže palmy olejné i rozšiřující se průmysl — a navazující pobřeží. Tamní pobřežní mangrovy a lesy jsou domovem celé řady dalších ohrožených živočichů, včetně orangutanů nebo medvědů malajských.


„Pokud se nám podaří zachránit životní prostředí kahau, zvýší to i šanci na přežití mnoha dalších druhů a současně na zachování živobytí obyvatel tradičních rybářských vesnic, kterým zdravé mangrovy zajišťují bohaté úlovky ryb a korýšů,“ uvedl organizátor projektu a výzkumný pracovník ústecké zoo Stanislav Lhota. „Věřím, že s finanční pomocí Zoo Praha a s podporou europoslance Pavla Poce, který zprostředkoval jednání s klíčovými osobnostmi v Indonésii, se podaří toto unikátní místo se všemi jeho krásami zachránit.“

 

Zoo Praha začala finančně podporovat projekt Pesisir Balikpapan, jehož cílem je ochránit přírodně velmi cenné území, které obývá mimo jiné populace asi 2 000 kahau nosatých, tzv. pivařů z Bornea. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Zoo Praha začala finančně podporovat projekt Pesisir Balikpapan, jehož cílem je ochránit přírodně velmi cenné území, které obývá mimo jiné populace asi 2 000 kahau nosatých, tzv. pivařů z Bornea. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Komplexně pojatý projekt zahrnuje výzkumné aktivity, environmentální výchovu ve školách, veřejné kampaně i vyjednávání o vyhlášení Balikpapanského zálivu novou přírodní rezervací. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Komplexně pojatý projekt zahrnuje výzkumné aktivity, environmentální výchovu ve školách, veřejné kampaně i vyjednávání o vyhlášení Balikpapanského zálivu novou přírodní rezervací. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

 

Krásny spev ich ženie do záhuby

pondělí, 12. listopadu 2018 15:49

ZOO Košice

Ako sme už informovali, Európska asociácia zoologických záhrad a akvárií (EAZA) na jeseň minulého roku vyhlásila novú ochranársku kampaň na obdobie 2017 - 2019 s názvom Silent forest - Stíchnutý les. Kampaň je zameraná na ochranu spevavcov v juhovýchodnej Ázii. Ich počty v prírode totiž rýchlo klesajú najmä z dôvodu odchytu pre súťaže v speve vtákov. EAZA vybrala šesť vlajových druhov, ktoré slúžia ako príklady krízy spevavcov v tejto časti sveta. Cieľom kampane je okrem vybudovania záchranných centier priamo v juhovýchodnej Ázii tiež zriadenie záložných populácií v ľudskej opatere v rámci zoologických záhrad EAZA.

Jedným z vlajkových druhov je aj šáma trojfarebná (Copsychus malabaricus). Zoologická záhrada Košice prednedávnom získala pár týchto spevavcov, ktoré sa v ľudskej opatere vyskytujú len vzácne. Okrem košickej Zoo chová tento druh v rámci UCSZOO iba Zoo Praha.

Šáma trojfarebná obýva veľké územie od Indie po Indonéziu. Tento spevavec sa vyskytuje vo vlhkých nížinných lesoch, mangrovoch, ale tiež záhradách. Samec sa od samice líši dlhším chvostom a výraznejšími farbami. V rámci populácie vytvára šáma trojfarebná celkom 18 poddruhov, každý z nich sa vyskytuje na veľmi malom území. Počty jedincov jednotlivých poddruhov nie sú známe. Nakoľko ju ľudia považujú za vtáka s najkrajším hlasovým prejavom, často ho odchytávajú z prírody pre súťaže vo vtáčom speve.

Pár šám trojfarebných si v súčasnosti zvyká na nové prostredie, keďže sú to veľmi plaché vtáky.

dsc_0827jpg.JPG

Šáma trojfarebná (Copsychus malabaricus) - pár

dsc_0830jpg.JPG

Šáma trojfarebná (Copsychus malabaricus) - samec

dsc_0833jpg.JPG

Šáma trojfarebná (Copsychus malabaricus) - samec

dsc_0846jpg.JPG

Šáma trojfarebná (Copsychus malabaricus) - samica

 

Barevný podzim. Ideální období pro návštěvu Zoo Praha

pátek, 09. listopadu 2018 12:48

ZOO Praha

Primáti skotačící v listí, panda červená pochutnávající si na plodech dřišťálu nebo jeleni bělohubí v říji.  To všechno činí z pražské zoo ideální místo k podzimním výletům.


