Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
19.10. 2018 Mládě pandy červené je samec
ZOO Praha Malá panda, narozená v Zoo Praha druhého července samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí ...
17.10. 2018 Odborná práca v ZOO
ZOO Košice Zoologická záhrada Košice dlhodobo spolupracuje s Univerzitou veterinárneho lekárstva a farmácie v Košiciach. V rámci včerajšej výučby sa študenti ...
15.10. 2018 Mláďata rysa karpatského + rekonstrukce pavilonu paviánů
ZOO Liberec Nové přírůstky rysů karpatských V liberecké zoologické zahradě se těší z dvou mláďat rysů karpatských. Přestože obě rysata přišla ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1  2  3  4  5  6  7
  8  91011121314
15161718192021
22232425262728
293031    
Novinky


Aj tento rok máme malé sovy

pátek, 27. července 2018 11:51

ZOO Košice

Aj v tomto roku sa košická ZOO môže pochváliť úspechom v chove sov laponských (Strix nebulosa lapponica). Začiatkom tohto týždňa vyskočilo z hniezda prvé z dvoch mláďat. Malé sovíča sa po preskúmaní voliéry vyšplhalo na jeden z konárov, odkiaľ zvedavo pozoruje okolie. Druhé mláďa ešte nenašlo dostatok odvahy a stále obýva búdku v zadnej časti voliéry. Malé sovíčatá prišli na svet koncom júna. Mláďatá tejto sovy, jednej z najväčších na svete, sa v našej ZOO vyliahli už druhý raz. V minulom roku sa v približne rovnakom období vyliahli štyri sovičky.

Sova laponská (Strix nebulosa lapponica) je jedným z poddruhov sovy bradatej. Obýva ihličnaté lesy severnej Európy a Ázie. Potravu tvoria prevažne malé hlodavce, ale loví aj vtáky do veľkosti husi. Loví tak, že sa usadí na strome a pozoruje okolie. Keď zbadá korisť, kĺzavým tichým letom sa spustí dole. Útok zakončí prudkým vpádom do snehu, k torého vzápätí vyletí s hrabošom alebo iným malým hlodavcom. Korisť dokáže počuť aj pod vrstvou snehu silnou 60 cm na vzdialenosť 100 m. Sova laponská je veľmi plachá a v prírode je ťažké ju zbadať.

ZOO Košice chová sovy laponské od roku 2012 ako jediná na Slovensku a ako prvá ich aj odchovala.

sova3jpg.JPG

 

sova2jpg.JPG

 

 

 

UCSZOO přispívá k ochraně saoly

pátek, 27. července 2018 09:45

UCSZOO

Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se připojuje k celosvětovému úsilí o záchranu kriticky ohroženého „asijského jednorožce“. Podpoří vznik prvního chovného centra pro saolu na světě.

Na Valné hromadě pořádané v Safari Parku Dvůr Králové nad Labem o tom jednohlasně rozhodli ředitelé českých a slovenských zoologických zahrad, které jsou členy UCSZOO.

Saolu, vzácného asijského kopytníka, jehož objev se stal zoologickou senzací 20. století, nikdy nechovala žádná zoologická zahrada na světě a žádný zoolog ji zatím nespatřil ve volné přírodě. I přesto zoologické zahrady a další organizace po celém světě podporují úsilí, které představuje poslední naději na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu. Tou by mohlo být založení populace saoly v lidské péči prostřednictvím prvního záchranného chovného centra na světě. V rámci koordinované kampaně na jeho vznik přispělo již 22 evropských a severoamerických zoologických zahrad částkou více než 350 tisíc dolarů. Unie českých a slovenských zoologických zahrad se rozhodla připojit se k těmto snahám a záchranu saoly rovněž finančně podpořit. Pro záchranný projekt poskytne 100 tis. Kč! Po Zoo Zlín, Zoo Praha, Zoo Ostrava a Zoo Plzeň, které tento ochranářský projekt již podporují, se tímto do projektu přímo zapojuje dalších 16 českých a slovenských zoo!

Saolu vědci objevili v roce 1992 v Annamském pohoří na hranicích Laosu a Vietnamu. Navzdory intenzivním snahám Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) o ochranu jejího přirozeného prostředí saolu stále významnou měrou ohrožuje komerční pytláctví, díky němuž se tento druh dostal na pokraj vyhynutí. Podle odhadů přežívá v přírodě pravděpodobně nanejvýš 100 jedinců. Posledním řešením kritické situace saoly je vybudovat chovné centrum, založit koordinovaný chovný program a vytvořit životaschopnou záložní populaci saoly v lidské péči pro případ jejího vymření v přírodě.

Pracovní skupina pro saolu (Saola Working Group) v rámci IUCN ve spolupráci s vietnamskou a laoskou vládou spustila 1. října 2017 kampaň na shromáždění finančních prostředků, které použije k založení záchranného chovného centra ve Vietnamu a ke zlepšení ochrany lesních oblastí Vietnamu a Laosu pro případné vypuštění saoly zpět do volné přírody.

