Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
18.09. 2020 Regica, nová obyvatelka výběhu pand červených. Samec Pat má společnost
ZOO Praha Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené ...
17.09. 2020 Odchov čáji obojkové se v Zoo Děčín podařil díky obyčejným slepicím
ZOO Děčín   Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou ...
16.09. 2020 Sloní princezny už umí plavat, mladší Amalee trumfla na váze Lakunu
ZOO Praha Už je to půl roku, kdy se v Zoo Praha brzy po sobě narodily dvě malé sloní princezny. Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
21222324252627
282930    
Novinky


V Zoo Praha přišla na svět sloní slečna

pátek, 27. března 2020 20:47

ZOO Praha

V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického.  Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.


„Jsem nadšený, že máme konečně samičku. Osobně jsem si ji po dvou klucích Maxovi a Rudim velmi přál,“ raduje se ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a jedním dechem dodává: „Obrovské poděkování patří kolegům z Údolí slonů! Vzhledem k současné situaci a s ní související nutnosti pracovat ve dvou oddělených týmech to pro ně bylo ještě složitější, než za standardních okolností. S napětím teď očekáváme porod druhé slonice Janity.“


Slonice Tamara porodila po třetí hodině ráno. „Okamžitě se začala stavět nad mládě tak, aby ho měla mezi všema čtyřma nohama, a chránila jej tak. Chovatelé neměli důvod nijak zasahovat,“ vysvětluje Pavel Brandl, kurátor chovu savců.


Sloní slečna váží 92 kilogramů, což je pro novorozené samice slona indického průměrná váha. „Na vlastní nohy se postavila asi dvacet minut po porodu. A již se pokouší od matky pít,“ doplňuje vrchní chovatel slonů Martin Kristen.


Videa z porodu i po něm najdete na novém Youtube kanálu Krátce ze zoo.


Zoo Praha chová slony od roku 1933 a sloní skupina nyní, po narození mláděte, čítá již osm členů. Obývají Údolí slonů, otevřené v březnu 2013, a to díky podpoře hl. m. Prahy i příspěvkům od tisíců lidí. Historicky první slůně, které se v pražské zoo narodilo a také tam bylo počato, přišlo na svět 5. dubna 2016 a dostalo jméno Maxmilián (Max). Jeho matkou je Janita. Rudolf (Rudi) se narodil o půl roku později Tamaře.

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Sloní slečna se narodila v pátek nad ránem a váží 92 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Sloní slečna se narodila v pátek nad ránem a váží 92 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

 

Malí tučňáci Humboldtovi úspěšně přibývají na váze

čtvrtek, 26. března 2020 13:26

ZOO Praha

Už kolem 2,5 kilogramu váží dvě letošní mláďata tučňáků Humboldtových. Vylíhla se v únoru v Zoo Praha, jejich rodiči jsou samice Sněhurka a samec Kulička. Zatím zůstávají v hnízdě a chovatelé je vyndávají jen kvůli pravidelné prohlídce a vážení.


„Okolní svět začnou za doprovodu rodičů objevovat až za pár týdnů. I ostatní tučňáci mohou zatím slyšet pouze jejich žadonění o krmení od rodičů, které bývá občas tak hlasité, že je slyšet i za zdmi pavilonu,“ říká chovatel tučňáků Jakub Mezei.


Pohlaví obou mláďat není zatím známé. Zjišťovat jej chovatelé budou zhruba za dva měsíce. Prozatím mají mláďata tučňáků šedivé peří. Bude tomu tak ještě rok až rok a půl. Poté přepeří do typické černo-bílé barvy s výrazným tečkováním na břichu.


Letošní dvě mláďata jsou 156. a 157. odchovaným jedincem tučňáků Humboldtových v Zoo Praha od začátku 60. let 20. století. S oběma mláďaty nyní pražská skupina tučňáků čítá celkem 27 členů.

 

Mláďata tučňáků Humboldtových mají prozatím šedivé peří. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata tučňáků Humboldtových mají prozatím šedivé peří. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata zůstávají zatím v hnízdě. Chovatelé je vyndávají jen kvůli prohlídce a vážení. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata zůstávají zatím v hnízdě. Chovatelé je vyndávají jen kvůli prohlídce a vážení. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Do rodinky lemur kata přibyla dvojčata

čtvrtek, 19. března 2020 11:20

ZOO Praha

V pro veřejnost uzavřené Zoo Praha přivedla samice lemura kata Móni na svět dvojčata. Narodila se v pátek 13. března. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar.


Otcem dvojčat je šestiletý samec Tali. Osmiletá matka Móni je dominantní samicí skupiny a zkušená matka. Své první mládě v Zoo Praha přivedla na svět již loni.


„Když jsme v pátek ráno mláďata našli, byla už očištěná a sála matčino mléko. Porod samice zvládla bez potřeby jakéhokoli našeho zásahu a i nadále se o potomky vzorně stará. Ti se zatím drží u matky, o okolní svět se začnou zajímat za dva až tři týdny,“ říká vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.


Ještě před dvojčaty se v Zoo Praha narodilo letošní první lemuří mládě, a to začátkem března šestileté samici Ance. Zdejší lemuří skupina tak čítá už celkem osm členů.

Dvojčata u své matky Móni. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Dvojčata u své matky Móni. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Jedno z dvojčat se drží matky Móni. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Jedno z dvojčat se drží matky Móni. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

 

UZAVŘENÍ ZOO PRAHA

čtvrtek, 12. března 2020 23:49

ZOO Praha

Vážení návštěvníci, ​Zoo Praha je od 13. března až do odvolání pro veřejnost uzavřena.

Děkujeme za pochopení.

 

 

 

 

 

Světový úspěch Zoo Praha – nová metoda v odchovu vzácné krasky

středa, 11. března 2020 14:17

ZOO Praha

V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej.


„Kraska jávská patří nejen mezi nejkrásnější, ale především nejvíce ohrožené ptačí druhy. Spolu se dvěma britskými zoo jsme v Evropě jediní, kdo ji dokáže odchovávat, což je právě vzhledem k míře jejího ohrožení mimořádně důležité,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.


K umělému odchovu mláděte (o hmotnosti 5,85 gramů) v inkubátoru přistoupili chovatelé preventivně, po předešlých zkušenostech. „Ačkoliv se jedná o zkušené rodiče, několik předešlých snůšek zničili, a dokonce zabili i svá mláďata. Krasky jsou velmi citliví ptáci a jakékoliv drobné vyrušení může vést ke zmaření jejich hnízdění,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Speciálně zhotoveného maňáska jsme k podávání krmení použili proto, aby mláděti evokoval hlavní signální znaky rodičů – červený zobák a černé okruží na svítivě zelené hlavě.“


Zkušenost s umělým odchovem krasky pomocí maňáska má Zoo Praha již z jara roku 2018. Mládě bylo zdárně odchováno a v červenci roku 2019 odcestovalo do anglické Zoo Whipsnade. Další socializace u mláděte odchovaného maňáskem však může být složitá, zejména když nemá sourozence a může začít tíhnout k lidem. Proto se tentokrát chovatelé rozhodli poprvé použít u krasek metodiku odchovu pěstounskou péčí vlastními rodiči.


