Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
01.12. 2022 Nový domov pre supy bielohlavé
ZOO Košice Supy bielohlavé včera dostali v našej zoo nový domov. Expozícia pre veľké dravé vtáky je najväčšou investíciou svojho druhu za posledných ...
04.09. 2022 Zoo Brno má po 25 letech novou ředitelku
ZOO Brno Rada města Brna jmenovala na svém středečním (31. 8.) zasedání novou ředitelku Zoo Brno Radanu Dungelovou. Jmenování předcházelo standardní ...
25.08. 2022 Keď vám vletí do bytu netopier
ZOO Košice Čo robiť, keď vám do bytu vletí netopier? Aj na túto otázku dostali odpoveď účastníci Noci netopierov, ktorí sa rozhodli utorňajší večer ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     1  2  3  4
  5  6  7  8  91011
12131415161718
19202122232425
262728293031 
Novinky


Zoo Praha láká na čtyři druhy loríčků jako jediná v Evropě

středa, 04. května 2022 08:40

ZOO Praha

Evropský unikát - čtyři druhy pestrobarevných loríčků jsou nově k vidění v Zoo Praha. Nikde jinde na starém kontinentě návštěvníci tolik druhů tzv. fíkových papoušků nespatří. Loríčci červenohlaví, rudobradí a teď čerstvě i oranžovoprsí obývají venkovní voliéry na Papouščí stezce. Loríček zlatouchý, kterého navíc Zoo Praha chová jako vůbec jediná v Evropě, zdobí průchozí expozici Rákosova pavilonu.


„Loríčci jsou mimořádně citliví na čistotu potravy i prostředí. Na tom si spousta chovatelů vyláme zuby," nastiňuje obtížnost jejich chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Jsou to navíc potravní specialisté - živí se téměř výhradně fíky, a to v různém stádiu zralosti. I proto se jim někdy říká fíkoví papoušci. Hůře dostupné čerstvé fíky jim dodáváme pravidelně i my."


Při hledání potravy se loríčci často věší z větvě hlavou dolů - stejně jako při sběru nektaru známější loriové. Těm však nejsou loríčci navzdory svému názvu nijak blízce příbuzní. Kromě podobného způsobu života je s nimi spojuje především Nová Guinea, kde se oba rody těchto papoušků vyskytují.


Zoo Praha chová loríčky od konce 90. let minulého století. Tradici má především chov loríčka rudobradého. Tohoto druhu se zde vylíhlo už přes třicet mláďat, poslední odchov se podařil loni. Všech pět žijících druhů loríčků nechová v Evropě žádné chovatelské zařízení.


Seznámit se nejen s loríčky, ale i s ary, kakadu, nestory a dalšími papoušky v Zoo Praha můžete už tuto sobotu 7. května při příležitosti oslav Světového dne papoušků. Přichystaná jsou speciální komentovaná krmení, interaktivní hry i kvízové trasy pro děti. Více o programu najdete na www.zoopraha.cz/program.

Loríček oranžovoprsý je v Zoo Praha nově k vidění od posledního dubnového týdne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríček oranžovoprsý je v Zoo Praha nově k vidění od posledního dubnového týdne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríčka rudobradého chová Zoo Praha od roku 1997. Prvního odchovu se zoo dočkala přesně před 20 lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Loríčka rudobradého chová Zoo Praha od roku 1997. Prvního odchovu se zoo dočkala přesně před 20 lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

Pruhované mládě na Ostrově lemurů

středa, 27. dubna 2022 09:59

ZOO Praha

Šestitýdenní mládě lemura kata mohou návštěvníci pozorovat na opětovně otevřeném Ostrově lemurů v Zoo Praha. V expozici, která byla dlouhodobě uzavřena kvůli pandemii covid-19, lze nyní znovu z bezprostřední blízkosti obdivovat dovádění tamní osmičlenné skupiny těchto poloopic.


„Mládě se již osamostatňuje, opouští záda své matky Anky a pod jejím dohledem zkoumá okolí. Také mu již rostou zuby, a tak kromě pití mateřského mléka zkouší ochutnávat kořenovou i listovou zeleninu, kterou dostávají dospělí jedinci," představuje nejnovější přírůstek na Ostrově lemurů vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.


Mládě se narodilo 17. března zkušené osmileté samici Ance. Spolu s jeho o rok staršími sestrami Nesi, Latefou a Auri tak skupina lemurů kata nyní čítá čtyři mláďata a čtyři dospělé samice.


„Pohlaví mláděte budeme s jistotou znát po první veterinární prohlídce, zatím nechceme matku s potomkem vyrušovat. Na její péči a mateřském mléce bude závislý ještě rok, ve dvou letech pak již bude pohlavně dospělý a zcela samostatný," vysvětluje Vojáček.


Přestože lemur kata patří k nejpočetněji chovanému zástupci svého rodu, hrozí i jemu vyhubení. Kromě lovu a ilegálního obchodu se zvířaty jej ohrožuje úbytek jeho přirozeného prostředí. Galeriové lesy i trnitý buš na Madagaskaru, kde nejraději žije, čím dál víc ustupují dobytčím pastvinám a drobí se do řady menších izolovaných ostrůvků, v nichž se větší populace lemurů neuživí. Proto je od konce minulého století tento druh veden v Červeném seznamu IUCN, kde je nyní zařazen do kategorie ohrožený.


Obyvatele Ostrova lemurů v dolní části areálu mohou návštěvníci nejlépe pozorovat kolem půl jedenácté dopoledne a kolem třetí hodiny odpoledne, kdy tito primáti dostávají potravu.

Osmiletá samice Anka se o svého potomka vzorně stará a kojí jej. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Osmiletá samice Anka se o svého potomka vzorně stará a kojí jej. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Šestitýdenní mládě na zádech své matky. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Šestitýdenní mládě na zádech své matky. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Na Ostrově lemurů už jarní počasí láká jeho pruhované obyvatele k dovádění. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Na Ostrově lemurů už jarní počasí láká jeho pruhované obyvatele k dovádění. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Africká savana v Zoo Praha je znovu obydlená

středa, 27. dubna 2022 09:52

ZOO Praha

Své obvyklé sezonní obyvatele přivítal spolu s jarem velký africký výběh v Zoo Praha. Antilopy vrané, buvolci běločelí, přímorožci beisa a bezmála dvě desítky vodušek červených - ti všichni se už od čtvrtka prohánějí po travnaté louce u Afrického domu. V pátek ráno se k nim přidali barevně nejvýraznější afričtí kopytníci - zebry Grévyho a především stádo žiraf severních núbijských.

 

„Takové hromadné nadšení u zvířat pozorujeme opravdu jen jednou ročně právě při jejich prvním vyběhnutí ven," popisuje fotografie kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. „Letos mají výběh navíc rozšířený o prostor, který vede až k lávce směřující k budoucímu Pavilonu goril. Vytvořili jsme tam proto i nové krmné místo pro antilopy, takže návštěvníci ocení, že je budou moci dobře pozorovat i z druhé strany."

 

Africký výběh v horní části zoo zůstane obydlený až do návratu chladného počasí. Pak se teplomilné druhy tradičně odeberou na zimoviště do vnitřních ubikací. K tomu zpravidla dochází v polovině října.

Žirafa severní núbijská prozkoumává venkovní výběh. Tam budou žirafy nyní k vidění denně až do návratu chladného počasí. Poté se spolu s dalšími teplomilnými druhy opět ustájí uvnitř. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Žirafa severní núbijská prozkoumává venkovní výběh. Tam budou žirafy nyní k vidění denně až do návratu chladného počasí. Poté se spolu s dalšími teplomilnými druhy opět ustájí uvnitř. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Vedle nepřehlédnutelných žiraf obývají Africkou savanu v Zoo Praha i zebry Grévyho – vůbec největší druh zebry typický svým hustým a úzkým pruhováním. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Vedle nepřehlédnutelných žiraf obývají Africkou savanu v Zoo Praha i zebry Grévyho - vůbec největší druh zebry typický svým hustým a úzkým pruhováním. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Antilopy vrané vybíhají po zimě poprvé ven. Tento druh se vyznačuje kontrastním zbarvením – bílé břicho doplňuje zejména u dospělých samců téměř černé zbarvení. Podle něj dostaly i své jméno. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Antilopy vrané vybíhají po zimě poprvé ven. Tento druh se vyznačuje kontrastním zbarvením – bílé břicho doplňuje zejména u dospělých samců téměř černé zbarvení. Podle něj dostaly i své jméno. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Velikonoční naděje pro vakoplcha trpasličího

úterý, 19. dubna 2022 11:00

ZOO Praha

Vakoplch trpasličí patří k nejvíce ohroženým vačnatcům Austrálie. Jeho situaci ještě zhoršily rozsáhlé požáry na přelomu let 2019 a 2020. Na pomoc zvířatům postiženým těmito požáry zaslala česká veřejnost na účet Zoo Praha postupně více než 23 milionů korun - a za část těchto prostředků bylo v Lithgow v Novém Jižním Walesu vybudováno speciální chovné centrum pro vakoplchy trpasličí. O Velikonocích ho otevřeli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

„Vakoplch trpasličí, který váží v průměru jen 45 gramů, žije skrytě v kamenných polích vysoko v Australských Alpách," vysvětluje ředitel Bobek. „Vakoplchy tam ohrožuje jak rozvoj této oblasti, tak skutečnost, že přes hory přestaly v dostatečném počtu migrovat můry osenice, které pro vakoplchy trpasličí představovaly významný zdroj potravy. Požáry pak vše ještě víc zkomplikovaly."