Dosud byly získány dary od 22 zoologických zahrad a spolupracujících organizací v Evropě a Severní Americe. „I když bude záchranný chovný program riskantním počinem, neboť o způsobu života, chování a rozmnožování saol zatím nic nevíme, je to jediná zbylá možnost, jak zachránit toto úchvatné zvíře před vyhubením,“ říká Bill Robichaud, koordinátor Saola Working Group IUCN.

Ačkoliv je saola obyvatelem lesů jihovýchodní Asie, do její ochrany se zapojují i instituce v České republice a na Slovensku. „Unie českých a slovenských zoologických zahrad si je vědoma nevyčíslitelné hodnoty saoly i zcela neodkladné nutnosti podniknout co nejrychlejší a nejefektivnější opatření pro záchranu tohoto vzácného druhu. Jednotlivé členské zoologické zahrady se rozhodly svými příspěvky vyjádřit svůj jasný závazek k ochraně nejen saoly, ale i další ohrožených divokých zvířat,“ vysvětluje Mgr. Erich Kočner, prezident UCSZOO a ředitel Zoo Košice. Stavbu centra již podpořila i Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která během prvních pěti měsíců kampaně přispěla částkou vice než 15 tisíc dolarů.

„Zoologické zahrady patří dlouhé roky k největším podporovatelům ochrany saoly,“ říká Barney Long, ředitel ochrany druhů v organizaci Global Wildlife Conservation (GWC) a člen řídící komise Saola Working Group. „Současné snahy představují poslední příležitost, jak zachránit saolu před vyhynutím. Zoologické zahrady jsou nesmírně důležitou součástí tohoto úsilí, a to nejen v otázce finančních prostředků, ale rovněž z technického hlediska. Přinášejí odbornost a znalosti, které budeme potřebovat, aby odchyt, transport, péče a chov těchto zvířat v lidské péči probíhaly bezpečně a efektivně.“

Od objevu toho druhu bylo z přírody odchyceno pouhých přibližně 10 saol. Všechny byly odchyceny obyvateli vesnic v Laosu a Vietnamu. Bez profesionální veterinární a chovatelské péče však tato zvířata přežila nanejvýš pouhých několik měsíců. Poslední odchycení saoly bylo zdokumentováno v roce 2010.

Biologové saolu v přírodě od jejího objevení vyfotografovali pouze pětkrát, a to vždy jen prostřednictvím fotopastí – dvakrát v Laosu a třikrát ve Vietnamu. Nejnovější fotografie byla pořízena v roce 2013, kdy fotopast Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zachytila saolu v rezervaci Quang Nam Saola Reserve ve středním Vietnamu. Byl to první snímek saoly v přírodě po více než 15 letech. Tyto kopytníky je velmi těžké v přírodě nalézt. Důvodem je jejich nízký počet a skrytý způsob života, pro které získala přezdívku asijský “jednorožec”.

Saola Working Group ve spolupráci s vietnamským ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova zvolilo za místo pro výstavbu prvního centra na chov saoly na světě Národní park Bach Ma ve Vietnamu.

saola[1]jpg.jpg

 

Stanovisko UCSZOO k chovu velkých kočkovitých šelem v České republice

středa, 25. července 2018 14:32

UCSZOO

Tygr střelený do oka a následně do krku, kosti, kůže i hnijící maso, nádoby na vyvařování tygřího masoxu… Detaily ze zásahu České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR u Ludvíka Berouska a dalších obviněných není třeba popisovat. Díky médiím je dnes zná snad každý.

Že podobné odhalení dříve nebo později přijde, se bohužel dalo očekávat. Navíc je tento případ podle všeho pouze vrcholkem ledovce. Chov velkých kočkovitých šelem je v ČR velice rozšířený a velmi často probíhá v nevyhovujících podmínkách a/nebo čistě pro zisk. Nejde jen o „chovatele“, kteří jsou schopni držet tygra v kleci o rozměrech čtyři krát pět metrů, ale také o různé privátní „zooparky“, „bioparky“ a „mazlící zoo“.

Jistě ne každé tygře nebo lvíče, které je v podobných zařízeních nabízeno návštěvníkům k pomazlení a k fotografování, skončí na „jatkách“ a ve vývarech, ovšem faktem je, že zrovna tygři se v českých soukromých chovech dožívají nesrovnatelně nižšího věku než tygři v zoologických zahradách. A faktem je také to, že odebrání tygřete či lvíčete matce a jeho půjčování na mazlení přinejmenším hraničí s jeho týráním a dělá z něj psychického mrzáka.

Právě různé pochybné chovy, „mazlící a kontaktní zoo“ tvoří základnu ledovce, jehož vrcholek reprezentuje Ludvík Berousek se svými společníky. Asi téměř nikoho v této zemi nenapadne léčit si hemoroidy tygřím tukem. Zato jít do zvěřince, tam se pomazlit s lvíčetem a na sociálních sítích vystavit pár fotografií, je naprosto běžná záležitost. Bohužel většina těch, kdo se s lvíčaty anebo tygřaty takhle fotografují, vůbec netuší, že tím zvířatům rozhodně nepomáhají. Právě naopak. A majitelé různých zvěřinců je v jejich omylu ještě utvrzují výmysly o tom, jak lvy a tygry zachraňují. Nic není vzdálenější pravdě.