Ve věku 24 dnů mládě začalo opouštět hnízdní košíček v inkubátoru, proto jej přesunuli i s košíčkem do připravené klícky umístěné ve voliéře rodičů. Mládě začalo téměř okamžitě žadonit o potravu. Toto žadonění bylo silným stimulem pro to, aby samec začal nejprve ochraňovat okolí klícky. Po dvou dnech již plně převzal rodičovské povinnosti a krmil mládě přes mřížku klícky. Když mládě přestalo reagovat na maňáska, přistoupili chovatelé k otevření klícky a rodiče se začali předhánět, který z nich nakrmí mládě dříve.


„Každý úspěch v chovu této vzácné krasky je nesmírně cenný. A jsem za něj o to vděčnější, že naši chovatelé ho dokázali dosáhnout tak výjimečným a inovativním způsobem,“
uzavírá Miroslav Bobek.

V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

 

 

Částečné uzavření Zoo Praha

úterý, 10. března 2020 20:31

ZOO Praha

Po konzultacích s kolegy, náměstkem primátora Ing. Petrem Hlubučkem, Krajskou hygienickou stanicí a dalšími jsem dnes dospěl k rozhodnutí, že od této středy až do odvolání budou v Zoo Praha uzavřeny všechny pavilony a vnitřní expozice. Jde o preventivní opatření přijaté v souladu s rozhodnutími Bezpečnostní rady státu a s ohledem na skutečnost, že v uvedených prostorách dochází k větším koncentracím našich i zahraničních návštěvníků a jsou v nich mnohdy specifické mikroklimatické podmínky. Naproti tomu venkovní prostory zoo fungují víceméně jako park.

 

S okamžitou platností jsem dnes rovněž rozhodl o zrušení všech programů v zoo pro veřejnost, včetně komentovaných krmení, a to také až do odvolání. Slavnostní otevření Darwinova kráteru plánované na sobotu 28. března odkládáme předběžně na sobotu 30. května.

 

Ve vztahu k zaměstnancům zajistíme jejich stravování bez kontaktu s návštěvníky. Profesím, u kterých je to možné, jsme i vzhledem k uzavření škol začali nabízet home office.

 

Děkuji všem návštěvníkům i zaměstnancům Zoo Praha za pochopení a věřím, že jí zachovají svou přízeň.

 

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

 

 

 

Štyri mláďatá v stáde paoviec

středa, 26. února 2020 13:19

ZOO Košice

Minulý týždeň sa počas dvoch dní rozrástlo stádo paoviec hrivnatých (Ammotragus lervia) v ZOO Košice o štyri mláďatá. Prvé dvojičky porodila 18. februára samica, ktorá sa narodila v roku 2015 v našej ZOO. O deň neskôr pribudli ďalšie dvojičky. Druhou matkou sa stala samica pôvodom zo ZOO Praha. Otcom všetkých mláďat je samec, ktorý k nám prišiel zo Zoologickej záhrady v Brne. Všetky mláďatá sú životaschopné, matky sa o nich vzorne starajú.

Paovca hrivnatá je horský kopytník, ktorý žije v skalnatých oblastiach severnej Afriky. Celkovo poznáme šesť poddruhov. Samce sú oproti samiciam mohutnejšie a majú dlhšie rohy. Na rozdiel od samíc majú tiež na spodnej časti krku až po hruď dlhú hrivu. Paovce sú aktívne ráno a neskoro popoludní. Cez deň, počas horúčav, odpočívajú v tieni. Paovca hrivnatá je známa tiež pod názvom aoudad, čo v jazyku Berberov znamená hnev alebo zlosť.

ZOO Košice chová paovce od roku 1989 a narodilo sa tu už 45 mláďat.

paovca1jpg.JPG

 

paovca4jpg.JPG

 

paovca2jpg.JPG

 

V Zoo Praha se narodila gueréza pláštíková

středa, 26. února 2020 11:20

ZOO Praha

V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.


„Samice Lucie se i tentokrát projevila jako velmi zkušená, vzorná matka, když i své jedenácté mládě hned řádně očistila. Mládě má dobrý sací i úchopový reflex, pravidelně pije a celkově se zdá být v pořádku,“ uvedl kurátor chovu primátů Vít Lukáš.


Mládě je možné pozorovat v expozici gueréz na Opičích ostrovech v dolní části pražské zoo, kde se již guerézy, vzhledem k příznivým teplotám, pohybují také ve venkovním výběhu. Návštěvníci mohou být svědky i toho, jak samice Lucie půjčuje svého potomka ostatním členům skupiny, včetně těch nejmladších. Jediný, kdo se tohoto neúčastní, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny.


Nejmladšího člena skupiny návštěvníci rozpoznají snadno – je celý bílý, kromě růžového obličeje. Přibližně po měsíci jeho srst začne šednout, zhruba ve třech měsících věku získá typické černobílé zbarvení a v jednom roce bude mít plně vyvinutý plášť delších chlupů na plecích a hřbetě.

 

V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mládě guerézy pláštíkové je možné pozorovat v expozici na Opičích ostrovech v dolní části pražské zoo, kde se již guerézy, vzhledem k příznivým teplotám, pohybují také ve venkovním výběhu. Na snímku mládě s matkou Lucií. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mládě guerézy pláštíkové je možné pozorovat v expozici na Opičích ostrovech v dolní části pražské zoo, kde se již guerézy, vzhledem k příznivým teplotám, pohybují také ve venkovním výběhu. Na snímku mládě s matkou Lucií. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

Bouřlivé námluvy v expozici Kattakum

úterý, 11. února 2020 23:22

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech vidět opravdové známky jara. Konkrétně v unikátní středoasijské pouštní expozici Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů. Ještě zhruba dva až tři týdny tam bude probíhat období intenzivních námluv a bojů samců
o samičky.

 

Během období zimování, tedy v prosinci a v lednu, udržujeme v expozici Kattakum 13 stupňů celsia. Teď se nám její obyvatelé ze zimního spánku probudili, v expozici jsme proto vypnuli klimatizaci, rozsvítili všechna světla a zapnuli topné kameny, čímž jsme jim zase prodloužili den,“ vysvětlil kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský.

 

Opětovné rozsvícení a postupné prodlužování délky dne vybudilo citlivé pouštní živočichy zvyklé na časné a rychlé jaro k mnoha zajímavých projevům. Návštěvníci tak mohou sledovat právě probíhající námluvy, během nichž se samci pouštních ještěrů často „odívají“ do pestrého zásnubního šatu a vábí samičky poskakováním nebo stáčením ocásků. Zajímavou podívanou představují také souboje o samice, ritualizovaná kousání i páření.

 

V expozici žije celkem sedm druhů středoasijských ještěrů (například trnorep mezopotámský, agama stepní nebo agamka písečná) a každý se honosí specifickým rituálem. Kromě nich Kattakum obývají také želvy stepní. Jedinečná expozice tak nejen že skýtá velmi atraktivní podívanou, ale právě zde se také odehrály některé světově významné prvoodchovy.