 

K záchraně vakoplchů trpasličích zvolili australští ochránci přírody i velice neortodoxní cestu. Rozhodli se vytvořit jejich volně žijící populaci ve zcela jiném prostředí - v chladných a vlhkých lesích v nižších polohách - a adaptovat je na tamní podmínky.

 

„Tento neortodoxní projekt vychází z paleontologických poznatků, které ukázaly, že v minulosti vzdálené miliony let žili vakoplši právě v takovém prostředí, na které se je australští kolegové budou snažit adaptovat," vysvětluje Miroslav Bobek. „Chovná stanice v Lithgow, na jejíž výstavbu jsme ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít uvolnili téměř 3,2 milionu korun, bude sloužit k namnožení dostatečného počtu jedinců, kteří budou posléze vypouštěni do jejího okolí, do Secret Creek Sanctuary."

 

Zatím je v chovné stanici 14 vakoplchů trpasličích. Zahájení jejího provozu provázel aboriginský obřad a pásku pak přestřihli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Letošní Velikonoce snad tedy přinesly novou naději pro přežití těchto neobyčejných vačnatců.


Pomáháme jim přežít

Ochranu vakoplchů trpasličích i dalších ohrožených druhů v Austrálii i jinde ve světě můžete podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú. 43-680 466 0247/0100), dále nákupem suvenýrů v e shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít a v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Vakoplch trpasličí (Burramys parvus) v chovné stanici v australském Lithgow. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vakoplch trpasličí (Burramys parvus) v chovné stanici v australském Lithgow. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při přestřihávání pásky. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

Velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při přestřihávání pásky. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a vedoucí projektu na záchranu vakoplchů trpasličích Trevor Evans uvnitř chovné stanice. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a vedoucí projektu na záchranu vakoplchů trpasličích Trevor Evans uvnitř chovné stanice. Foto Zuzana Holubová, Zoo Praha

Prostředí, do něhož by se u Lithgow měli vakoplši vracet. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Prostředí, do něhož by se u Lithgow měli vakoplši vracet. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

 

 

 

 

Zoo Praha získala luskouny

úterý, 19. dubna 2022 10:49

ZOO Praha

Ve čtvrtek odpoledne, převzala Zoo Praha dva luskouny krátkoocasé, samce Guo Bao a samici Run Hou Tang, které z Tchaj-wanu přivezli dva pracovníci Taipei Zoo. Pro luskouny byla přestavěna noční expozice v pavilonu Indonéská džungle, kde budou po absolvování měsíční karantény patrně 15. května poprvé představeni návštěvníkům. Zoo Praha je teprve druhým chovatelem těchto pozoruhodných savců v Evropě.

 

„Luskouni jsou na první pohled výjimeční tím, že mají tělo pokryté šupinami. Proto bývají označováni jako oživlé šišky," vysvětluje jejich jedinečnost ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Naše úsilí získat je pro Zoo Praha však bylo motivováno především tím, že jsou v oblastech svého výskytu masivně loveni a již dlouho patří k nejvíce nelegálně obchodovaným savcům světa. Usilujeme o jejich ochranu jak ve střední Africe, tak v jižní Asii, a proto je chceme představit i české veřejnosti."

 

„Díky partnerské smlouvě mezi Prahou a Tchaj-pejí do Prahy přicestoval vzácný pár luskounů krátkoocasých. Velmi za ně Tchaj-wancům děkuji. Mám radost, že pražská zoologická zahrada, která je jednou z nejlepších na světě, se stane jejich novým domovem. Na konci dubna budou moci Pražané na čtrnáct dní hlasovat online o jejich českých přezdívkách také prostřednictvím Portálu Pražana," říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

 

Chov luskounů je mimořádně náročný. Musí mít zajištěno správné rozpětí teplot či velmi vysokou vlhkost, ale největší problém představuje jejich potrava. V přírodě se živí mravenci a termity, které jim v Praze nahradí speciální směs, jejíž základ tvoří včelí larvy.

 

Během prvních dnů dohlédnou v Praze na luskouny kurátor a veterinární lékař z jejich domovské zoo. Luskouni už byli umístěni v noční expozici pavilonu Indonéská džungle, musí si zde však zvyknout a také absolvovat povinnou podovozní karanténu. Aby měli klid, bude v následujících dnech pavilon zčásti uzavřen a až do poloviny května zůstanou jejich prostory zakryté.

 

„Pražské" luskouny krátkoocasé lze již nyní adoptovat či sponzorovat nebo jim můžete zakoupit naše Stravenky pro zvířata.


Pomáháme jim přežít

Zoo Praha nicméně o ochranu afrických i asijských luskounů usiluje dlouhodobě. „V Kamerunu podporujeme strážce chráněných území a v rámci projektu Toulavý autobus se snažíme o omezení lovu osvětou a vzděláváním místních obyvatel. V Laosu a na Sumatře jsme financovali vybudování záchranných stanic pro luskouny," připomíná ochranářské projekty ředitel Miroslav Bobek.

 

Ochranu luskounů i dalších druhů tak můžete i nadále podpořit převodem libovolné částky na sbírkové konto Pomáháme jim přežít (č. ú.: 43-680 466 0247/0100) nebo nákupem suvenýrů na e shopu Zoo Praha v sekci s názvem Pomáháme jim přežít.  A v neposlední řadě samozřejmě také návštěvou Zoo Praha.

Samice Run Hou Tang v Taipei Zoo ještě před cestou do Prahy. Foto Taipei Zoo

 

Samice Run Hou Tang v Taipei Zoo ještě před cestou do Prahy. Foto Taipei Zoo

Společnost bude samici dělat samec Guo Bao. Foto Taipei Zoo

Společnost bude samici dělat samec Guo Bao. Foto Taipei Zoo

Luskouni musí po svém příjezdu absolvovat povinnou podovozní karanténu. Veřejnosti budou patrně představeni 15. května. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Luskouni musí po svém příjezdu absolvovat povinnou podovozní karanténu. Veřejnosti budou patrně představeni 15. května. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

 

V Zoo Praha se narodila dlouhonohá vlčata

středa, 13. dubna 2022 08:58

ZOO Praha

Dovádění mláďat vlků hřivnatých budou již brzy moci návštěvníci pozorovat v pražské zoo. Tři vlčata těchto výjimečných šelem se zde narodila 1. března.


„Šestitýdenní mláďata již vidí, slyší i běhají. Poprvé se do venkovního výběhu podívají, jakmile teploty vystoupají nad 20 °C. Samice o své potomky velmi dobře pečuje, kojí je a již je také vychovává k lovu - nosí jim do boudy potravu, o kterou se spolu přetahují," představuje přírůstky jejich chovatel Otakar Melichar.


Jedná se o první mláďata vlka hřivnatého v Zoo Praha po téměř čtyřiadvaceti letech a první potomky nového chovného páru - dvouleté samice Luny a tříletého samce Váni, jejichž spojení proběhlo v prosinci loňského roku. Důvodem dlouhé odmlky v chovu byl příliš vysoký věkový rozdíl samce a samice předchozích párů. Pohlaví mláďat budou chovatelé znát až po první veterinární kontrole, zatím je a matku nechtějí vyrušovat.


Svým vzhledem vlk hřivnatý připomíná spíše lišku s extrémně dlouhýma nohama a nápadnou hřívou přes ramena. Protáhlé nohy mu umožňují vidět přes vysokou trávu. Mláďata se rodí černohnědá a postupně světlají. Typicky ryšavým zbarvením dospělců se budou pyšnit v jednom roce života.


Domovským prostředím vlků hřivnatých jsou křovinaté savany a pampy Jižní Ameriky, kde však v důsledku pastevectví a přeměny půdy v pole jejich počty klesají. V některých státech je stále ještě i loven. Proto byl tento druh již před čtyřiceti lety zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN, kde se nyní nachází v kategorii téměř ohrožený.