Také na podzim je ve výbězích Zoo Praha vidět pestrá škála druhů, včetně těch ze subtropických či tropických oblastí, které vzhledem k dlouhodobé aklimatizaci dobře snášejí pobyt venku i v chladnějších částech roku. Velká většina zvířat je tak aktivní celoročně, jen někteří zimní spáči – jako třeba sysli nebo svišti – už se schovali pod zem.


Velmi zábavnou podívanou v tomto období nabízejí například tzv. opičí ostrovy. Chovatelé primátů tam využívají podzimního listí k vytvoření zajímavého enrichmentu pro chápany či guerézy. Listí jim shrabou na hromadu, do které ukryjí kousky ovoce, zeleniny, granulát či vločky, čímž je zabaví a nakrmí současně. Primáti do listí skáčou, běhají v něm a přetahují se o ukořistěnou potravu.


Některé druhy jsou za podzimní a zimní počasí vyloženě vděčné. Třeba pro takovou pandu červenou, která se řadí mezi vysokohorské savce, platí pravidlo: čím více chladu, tím vyšší aktivita. Vůbec k nejodolnějším zvířatům pražské zoo patří vlci. Ti ani v tom nejchladnějším období roku nepotřebují chodit do vnitřní expozice, ale stačí jim vyhrabaný mělký pelech, v němž zůstávají přes noc, i když sněží.

Podzim je ideálním obdobím pro návštěvu Zoo Praha. Velmi zajímavou podívanou nabízejí například tzv. opičí ostrovy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Podzim je ideálním obdobím pro návštěvu Zoo Praha. Velmi zajímavou podívanou nabízejí například tzv. opičí ostrovy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

¨Pro pandu červenou, která se řadí mezi vysokohorské savce, platí pravidlo: čím chladněji, tím vyšší aktivita. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Pro pandu červenou, která se řadí mezi vysokohorské savce, platí pravidlo: čím chladněji, tím vyšší aktivita. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

 

Zoo Liberec vybudovala nový Ptačí orloj

pátek, 02. listopadu 2018 11:18

ZOO Liberec

Ptačí orloj

Liberecká zoo si pro návštěvníky připravila novou atrakci – Ptačí orloj. Ten je umístěný v nejstarším domku v areálu zoo, v cukrárně U čápa ve spodní části zoo. Novinka se návštěvníkům poprvé představila již začátkem října v rámci oslav Světového dne zvířat, ale až nyní byl zahájen jeho pravidelný provoz.

Ptačí orloj připomíná ohrožené druhy zpěvných ptáků z oblasti jihovýchodní Asie, které se ocitají na pokraji vyhynutí. Každou celou hodinu se na štítu cukrárny otevřou dvířka, postupně se objeví šest pěvců a zazpívají svou ptačí melodii. Návštěvníci se mohou seznámit se zpěvem majny Rothschildovy, loskutáka velkého, sojkovce dvoubarvého, bulbula korunkatého, šámy bělořité a krasky krátkoocasé jávské. Cílem orloje je nejenom zatraktivnit pobyt návštěvníkům zoo, ale především upozornit na problém vymírání těchto ne příliš známých ohrožených druhů. „Nápad na realizaci orloje v zoo se poprvé zrodil již před deseti lety, ale díky jiným prioritám jsme tuto myšlenku stále odsouvali. Nyní přišla ta správná doba. Budeme slavit sté výročí, a především koordinujeme světovou ochranářskou kampaň s názvem Silent Forest (Ztichlý les)“, vysvětluje ředitel Zoo Liberec, David Nejedlo.