V unikátní středoasijské pouštní expozici zvané Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů, teď mohu návštěvníci vidět opravdové známky jara. Na snímku pár agamek písečných; samec v dominantní póze, samice odmítající páření. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V unikátní středoasijské pouštní expozici zvané Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů, teď mohu návštěvníci vidět opravdové známky jara. Na snímku pár agamek písečných; samec v dominantní póze, samice odmítající páření. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Ještě zhruba dva až tři týdny bude v expozici Kattakum probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky. Na snímku pár trnorepů mezopotámských v námluvách, před nimi agama stepní v gravidním zbarvení. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Ještě zhruba dva až tři týdny bude v expozici Kattakum probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky. Na snímku pár trnorepů mezopotámských v námluvách, před nimi agama stepní v gravidním zbarvení. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

pomáhají koalům i žabkám corroboree

pátek, 07. února 2020 14:24

ZOO Praha

Dvacet milionů korun. Takovouto částku se za pouhý měsíc podařilo shromáždit v rámci sbírky, kterou ve prospěch australských zvířat postižených ničivými požáry organizuje Zoo Praha. Vybrané peníze již nyní pomáhají poraněným koalům či klokanům. V následujících měsících pak přispějí k záchraně celých živočišných druhů, které se i vinou nynějších požárů ocitly na samé hraně existence.

„Děkuji všem, kdo přispěli do naší sbírky. Jsem dárcům vděčen, že jsou ochotni financovat pomoc divokým zvířatům a také že projevují takovou důvěru naší zoologické zahradě,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a připomněl, že i když na sbírkový účet přišel také příspěvek ve výši milionu korun, na celkovou sumu dvaceti milionů se složilo na sedmnáct tisíc dárců. „Těší nás každá desetikoruna, ale osobně mám největší radost z toho, že řada tříd nebo i celých škol organizuje nejrůznější benefiční akce, aby mohly rovněž přispět.“

Jako první byly ze sbírkového konta již před dvěma týdny podpořeny částkou jednoho sta tisíc australských dolarů (asi 1,6 milionu korun) Zoos Victoria. Další statisíce dolarů pak směřovaly či postupně odcházejí do Adelaide Zoo a organizacím Kangaroo Island Land for Wildlife, Mt Rothwell a WIRES. Jsou určeny nejenom na bezprostřední pomoc postiženým zvířatům, ale také na monitoring ohrožených druhů a na jejich ochranu před dalšími požáry či před zavlečenými predátory.

„Jenom na Klokaním ostrově jde o záchranu vakomyši Aitkenovy, jejíž poslední stovky přežívajících jedinců požáry velmi vážně ohrozily, ale například také o varany Rosenbergovy, ježury ostrovní nebo o bandikuty krátkonosé,“ upřesňuje zoologický náměstek Zoo Praha Jaroslav Šimek.

Zoo Praha podpoří ze sbírky také záchranu pozoruhodných paropuch corroboree nebo klokanů skalních.

Požáry nepostihly v Austrálii jen vačnatce či ptáky, ale také další skupiny živočichů, třeba tuhle malou žabku s velkým příběhem, paropuchu corroboree.  V přírodě žilo posledních zhruba padesát jedinců; co z této divoké populace zbylo po požárech, není známo.


„Žabky corroboree svou atraktivitou asi nemohou konkurovat koalům, ale jsou v mnoha ohledech výjimečné a bohužel i kriticky ohrožené,“ konstatuje Miroslav Bobek. „Žijí pouze v oblasti Mt Kosciuszko, přičemž ve volnosti jich před požáry bylo pouze padesát. Chovná zařízení, která měla umožnit posílení této volně žijící populace, však zničil oheň. S ředitelkou Zoos Victoria Jenny Gray jsme se proto dnes dohodli, že budeme financovat jejich znovuvybudování.“

V rámci Zoos Victoria – konkrétně v Healesville Sanctuary – nyní o poraněné koaly pečuje i chovatelka Zoo Praha Kateřina Seemannová.

„Australští kolegové s velikou vřelostí oceňují českou podporu,“ konstatuje vedoucí oddělení in-situ projektů Zoo Praha Irena Valášková. „Považují ji za opravdu mimořádnou a srdečně děkují všem, kdo jim naším prostřednictvím pomáhají.“

Jak přispět

Číslo účtu: 43-6804660247/0100
Variabilní symbol: 12020
Poznámka pro příjemce: Austrálie

 

Peníze, které lidé posílají prostřednictvím Zoo Praha na pomoc australským zvířatům, pomáhají například na veterinární klinice v Melbourne Zoo. Na snímku páteční ošetřování koaly z oblasti Mallacooty, který během požáru utrpěl popáleniny tlapek a poranění očí. Foto: Jiří Bálek, Zoo Praha.

Peníze, které lidé posílají prostřednictvím Zoo Praha na pomoc australským zvířatům, pomáhají například na veterinární klinice v Melbourne Zoo. Na snímku páteční ošetřování koaly z oblasti Mallacooty, který během požáru utrpěl popáleniny tlapek a poranění očí. Foto: Jiri Balek, Zoo Praha.

Chovatelka Katka Seemannová od čtvrtka v australské Healesville Sanctuary pomáhá s péčí o koaly postižené požáry. Na snímku je sirotek Micky, kterému bylo nutno převázat popálené tlapky. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Chovatelka Katka Seemannová od čtvrtka v australské Healesville Sanctuary pomáhá s péčí o koaly postižené požáry. Na snímku je sirotek Micky, kterému bylo nutno převázat popálené tlapky. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Požáry nepostihly v Austrálii jen vačnatce či ptáky, ale také další skupiny živočichů, třeba tuhle malou žabku s velkým příběhem, paropuchu corroboree.  V přírodě žilo posledních zhruba padesát jedinců; co z této divoké populace zbylo po požárech, není známo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Požáry nepostihly v Austrálii jen vačnatce či ptáky, ale také další skupiny živočichů, třeba tuhle malou žabku s velkým příběhem, paropuchu corroboree. V přírodě žilo posledních zhruba padesát jedinců; co z této divoké populace zbylo po požárech, není známo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

 

O zebre bezhrivej s budúcimi veterinármi

čtvrtek, 30. ledna 2020 12:29

ZOO Košice

Dnes sme si v ZOO Košice pripomenuli Medzinárodný deň zebier. Študenti Strednej odbornej školy veterinárnej sa v prezentácii hlavného zoológa Ing. Patrika Pastoreka zoznámili s históriou chovu zebier v košickej ZOO. V minulosti sme chovali tri poddruhy zebry stepnej. V súčasnosti môžu návštevníci v našej ZOO pozorovať zebry Chapmanove (Equus quagga chapmanni) a bezhrivé (Equus quagga borensis). Študenti sa dozvedeli aj to, aké sú medzi nimi rozdiely. V poslednom roku si najväčšiu pozornosť vyslúžila zebra bezhrivá, ktorá je zo všetkých poddruhov najvzácnejšia. Expedícia zložená z odborníkov českých a slovenských ZOO minulý rok v Ugande zistila, že v prírode žije maximálne 200 jedincov. Únia českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO) sa ako prvá organizácia rozhodla podniknúť kroky na jej záchranu. Toto boli hlavné myšlienky prezentácie inšpektora chovu MVDr. Petra Héžeľa, ktorý zdôraznil, že ak máme možnosť zebru bezhrivú zachrániť, tak je to naša povinnosť, aby nedopadla ako zebra kvaga. Obe prezentácie študenti ocenili a živo sa zaujímali napríklad o možnosť umelého oplodnenia na zvýšenie počtu tohto vzácneho kopytníka.

dsc_0037jpg.JPG

 

dsc_0039jpg.JPG

 

dsc_0043jpg.JPG

 

Zoo Praha hostila jednání Komise pro plazy a obojživelníky

neděle, 26. ledna 2020 17:21

ZOO Praha

Ve středu a ve čtvrtek 22. a 23. ledna 2020 proběhlo v Zoo Praha jednání Komise pro plazy a obojživelníky při UCSZOO.