Přestože se jedná o psovité šelmy, kromě masa tvoří velkou část jejich potravy i ovoce, v přírodě se živí hlavně zvláštním druhem lilku, tzv. vlčím jablkem. Neobvyklý je také pach moči samců připomínající marihuanu. Tyto dlouhonohé šelmy mohou návštěvníci pozorovat v horní části areálu poblíž stanice lanovky.

Mláďata vlků hřivnatých se v Zoo Praha narodila v úterý 1. března. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mláďata vlků hřivnatých se v Zoo Praha narodila v úterý 1. března. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Tmavé zbarvení bude postupně mizet, až jej přibližně v jednom roce života nahradí typické ryšavé zbarvení dospělých zvířat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Tmavé zbarvení bude postupně mizet, až jej přibližně v jednom roce života nahradí typické ryšavé zbarvení dospělých zvířat. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mláďata opustí boudu a půjdou do výběhu, jakmile to dovolí venkovní teploty. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mláďata opustí boudu a půjdou do výběhu, jakmile to dovolí venkovní teploty. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Slůňata v Zoo Praha již podstupují veterinární trénink

úterý, 05. dubna 2022 08:58

ZOO Praha

Obě dvě nejmladší obyvatelky Údolí slonů, dvouletá Lakuna a o šest týdnů mladší Amalee, už pravidelně podstupují veterinární trénink v tzv. chráněném kontaktu. Slůňata také zněkolikanásobila svou porodní váhu, pomalu se jim prořezávají kly a prochází první výměnou zubů.


„Veterinární trénink je pro slony důležitý, aby v případě zdravotních komplikací běžné zákroky zvířata zbytečně nestresovaly. U obou slůňat proto každodenně nacvičujeme potenciální odběr krve z ucha, pedikúru kopyt, kontrolu tlamy nebo výplach chobotu, který je důležitý kvůli případným testům vzorků z nosní dutiny," vyjmenovává jednotlivé prvky tréninku vrchní chovatel slonů Martin Kristen.


Chovatelé nyní postupně u obou slůňat a jejich matek Tamary a Janity přechází z přímého kontaktu na chráněný. Jedná se o modernější a bezpečnější způsob manipulace s těmito až několikatunovými zvířaty, kdy chovatele a slona dělí ochranná přepážka. Za tímto účelem nechali chovatelé zhotovit speciální flexibilní kontaktní stěnu s výměnnými úpony, která poroste spolu se slůňaty. Výhodou je i to, že je otevřena a plně propojena se stájí sloních samic. Trénink matky a slůněte díky tomu může probíhat současně a samice tak má možnost si svého potomka kdykoli zkontrolovat.


„V chráněném kontaktu má slon větší volbu v tom, zda bude s námi spolupracovat, pokud se mu zrovna cvičit nechce, tak od kontaktní stěny jednoduše odejde. Abychom zvířata motivovali, odměňujeme slůňata v průběhu tréninku kousky ovoce, především oblíbenými banány. K lepšímu pochopení povelů používáme například klikr, jehož zvučné kliknutí upozorní zvíře na správné splnění povelu, či tzv. target, pomocí kterého dotykem naznačíme, co má slon udělat," vysvětluje Kristen.


Obě slůňata od svého narození již značně povyrostla. Lakuna krátce po porodu měřila zhruba 88 centimetrů a Amalee o 2 centimetry více. Nyní Lakuna v kohoutku má již plných 155 centimetrů a svou aktuální výškou přerostla Amalee o jeden celý centimetr. Ke značnému nárůstu došlo také u hmotnosti obou zvířat. Zatímco váha u Lakuny ukazuje přesně 842 kilogramů a po porodu přitom vážila pouhých 92, Amalee se narodila se 124 kilogramy a nyní váží 796 kilogramů. Lakuna tedy Amalee v posledním roce předehnala výškou i váhou.


Díky pravidelným kontrolám chovatelé rovněž zjistili, že sloní samičce Amalee se již prořezávají kly. Ty jsou u Lakuny zatím cítit jen při prohmatání, zato se jí již vyměnila první stolička. Sloni mění zuby značně neobvyklým způsobem, známým spíše u žraloků či krokodýlů. Za stoličkou, která je právě funkční, je připravená další, která se v čelisti zezadu pomalu posouvá a vytlačuje tu před sebou. U prvních několika sad zubů, vypadává zub vcelku, u posledních dvou se zub používáním obrušuje a vypadává po částech.


„Výměna stoliček provází slony celý život a projdou si jí celkem šestkrát. Nové zuby jsou přitom vždy o něco větší než ty předchozí. Poslední se jim prořezávají zhruba okolo padesátky, jsou velké jako cihly a mohou vážit až čtyři kilogramy," dodává Kristen.


Stádo slonic včetně nejmladších přírůstků mohou návštěvníci nejlépe pozorovat v časovém rozmezí od 12:30 do 14:30, kdy chodí do venkovního výběhu. Nově za hezkého počasí začínají navštěvovat i travnatý výběh.

Sloní samička Lakuna váží 842 kilogramů, Amalee o 46 kilogramů méně. Nicméně dospělá samice slona indického může vážit až 3,5 tuny. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Sloní samička Lakuna váží 842 kilogramů, Amalee o 46 kilogramů méně. Nicméně dospělá samice slona indického může vážit až 3,5 tuny. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Na správné pochopení úkonu upozorní zvířata hlasité kliknutí, target zase zvířeti pomůže pochopit, co má udělat pomocí doteku. Na fotografii vrchní chovatel Martin Kristen při tréninku se sloní samičkou Lakunou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Na správné pochopení úkonu upozorní zvířata hlasité kliknutí, target zase zvířeti pomůže pochopit, co má udělat pomocí doteku. Na fotografii vrchní chovatel Martin Kristen při tréninku se sloní samičkou Lakunou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Během veterinární kontroly kopyt slůně samo prostrčí nohu úpony v kontaktní stěně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Během veterinární kontroly kopyt slůně samo prostrčí nohu úpony v kontaktní stěně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

JIŽ 91. SEZONU ZAHÁJILA ZOO PRAHA

pondělí, 28. března 2022 09:07

ZOO Praha

Příchod luskounů nebo otevření nového Pavilonu goril - na tyto a další novinky se mohou návštěvníci těšit v nadcházející 91. sezoně, kterou dnes slavnostně zahájila pražská zoo. Stěžejním tématem akce byla také sbírka na pomoc zoologickým zahradám na Ukrajině a programy pro uprchlé ukrajinské rodiny.


„Nový Pavilon goril otevřeme 28. září a již v nejbližší době k nám dorazí pár luskounů krátkoocasých," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a poděkoval všem návštěvníkům: „Svým zájmem o naši zoologickou zahradu nejen pomáháte překonat nelehké období po uzavření v době pandemie covid-19, ale také přispíváte k ochraně ohrožených druhů."


Vše nejlepší do nové sezony pak pražské zoo popřáli primátor hl. města Prahy Zdeněk Hřib a jeho náměstek Petr Hlubuček.


„Obzvláště se těším na příchod páru vzácných a zároveň ohrožených luskounů krátkoocasých, které si budeme moci už brzy prohlédnout v noční expozici pavilonu Indonéská džungle. Tito noví obyvatele zoo zamíří do Prahy ze zoologické zahrady v tchajwanské metropoli Tchaj-pej jako součást spolupráce mezi oběma hlavními městy," vysvětluje spolupráci na základě partnerské smlouvy primátor Hřib.


„Pražská zoo se neustále vyvíjí a autentickými expozicemi přibližuje přirozený život zvířat veřejnosti. Nový Pavilon goril bude opět něco zcela jedinečného. Přenese návštěvníky do kamerunské krajiny plné rostlin a zvuků tamní přírody," nastiňuje atmosféru chystaného pavilonu náměstek Hlubuček.


Kromě nadcházejících plánů byly také stěžejním tématem na zahájení akce aktivity Zoo Praha na pomoc válkou ohroženým chovatelským zařízením na Ukrajině a uprchlým ukrajinským ženám a dětem. Na speciálním podúčtu sbírky „Pomáháme jim přežít" se podařilo dosud nashromáždit již přes 3 170 000 Kč. Za části vybraných prostředků již pražská zoo vypravila celkem tři transporty s krmivem a potřebným vybavením pro ukrajinské zoo, další peníze pak věnovala přímo Zoo Mykolajiv, Zoo Charkov a Safari Zoo Berďansk.


Toto úsilí ocenil ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis, který si v rámci slavnostního zahájení převzal z rukou ředitele Miroslava Bobka symbolický šek ve výši 10 000 euro na pomoc právě mykolajivské zoo.


„Děkuji pražské zoo, která v této těžké době myslí na své kolegy a zvířata v ukrajinských zoologických zahradách i rodiny s dětmi, které byly nuceny prchnout před hrůzami války. Aktivity Zoo Praha jsou příkladnou ukázkou české solidarity s ukrajinským lidem i zvířaty," vyjádřil svůj vděk velvyslanec Perebyjnis.