Kampaň si klade za cíl upozornit na současný masivní úbytek a vymírání ptačích druhů v tropických deštných lesích v jihovýchodní Asii. To je vedle ztráty přirozeného prostředí způsobeno především jejich nadměrným lovem. Některé druhy pěvců jsou pro své výjimečné a líbivé zbarvení nebo unikátní zpěv v masivních počtech odchytávány z lesů a prodávány na trzích. Pokud nedojde k zásahu ihned, některé ptačí druhy zcela vyhynou.

K nápadu s orlojem se Zoo Liberec inspirovala v Kryštofově údolí, kde byl v roce 2008 vybudován orloj v bývalém objektu trafostanice. Na vzniku ptačích hodin v liberecké zoo se podíleli i samotní autoři stroje v Kryštofově údolí. Rozsáhlou projektovou dokumentaci připravili mechatronici z Technické univerzity v Liberci, samotná mechanika pak vznikala v modelárně Milana Jelínka v Machníně u Chrastavy. Autorem dřevěných soch indonéských pěvců v nadživotní velikosti je známý český sochař Jan Švadlenka, který pro Zoo Liberec vytvořil již řadu dřevěných a kamenných plastik v rámci každoroční umělecké akce EtnoArt.

„Celá práce na orloji trvala více než rok. Věříme, že tato nová atrakce propojená s ochranou přírody se stane dalším turistickým lákadlem nejen pro naší zoo, ale i pro liberecký region“, dodává David Nejedlo.

ptaci-orlojjpg.jpg
 

Zoo Praha má další mládě makaka vepřího; chová jej jako jediná v ČR

čtvrtek, 01. listopadu 2018 14:40

ZOO Praha

V úterý ráno se v Zoo Praha narodil makak vepří. Jeho matkou je Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.


„Mládě je podle všeho v pořádku. Hope patří mezi zkušené matky a všechna tři její odchovaná mláďata jsou dosud členy pražské skupiny. I své poslední mládě tato samice ihned po porodu očistila, malý makak se jí pevně drží a přijímá od ní mateřské mléko,“ uvedl vrchní chovatel primátů David Vala.


Makak vepří se ve volné přírodě vyskytuje v jihovýchodní Asii a podle červeného seznamu IUCN spadá do kategorie zranitelný druh. Jeho populace klesá především kvůli ztrátě přirozeného prostředí způsobené rozšiřováním palmových plantáží a klučením deštného lesa.

 

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, které pražská zoo chová jako jediná v ČR, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, které pražská zoo chová jako jediná v ČR, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

Zoo Praha se raduje z dalšího mláděte koně Převalského

pátek, 26. října 2018 10:13

ZOO Praha

V pondělí prezentoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek na výroční konferenci WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií) v Bangkoku úsilí zahrady o záchranu koní Převalského. Zmínil také, že se v zoo – jak v pražské Troji, tak v dalších jejích zařízeních – dosud narodilo celkem 238 hříbat tohoto ohroženého druhu. Již ve čtvrtek dopoledne pak přibylo další mládě; letos již čtvrté.


Matkou nového přírůstku je klisna Hara původem ze saského Chemnitzu a otcem hřebec Len pocházející z ukrajinské biosférické rezervace Askania-Nova. Hříbě – podle chovatelů s největší pravděpodobností samec – je zdravé, čilé a už od své matky pije.


„Krátce po narození se mládě postavilo a zajímalo se o dění kolem, mimo jiné o dva starší – letos narozené – sourozence. Ti se zase velmi zajímali o něj, zejména klisnička narozená letos v červenci. Zkušená matka ovšem zatím svého posledního, šestého, potomka chrání a nedovolí žádný kontakt,“ uvedla kurátorka chovu kopytníků Zoo Praha Irena Schneiderová.