Jednání bylo přítomno 44 účastníků včetně dvou zahraničních hostů – byli jimi přední evropský herpetolog se specializací na želvy Peter Praschag z Turtle Island v rakouském Grazu a Shannon DiRuzzo, veterinární želví specialistka zapojená do mnoha záchranných a ochranářských projektů v USA a v Asii.

Účastníci si vyslechli 18 přednášek, za Zoo Praha vystoupili Nataša Velenská (Z historie teraristiky v Zoo Praha až po současnost) a Petr Velenský (Titicaca v Zoo Praha). Večerní prohlídka samozřejmě směřovala k vodnicím posvátným, její součástí byla i prezentace zázemí. Jednání druhého dne bylo ukončeno ukázkou krmení samčí skupiny varanů komodských v pavilonu Indonéské džungle.

Jednání Komise pro plazy a obojživelníky zahájil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Jednání Komise pro plazy a obojživelníky zahájil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jednání Komise pro plazy a obojživelníky zahájil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Společná fotografie účastníků jednání Komise pro plazy a obojživelníky (22. ledna 2020). Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaSpolečná fotografie účastníků jednání Komise pro plazy a obojživelníky (22. ledna 2020). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Společná fotografie účastníků jednání Komise pro plazy a obojživelníky (22. ledna 2020). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

První mláďata roku 2020 v Zoo Liberec jsou nyala, buvolec a sambar

pátek, 24. ledna 2020 10:27

ZOO Liberec

Prvními mláďaty roku 2020 jsou nyala, buvolec a sambar

Na první mláďata nového roku si liberecká zoo musela letos chvíli počkat. Oproti předchozím letům, kdy se první ptáčata klubala na svět již během úvodních dní, letošní první přírůstky zahrada zaznamenala až třetí lednový týden. Všechny se narodily na úseku kopytníků a jsou jimi nyala nížinná, buvolec běločelý a sambar skvrnitý. „Vzhledem k mrazivému počasí všechna mláďata zatím stále zůstávají se svými matkami v teple v zázemí. Návštěvníkům se ukáží nejdříve za pár týdnů, až se podmínky vylepší“, doplňuje zoolog Luboš Melichar.

Nyala nížinná

Africké antilopy nyaly nížinné chová liberecká zoo od roku 2010. Od té doby se jich v nejstarší zoo v Čechách narodilo celkem třináct. Posledním mládětem tohoto druhu je samička, která přišla na svět v neděli 19. ledna a stala prvním zvířecím přírůstkem roku 2020.

Buvolec běločelý

Další mláďata na sebe nenechala dlouho čekat. O dva dny později v dopoledních hodinách porodila po osmi měsících březosti mládě i již zkušená samice buvolce běločelého. Dnešní veterinární prohlídka prokázala, že je jedná o malého samce. Oproti svým tmavě zbarveným rodičům má malý buvolec světle pískovou barvu. Bílý proužek na čele, podle kterého dostal své druhové jméno, posléze zčerná. Až v době dospívání srst ztmavne a černý proužek se opět přebarví na bílo, což bude znakem jeho pohlavní dospělosti.

Buvolce běločelé mohou návštěvníci zahrady obdivovat již od roku 1973, kdy byl jejich zdejší chov započat. Za sedmatřicet let nepřetržitého chovu se jich v Liberci narodilo již 113.

Sambar skvrnitý

Nejčerstvějším přírůstkem v tomto roce je samička ohroženého filipínského jelínka sambara skvrnitého. Přišla na svět také v úterý 21. ledna téměř ve stejný čas jako malý buvolec a jedná se o historicky první samičku tohoto druhu narozenou v liberecké zoo. „Odchov sambarů skvrnitých v evropských zoologických zahradách je poměrně vzácný, a tak bude naše samička pro zachování populace chované v lidské péči a záchranu celého druhu velkým přínosem,“ říká zoolog.

Sambaři patří k jedněm z nejohroženějších druhů kopytníků na naší planetě. Jejich přirozené prostředí na ostrovech Panay a Negros se stále zmenšuje na úkor rozšiřování zemědělských ploch a ve volné přírodě se vyskytuje méně než 2500 jedinců. Liberecká zoo už deset let spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Talarak, která přímo na Filipínách provozuje záchranná centra pro tyto i další ohrožené endemity a usiluje o jejich záchranu. Členové organizace zároveň systematicky pracují na znovu zalesňování oblasti a v blízké budoucnosti plánují navrátit zpět do volné přírody první odchované jedince.

„Přestože je sambar skvrnitý jedním z našich nejvzácnějších chovaných druhů, díky poloze jeho výběhu často zůstával u návštěvníků stranou pozornosti. Na konci loňského roku jsme tedy postavili a otevřeli novou vyhlídku, která nyní veřejnosti umožňuje pozorovat tyto ohrožené jelínky z bezprostřední blízkosti“, dodává ředitel David Nejedlo.

 

Obě pražská slůňata už váží přes tunu. Zoo se připravuje na narození dalších

středa, 22. ledna 2020 12:33

ZOO Praha

Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max váží 1332 kg. V noci už obě mláďata spí odděleně od matek, které teď chovatelé připravují na – patrně březnové – porody.


„Přes den naše slůňata tráví čas se zbytkem stáda, ale na večer už je od matek oddělujeme, protože se dá očekávat, že i tentokrát Tamara s Janitou porodí v noci. Samozřejmě chceme, aby měly na porod absolutní klid,“ vysvětlil vrchní chovatel slonů Martin Kristen.


Podle dosavadních ultrazvukových vyšetření Tamary i Janity jsou mláďata živá a bez abnormalit, stejně tak slonice jsou v pořádku a vše má standardní průběh. Noví parťáci by tak k Maxovi a Rudimu – prvním slůňatům počatým i narozeným v Praze – mohli přibýt nejspíše v březnu. Otcem očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy. I ten ve středu samozřejmě absolvoval pravidelné vážení; jeho váha činí 4 398 kg.