V rámci odpoledního programu proběhla módní přehlídka dětských uniforem Zoo Praha, které si zájemci mohli zakoupit přímo na místě. Dále byla předvedena speciální kolekce košil s motivem luskounů i autentických afrických šatů. Vyvrcholením programového bloku pak bylo obnovení provozu dětské tramvajky.


Návštěvníci měli také možnost se konečně dozvědět pohlaví a jméno mláděte ohroženého druhu gibona stříbrného, které se narodilo loni 20. listopadu. Náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček spolu s ředitelem divize osobních vozů Volkswagen Patrikem Fejtkem pokřtili čtyřměsíčního samečka jménem Claire. Právě společnost Volkswagen se stala novým hlavním automobilovým partnerem pražské zoo.


Na návštěvníky čekal rovněž bohatý program včetně vernisáže výstavy „Něžní obři" a křtu stejnojmenného kalendáře, jehož kmotry se stali populární herečka Veronika Khek Kubařová a známý filmový režisér F. A. Brabec.

Symbolický šek na 10 000 euro pro válkou ohroženou mykolajivskou zoo na Ukrajině převzal z rukou ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis. Jedná se o prostředky ze sbírky, kterou založila pražská zoo. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Symbolický šek na 10 000 euro pro válkou ohroženou mykolajivskou zoo na Ukrajině převzal z rukou ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis. Jedná se o prostředky ze sbírky, kterou založila pražská zoo. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jméno Claire dostal čtyřměsíční sameček gibona stříbrného. Jeho křtu se zúčastnili ředitel divize osobních vozů Volkswagen Patrik Fejtek a náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Jméno Claire dostal čtyřměsíční sameček gibona stříbrného. Jeho křtu se zúčastnili ředitel divize osobních vozů Volkswagen Patrik Fejtek a náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Výstava fotografií Miroslava Bobka s názvem „Něžní obři“ nechává návštěvníky nahlédnout do fascinujícího života goril východních. Pásku přestřihli ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, herečka Veronika Khek Kubařová a filmový režisér F. A. Brabec. Akcí provázel moderátor Jan Kovařík. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Výstava fotografií Miroslava Bobka s názvem „Něžní obři" nechává návštěvníky nahlédnout do fascinujícího života goril východních. Pásku přestřihli ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, herečka Veronika Khek Kubařová a filmový režisér F. A. Brabec. Akcí provázel moderátor Jan Kovařík. Foto Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Dnešním dnem byl obnoven provoz oblíbené dětské tramvajky. Jako první se v ní svezly děti, které v rámci módní přehlídky předvedly dětskou verzi uniforem zaměstnanců Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dnešním dnem byl obnoven provoz oblíbené dětské tramvajky. Jako první se v ní svezly děti, které v rámci módní přehlídky předvedly dětskou verzi uniforem zaměstnanců Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

Jaro na Opičích ostrovech

pondělí, 28. března 2022 09:01

ZOO Praha

Mládě gibona stříbrného, guerézy pláštíkové či lemura kata - všechna tato mláďata už láká jarní počasí k dovádění ve venkovních expozicích v dolní části areálu pražské zoo.


„Nejlépe mohou návštěvníci mláďata gibona a guerézy pozorovat kolem půl jedenácté dopoledne a kolem třetí hodiny odpoledne, kdy tito primáti dostávají potravu v podobě nejrůznější zeleniny, větví k okusu a sušenek pro listožravce. Tu již obě mláďata zkouší i ochutnávat," zve na nejnovější přírůstky v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.


Čtyřměsíční mládě gibona stříbrného se již osamostatňuje a často opouští náruč své matky Alang Alang. Pod dohledem této zkušené šestnáctileté samice se pohybuje po výběhu, který s ním sdílí i jeho otec, taktéž šestnáctiletý samec Flip, a jeho starší tříletá sestra Abu-abu. Právě nejmladší člen skupiny je historicky čtvrtým mládětem gibona stříbrného v České republice.


„Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy, přirozeně se vyskytuje pouze na indonéském ostrově Jáva. Odhaduje se, že v přírodě se vyskytuje necelých 2000 dospělých jedinců tohoto vzácného primáta. V Evropě jej chová pouze devět zoo v celkovém počtu 57 jedinců," vysvětluje význam mláděte kurátor primátů Jan Mengr.


Dalším přitažlivým obyvatelem Opičích ostrovů je tříměsíční mládě guerézy pláštíkové, které právě prochází zajímavou barevnou proměnou. Dospělo totiž do věku, kdy pomalu ztrácí sněhobílou srst, s kterou se malé guerézy rodí.


„Mládě začíná získávat černobílé zbarvení, které je charakteristické pro dospělé jedince. Plně vyvinutý plášť delších chlupů na plecích a hřbetě by pak mělo mít v jednom roce," vysvětluje Mengr.


Do péče o mládě se již zapojují i jeho starší sourozenci - téměř tříletá samička Magali a dva dvouletí samečci Koulička a Kito. Spolu s matkou mláděte, devatenáctiletou samicí Lucií, tedy pražská skupina gueréz pláštíkových čítá pět členů.


Posledním přírůstkem v dolní části areálu je mládě lemura kata narozené na Ostrově lemurů teprve týdnem. Zatím se pevně drží na břiše své matky, zkušené téměř osmileté samice Anky, která se o něj vzorně stará a kojí jej. Ostrov tak nyní obývá dvanáct lemurů kata spolu s párem lemurů běločelých.

Mládě guerézy pláštíkové nyní prochází barevnou proměnou, která je pro tento druh typická ve třech měsících. Na snímku s mládětem jeho starší sestra Magali a v popředí mladý samec Kito. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě guerézy pláštíkové nyní prochází barevnou proměnou, která je pro tento druh typická ve třech měsících. Na snímku s mládětem jeho starší sestra Magali a v popředí mladý samec Kito. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě lemura kata se svou matkou Ankou ve věku pěti dní. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Mládě lemura kata se svou matkou Ankou ve věku pěti dní. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

 

 

 

Pomoc zoologickým zahradám na Ukrajině

pátek, 04. března 2022 11:02

ZOO Praha

Zejména menší chovatelská zařízení na Ukrajině volají o pomoc. Ta k nim směřuje přes polskou Lodž a ukrajinský Lvov. Přispěje k ní i Zoo Praha spolu s dalšími českými a slovenskými zoologickými zahradami, a to krmivy a materiálem zakoupeným ze speciálního podúčtu sbírky „Pomáháme jim přežít".


„Sbírku na pomoc ukrajinským zoo jsme začátkem týdne zřizovali s tím, že její čas teprve přijde. A ten již nastává, i když samozřejmě stále je důležitější obrana Ukrajiny a pomoc uprchlíkům," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Jsem rád, že tuto sbírku přijalo za svou dalších třináct českých a slovenských zoo i česko-slovenská UCSZOO. Navíc na ni po pěti tisících librách zasílají své příspěvky Durrell Wildlife Conservation Trust a Royal Zoological Society of Scotland."


Zoo Praha by velice ocenila, kdyby česká veřejnost na podúčet dále přispívala a šířila informaci o něm.


Platební údaje:
Číslo účtu: 43-6804660247/0100
Variabilní symbol: 2022
Zpráva pro příjemce: Ukrajina

 

Vizuál sbírky na pomoc ukrajinským zoo využívají i jiné české a slovenské zoologické zahrady. Zdroj Zoo Praha

Vizuál sbírky na pomoc ukrajinským zoo využívají i jiné české a slovenské zoologické zahrady. Zdroj Zoo Praha

 

QR kód usnadňuje platbu na podúčet sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“. Veškeré prostředky, které se na podúčtu podaří shromáždit, jsou určeny na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám. Zdroj Zoo Praha

QR kód usnadňuje platbu na podúčet sbírkového konta „Pomáháme jim přežít". Veškeré prostředky, které se na podúčtu podaří shromáždit, jsou určeny na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám. Zdroj Zoo Praha

 

 

 

Podpůrné stanovisko UCSZOO ukrajinským zoologickým zahradám

čtvrtek, 03. března 2022 07:38

UCSZOO

Dne 1.3.2022

Unie českých a slovenských zoologických zahrad je společnost zoologických zahrad s licencí Ministerstva životního prostředí ČR a SR. Podle informací, které se k nám průběžně dostávají ukrajinské zoo, zejména Kyjev, Charkov a Nikolajev, se kterými jsme nejvíc v kontaktu, zvládají statečně a s plným nasazením vojenský stav na Ukrajině. UCSZOO podporuje ukrajinské zoo, jejich zaměstnance, zvířata v jejich péči a společnost, které slouží. V této chvíli nás ukrajinské zoo nepožádali o přímou pomoc, ale to se může změnit. UCSZOO je připravená poskytnout, případně koordinovat pomoc ukrajinským zahradám a jejich zaměstnancům, pokud o to požádají. V této chvíli je prostřednictvím Zoo Praha zřízen sbírkový účet č.  43-6804660247/0100, VS 2022, zpráva pro příjemce „Ukrajina” (Údaje pro platby ze zahraničí jsou v tabulce níže), na který UCSZOO doporučuje směřovat veškeré finanční prostředky pro pomoc válkou zasažených zoologických zahrad.