Případ Berouska a spol. by tedy měl vést k hlubšímu zamyšlení a změně postojů. Na prvním místě je však změna nyní naprosto nedostatečné legislativy. K volání po těchto změnách se tímto připojuje i Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).

 

V Praze proběhne pátý ročník populárně vědecké konference o ochraně přírody

úterý, 17. července 2018 12:20

ZOO Liberec

gbcc-invitationjpg.jpg

V Praze proběhne již pátý ročník mezinárodní populárně – vědecké konference o ochraně přírody.

Ve dnech 25.-26. 9. 2018 se na půdě České zemědělské univerzity v Praze bude konat již 5. ročník mezinárodní konference GBCC (Global biodiversity conservation conference) o ochraně biodiverzity, kterou spolu s dalšími partnery pořádá Zoo Liberec a Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Cílem konference je vytvořit efektivní dialog mezi odborníky z řad akademiků, neziskových organizací, státní sféry, soukromého sektoru a širokou veřejností. Ti všichni budou společně hledat řešení na otázky praktické ochrany fauny i flóry u nás i ve světě.

Mezi hlavní témata konference budou patřit například pozitivní i negativní zásahy člověka do krajiny a jejich vliv na biodiverzitu, využití moderních technologií v ochraně přírody či boj proti pytláctví a nelegální činnosti poškozující divokou přírodu. Současné vědecké poznatky a konkrétní příklady z ochranářských projektů účastníky provedou jak krajinou evropskou, tak i tropickými oblastmi Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie i Afriky.

Na konferenci jsou srdečně zváni diváci z řad široké veřejnosti, studentů i odborníků.

Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se spoustou zajímavých lidí, zapojit se do fundovaných diskuzí, sami vyrazit do terénu či dokonce představit vlastní projekt týkající se ochrany přírodního bohatství?

Zaregistrujte se ZDE.

Účastníci GBCC budou mít jedinečnou možnost setkat se s experty z nejrůznějších oblastí a poslechnout si řadu významných hostů z ČR i ze zahraničí, jako například: Prof. Piotr Tryjanowski z přírodovědecké univerzity Poznań s tématem Dopady lidské činnosti na biodiverzitu v evropské zemědělské krajině; Dr. Hiltrud Cordes z německé organizace Tourtle Foundation; Bayu Sandi z indonéské neziskové organizace PROFAUNA s tématem Ochrana mořských želv; Dr. Thomas Rabeil, místopředseda komise pro vědu a ochranu přírody Sahara Conservation Fund s tématem Ztráta biodiversity v oblasti Sahary a jak ji zachránit či Msc. Meyer de Kock z organizace Al Bustan Zoological Centre s tématem Využití dronů v monitoringu a ochraně velkých savců.

Z domácích odborníků na konferenci vystoupí například RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK v Praze s tématem Pozitivní zásahy člověka do krajiny s využitím těžké techniky a požárů nebo Mgr. Pavla Říhová z ČIŽP s tématem Odhalené případy Wildlife Crime na území ČR a Evropy.

Konference se koná pod záštitou ministra životního prostředí České republiky, Mgr. Richarda Brabce.

Konferenci GBCC pořádají: Nadační fond CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity); Zoo Liberec, příspěvková organizace; Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze; Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze; Fakulta potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze; Universita Chapingo, Mexiko; Lestari, z.s. a myELEN.com.

Partnery konference GBCC jsou: Ministerstvo životního prostředí, Zoo Olomouc; Zoo Ostrava; Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky; Česká společnost pro ekologiil; Fórum ochrany přírody.

Více informací naleznete na webových stránkách konference http://www.gbcc-conference.org/cs/domu/.

VIDEO a pozvánka na konferenci KE STAŽENÍ ZDE.

 

Prvé mláďatá v skupine mary slaniskovej

úterý, 17. července 2018 08:38

ZOO Košice

Novým druhom v košickej ZOO je od marca tohto roku mara slanisková (Dolichotis salinicola). V tom čase k nám počas rozsiahlejšieho transportu zo Zoo Praha prišli tri jedince, samec a dve samice. V našej zoologickej záhrade sa zabývali veľmi rýchlo a začiatkom júla sa tu narodili tri mláďatá. Jedna zo samíc porodila 4. júla prvé mláďa, ďalšia začiatkom tohto týždňa dve. Obe samice sa o svojich potomkov dobre starajú a mláďatá prospievajú.