Obě slůňata ze Zoo Praha už váží přes tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Obě slůňata ze Zoo Praha už váží přes tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Max, první slůně počaté i narozené v Praze, už váží 1332 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Max, první slůně počaté i narozené v Praze, už váží 1332 kilogramů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha se připravuje na narození dalších dvou slůňat, která by se měla narodit patrně v březnu. Otcem očekávaných slůňat je Ankhor, původem z Barmy. Ten momentálně váží 4 398 kg. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha se připravuje na narození dalších dvou slůňat, která by se měla narodit patrně v březnu. Otcem očekávaných slůňat je Ankhor, původem z Barmy. Ten momentálně váží 4 398 kg. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

Nová kategorie Czech Nature Photo: Ohrožené druhy a jejich ochrana

pátek, 17. ledna 2020 18:33

ZOO Praha

S cílem přispět k lepšímu informování veřejnosti o ohrožených druzích a jejich ochraně je letošní ročník soutěže Czech Nature Photo rozšířen o novou kategorii, kterou zaštiťuje Zoo Praha. Stejně jako u ostatních kategorií této stále oblíbenější fotosoutěže bude její uzávěrka v neděli 16. února.


Nominované práce a vítěze v kategorii věnované ohroženým druhům vybere z předvýběru porota jmenovaná Zoo Praha. Do kategorie lze přihlásit jednotlivé snímky i série maximálně devíti fotografií dokumentující ohrožené živočichy a proces jejich ochrany. Na fotografiích mohou být zaznamenána jak divoká zvířata, tak i jedinci žijící v lidské péči, pokud je jejich chov součástí ochranářské aktivity (například záchranné či reintrodukční programy apod.). Povoleny jsou rovněž snímky zachycující interakce lidí a zvířat v rámci aktivit souvisejících s jejich ochranou.

„Moc mě těší, že jsme se stali garantem této kategorie právě my, koneckonců pražská zoo o záchranu ohrožených druhů zvířat usiluje dlouhodobě, a to jak jejich odchovy, tak vlastními projekty v místech jejich přirozeného výskytu či podporou projektů jiných institucí,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Pevně věřím, že i díky této soutěži se problematika zase o něco víc dostane do povědomí veřejnosti.“

Czech Nature Photo je „sestrou“ prestižní soutěže Czech Press Photo a organizuje ji multižánrové centrum zaměřené na fotografii Czech Photo Centre.

„Czech Nature Photo již čtvrtým rokem přináší snímky zachycující současný stav přírody celého světa, ukazuje živočichy a letos poprvé i rostliny, o kterých mnozí z nás nemají ani tušení. Cílem soutěže je připravit výstavu, která krásu a rozmanitost přírody představí návštěvníkům. Lidé se dokážou zasadit o ochranu jen toho, co znají,“ vysvětluje Veronika Souralová, ředitelka Czech Nature Photo.

Nominace v jednotlivých kategoriích budou vyhlášeny ve čtvrtek 12. března. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 5. května společně se zahájením výstavy oceněných prací v Czech Photo Centre. Snímky z nové kategorie Ohrožené druhy zvířat a jejich ochrana budou posléze vystaveny v Zoo Praha.

Záštitu letošnímu ročníku poskytl náměstek primátora hlavního města Prahy ing. Petr Hlubuček.

Jedním z významných in-situ projektů Zoo Praha je reintrodukce supů mrchožravých na Balkán. Projekt zaměřený na zvýšení volně žijící populace tohoto ohroženého (na Balkáně dokonce kriticky) druhu probíhá ve spolupráci BSPB (BirdLife Bulgaria), ochranářské organizace Green Balkans, VCF (Vulture Conservation Foundation) a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Jedním z významných in-situ projektů Zoo Praha je reintrodukce supů mrchožravých na Balkán. Projekt zaměřený na zvýšení volně žijící populace tohoto ohroženého (na Balkáně dokonce kriticky) druhu probíhá ve spolupráci BSPB (BirdLife Bulgaria), ochranářské organizace Green Balkans, VCF (Vulture Conservation Foundation) a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

 

 

 

Přes milion korun na pomoc Austrálii!

čtvrtek, 09. ledna 2020 22:10

ZOO Praha

Zoo Praha se za velmi krátkou dobu podařilo dát dohromady na pomoc Austrálii sumu, která předčila veškerá očekávání. Za pouhého dva a půl dne se prostřednictvím sbírky, kterou zoo vyhlásila v pondělí navečer, vybralo již 876 608 korun. Dalších 160 000 korun jde z projektu „Tři koruny ze vstupu“. Dohromady je tak již teď na pomoc Austrálii připraveno více než jeden milion korun!


„S australskými kolegy dlouhodobě spolupracujeme – podporujeme například záchranu ďáblů medvědovitých. I proto jsme se teď rozhodli Austrálii v její těžké situaci finančně pomoci, protože rozsáhlé požáry ohrožují tamní faunu a zásadně zhoršují již tak vážnou situaci mnoha jedinečných druhů,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Po zkušenostech s povodněmi v naší zoo sami nejlépe víme, že jakákoli – i drobná – pomoc znamená pro postižené nesmírně mnoho.“


Již v pondělí ráno vyzvala Zoo Praha veřejnost, aby podpořila konto Bushfire Emergency Wildlife Fund spravované Zoos Victoria. Současně navrhla Radě hl. m. Prahy, aby na toto konto uvolnila 10 000 AUD. Tento návrh dnes Rada schválila.


„Konkrétně se jedná o pomoc v rámci in-situ projektů, na které přispívá částkou tři koruny každý návštěvník, který přichází do Zoo Praha,“ vysvětlil náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček. „V této katastrofální situaci poskytneme Zoos Victoria prostředky na urgentní veterinární péči a na záchranu životního prostředí.“

 

V pondělí navečer pak pražská zoo – aby vyhověla i návštěvníkům, kteří chtěli přispívat přímo jejím prostřednictvím – zřídila speciální variabilní symbol pro pomoc Austrálii, a to v rámci již existujícího sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“.


Číslo účtu: 43-6804660247/0100
Variabilní symbol: 12020
Poznámka pro příjemce: Austrálie


Doposud vybraná suma – ke středě 8. ledna 876 608 korun – překvapila i ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka:


„Každému, komu není osud australské (nejen) fauny lhostejný a na její záchranu přispěl nebo se přispět chystá, patří obrovské díky!“
shrnul.


Prostředky, které takto zoo získá, budou využity v souladu s účelem sbírky, tedy na ochranu přírody a ohrožených druhů živočichů. Rozděleny budou po konzultaci pražské zoo s australskými kolegy.

Sbírka

01-09-20-10-25-31-mg_7121_exportjpg.jpg

K druhům ohroženým požárem patří například koalové, Samozřejmě ale nejde jen o ně. Zoo Praha, která s australskými kolegy dlouhodobě spolupracuje, v pondělí 6. ledna vyhlásila sbírku na pomoc Austrálii. Ke středě 8. ledna jejím prostřednictvím zoo shromáždila již 876 608 Kč. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

 

 

Prvým mláďaťom roku 2020 v ZOO Košice je antilopa nilgau

čtvrtek, 09. ledna 2020 10:37

ZOO Košice

Mláďatko, ktorého pohlavie zatiaľ nepoznáme, sa narodilo 6. januára. Matka pochádzajúca z dvojčiat je prvorodičkou. Ide o samičku tretej generácie odchovaná v ZOO Košice. Otec pochádza zo ZOO Bratislava. Mláďatko je životaschopné, matka starostlivá. Antilopy nilgau chováme od roku 1990 a prvé mláďa sa narodilo rodičom pochádzajúcim zo ZOO Veszprém.