Stanovisko UCSZOO vychází z podstaty, že zoologické zahrady a akvária jako odborné instituce spolupracují při záchraně biodiverzity a ohrožených druhů zvířat. Tato spolupráce je mezinárodní a nezávisí na politických postojích. Jsme názoru, že je důležité upozornit na to, že ukrajinští kolegové nemohou tuto svoji úlohu plnit ve válečném stavu, a proto je UCSZOO připravená v budoucnu podpořit svoje kolegy na Ukrajině všemi možnými způsoby.

 

Mgr. Erich Kočner, prezident a Rada UCSZOO

 

 

Account number/Číslo účtu:

43-6804660247

Bank code/Kód banky:

0100

IBAN No.:

CZ2401000000436804660247

SWIFT/BIC:

KOMBCZPPXXX

Account name/Název účtu:

ZOOLOGICKÁ ZAHRADA – POMÁHÁME JIM PŘEŽÍT

Bank name/Název banky:

Komerční banka a.s.

Bank address/Adresa banky:

Na Příkopě 33 č.p. 969, Praha 1, 114 07

Beneficiary name/Název příjemce:

Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Beneficiary address/Adresa příjemce:

U Trojského zámku 120/3, Praha 7, 171 00

Variable symbol/Variabilní symbol:

2022

Remittance information/Zpráva pro příjemce:

Ukrajina/Ukraine

 

V Zoo Praha jsou kapsy plné klokanů

úterý, 22. února 2022 13:10

ZOO Praha

 

Klokani rudokrcí, obrovští i rudí - mláďata všech těchto druhů mohou nyní návštěvníci pozorovat v pražské zoo. Některá teprve vykukují z vaku, jiná jej již opouštějí.


„U klokaních mláďat vlastně nikdy nevíme, kdy se narodila. Novorozené klokáně je velmi malé, zcela holé, slepé a nemá zadní končetiny. Po porodu ho čeká dlouhá cesta do matčiny kapsy, kde se přisaje ke struku a pak už jen pije a roste. Vystrkovat hlavu začíná až po několika měsících," přibližuje cestu na svět klokaních mláďat kurátor savců Pavel Brandl.


Nejnověji „vykouklým" přírůstkem se pyšní klokani rudokrcí v průchozí expozici Darwinova kráteru - mládě zde vystrčilo hlavu z vaku teprve před deseti dny. Výběh s tímto druhem sdílejí také klokani obrovští. Jejich „vánoční" mládě vykouklo z kapsy den po loňském Štědrém dnu. Přestože stále pije mateřské mléko, ochutnává i pevnou stravu - lístky bambusu, trávu a seno. Další mládě téhož druhu má zatím ve vaku zdejší mladá samička, která se však sama stále vrací pít do kapsy své matky, kde již roste její mladší sourozenec.


„Protože každý potomek potřebuje v závislosti na stádiu vývoje odlišné složení mateřského mléka, dokáže klokaní samice v každém struku produkovat jeho jiný typ," vysvětluje chovatel expozičního celku Darwinův kráter David Vala.


Navzdory svému jménu jsou klokani obrovští jen druhým největším druhem vačnatce. Prvenství ve velikosti drží klokani rudí, v jejichž výběhu v horní části areálu jsou nyní k vidění celkem tři mláďata. Jedno už počátkem ledna vyskočilo z kapsy samice Mošátko a další dvě vykukují z vaků samic Miy a Karkulky. Jméno této klokaní samice je více než příhodné - má totiž nezvykle načervenalou srst, která je typická spíše pro samce tohoto druhu.


Pozadu v rozmnožování nezůstávají ani klokani Hagenovi, kteří žijí v chovatelském zázemí zoo. I zde se nacházejí dvě mláďata v kapsách dvou samic - první z vaku vystrčilo hlavu koncem ledna, druhé v první polovině prosince loňského roku. Starší mládě se již také často samostatně pohybuje po výběhu, kde však stále následuje svou matku.

Mláďata klokanů se nosí v kapse svých matek několik měsíců. Protože přesné datum jejich narození není možné určit, zaznamenává se první vykouknutí z vaku. Na snímku je mládě klokana obrovského. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Mláďata klokanů se nosí v kapse svých matek několik měsíců. Protože přesné datum jejich narození není možné určit, zaznamenává se první vykouknutí z vaku. Na snímku je mládě klokana obrovského. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Expozice klokanů v pražské zoo jsou nyní plné mláďat. Samici klokana rudého Karkulku poznají návštěvníci snadno podle cihlově zbarvené srsti. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Expozice klokanů v pražské zoo jsou nyní plné mláďat. Samici klokana rudého Karkulku poznají návštěvníci snadno podle cihlově zbarvené srsti. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Skupinka klokanů Hagenových se nyní s dvěma mláďaty rozrostla na osm členů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Skupinka klokanů Hagenových se nyní s dvěma mláďaty rozrostla na osm členů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Na plazy v Zoo Praha přišlo jaro

pátek, 11. února 2022 22:53

ZOO Praha

Ačkoli venkovní teploty se zatím stále pohybují v řádu několika stupňů nad nulou, chovatelé v pražské zoo již ukončují zimování obyvatel terárií postupným rozsvěcením a oteplováním expozic. Zdejší plazi se probouzí ze zimního klidu a jaro v jejich podání se nese především v podobě barevných námluv.


„Období zimního odpočinku patří do životního rytmu plazů mírného a subtropického pásu. Zvyšuje jejich vitalitu a často je i podmínkou zdárného rozmnožování. U plazů z různých zeměpisných šířek se délka klidového období liší, většinou ladíme plazy do klidu v průběhu podzimu a zimování ukončujeme právě začátkem února," vysvětluje kurátor plazů Petr Velenský.


Některé plazy zimují chovatelé přímo v jejich vnitřních expozicích, kdy jim postupným tlumením světel a vypnutím všech tepelných zdrojů navozují zimní klid, který umocňují ochlazením prostor pomocí vzduchu vháněného zvenčí, případně i klimatizací nastavenou na 15 °C. Takto zimují například pouštní plazi v Pavilonu šelem a plazů nebo zmije a užovky v sekci českých hadů v Teráriu.


Středomořské hady a další plazy, kterým nelze zajistit odpovídající podmínky přímo v expozicích, umísťují chovatelé do vinotéky. Ta zajistí jak správnou teplotu, tak i odpovídající vlhkost.


„Zimování je pro plazy vždy riskantním životním obdobím, nalézt správný poměr teploty, vlhkosti a ventilace není jednoduché. Ve vinotéce se to v posledních letech daří výborně, vždyť víno je také živý organismus a dobrá vinotéka musí udržet správné mikroklima," přibližuje nastolení zimovacích podmínek Velenský.


Posledním způsobem je zimování v připravených zimovištích venkovních expozic. Takto přirozeně přečkávají zimní období plazi na stezce Zakázance. Na jejich aktivitu si tedy budou muset návštěvníci ještě několik týdnů počkat.


Ve vnitřních expozicích nyní chovatelé opětovným rozsvícením světel a zapnutím tepelných zdrojů postupně uměle prodlužují délku dne. To vede k probouzení zvířat ze zimního klidového stádia.


„Jakmile se plazi zahřejí na provozní teplotu, vypukne frenetická aktivita - nejprve sháňka po potravě, poté dvoření a páření. Samci pouštních ještěrů se často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí během námluv celou paletu imponujícího chování. Ve snaze upoutat samičku všemožně poskakují, pokyvují předkem těla a stáčí ocásek," zve na neobvyklou podívanou kurátor Velenský.


U mnoha plazích samců doprovází namlouvání právě zintenzivnění barev, případně přímo přebarvení, které je nyní možné pozorovat u pouštních ještěrů v Pavilonu šelem a plazů. Příkladem je trnorep mezopotámský, kterému přes hřbet vystupuje červená čabraka, nebo samec agamy stepní zbarvený do kombinace bílé, modré a fialové. V expozici českých hadů v Teráriu předvádí výraznou sezónní barvoměnu i samec zmije obecné, který se páří okamžitě po skončení zimování.