Mara slanisková (Dolichotis salinicola) je juhoamerický druh hlodavca. Obýva suché krovinaté savany v Bolívii, Paraguaji a Čile. Žije v pároch, alebo malých rodinných skupinách. Napriek tomu, že mara pripomína zajace s krátkymi ušami, je blízkym príbuzným morčiat. Samica mary zvyčajne rodí 2 - 5 mláďat, ktoré sú schopné behať už pár hodín po narodení. Aby mláďatá rýchlo získali pach rodnej skupiny, váľajú sa krátko po narodení v moči dospelých. Za týmto účelom majú mary zvyčajne centralizované miesta na močenie, ktoré im slúžia tiež ako "pieskové kúpele". Takéto správanie bolo pozorované aj v chove v ľudskej opatere. Mary slaniskové sú aktívne hlavne ráno a večer.

Aj keď sú mary slaniskové v prírode častou korisťou predátorov a človeka, nepatria k ohrozeným druhom. Na svete podľa dostupných informácií chová tento druh iba 19 zoologických záhrad. Na Slovensku ich môžete vidieť len v ZOO Košice. Júlové mláďatá sú teda prvoodchovom v rámci slovenských zoologických záhrad.

mara1jpg.JPG

 

mara4jpg.JPG

 

V Zoo Praha začala stavba expozice pro „tasmánské čerty“

úterý, 10. července 2018 12:47

ZOO Praha

Pražská zoo zahájila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Stavba má trvat 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat.


Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení.


„Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“
doplňuje Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL.


Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ďábel medvědovitý, známý také jako tasmánský čert, se vyskytuje jen na ostrově Tasmánie. I tam ale jeho početní stavy dramaticky klesají. Do budoucna je proto nutné vytvořit dostatečně silnou záložní populaci i v chovech v lidské péči. V Zoo Praha tento největší žijící dravý vačnatec osídlí nově vzniklou expozici australské fauny. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha.

Ďábel medvědovitý, známý také jako tasmánský čert, se vyskytuje jen na ostrově Tasmánie. I tam ale jeho početní stavy dramaticky klesají. Do budoucna je proto nutné vytvořit dostatečně silnou záložní populaci i v chovech v lidské péči. V Zoo Praha tento největší žijící dravý vačnatec osídlí nově vzniklou expozici australské fauny. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.


Lenka Pastorčáková

 

 

 

Zoo Praha dopravila do Mongolska další čtyři koně Převalského

úterý, 10. července 2018 12:41

ZOO Praha

Osmý úspěšný transport a celkem 31 koní Převalského přepravených armádními letouny CASA z Evropy do Mongolska, taková je aktuální bilance Zoo Praha poté, co v Přísně chráněné oblasti Gobi B byly ve čtvrtek 21. června vypuštěny další čtyři klisny: Yanja, Helmi, Hanna a Spes.

Letoun CASA Armády ČR se čtyřmi klisnami a doprovodem na palubě odstartoval z letiště v Praze-Kbelích v úterý 19. června 2018 ve 13:45 a po dvou plánovaných mezipřistáních v Kazani a Novosibirsku dosedl na nezpevněnou plochu letiště v Bulgan Sumu včera před 11. hodinou místního času. Nákladními automobily byly klisny v transportních bednách následně převezeny do oblasti Tachin tal a vypuštěny do aklimatizační ohrady.

„Teď už si naštěstí můžeme oddechnout, ale snadné to tentokrát nebylo,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Den před plánovaným příletem letounu na letiště v Bulgan Sumu dlouho a intenzivně pršelo; hrozila tudíž i varianta záložního přistání v Chovdu.“

Klisny, které byly letos přepraveny do Mongolska, pocházejí ze tří evropských chovných zařízení. „Hanna a Helmi se narodily v Zoo Helsinky, jejich otcem je ale pražský hřebec Elán. Yanja pochází ze švýcarského Wildnispark Zürich Langeberg a Spes z německého Wisentgehege Springe,“ doplnil zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Projekt „Návrat divokých koní“ zahrnuje i celou řadu souvisejících aktivit, jako byla například výstavba strážních postů, seníků, studny s pitnou vodou, rekonstrukce nemocnice ve vesnici Bidž či zakoupení terénního vybavení pro strážce Gobi B.

V dubnu letošního roku navíc Zoo Praha uzavřela s Ministerstvem životního prostředí Mongolska Memorandum o ochraně ohrožených druhů, která se tímto rozšířila také na velbloudy divoké a sajgy mongolské.

Na organizaci a financování letošního transportu se kromě Zoo Praha a Armády ČR podílely také tyto organizace: ITG (International Takhi Group), Taipei Zoo (Tchaj-wan), Tierpark Berlin (Německo) a Ministerstvo životního prostředí ČR.

Další kůň Převalského se vrátil do země svých předků. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Další kůň Převalského se vrátil do země svých předků. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.


Lenka Pastorčáková

 

Prvé mláďa damanov

úterý, 10. července 2018 07:50

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice sa teší z ďalšieho úspechu. Ako prvá ZOO na Slovensku rozmnožila zástupcu radu damanov. Mláďa damana kapského (Procavia capensis capensis) sa narodilo v nedeľu 1. júla. Otcom je samec, ktorého sme získali v roku 2016 zo Zoo Rotterdam. Matkou je samica zo Zoo Olomouc. O potomka sa vzorne stará a mláďa sa má čulo k svetu.