Antilopa nilgau (Boselaphus tragocamelus) je najväčšia ázijská antilopa s výrazným pohlavným dimorfizmom, čo znamená, že samce sa odlišujú od samíc. Samce sú väčšie s neveľkými rohami, modrosivej farby. Nápadné sú výraznými predĺženými chlpmi na krku. Samice sú hnedej farby, bezrohé. Obe pohlavia majú zaujímavé sfarbenie nôh, ktoré v dolnej časti pripomína čiernobiele ponožky. Gravidita trvá približne 8 mesiacov a pomerne často samica privádza na svet dvojčatá. Samce v období rozmnožovania bojujú o svoje teritórium tak, že pokľaknú a útočia na seba rohami. Antilopy nilgau sú v týchto dňoch zazimované a tak si na mláďatko budú musieť návštevníci počkať do jari.

nilgaujpg.jpg

 

Prvními mláďaty roku jsou v Zoo Praha ovce kamerunská a želva tuniská

středa, 01. ledna 2020 21:25

ZOO Praha

Nad ránem 1. ledna 2020 přišla v Zoo Praha na svět hned dvě mláďata – beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu, a želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

Stejně jako v minulých dvou letech je i letos prvním mládětem v Zoo Praha ovce kamerunská, což je zakrslé plemeno ovce domácí. Sameček je spolu s matkou, která už jedno mládě úspěšně odchovala, k vidění v Dětské zoo. V této expozici se selským statkem, kurníky a stájemi mohou návštěvníci některá zvířata krmit a pohladit si je. Ovce jsou součástí Dětské zoo od roku 2005 a obývají společný výběh s lamami.

Jedněmi z posledních mláďat roku 2019 a zároveň prvních přírůstků roku nového jsou v Zoo Praha želvy tuniské – jedno mládě se vylíhlo 31. prosince 2019, druhé 1. ledna 2020. „Želvičky váží cca 10 gramů a měří 3,4 cm. Ve vajíčku byly příčně složené podél švu, který vede prostředkem břicha, a budou se narovnávat několik dní. Inkubační doba při teplotě 31,5°C byla 71 a 72 dní,“ uvedl kurátor chovu plazů Petr Velenský.

Želva tuniská patří k nejmenším a nejpestřejším poddruhům želvy žlutohnědé. Latinské jméno želvy tuniské (Testudo graeca nabeulensis) je odvozeno od města Nabeul v severovýchodním Tunisku. Současné molekulární výzkumy naznačují, že mimo Tuniska a nejzápadnějšího cípu Alžírska obývá tato želva ostrůvkovitě také Sardinii a Sicílii. Do těchto evropských lokalit byla zřejmě rozšířena Kartáginci nebo Římany v antické době.

V současnosti jde bohužel o druh, který bývá často nabízen ke koupi turistům, zejména v severní Africe. Ostatně i matka obou nynějších mláďat byla zabavena pašerákům na pražském letišti. „Lidé by si měli uvědomit, že je to nelegální, a tato zvířata nekupovat,“ varuje Velenský.

Obě mláďata želvy tuniské jsou odchovávána v zázemí, dospělé jedince najdete v pavilonu Afrika zblízka v horní části areálu Zoo Praha.

Matka novorozeného beránka už úspěšně odchovala jedno mládě a o to nynější pečuje také dobře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Matka novorozeného beránka už úspěšně odchovala jedno mládě a o to nynější pečuje také dobře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Beránek ovce kamerunské se narodil nad ránem 1. ledna 2020, matka ho ihned pečlivě olízala. Na snímku je ještě patrný zbytek pupeční šňůry. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Beránek ovce kamerunské se narodil nad ránem 1. ledna 2020, matka ho ihned pečlivě olízala. Na snímku je ještě patrný zbytek pupeční šňůry. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Jako jedno z posledních mláďat roku 2019 přišla na svět želva tuniská (vpravo). Druhé vejce na snímku z 31. prosince 2019 je naklubané a mládě téhož druhu se z něj vylíhlo 1. ledna 2020. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Jako jedno z posledních mláďat roku 2019 přišla na svět želva tuniská (vpravo). Druhé vejce na snímku z 31. prosince 2019 je naklubané a mládě téhož druhu se z něj vylíhlo 1. ledna 2020. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Čerstvě vylíhlá želva tuniská je větší než vejce, v němž byla po dobu inkubace příčně složena. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Čerstvě vylíhlá želva tuniská je větší než vejce, v němž byla po dobu inkubace příčně složena. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Rákosův pavilon, skvělé odchovy i rekordní návštěvnost, takový byl rok 2019 v Zoo Praha

středa, 01. ledna 2020 21:10

ZOO Praha

V uplynulém roce 2019 se Zoo Praha opět podařilo překonat rekord návštěvnosti: k 31. prosinci má na kontě přesně 1 456 526 návštěvníků. Rok 2019 byl ovšem úspěšný i v dalších ohledech. Jako každý rok jsme sestavili – nezbytně do značné míry subjektivní – přehled deseti nejdůležitějších událostí.


#1 Rákosův pavilon

Pavilon pojmenovaný po mecenáši Zoo Praha Stanislavu Rákosovi jsme otevřeli 28. září 2019 a je určen pro nejvzácnější papoušky. Ti se v něm představují v prostředí, které má rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou co nejlépe odpovídat lokalitám, kde žijí ve volné přírodě. V pavilonu je vybudováno osm různých biotopů, jež obývají arové Learovi, trichové orlí, madové modrotemenní, amazoňané jamajští, kakaduové palmoví a další druhy. Pavilon vzbudil zájem návštěvníků i zahraničních odborníků a ohlasy od obou těchto skupin jsou veskrze příznivé. Například britská recenzentka Rosemary Low uvedla, že biotop ary Learova v Rákosově pavilonu vypadá tak dokonale, že je na fotografiích k nerozeznání od skutečné scenérie v Brazílii.

Jeden z nejvýznamnějších obyvatel Rákosova pavilonu – ara Learův. Své jméno dostal podle slavného viktoriánského autora slavných limeriků Edwarda Leara. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jeden z nejvýznamnějších obyvatel Rákosova pavilonu – ara Learův. Své jméno dostal podle slavného viktoriánského autora slavných limeriků Edwarda Leara. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#2 Příjezd ďáblů

Poslední dokončovací práce nám zbývají do jarního otevření „expozice australské fauny“. Její dominantní součástí bude stylizovaný Darwinův kráter, jehož reálný předobraz se nachází na Tasmánii a který budou v naší zoo obývat skuteční velvyslanci tasmánské přírody – ďábli medvědovití. Tito pozoruhodní draví vačnatci patří k ohroženým druhům, přičemž největší hrozbou je pro ně přenosná forma rakoviny obličeje. Do jejich ochrany se zapojila i Zoo Praha, a to podporou projektu na ostrově nedaleko tasmánského pobřeží, kde byla vytvořena záložní populace zdravých ďáblů. Nyní Tasmánie poskytla k nám do Prahy – jako teprve do druhé zoo v Evropě – čtveřici ďáblů medvědovitých. Přiletěli 3. prosince 2019.