Okamžitě po zimování se páří například zmije v sekci českých hadů v Teráriu, které se nachází v Rezervaci Bororo v dolní části areálu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Okamžitě po zimování se páří například zmije v sekci českých hadů v Teráriu, které se nachází v Rezervaci Bororo v dolní části areálu. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Denní plazy aktivizuje právě světlo, zvířata navíc citlivě reagují na změny délky dne, jak jim je nyní nastolují jejich chovatelé. Na snímku je vybarvený samec trnorepa mezopotámského. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Denní plazy aktivizuje právě světlo, zvířata navíc citlivě reagují na změny délky dne, jak jim je nyní nastolují jejich chovatelé. Na snímku je vybarvený samec trnorepa mezopotámského. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Během námluv se samci pouštních ještěrů často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí celou paletu imponujícího chování. Na fotografii je samec agamy stepní. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Během námluv se samci pouštních ještěrů často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí celou paletu imponujícího chování. Na fotografii je samec agamy stepní. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Mládě guerézy pláštíkové je samička

pátek, 04. února 2022 00:50

ZOO Praha

Stále ještě bílé mládě guerézy pláštíkové mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy. Třítýdenní přírůstek se již aktivně zajímá o své okolí a chovatelé tak měli možnost identifikovat jeho pohlaví.


„U tohoto druhu je pohlaví poměrně snadno rozeznatelné pouhým okem. Museli jsme však počkat na příležitost, protože mládě se v prvních dnech pevně drželo matky. Teprve když si je vzala do náruče jeho starší sestra Magali a začala ho drbat na břiše, které otočila směrem k chovatelce, poznali jsme, že se jedná o samičku," vysvětluje kurátor primátů Jan Mengr.


Pražská skupina gueréz pláštíkových nyní čítá pět členů. Kromě samice Lucie a nového přírůstku v ní žijí i starší sourozenci mláděte - téměř tříletá samička Magali a dva samečci, dvouletý Koulička a téměř dvouletý Kito. Nejlépe mohou návštěvníci guerézy pozorovat kolem desáté hodiny dopoledne a druhé hodiny odpoledne, kdy dostávají potravu v podobě nejrůznější zeleniny, okusu větví a sušenek pro listožravce.


„Mládě pije především mateřské mléko, ale pomalu také ochutnává pevnou stravu. Často si přitahuje ruku své matky Lucie a olizuje zeleninu či listy, které v ní drží. Aktivně se také zajímá o své okolí a občas se již pouští své matky, které se však pořád drží na dosah. Stále častěji si jej také půjčuje jeho sestra Magali, která o něj ráda pečuje," přibližuje první týdny mláděte chovatelka gueréz Lucie Holatová.


Již brzy by se mládě mělo začít zbarvovat do šeda, nyní jej však návštěvníci ještě stále snadno rozpoznají podle růžového obličeje a bílé srsti. Černobílé zbarvení, které je charakteristické pro dospělé jedince, získá mládě ve třech měsících věku, v jednom roce by pak již mělo mít plně vyvinutý plášť delších chlupů na plecích a hřbetě.

Mládě stále častěji zkoumá okolí – včetně srsti své matky. Dle slov chovatelů jí často leze na hlavu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě stále častěji zkoumá okolí - včetně srsti své matky. Dle slov chovatelů jí často leze na hlavu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Třítýdenní samička je již dvanáctým mládětem zkušené devatenáctileté samice Lucie. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Třítýdenní samička je již dvanáctým mládětem zkušené devatenáctileté samice Lucie. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Anahita, sup se silným příběhem, dorazil z Bejrútu do Zoo Praha

pondělí, 31. ledna 2022 11:25

ZOO Praha

Sup mrchožravý pojmenovaný podle perské bohyně Anahita se stal symbolem tragédie i naděje. Když se po opuštění hnízda v bulharských Rodopech vydal na cestu do Afriky, v Libanonu byl postřelen. Díky úsilí místních ochránců přírody se jej však podařilo zachránit a nový domov našel v Zoo Praha, kde by se měl časem zapojit do Evropského chovného programu (EEP).


Sup mrchožravý patří k ohroženým druhům a v Bulharsku hnízdí méně než tři desítky párů. Anahita se jednomu z nich vylíhnul na jaře 2020 a pracovníci bulharského BirdLife ho před opuštěním hnízda označili satelitním vysílačem. Do Afriky se rozletěl 10. září 2020. Již po šesti dnech se však zastavil a data satelitního vysílače ukazovala, že se mohl stát obětí lovce. To se vzápětí potvrdilo: Pracovníci Společnosti na ochranu přírody Libanonu (SPNL) v doprovodu příslušníků bezpečnostních složek ho nalezli ve vesnici asi 25 kilometrů jihovýchodně od Bejrútu. V těle měl minimálně 12 broků.


„Podle odhadu SPNL je v Libanonu každoročně zabito 2,6 milionu tažných ptáků," konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „To je neuvěřitelné číslo! Anahitu se naštěstí díky skvělé práci libanonských ochránců přírody podařilo zachránit. Vzhledem k následkům svých zranění se již nemůže vrátit do přírody, ale přesto v sobě jeho tragický příběh nese naději: jak věřím, jednou se zapojí do chovného programu a jeho potomci posílí volně žijící populaci supů mrchožravých."


Původní záměr přepravit Anahitu zpět do Bulharska se z veterinárních a administrativních důvodů nedařilo uskutečnit. Proto byla oslovena Zoo Praha, která se chovem a ochranou supů mrchožravých dlouhodobě zabývá. Sup mrchožravý Anahita sem po čtyřech měsících vyřizování potřebných dokumentů dorazil 22. ledna 2022.


„Nyní stráví měsíc v karanténě, kde již prochází vyšetřeními, která určí další postup při jeho léčbě," konstatuje kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Také brzo zjistíme, jakého je pohlaví." Zoo Praha je v současnosti nejvýznamnějším světovým chovatelem supů mrchožravých. Od roku 2002 vede Evropskou plemennou knihu a od roku 2012 Evropský chovný program (EEP), v rámci kterého se jí podařilo vrátit do přírody již devět supů. Koordinátor Antonín Vaidl je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde tito ptáci žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad, které přímo ohrožují na životě právě mrchožravce. Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo rovněž umisťováni trvale hendikepovaní supi a v zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.

Zatím není jasné, jakého je Anahita (na snímku v popředí) pohlaví. To bude zjištěno až v Praze. Foto SPNL

Zatím není jasné, jakého je Anahita (na snímku v popředí) pohlaví. To bude zjištěno až v Praze. Foto SPNL

Sup mrchožravý Anahita zatím není pohlavně dospělý, proto v jeho opeření ještě převažuje hnědá barva. Foto SPNL

Sup mrchožravý Anahita zatím není pohlavně dospělý, proto v jeho opeření ještě převažuje hnědá barva. Foto SPNL

 

Orla nahradí ohrožení luňáci a čápi

středa, 19. ledna 2022 11:43

ZOO Brno

Brněnská zoologická zahrada připravuje novinku v podobě prezentace ohrožených druhů migrujících ptáků. Orla bělohlavého tak v kruhové voliéře v dolní části areálu aktuálně nahradili kriticky ohrožení luňáci hnědí a během několika týdnů je v expozici doplní dva čápi černí.

 

lunaci1_foto-roman-koci_600jpg.jpg

Foto: Roman Kočí

 

„Naše zahrada začala s chovem orla bělohlavého v roce 2014 a podařilo se odchovat jedno mládě. U tohoto druhu je však problematická harmonizace chovného páru, umisťování mláďat a v neposlední řadě jejich silná teritorialita. Nebylo možné v jejich expozici chovat žádný doplňkový druh v chovné kondici. To vše byly důvody pro ukončení chovu a změnu celého konceptu, který umožní zaplnit voliéru atraktivními druhy zvířat a zároveň podpořit kampaně na ochranu migrujících druhů ptáků,“ řekl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

 

lunak_vypusteni1_foto-zoo-brno_600jpg.jpg


Pro posledního samce orla jsme našli umístění v Zoo Liberec, na konci roku 2021 dorazili z Francie dva samci a dvě samice luňáka hnědého a v nejbližších týdnech dorazí do Brna pár čápů černých. „Luňák hnědý sice také hnízdí solitérně, ale na rozdíl od orla jsou páry vůči sobě mnohem tolerantnější. V České republice patří luňák ke kriticky ohroženým druhům a v průběhu jara i podzimu je možné pozorovat masivní migraci až stovek jedinců tohoto druhu mezi zimovištěm a hnízdištěm. Podobně jsou na tom i čápi černí. Bohužel obrovským problémem je jejich hromadný odstřel právě v období migrace,“ řekl Petr Suvorov, kurátor chovu ptáků Zoo Brno.