Košická ZOO chová damany kapské len od roku 2016. Vtedy sme získali darom dve samice z olomouckej Zoo a samca z holandskej Zoo Rotterdam.

Daman kapský (Procavia capensis capensis) je jedným zo 17 poddruhov damana skalného (Procavia capensis), ktorý sa vyskytuje v prevažnej časti Afriky a na Arabskom polostrove. Oproti tomu výskyt damana kapského, ako už názov prezrádza, je obmedzený na juh tohto kontinentu. Aj keď svojím vzhľadom pripomína hlodavce, je spolu so sirénami najbližším žijúcim príbuzným chobotnatcov - slonov. Okrem genetických výskumov sú dôkazom toho dorastajúce očné zuby, ktoré pripomínajú kly, alebo podobná stavba nohy. Kly samcov sú silnejšie ako kly samíc. Oko damanov obsahuje zvláštnu membránu, ktorá sa nazýva umbraculum. Vedci predpokladajú, že chráni ich oko pred slnkom. Damany žijú v kolóniách, ktoré môžu mať až 26 jedincov. Obývajú opustené nory po hrabáčoch a surikatách. Potravu damanov kapských tvoria rôzne plody, listy, semená a tráva. V prírode sa dožíva až 12 rokov.

Pre tento druh sa vedie Európska plemenná kniha. ZOO Košice chová damany kapské ako jediná slovenská zoologická záhrada. Návštevníci ich môžu obdivovať v susedstve výbehu surikát.

07-10-18-07-51-08-daman3jpg.jpg

 

07-10-18-07-51-19-damanjpg.JPG

 

Zoo Brno otevřela nový sezónní vstup

úterý, 03. července 2018 17:22

ZOO Brno

Brněnská zoo zprovoznila od pondělí 2. července nový sezónní vstup u odstavné plochy v Kníničkách. Hlavním důvodem je větší pohodlí pro návštěvníky.

„Odpadá tak nutnost vracet se několik set metrů zpět z Kníniček ke klasickému vstupu. Přímo u odstavné plochy si v pokladně všichni zájemci koupí vstupenky a do zoo se dostanou hned na druhé straně silnice pod Beringií,“ vysvětlil ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Dočasná pokladna je umístěna v dřevěném prodejním stánku v areálu bývalého VUT, a to hned u vjezdové brány. Po nákupu vstupenek přejdou návštěvníci na druhou stranu Ondrovy ulice. Kvůli zajištění bezpečnosti při přecházení této komunikace zde vybudujeme dočasný přechod pro chodce. V současné době jednáme se všemi dotčenými úřady a doufáme, že bychom ho mohli mít hotový v následujících týdnech.

Sezónní vstup se nachází u plynoměrné stanice v zadní části areálu Zoo Brno. Zde jsou nainstalované dva turnikety a branka pro kočárky. Návštěvníci se pak dostanou po zpevněné cestě a dřevěné lávce k expozici lišek polárních.

V dočasné pokladně se prodávají základní vstupenky a přenosné permanentky, akceptujeme ale samozřejmě také nepřenosné a pojízdné vstupenky. Platba je možná pouze v hotovosti.

„Po dokončení přechodu to bude sice dočasný, ale plnohodnotný vstup. Doufáme, že se tím uleví hlavním pokladnám a zároveň bude přístup do Zoo Brno pro všechny návštěvníky příjemnější a rychlejší,“ doplnil Hovorka.

Sezónní vstup je otevřený každý den až do konce srpna, v září pak o víkendech a svátku. Vstupenky je možné koupit vždy od 9 do 17 hodin.


 

Osmý transport divokých koní zahájen

úterý, 19. června 2018 20:16

ZOO Praha

Již poosmé odstartoval dnes ve 13 hodin a 45 minut z kbelského letiště vojenský letoun CASA se čtyřmi klisnami koně Převalského na palubě. Koně čeká téměř šest tisíc kilometrů dlouhá cesta do Západního Mongolska, kam Zoo Praha dopravila ve spolupráci s Armádou České republiky již dvacet sedm koní.


Tým odborníků Zoo Praha začal s přípravou v Dolním Dobřejově v dnešních ranních hodinách, jako první byla naložena klisna švýcarského původu jménem Yanja. Po ní následovaly dvě klisny pocházející z Finska – Helmi a Hanna a jako poslední byla do transportní bedny naložena klisna Spes, která se narodila v Německu. Konvoj se poté přesunul na letiště Praha-Kbely, kde byly klisny po nezbytných formalitách naloženy do armádního letounu CASA. Ve 13 hodin a 45 minut CASA se vzácným nákladem na palubě odstartovala.