Na snímku z jara 2019 ukazuje David Schaap v tasmánské chovné stanici Cressy jednoho z ďáblů medvědovitých určených pro pražskou zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo PrahaNa snímku z jara 2019 ukazuje David Schaap v tasmánské chovné stanici Cressy jednoho z ďáblů medvědovitých určených pro pražskou zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

#3 Selátka pekari Wagnerova a jiná skvělá mláďata

Celkem se v Zoo Praha za rok 2019 (zcela přesně tedy do odpoledne 31. prosince) narodilo či vylíhlo 1176

mláďat 214 druhů savců, ptáků a plazů. Některá se vzápětí dostala do popředí zájmu médií i veřejnosti – jako například sameček lachtana jihoafrického nebo mláďata lemurů kata –, zatímco jiná zůstala poněkud v pozadí. Přitom mnohé z těchto odchovů jsou z odborného a ochranářského hlediska velice hodnotné. Příkladem mohou být dvě mláďata pekari Wagnerova narozená 4. května 2019. Početnost tohoto druhu čítá v přírodě nanejvýš několik tisíc jedinců a v Evropě ho chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců, přičemž pravidelné odchovy se daří jen v Tierparku Berlin. Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci.



Ohrožený pekari Wagnerův byl popsán nejprve z fosilního záznamu a až do roku 1971 považován za vyhynulý druh. Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaOhrožený pekari Wagnerův byl popsán nejprve z fosilního záznamu a až do roku 1971 považován za vyhynulý druh. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#4 Zvířata v pohodě

Hlavním naším komunikačním tématem byl v roce 2019 enrichment, tedy zpestřování života zvířat a stimulace jejich přirozeného chování. Pod heslem „Zvířata v pohodě“ se promítl do programu v areálu, do obsahu připravovaného pro média a na internet i do outdoorové reklamy. Veřejnost se tak mohla seznámit s nejrůznějšími podobami enrichmentu. Celá řada druhů zvířat dostávala nejrůznější hlavolamy s ukrytou potravou nebo hračky, po výbězích jim byly rozmisťovány kartáče, o které se mohla třít a drbat apod. Lední medvědy až překvapivě aktivizovala vůně bazalky a u goril měl úspěch speciální bublifuk. Na výrobě enrichmentových pomůcek se přitom měli možnost podílet i návštěvníci a tyto aktivity budou nadále pokračovat.
Lední medvěd Tom se věnuje zábavě s koulí spletenou z prutů vinné révy. Pohazuje si s ní a potápí se – až ji nakonec úplně rozcupuje. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Lední medvěd Tom se věnuje zábavě s koulí spletenou z prutů vinné révy. Pohazuje si s ní a potápí se – až ji nakonec úplně rozcupuje. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


#5 Pomáháme na pěti kontinentech

Stejně jako v předchozích osmi letech proběhl v roce 2019 letecký transport koní Převalského do Gobi. Počet „převaláků“ přepravených z ČR do Mongolska armádními letouny CASA tak vzrostl na 34. Zoo Praha však realizuje či podporuje celou řadu dalších aktivit na záchranu ohrožených druhů, a to již na pěti kontinentech (Evropa, Asie, Afrika, Austrálie, Jižní Amerika). Jedním z našich profilových projektů je Toulavý autobus, který v Kamerunu realizujeme od roku 2013. Jeho cílem je získat děti z vesnic v okolí rezervace Dja pro ochranu přírody. Na počátku roku 2019 jsme do provozu slavnostně uvedli nový Toulavý autobus, který se od původního liší i programem svých jízd – kromě vzdělávacího programu a výletu za gorilami do Mefou absolvují školáci také exkurze věnované agrolesnictví.

Nový, v pořadí druhý, Toulavý autobus projíždí kamerunským venkovem. Tento projekt opakovaně ocenila jedna z největších osobností světové ochrany přírody Jane Goodall. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.
Nový, v pořadí druhý, Toulavý autobus projíždí kamerunským venkovem. Tento projekt opakovaně ocenila jedna z největších osobností světové ochrany přírody Jane Goodall. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.


#6 Nové druhy a další významné příchody

Rok 2019 byl rokem příchodů významných zvířat nejen díky ďáblům medvědovitým, ale také kagu chocholatým, vodnicím posvátným nebo ketupám Pelovým. Endemity Nové Kaledonie kagu chová jen hrstka zařízení a jsou zajímaví jak vzhledem, tak svými projevy. Vodnice posvátné neboli „šourkové žáby“, které žijí v jezeře Titicaca, poskytla Denver Zoo pouze do několika vybraných zoologických zahrad v Evropě. Konečně největší africkou „rybí“ sovu ketupu Pelovu chováme jako jediná zoo na světě. V souvislosti s příchody zvířat musím alespoň zmínit také novou samici tapíra jihoamerického Taluen, která přicestovala až z Francouzské Guyany, a samce hrocha obojživelného jménem Tchéco, který přijel z francouzské zoo v Plaisance-du-Touch, aby nahradil loni uhynulého Slávka.



Kagu chocholatý patří k nelétavým ostrovním druhům – stejně jako např. vyhubený dronte mauricijský – a je řazen do zcela samostatné čeledi. Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaKagu chocholatý patří k nelétavým ostrovním druhům – stejně jako např. vyhubený dronte mauricijský – a je řazen do zcela samostatné čeledi. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#7 Úspěšné „šípové žáby“

Z výstav probíhajících na různých místech areálu zoo budí největší pozornost dočasné expozice živočichů v Gočárových domech. Tuto novodobou tradici jsme v roce 2017 započali výstavou sklípkanů, která se již potřetí zopakovala i v roce 2019. Kromě ní a výstavy štírů v tomto roce proběhla také premiérová výstava „šípových žab“. Na ní měli návštěvníci možnost seznámit se s celkem třiceti druhy pralesniček; taková kolekce dosud v Česku nebyla představena a právem sklidila velký úspěch. K vidění byly jak nejjedovatější žáby světa (mj. pralesnička strašná, která představuje nebezpečí i pro člověka), tak jedny z vůbec nejmenších žáb (pestře zbarvené pralesničky rodu Ranitomeya, které měří 10 až 12 mm).