Od roku 2011 přepravila Zoo Praha z České republiky do západního Mongolska armádními letadly CASA 31 koní Převalského, další čtyři v rámci Mongolska. Z těchto 35 koní jich ke dnešku přežívá 28. Kromě nich žije podle posledních informací 26 jejich potomků a dvě z klisen se v letošním roce staly dokonce již i babičkami.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

Charizmatické tukany dorazili do Košíc

středa, 24. října 2018 15:35

ZOO Košice

Zoologickej záhrade Košice sa podarilo získať dva nové, mimoriadne atraktívne druhy. Nenájdete ich v žiadnej inej ZOO na Slovensku. Sú to tukan veľkozobý a nemenej charizmatický tukan pestrý. Z hľadiska európskeho chovu ide o veľmi cenné jedince, pretože nie sú príbuzné so žiadnym chovom EAZA (Európska asociácia zoologických záhrad a akvárií). Naša ZOO ich získala importom z Argentíny. Ide o mladé páry, od ktorých si v budúcnosti sľubujeme úspešnú reprodukciu. Tukany nájdete v zoologických záhradách veľmi zriedkavo, pretože ich chov je veľmi náročný.

Tukan veľkozobý (Ramphastos toco) je najznámejším a najväčším zástupcom tukanov. Fakticky je zosobnením predstáv o tukanovi, ktorých sa na svete vyskytuje 12 druhov. Každého človeka na prvý pohľad zaujme jeho impozantný zobák. Aj keď pôsobí veľmi masívne, je veľmi ľahký. Je totiž vyplnený kostným tkanivom vo forme malých trámikov. Zaberá až tretinu jeho tela. Spomedzi vtákov je jeho zobák v pomere k dĺžke tela najväčší. Vedci sa dlho zaoberali funkciou resp. významom zobáka. Podľa posledných výskumov slúži na reguláciu teploty tela. Zaujímavý je a jeho akustický prejav, pripomína spev krkavca. Tukan veľkozobý obýva nížinné lesy a savany severnej a strednej časti Južnej Ameriky. Živí sa ovocím a hmyzom, tiež vajíčkami. Na Slovensku ho chováme ako jediná ZOO. Na tukany veľkozobé sa môžu návštevníci tešiť v krátkom čase v pavilóne exotária. Zatiaľ ich chováme v zázemí. Pre tukany veľkozobé vedie Európsky záchranný program (EEP) kráľovská ZOO Londýn.

Naopak, tukan pestrý (Ramphastos dicolorus), je jedným z najmenších tukanov. Kým jeho príbuzný tukan veľkozobý dorastá do veľkosti 61 cm, tukan pestrý meria najviac 48 cm. Rozdiel je tiež z hľadiska biotopu, keď obýva horské a podhorské lesy, a to až do nadmorskej výšky 1500 metrov. Žije v Argentíne, južnej Brazílii a Paraguaji. Južnejšie sa nevyskytuje žiaden iný tukan. Je to veľmi teritoriálny druh. Podľa dostupných informácií tento druh nechová žiadna zoologická záhrada okrem juhoamerického kontinentu.

 

tukan1jpg.JPG

Tukan pestrý (Ramphastos dicolorus)

tukan6jpg.JPG

Tukan veľkozobý (Ramphastos toco)

 

Mládě pandy červené je samec

pátek, 19. října 2018 13:35

ZOO Praha

Malá panda, narozená v Zoo Praha druhého července samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince. Ten den se v zoo také rozsvítí vánoční strom.


Pandí mládě, které se za necelé čtyři měsíce života stalo vyhledávaným přírůstkem pražské zoo, dnes dopoledne absolvovalo veterinární prohlídku. Během ní se jej veterináři Romanu Vodičkovi – za asistence kurátora savců Pavla Brandla a vrchní chovatelky Denisy Zběhlíkové – podařilo nejen naočkovat, ale také určit pohlaví. Mládě podle kurátora prospívá bez problémů, zcela vyhráno ale bude mít zhruba po sedmi měsících života, kdy jej bude možné označit za odchované.