Na kbelském letišti koně na dalekou cestu vyprovodili také konzul Mongolského velvyslanectví pan Odonkhuu Terbish, velitel 24. základny dopravního letectva Prahy-Kbely plk. GŠt Ing. David Klement a náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy (zřizovatele Zoo Praha) pro oblast finanční politiky prof. Ing. Eva Kislingerová.

Armádní letoun CASA je připraven na nakládku. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Armádní letoun CASA je připraven na nakládku. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nakládání klisen do armádního letounu přihlížela i náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy Eva Kinslingerová. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nakládání klisen do armádního letounu přihlížela i náměstkyně primátorky Hl. m. Prahy Eva Kinslingerová. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

V Zoo Děčín se již po patnácté bavili handicapovaní na Noci snů

úterý, 12. června 2018 14:22

ZOO Děčín

 

dsc_2312jpg.JPG

 

V pátek 1. června 2018 patřila děčínské zoologická zahrada opět po roce handicapovaným a chronicky nemocným. Zoo pro ně přichystala nezapomenutelný večer plný zážitků s názvem Noc snů. „K této akci se každoročně připojuje téměř tři sta zoologických zahrad po celém světě. Jde o večer plný nevšedních zážitků a splněných přání pro lidi s handicapem, pro které se zoo snaží zprostředkovat zážitky, které by možná v běžném životě kvůli svému postižení či nemoci neměli možnost prožít. Pozvání na Noc snů dostávají jak klienti ústavů sociální péče, tak i nemocné děti z rodin. Letos si akci jen v naší zoo užily čtyři stovky hostů z celého Ústeckého kraje, což je rekordní počet. Obvykle se v zoo scházejí asi tři stovky účastníků. Jsme moc rádi, že se jim u nás v zoo líbí a rádi se vracejí. Letos dokonce i navzdory deštivému počasí, které panovalo před začátkem akce," uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Účastníci si užili spoustu soutěží, kontaktních zvířat, Divadlo z krabice, hudbu s diskotékou, zvířátka v kostýmech, malování na obličej, dobré jídlo i ohňovou show. Patnáctý ročník Noci snů podpořil Ústecký kraj a podílelo se na ní i spoustu dalších sponzorů a dobrovolníků. „Pomáhat chodí nejen děčínští skauti, ale například také žáci ZŠ Slovanka v České Lípě nebo žáci Základní umělecké školy Děčín. Nechybí samozřejmě ani většina zaměstnanců zoo s jejich rodinnými příslušníky či kamarády. Celkově se o hladký průběh akce stará přibližně devadesát dobrovolníků," doplnila mluvčí.  Další ročník Noci snů proběhne 7. června 2019.

 

Myšlenka uspořádat Noc snů se zrodila v roce 1996 v Zoo Rotterdam, která uspořádala večer pro dětské onkologické pacienty tamní nemocnice. Poté se rychle rozšířila do celého světa a o osm let později se k ní jako první česká zoologická zahrada připojila i děčínská zoo. Postupně ji začaly realizovat i dalších české zoologické zahrady. Letošní Noc snů se bude konat na 286 místech světa (z toho v 9 českých zoologických zahradách). Většina organizátorů pro tuto významnou akci zvolila tradičně první červnový pátek.

 

Video z akce můžete shlédnout ZDE.

 

 

 

 

Malého jeřába rodiče urputně brání

úterý, 12. června 2018 14:20

ZOO Děčín

 

06-12-18-02-31-34-dsc_2838jpg.JPG

 

Pár jeřábů panenských z děčínské zoologické zahrady má nyní plné „ruce" práce. Stali se z nich rodiče a s rodičovstvím přišel i velmi důležitý úkol v podobě úporného hájení svého hnízdního teritoria. „Náš pár jeřábů panenských bere své rodičovské povinnosti opravdu svědomitě. Mládě přivedl na svět na konci měsíce května a od té doby každého vetřelce, který se přiblíží k jejich expozici blíže, než je zdrávo, ihned vyhánějí. Rádi bychom proto poprosili návštěvníky, aby se v blízkosti jejich expozice chovali co nejtišeji," požádala mluvčí zoo Alena Houšková.

 

Jeřábi uzavírají páry na celý život. Jsou známí také tím, že jejich období námluv provází typický námluvní tanec. Zvířata při něm pohybují krkem, mávají křídly, hlasitě troubí a vyhazují do vzduchu větvičky. „Samotné hnízdění pak spadá do období měsíce dubna až června. Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých sedí oba rodiče po dobu 27 - 29 dní. Mláďata začínají létat již v 55 až 65 dnech, nejdříve ze všech jeřábů, a dospívají už ve dvou letech," popsala mluvčí. Jeřáb panenský je nejmenším žijícím druhem jeřába. Délka jeho těla je cca 90 cm, rozpětí křídel 150 - 170 cm a váha mezi 2 až 3 kilogramy. Vzhledem se podobá čápovi, má však kratší zobák. Ve volné přírodě žije ve stepích, polopouštích a pouštích střední Asie. Jde o tažného ptáka, který zimuje v Africe v Indii. V přírodě je tento druh jeřába běžný, jeho stavy se odhadují na více než 200 000 jedinců. Zoo Děčín chová jeřáby panenské druhým rokem.