Celý koncept budou v přilehlé expozici reprezentovat také další dva druhy migrujících ptáků, a to morčáci bílí a poláci černohlaví. V obou případech se jedná o ohrožené druhy rybožravých potápivých kachen Dálného východu. „Zatímco areál morčáka bílého zasahuje i do Evropy a mezi zimovišti figuruje také Česká republika, polák černohlavý žije na Dálném východě pouze na malém území a zimuje v Číně stejně jako např. jeřáb mandžuský. Tento druh je kriticky ohrožen v celém areálu svého rozšíření a v rámci EAZA je na něj veden záchranný program,“ doplnil Suvorov.

 

lunaci5_foto-roman-koci_600jpg.jpg

Foto: Roman Kočí

 

Zoo Brno nabízí zimní zážitky – setkání s varanem komodským a kusu liščím

středa, 19. ledna 2022 11:36

ZOO Brno

Pokud se chcete blíže seznámit se zvířaty brněnské zoo a podílet se na speciální péči o ně, je pro vás ideální aktuální nabídka zimních zážitkových programů. V rámci nich se můžete setkat s varanem komodským nebo kusu liščím.

 

kusu_600jpg.jpg

 

Přibližně hodinový zážitek je vzhledem k respektu ke zvířatům i obecné bezpečnosti bezkontaktní. I tak si užijete blízkost těchto exotických druhů a přímo si vyzkoušíte práci chovatele. Po skončení programu můžete v zoo strávit zbytek dne individuální prohlídkou dalších částí areálu zoologické zahrady.


Varani komodští jsou největšími suchozemskými ještěry a právem jsou nazýváni komodští draci. Jedná se o silná a inteligentní zvířata, která si ráda hrají a prozkoumávají okolí. Proto je v lidské péči důležité, aby měli neustále nové podněty. Během tohoto zážitku pomůžete pracovníkovi zoo s tvořením enrichmentových (herních) prvků pro našeho samce varana komodského a s úpravou jeho expozice. Zážitek začíná vstupem do zázemí, přivoláním varana do manipulačního boxu a následuje vstup do jeho expozice a realizace naplánovaných prvků. Pokud chcete přinést varanovi dárek, přineste jakékoliv kuchyňské koření (skořice, bazalka, hřebíček, apod.)

 

varan_600jpg.jpg


„U těchto zážitkových programů se snažíme o spokojenost na obou stranách. Proto je děláme formou enrichmentu, který je atraktivní nejen pro návštěvníka, ale obohacuje i život daného zvířete v lidské péči. Plníme tak jedno z důležitých poslání zoologických zahrad,“ komentovala animátorka Zoo Brno Adéla Šindelářová.


Kusu liščí jsou australští vačnatci s noční aktivitou. Proto je po většinu dne nespatříte – den totiž tráví spánkem ve své budce. Budí se jen výjimečně, zejména během krmení. V tuto dobu se nejen krmí a uklízí expozice, ale chovatel se věnuje i kondičnímu tréninku kusu. Kondiční trénink slouží výhradně k obohacení života kusu a je využito pouze pozitivního posilování. Kusu se netrénují za účelem pobavení návštěvníků, ale kvůli jejich mentální i fyzické kondici. Během tohoto zážitku budete mít jedinečnou možnost vstoupit do expozice kusu liščích v doprovodu zaměstnance zoo a přímo se účastnit targetového tréninku kusu.


Zážitky je možné objednat zde: https://www.zoobrno.cz/pro-navstevniky/zazitkove-programy/zimni-zazitky-se-zviraty.

 

 

Zvířata v Zoo Praha ochutnala vánoční strom ze Staroměstského náměstí

středa, 12. ledna 2022 09:37

ZOO Praha

Bizoni, zubři, urzoni a sloni v pražské zoo zažili druhé Vánoce. Dostali totiž již tradičně větve z jednadvacet metrů vysokého smrku, který na Staroměstském náměstí dokresloval od začátku prosince vánoční atmosféru.


Kromě smrku ze Staroměstského náměstí jsou pro zvířata zpestřením i neprodané vánoční stromky, které obchodníkům zůstaly ve skladech. Zoo Praha jich letos obdržela přes 350 kusů. Větve z vánočního smrku a stromečky budou tak zkrmovány ještě v následujících dnech nebo poslouží ve voliérách a výbězích jako úkryty pro zvířata.

Pro slony jsou větve spíše zpestřením než krmivem. Největší radost z větví měla sloní samička Lakuna. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Pro slony jsou větve spíše zpestřením než krmivem. Největší radost z větví měla sloní samička Lakuna. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Na větvích si pochutnali například zubři. Na snímku je mladá samice Praia, která se narodila v Zoo Praha loni v červnu. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Na větvích si pochutnali například zubři. Na snímku je mladá samice Praia, která se narodila v Zoo Praha loni v červnu. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

 

 

V Zoo Praha se narodila gueréza pláštíková

pondělí, 10. ledna 2022 23:56

ZOO Praha

Bílé mládě guerézy pláštíkové mohou návštěvníci obdivovat v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy. Nový přírůstek skupiny se zde narodil v sobotu dopoledne a podle chovatelů se mu zatím daří dobře.


Jedná se o již dvanácté mládě zkušené devatenáctileté samice Lucie, která se o svého potomka vzorně stará. Pražská skupina gueréz pláštíkových se tak nyní rozrostla na pět členů. Dle dosavadního pozorování chovatelů má mládě dobrý sací i úchopový reflex a pravidelně pije mateřské mléko.


Třídenní přírůstek návštěvníci velmi snadno rozpoznají podle růžového obličeje a bílé srsti, která by se mu po měsíci již měla začít zbarvovat do šeda. Černobílé zbarvení, které je charakteristické pro dospělé jedince, získá mládě ve třech měsících věku, v jednom roce by pak již mělo mít plně vyvinutý plášť delších chlupů na plecích a hřbetě.


Zoo Praha chová guerézy pláštíkové od roku 1969, jejich první úspěšný odchov se zde podařil o čtyři roky později. Samici Lucii s mládětem mohou návštěvníci pozorovat v dolní části areálu v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy, kde se zatím guerézy, vzhledem k nízkým teplotám, zdržují ve vnitřní části své expozice.

Sněhobílé mládě guerézy pláštíkové je již 43. narozeným jedincem tohoto druhu v Zoo Praha. Foto Monika Dolejšová, Zoo Praha

Sněhobílé mládě guerézy pláštíkové je již 43. narozeným jedincem tohoto druhu v Zoo Praha. Foto Monika Dolejšová, Zoo Praha

 

 

 

BOHATÝ ROK 2021 V ZOO PRAHA

pondělí, 03. ledna 2022 08:16

ZOO Praha

Pandemie covidu-19 také v roce 2021 nepříznivě poznamenala chod Zoo Praha. Po prvních 101 dnů roku byla zcela uzavřená, v dalších týdnech a měsících se musela vypořádávat s různými omezeními a dlouhodobě jí chyběli zahraniční turisté. Díky velkému zájmu českých návštěvníků během léta se však podařilo přiblížit hranici milionu návštěvníků - přišlo jich 962 987. Přesto všechno byl rok 2021 v Zoo Praha mimořádně bohatý.

Děkujeme všem, kdo Zoo Praha pomáhají, i těm, kdo ji prostě mají rádi!

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

 

 

#1 Ztichlá zoo

Uzavření Zoo Praha až do 15. dubna a následná opatření snižující návštěvnost vedly k mimořádnému propadu příjmů. Velké pomoci se však zoo dočkala jak od svého zřizovatele, tak od svých příznivců. Například jenom nákupy Stravenek pro zvířata ji během roku podpořilo 27 336 lidí, mnozí je přitom nakupovali pravidelně či opakovaně. Další adoptovali či sponzorovali zvířata a pořizovali si merchandising Zoo Praha. Symbolickým spojením mezi uzavřenou zoo a jejími fanoušky se stala obrazová publikace Ztichlá zoo, která rekapituluje období od začátku března 2020 do konce února. O tuto publikaci byl mimořádný zájem - mimo jiné i proto, že se zájemcům prodávala s podpisy chovatelů Zoo Praha.

Chovatelé se zapojili i do propagace knihy Ztichlá zoo. Na snímku Lucie Holatová. Foto Oliver Le Que

Chovatelé se zapojili i do propagace knihy Ztichlá zoo. Na snímku Lucie Holatová. Foto Oliver Le Que

 

#2 Výstavba v zoo, covidu navzdory

Navzdory covidu pokračovaly v Zoo Praha všechny významné investiční akce, především výstavba nového pavilonu goril. Ten je ke konci roku 2021 již stavebně téměř dokončen a po otevření 28. září 2022 provede návštěvníky na ploše 7 700 m2 (z toho 1 700 vnitřní m2 a 6 000 m2 venkovní prostory) po pomyslné cestě Kamerunem, počínaje tamním venkovem přes sekundární a primární deštný les až po pralesní mýtiny s gorilami. Znalec zoologických zahrad Anthony Sheridan, který měl možnost stavbu pavilonu navštívit, prohlásil, že půjde o nový etalon kvality v prezentaci goril. Vedle mnoha drobnějších akcí začala rovněž přestavba tzv. Plání a pokračovaly přípravy projektu Arktidy.