Jedna z nejkrásnějších „šípových žab“ pralesnička fantastická. Stejně jako tomu bylo u jiných výstav v Gočárových domech, mohli se návštěvníci účastnit komentovaných prohlídek. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha
Jedna z nejkrásnějších „šípových žab“ pralesnička fantastická. Stejně jako tomu bylo u jiných výstav v Gočárových domech, mohli se návštěvníci účastnit komentovaných prohlídek. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha


#8 Netradiční suvenýry

„Papouščí“ vánoční ozdoby, porcelánové sošky goril a knižní Atlas trusu výrazně vybočily z tradiční podoby merchandisingu zoologických zahrad. V Čechách foukané a ručně malované vánoční ozdoby v podobě šesti druhů papoušků z Rákosova pavilonu jsme uvedli do prodeje u příležitosti jeho otevření. Bílé a černé sošky gorily, které byly na základě původního návrhu vyrobeny v porcelánce Royal Dux v Duchcově, jsou určeny náročnějším zákazníkům. A nové rozšířené vydání Atlasu trusu se stalo doplňkem trvalé výstavy replik trusu a koprolitů na stěně nových velkokapacitních toalet. Tato výstavka ostatně spolu s Atlasem vzbudila pozornost médií v mnoha zemích celého světa.

Porcelánové figurky goril byly v černé a bílé verzi vyrobeny nejprve v očíslovaných sběratelských sériích a teprve poté začala jejich běžná produkce. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
Porcelánové figurky goril byly v černé a bílé verzi vyrobeny nejprve v očíslovaných sběratelských sériích a teprve poté začala jejich běžná produkce. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha


#9 Zahájení výstavby nového pavilonu goril

Předáním staveniště firmě Strabag začala 29. října 2019 po mnoha letech průtahů, způsobených mj. Městskou části Praha-Troja, výstavba nového pavilonu goril. Bezprostředním podnětem k zahájení příprav na jeho výstavbu pro nás byla povodeň v roce 2013, která ukázala, že evakuace rodinné skupiny goril ze stávajícího pavilonu je prakticky nemožná. Nový pavilon bude umístěn na opačném konci zoologické zahrady, pod Sklenářkou, a nabídne více prostoru jak gorilám, tak návštěvníkům. Těm by měl evokovat cestu středoafrickým venkovem až do nitra deštného lesa. Zásadním přínosem pavilonu bude i možnost chovat v Zoo Praha vedle rodinné skupiny goril nížinných také skupinu samců a přispět tak k řešení jejich přebytku v evropských zoologických zahradách.

Nový pavilon goril bude zapuštěn do terénu a jeho střecha osazena zelení, proto není třeba se obávat narušení krajinného rázu Trojské kotliny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Nový pavilon goril bude zapuštěn do terénu a jeho střecha osazena zelení, proto není třeba se obávat narušení krajinného rázu Trojské kotliny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


#10 Návštěvnický rekord

Nový návštěvnický rekord Zoo Praha je nyní definován číslem 1 456 526. Až do Vánoc ovšem nebylo jisté, že dosavadní rekord z roku 2016 skutečně padne. Skutečnost, že se ho i přes handicap zhoršující se dopravní obsluhy Zoo Praha (absence lávky od Stromovky, problémy s příjezdem do Troji i s parkováním) přece jen podařilo překonat, je třeba přičíst otevření Rákosova pavilonu, zvířecím přírůstkům, službám pro návštěvníky i programu v areálu – a zejména neutuchající přízni veřejnosti, které se Zoo Praha dostává. Svědčí o ní i sponzorské dary, adopce zvířat nebo příspěvky na sbírková konta. Například na výstavbu výše uvedeného nového pavilonu goril přispěli příznivci Zoo Praha částkou převyšující 36 milionů korun.

Přízeň návštěvníků Zoo Praha se projevuje mnoha způsoby. K tradici patří i to, že zvířatům přinášejí k Vánocům dárky v podobě ovoce a zeleniny, ořechů nebo suchého pečiva. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Přízeň návštěvníků Zoo Praha se projevuje mnoha způsoby. K tradici patří i to, že zvířatům přinášejí k Vánocům dárky v podobě ovoce a zeleniny, ořechů nebo suchého pečiva. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Děkujeme všem, kdo k úspěchu Zoo Praha jakkoli přispěli, i těm, kdo ji prostě mají rádi!


Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

 

40 rokov ZOO Košice

pátek, 20. prosince 2019 11:18

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice si pripomína štyridsiate výročie založenia. Začala sa budovať v roku 1979 ako mestská príspevková organizácia. Jej začiatky sprevádzalo množstvo komplikácií, keďže ZOO nebola investorom a zriaďovateľ rozhodol o jej výstavbe v tzv. Akcii Z. Po piatich rokoch sa ujali iniciatívy mladí Košičania, ktorí vyhlásili Zoologickú záhradu za Stavbu mládeže. Prvou expozíciou sa paradoxne stalo vivárium na Orgovánovej ulici. Pre návštevníkov ho otvorili v roku 1985. ZOO tu prezentovala ryby, plazy a obojživelníky. V tom čase išlo o najväčšiu kolekciu týchto živočíchov v Československu. Prvým chovaným zvieraťom bola kobyla huculského koňa. Prechodný domov, tak ako ďalšie zväčša darované zvieratá, našla v areáli vtedajšej Vysokej školy veterinárnej. Zoologická záhrada svoje brány otvorila skúšobne na pár dní v roku 1985 a o rok neskôr už natrvalo. Pre návštevníkov postupne pripravila nové expozície, okrem iného voliéru pre dravce, ktorá je svojím technickým riešením dodnes unikátom. K oceňovaným patrí tiež areál pre medvede, ktorý vznikol v roku 2002. Novým lákadlom sa stali v rokoch 2006 a 2008 tulene a tučniaky, ktoré dodnes vedú rebríček obľúbenosti. O razantný nárast návštevnosti sa postaral v roku 2013 DinoPark. Rozvoju zoologickej záhrady v posledných rokoch pomohli projekty z prostriedkov EÚ. Vďaka jednému z nich ZOO rozšírila prehliadkovú časť o nový návštevnícky okruh Altaj dlhý 850 metrov s expozíciou pre kozorožce. Prihraničná spolupráca s maďarskými partnermi sa podpísala aj pod najnovší projekt ZOO4NAT. V pôvodnom biotope horského lužného lesa vyrástol rovnomenný návštevnícky mimoriadne obľúbený chodník. Rozvoj košickej ZOO sa odrazil aj na návštevnosti. Kým ju v roku 1985 navštívilo 6 500 záujemcov, o dvadsať rokov neskôr to bolo takmer 150 tisíc. V jubilejnom roku 2019 ZOO prvýkrát pokorila štvrťmiliónovú hranicu.

Na slávnostnom večere k 40. výročiu vzniku ZOO sa zišli jej pracovníci, priaznivci i zakladatelia. Do Kulturparku nás prišli pozdraviť tiež spolupracovníci a partneri. Všestrannú podporu zoologickej záhrade vyjadril vo svojom príhovore primátor Košíc Jaroslav Polaček, ktorého na slávnosti sprevádzali obaja viceprimátori a viacerí pracovníci magistrátu. Ocenenie za dlhoročnú prácu i mimoriadne pracovné výsledky si odniesli nielen pracovníci ZOO, ale aj jej prvý riaditeľ Karol Seman.

zoo40rokov4jpg.JPG

 

zoo40rokov8jpg.JPG

 

zoo40rokov18jpg.JPG

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 2 z 69


Energetické balanční náramky pro rovnováhu organismu. Autorizovany dealer Toyota Liberec. Rent a car on Prague airport.