 

06-12-18-02-31-49-dsc_2851jpg.JPG

 

 

Velký úspěch Zoo Praha – odchovává tři kriticky ohrožené vari bělopásé

úterý, 05. června 2018 10:08

ZOO Praha

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi.


Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem tak v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne.


Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká.


Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

V Zoo Praha se narodilo další hříbě vzácného koně Převalského

pátek, 01. června 2018 22:51

ZOO Praha

V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského; v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy.


„Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“


Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený; v přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června.

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nově narozený hřebec je v pořadí již pátým mládětem klisny Jessicy.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Nově narozený hřebec je v pořadí již pátým mládětem klisny Jessicy.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Lenka Pastorčáková

 

Prvé mláďatá agám

čtvrtek, 31. května 2018 15:21

ZOO Košice

Pred týždňom sa v našej zoologickej záhrade vyliahli prvé mláďatá agamy kočinčínskej (Psysignathus cocincinus). Sedem jedincov tohto jaštera sa vyliahlo v rozmedzí dvoch dní. Všetky malé agamy sa majú čulo k svetu a už niekoľko dní prijímajú potravu v podobe malých svrčkov.

Zoologická záhrada Košice chová agamy kočinčínske od roku 2003, keď sme od súkromného chovateľa získali dva jedince. Rodičia najnovších prírastkov žijú v košickej ZOO od novembra roku 2012. Vtedy nám ich spolu s niekoľkými ďalšími jedincami daroval súkromný chovateľ. Po dovŕšení pohlavnej dospelosti sme zaznamenali niekoľko znášok. Zatiaľ posledné vajíčka zniesla samica 6. marca a po 76 -ich dňoch pobytu v liahni sa z nich vyliahli mláďatá.

Agama kočinčínska (Physignathus cocincinus) obýva tropické dažďové pralesy juhovýchodnej Ázie. Žije v blízkosti väčších vodných plôch. Samce môžu dorásť do veľkosti až 1 m, samice sú menšie. Dve tretiny tvorí chvost. Okrem rastlinnej potravy sa živí hlodavcami, vtákmi, vajcami, rybami a bezstavovcami. Agamy kočinčínske často odpočívajú na konároch visiacich nad vodnou hladinou. Pri vyplašení sa z konára spustia dolu. Môžu sa skryť pod hladinou alebo na krátku vzdialenosť po vode prebehnúť do hustej vegetácie, kde sa ukryjú.

05-31-18-03-21-48-agama1jpg.JPG

 

05-31-18-03-21-59-agamajpg.JPG

 

05-31-18-03-22-11-agama4jpg.JPG

 

Charitativní akce Noc snů: Děčínská zoo bude bavit handicapované

úterý, 29. května 2018 08:34

ZOO Děčín

Již tento pátek (1. června 2018) bude děčínské zoologická zahrada opět po roce patřit handicapovaným a chronicky nemocným. Zoo pro ně chystá nezapomenutelný večer s názvem Noc snů.

 

dsc_3411jpg.JPG

 

„K této akci se každoročně připojuje téměř tři sta zoologických zahrad po celém světě. Jde o večer plný nevšedních zážitků a splněných přání pro lidi s handicapem, pro které se zoo snaží zprostředkovat zážitky, které by možná v běžném životě kvůli svému postižení či nemoci neměli možnost prožít. Pozvání na Noc snů dostávají jak klienti ústavů sociální péče, tak i nemocné děti z rodin. Letos si akci jen v naší zoo užije cca 300 hostů z celého Ústeckého kraje," uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo Děčín se k této akci připojuje již po patnácté v řadě. Účastníci se mohou těšit na spoustu soutěží, kontaktních zvířat, divadlo, hudbu, ale i dobré jídlo nebo ohňovou show. „V souvislosti s konáním charitativní akce dojde k částečnému omezení provozu zoo. Pro běžné návštěvníky bude zoo v pátek 1. června otevřena pouze do 17 hodin. Vstupenky bude možné zakoupit nejdéle do 16 hodin. Děkujeme za pochopení," doplnila Houšková. 15. ročník Noci snů podpořil Ústecký kraj a podílí se na ní i spousta dalších sponzorů a dobrovolníků.

 

Myšlenka uspořádat Noc snů se zrodila v roce 1996 v Zoo Rotterdam, která uspořádala večer pro dětské onkologické pacienty tamní nemocnice. Poté se rychle rozšířila do celého světa a o osm let později se k ní jako první česká zoologická zahrada připojila i děčínská zoo. Postupně ji začaly realizovat i dalších české zoologické zahrady. Letošní Noc snů se bude konat na 286 místech světa (z toho v 9 českých zoologických zahradách). Většina organizátorů pro tuto významnou akci zvolila tradičně první červnový pátek.