Pražské mládě pandy červené absolvovalo veterinární prohlídku a dostalo první očkování. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pražské mládě pandy červené absolvovalo veterinární prohlídku a dostalo první očkování. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vzácný přírůstek, mládě pandy červené, se čím dál více rozkoukává a osměluje ve venkovním výběhu. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Vzácný přírůstek, mládě pandy červené, se čím dál více rozkoukává a osměluje ve venkovním výběhu. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

Odborná práca v ZOO

středa, 17. října 2018 13:26

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice dlhodobo spolupracuje s Univerzitou veterinárneho lekárstva a farmácie v Košiciach. V rámci včerajšej výučby sa študenti pod vedením odborného asistenta MVDr. Ľuboša Korytára PhD. dozvedeli o spôsoboch odchytu a krúžkovania vtákov. Do pripravených sietí na osvedčenom mieste sa podarilo odchytiť niekoľko jedincov troch rôznych druhov sýkoriek. Študenti tak mali možnosť zoznámiť sa s metódami odberu vzoriek. Okrem krvi uplatnili aj metódu výteru zo zobáka a kloaky. Od MVDr. Ľ. Korytára získali tiež vedomosti o bakteriálnych a vírusových ochoreniach, ktorými môže voľne žijúce vtáctvo trpieť. Terénnu výučbu odborný asistent Katedry epizootológie a parazitológie UVLF zakončil teoretickou časťou v klubovni Himaláje.

dsc_0609jpg.JPG

 

dsc_0634jpg.JPG

 

dsc_0654jpg.JPG

 

dsc_0660jpg.JPG

 

Mláďata rysa karpatského + rekonstrukce pavilonu paviánů

pondělí, 15. října 2018 14:49

ZOO Liberec

Nové přírůstky rysů karpatských

V liberecké zoologické zahradě se těší z dvou mláďat rysů karpatských. Přestože obě rysata přišla na svět již 28. 8. 2018, dlouho zůstávala očím návštěvníků skryta. Ošetřovatelé po několik týdnů nechávali výběh zakrytý, aby matka s mláďaty měla klid a nebyla ničím rušena. Nyní už návštěvníci mohou oba rysí sourozence spatřit ve výběhu, který sdílí společně se svými rodiči.

Pohlaví obou jedinců zatím zůstává pro všechny tajemstvím, protože ošetřovatelé do vývoje koťat nijak nezasahují a vše nechávají na přírodě. „Vzhledem k tomu, že se jedná o ohrožený druh, je při odchovu mláďat až na výjimečné případy vyloučený jakýkoli nepřirozený zásah ze strany člověka,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar. Pohlaví rysů bude známo přibližně v polovině října, až mláďatům bude více než šest týdnů a proběhne jejich očkování.

Tato mláďata ale nejsou jedinými novými rysími jedinci v Zoo Liberec. V pátek 5. 10. 2018 přicestovala do liberecké zoo čtyřčlenná rysí skupina ze Zoo Olomouc, kde v současnosti probíhá rekonstrukce výběhu těchto největších evropských kočkovitých šelem. Zoo Liberec v rámci nezištné pomoci, která mezi zoologickými zahradami sdruženými v EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad) běžně probíhá, poskytla olomouckým rysům dočasný azyl. Návštěvníci je mohou spatřit ve výběhu ve spodní části zoo, který sloužil pandám červeným, ale předtím právě i rysům karpatským. Zajímavostí je, že olomoucká samice byla odchována právě zde a vrací se nyní i se svým čtyřměsíčním potomkem na místo svého narození.

Rekonstrukce expozice paviánů pláštíkových

Další novinkou v liberecké zoo je kompletně zrekonstruovaný výběh paviánů pláštíkových. Přestože oprava proběhla v rámci stávajících prostorových dispozic, paviánům přinesla více světla ve vnitřní expozici, a především lepší klima a hygienické podmínky. Součástí přestavby byla i instalace několika nových herních prvků, které přispívají k zabavení a nabourání denního stereotypu těchto afrických primátů.

Expozice paviánů patří mezi ty nejstarší v celé liberecké zoo, její stavba se datuje již v roce 1963. Od té doby prošla jen drobnými úpravami, takže celá konstrukce výběhu byla již v havarijním stavu. V rámci kompletní rekonstrukce došlo k sanaci všech nosných prvků a stěn, k novému keramickému obložení vnitřních prostor a kompletní hydroizolaci povrchů. Ve venkovní části výběhu byly nastříkány nové dekorační betonové plastiky imitující umělou skálu, což zlepšilo i celkový vzhled expozice. Ošetřovatelé na úpravách oceňují především snadnější údržbu pavilonu i obsluhu zvířat.