Rozestavěný pavilon goril na snímku z února 2021. Foto Miroslav Bobek

Rozestavěný pavilon goril na snímku z února 2021. Foto Miroslav Bobek

 

#3 Skvělá mláďata

Za rok 2021 se v Zoo Praha vylíhlo či narodilo 1037 mláďat 200 druhů plazů, ptáků a savců, z nichž řada je z různých důvodů významná. Například mládě trichy orlího, které se vylíhlo začátkem října, je prvním přirozeně odchovávaným mládětem tohoto papouška v evropských zoologických zahradách. Poprvé po dvaceti letech se v rámci Evropy také podařilo rozmnožit kachnu pižmovku konžskou. Z mláďat savců je velmi cenný odchov samičky tapíra jihoamerického, která je prvním potomkem samice Taluen dovezené z Francouzské Guyany, a překvapivou výjimkou jsou čtyřčata kunovité šelmy tayry. Patrně největší pozornost veřejnosti pak vzbudilo narození v pořadí třetího mláděte gibona stříbrného v Zoo Praha.

Mládě gibona stříbrného den po narození. Foto Miroslav Bobek

Mládě gibona stříbrného den po narození. Foto Miroslav Bobek

 

#4 „Převaláci" na Dívčích hradech

V pondělí 19. dubna 2021 vyběhly do téměř dvacetihektarové ohrady na pražských Dívčích hradech první čtyři klisny koně Převalského. Projekt realizovaný Zoo Praha, který vzbudil mimořádný zájem a veskrze příznivou odezvu veřejnosti, má několik cílů. Prvním z nich je přispět za pomoci spásání travního porostu k obnovení původních rostlinných a živočišných společenstev. Druhým oživit lokalitu nad mimořádně cenným Prokopským údolím. Třetím postupně vytvořit další chovný prostor pro koně Převalského. A čtvrtým zachovat možnost prohlédnout si tohoto posledního divokého koně v Praze i v době, kdy bude probíhat přestavba stájí a výběhů v zoo.

Vypouštění jedné z klisen do ohrady na Dívčích hradech. Foto Miroslav Bobek

Vypouštění jedné z klisen do ohrady na Dívčích hradech. Foto Miroslav Bobek

 

#5 Úžasná Bojana

V úterý 4. května 2021 se do bulharských Rodop vrátila z Afriky samice supa mrchožravého pojmenovaná Bojana. Odchována byla v roce 2017 v Zoo Praha a odtud odešla na delayed release do Bulharska. Při použití této metody jsou odchovaní ptáci drženi ve voliéře až do následujícího jara a teprve potom vypuštěni do volnosti. Bojana byla jedním z prvních čtyř „mrchožroutů", kteří se takto vrátili do přírody. V září 2018 se vydala do Afriky, kde postupně navštívila více než dvě desítky zemí. Svým návratem do Rodop si pak připsala významné prvenství - až po ní následovali další ptáci vypuštění metodou delayed release. Jde o velký úspěch aktivit Zoo Praha na poli ochrany biodiverzity, které na pěti kontinentech pokračovaly i navzdory covidu.

Samička supa mrchožravého Bojana označená satelitním vysílačem v Rodopech na začátku září 2021. Foto Miroslav Bobek

Samička supa mrchožravého Bojana označená satelitním vysílačem v Rodopech na začátku září 2021. Foto Miroslav Bobek

 

#6 Želva s hollywoodským příběhem

V srpnu 2021 se Zoo Praha stala jediným pro veřejnost běžně přístupným zařízením mimo Asii, kde je možné spatřit vodní želvy batagury bengálské. Nejenže jde o jeden z nejvzácnějších i nejkrásnějších druhů želv světa. Navíc je to želva s příběhem, který v sobě nese prvky hollywoodského blockbusteru: složité pátrání, „špiónku" zastírající svou skutečnou identitu, složitá jednání s pověrčivými venkovany, prohry i náznak happy endu. V tomto příběhu přitom velmi významnou roli sehrál rakouský herpetolog Peter Praschag, který začal pracovat pro Zoo Praha a do pavilonu Čambal poskytl devět mladých jedinců batagura bengálského.

Mladý batagur bengálský v Zoo Praha. Dospělí samci jsou zbarveni neskonale atraktivněji. Foto Miroslav Bobek

Mladý batagur bengálský v Zoo Praha. Dospělí samci jsou zbarveni neskonale atraktivněji. Foto Miroslav Bobek

 

#7 Devadesát let Zoo Praha

V úterý 28. září 2021 uplynulo devadesát let od otevření „staveniště" Zoo Praha prvním návštěvníkům. Již dříve se v souvislosti s tímto výročím uskutečnila „v Praze" - kvůli covidu bohužel pouze virtuálně - konference Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Během samotných oslav, které se nesly v duchu 30. let, byla pokřtěna obsáhlá kniha Hany Heráňové Zoo pro hlavní město mapující desítky let příprav na vybudování pražské zoologické zahrady a první léta její existence. Jde o první systematicky zpracovanou knižní publikaci, jež je věnována historii Zoo Praha. Dále byly představeny pamětní Trojské tolary, které vytiskla Státní tiskárna cenin, a komplexní desková hra Po stopách v Zoo Praha.

Křest knihy Zoo pro hlavní město. Zleva náměstek primátora Petr Hlubuček, autorka Hana Heráňová, a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto Khalil Baalbaki

Křest knihy Zoo pro hlavní město. Zleva náměstek primátora Petr Hlubuček, autorka Hana Heráňová, a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto Khalil Baalbaki

 

#8 Noční prohlídky s termovizí

V roce 2021 se nabídka Zoo Praha rozrostla o mnoho nových vzdělávacích, návštěvnických, marketingových a fundraisingových projektů. Namátkou lze uvést online programy pro školy nebo aktivity spojené s ďábly medvědovitými, které zahrnují zážitkové programy i širokou nabídku merchandisingu včetně speciálně vařených Ďábelských piv. Velký zájem veřejnosti i médií však vzbudily od září zavedené noční prohlídky. Ty vedle komerčních infrakamer a dalších technologií využívají speciální vojenské zařízení, které je mimořádně citlivé a jinde v civilním sektoru není k dispozici.

Za použití technologií je během nočních prohlídek možné demonstrovat třeba i to, proč plameňáci stávají na jedné noze. Foto Petr Hamerník

Za použití technologií je během nočních prohlídek možné demonstrovat třeba i to, proč plameňáci stávají na jedné noze. Foto Petr Hamerník

 

#9 Nejvyšší ocenění pro Zoo Praha

V úterý 12. října 2021 obdržela Zoo Praha během Výroční konference Světové asociace zoologických zahrad a akvárií ocenění WAZA Conservation Award. Šlo teprve o šesté toto vyznamenání, které bylo doposud uděleno. Zoo Praha je získala za Návrat divokých koní. Pod tímto označením však nelze vnímat „jen" aktivity poslední dekády, mj. tedy přepravu koní Převalského do Mongolska, ale veškeré zásluhy Zoo Praha a jejích pracovníků na záchraně koně Převalského a jeho návratu do přírody v průběhu téměř celé její historie.

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s WAZA Conservation Award v Dolním Dobřejově. Foto Monika Dolejšová

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s WAZA Conservation Award v Dolním Dobřejově. Foto Monika Dolejšová

 

#10 První vombat

Vombat - jeden ze symbolů Austrálie - je zvláštní a současně pro veřejnost velmi přitažlivé zvíře. Ve středu 8. prosince 2021 byl do Zoo Praha přivezen samec vombata obecného a umístěn do Darwinova kráteru, jehož část byla vybudována právě pro vombaty. Návštěvníci ho ovšem uvidí až po uplynutí karantény na začátku ledna 2022. Samec pojmenovaný Cooper patří k tasmánskému poddruhu a narodil se v Erlebnis-Zoo Hannover. Z Tasmánie k němu má přicestovat ještě samice. Z dalších významných příchodů zvířat do Zoo Praha lze uvést například kakadu havraního nebo hoko červenolaločnatého.

Sameček vombata obecného Cooper v Erlebnis-Zoo Hannover v den svého odjezdu. Foto Miroslav Bobek

Sameček vombata obecného Cooper v Erlebnis-Zoo Hannover v den svého odjezdu. Foto Miroslav Bobek

 

Děkujeme všem, kdo Zoo Praha pomáhají, i těm, kdo ji prostě mají rádi!

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

 

 

 

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 2 z 74