 

Zoo Děčín smutní: Uhynul medvěd hnědý grizzly Sigfried

úterý, 29. května 2018 08:30

ZOO Děčín

Děčínská zoologická zahrada přišla o jednu ze svých ikon. Ve čtvrtek 10. května uhynul samec medvěda hnědého grizzly Sigfried. Dožil se úctyhodného věku pětatřiceti let.

 

dsc_3385jpg.JPG

 

Do zoo přišel v roce 1983 jako desetiměsíční mládě s o rok starší samicí Helgou ze Zoo Lipsko. Díky své majestátnosti se stal medvěd grizzly tváří děčínské zoo. V roce 1994 dokonce získal čestné místo v logu zoo a vdechnul i novou tvář informačnímu systému. Společně s Helgou přivedli na svět celkem 5 mláďat.

Chov medvědů grizzly by děčínská zoo ráda zachovala i do budoucna. Bude usilovat o nová mladá zvířata. Samice Helga už také není v dobré zdravotní kondici. Je jí 36 let a i jí trápí kromě jiného především problémy s bolavými klouby.

Ostatky medvěda převzalo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Sigfried se stane exponátem přírodovědné expozice.

 

Zoo Praha odchovává další mláďata vzácných sobů

čtvrtek, 24. května 2018 21:19

ZOO Praha

V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská. Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo.

Obě mláďata soba karelského si mohou návštěvníci prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. V popředí stojí samička, za ní sameček. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Obě mláďata soba karelského si mohou návštěvníci prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. V popředí stojí samička, za ní sameček. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

Další chlouba Zoo Praha – štěňata psů pralesních

pondělí, 21. května 2018 08:59

ZOO Praha

Zoo Praha odchovává další mimořádná mláďata – 3 štěňata jihoamerických psů pralesních – narozená 7. dubna. Ta zatím ještě pod dohledem svých rodičů prozkoumávají vnitřní expozici, ale v průběhu týdne, v závislosti na počasí, chovatelé celou rodinku vypustí do venkovního výběhu.


Jde již o šestý vrh nynějšího pražského páru těchto zvláštních šelem; chov psů pralesních je přitom dnes v zoologických zahradách spíše výjimečný a příliš se nedaří. Návštěvníci Zoo Praha si je mohou prohlédnout v areálu malých amerických šelem nedaleko výběhu ledních medvědů.

V Zoo Praha jsou k vidění další mimořádná mláďata. Štěňata psů pralesních se narodila 7. dubna. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha jsou k vidění další mimořádná mláďata. Štěňata psů pralesních se narodila 7. dubna. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jde již o šestý vrh pražského páru těchto zvláštních jihoamerických šelem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jde již o šestý vrh pražského páru těchto zvláštních jihoamerických šelem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

 

V ZOO Košice si uctili pamiatku J. Vágnera

pátek, 18. května 2018 17:21

ZOO Košice

Oddnes má v Zoologickej záhrade Košice pamätnú tabuľu lesník, zoológ a spisovateľ, riaditeľ ZOO a zakladateľ safari vo Dvore Králové nad Labem Ing. Josef Vágner, CSc. Jej realizáciu v spolupráci so ZOO Košice inicioval Slovensko-český klub pri príležitosti jeho nedožitých 90-tych narodenín. Na slávnostnom akte sa zúčastnili tajomník Veľvyslanectva ČR na Slovensku Ondřej Pometlo, viceprimátorka Košíc Renáta Lenártová, prvý riaditeľ ZOO Košice Karol Seman a súčasný riaditeľ a prezident UCSZOO Erich Kočner. Prítomní privítali medzi sebou dcéru J. Vágnera Lenku Vágnerovú, ktorá poďakovala za spomienku na svojho otca. Meno Josefa Vágnera je úzko spojené so založením ZOO v Košiciach. Súčasný riaditeľ E. Kočner  prečítal z kroniky záznam napísaný vlastnou rukou J.Vágnera, kde sa vyznáva zo svojho vzťahu k Košiciam a túžbe založiť v tomto meste ZOO. Josef Vágner pôsobil ako riaditeľ VČ  ZOO vo Dvore Králové nad Labem v rokoch 1965 – 1983. V tomto období podnikol sedem veľkých výprav do Afriky, v rámci ktorých priviezol do Európy vyše 2 tisíc zvierat. Tie sa v mnohých prípadoch stali základom programov na záchranu ohrozených druhov. Podujatie pokračuje premietaním filmu o živote J. Vágnera Sen safari v multikine Cinemas. Slovenská premiéra dokumentu sa začína o 18. hodine. Po filme je naplánovaná beseda s jeho režisérom Ivom Pavelekom, s Lenkou Vágnerovou a Erichom Kočnerom.  Podujatie ako spomienku na významnú osobnosť svetovej zoológie organizátori spojili s oslavami 100. výročia vzniku Československa.

 

05-18-18-05-22-33-deskajpg.JPG

 

05-18-18-05-23-57-deska1jpg.JPG

 

05-18-18-05-24-10-deska3jpg.JPG

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 2 z 64