Rekonstrukce neslouží pouze našim zvířatům a ošetřovatelům, ale na své si přijdou i návštěvníci. I pro ně se léta zašlý pavilon stal více atraktivní. Pro zvýšení komfortu návštěvníků byla postavena menší krytá vyhlídka, z níž mohou návštěvníci nově pozorovat paviání tlupu za sklem. Mají tak možnost přiblížit se ke zvířatům o něco blíže a pořídit lepší fotografie. Součástí vyhlídky jsou i nové vzdělávací panely a cedule informující o životě paviánů ve volné přírodě.

Oprava pavilonu byla zaplacena z investičního fondu organizace Zoo Liberec, celkové náklady na stavbu činí přibližně 1,3 milionu Kč. „Jsem rád, že nám náš zřizovatel zvýšil příspěvek na investice. Po dlouhých letech konečně můžeme začít s opravami a pomalu realizujeme rekonstrukce dosluhujících pavilonů. Stav zastaralého výběhu paviánů nás trápil dlouhé roky,“ dodává ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.

Výběh v současnosti obývá patnáctičlenná skupina paviánů pláštíkových. Tu tvoří dva pětiletý samci, osm samic, dvě mláďata z loňského roku a tři mladé samice, které k nám byly nedávno dovezeny z holandské zoo v Emmenu. „V naší původní tlupě byly převážně staré samice, proto jsme ji potřebovali trochu omladit, abychom měli větší šanci na další odchov mláďat těchto primátů,“ vysvětluje Luboš Melichar.

Liberecká zoo chová paviány pláštíkové od roku 1956 a v současnosti je jedinou zoologickou zahradou v Čechách a na Slovensku, kde návštěvníci můžou tento druh opic spatřit.

 

Prvý ľudoop v košickej ZOO

pátek, 12. října 2018 17:07

ZOO Košice

Včera pribudol do našej ZOO nový druh primáta. Patrí do skupiny malých ľudoopov. To, čím vás na prvý pohľad upúta, sú dlhé predné končatiny. Slúžia mu na pohyb v korunách stromov, tzv. brachiáciu, čiže rúčkovanie. Ráno a večer sa ozývajú hlasitým spevom. Dva samce gibona zlatolíceho (Nomascus gabriellae) sme na odporúčanie koordinátora európskeho záchranného programu (EEP) získali zo ZOO Olomouc. Ide o súrodencov. Baxi sa narodil 15. apríla 2011 a Budy 22. októbra 2013. Gibony pochádzajú z juhovýchodnej Ázie. Vyskytujú sa v tropických pralesoch.

Gibony zlatolíce žijú na malom území vo Vietname, Laose a Kambodži. Sú monogamné, vytvárajú páry na celý život. Žijú v rodinných zoskupeniach, ktoré tvorí rodičovský pár a maximálne štyri mláďatá, ktoré sú závislé od svojich rodičov. Samica po sedemmesačnej gravidite rodí len raz za dva – tri roky jedno mláďa, keďže obaja rodičia sa o potomka dlho starajú. Samicu od samca spoznáte na prvý pohľad. Samec je čierny so zlatými lícami, samica má krémovožltú farbu s čiernym chocholkom na hlave. Živia sa ovocím, plodmi, listami, kvetmi, ale aj hmyzom. Gibony patria v prírode medzi ohrozené druhy. Hlavným dôvodom ich úbytku sú klčovanie pralesa a lov. Košická ZOO participuje od minulého roku na projekte záchrany gibonov rodu Nomascus vo Vietname.

Príchod gibonov zlatolícich do Košíc môžeme považovať za prelomovú udalosť. Prvý raz v histórii totiž chováme zástupcov ľudoopov.

dsc_0593jpg.JPG

 

dsc_0525jpg.JPG

 

dsc_0582jpg.JPG

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 65


Půjčovna dodávek v Praze . Zpětné odkazy pro weby. Katalytické lampy provoní i vyčistí ovzduší Vašeho domova.