Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
01.12. 2022 Nový domov pre supy bielohlavé
ZOO Košice Supy bielohlavé včera dostali v našej zoo nový domov. Expozícia pre veľké dravé vtáky je najväčšou investíciou svojho druhu za posledných ...
04.09. 2022 Zoo Brno má po 25 letech novou ředitelku
ZOO Brno Rada města Brna jmenovala na svém středečním (31. 8.) zasedání novou ředitelku Zoo Brno Radanu Dungelovou. Jmenování předcházelo standardní ...
25.08. 2022 Keď vám vletí do bytu netopier
ZOO Košice Čo robiť, keď vám do bytu vletí netopier? Aj na túto otázku dostali odpoveď účastníci Noci netopierov, ktorí sa rozhodli utorňajší večer ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     1  2  3  4
  5  6  7  8  91011
12131415161718
19202122232425
262728293031 
Novinky


Zvířata v Zoo Praha si pochutnají na vánočních stromcích

pondělí, 27. prosince 2021 09:59

ZOO Praha

Šedesát neprodaných vánočních stromků - přesně tolik jich dostala pražská zoologická zahrada během vánočních svátků. Od pondělí do středy tak proběhnou speciální komentovaná krmení a setkání se zvířaty, během kterých potěší nejen žirafy, ale také zubry, slony nebo gorily.


Darované jedle nyní chovatelé předají vybraným zvířatům. Pochutnají si na nich především kopytníci, pro další zvířata, jako jsou například papoušci nestoři kea nebo medojedi, budou vítaným enrichmentem. Zvířata navíc dostanou krmivo, které jim na Štědrý den přinesli návštěvníci. Mezi nejhojněji zastoupené dary patřila jablka, kterých se sešlo celkem 680 kilogramů. Druhým nejdarovanějším krmivem byla mrkev s 560 kilogramy a na třetím místě se umístilo 530 kilogramů suchého pečiva.

 

Nadílka u zvířat 27. - 29. prosince
- 10.00 Nestoři kea
- 10.30 Žirafy núbijské
- 11.00 Medojedi
- 12.00 Zubři
- 12.15 Bizoni
- 12.30 Losi evropští
- 13.00 Sloni indičtí
- 13.30 Levharti mandžuští (pouze 27. 12.)
- 13.30 Hyeny čabrakové (pouze 28. 12.)
- 13.30 Vlci euroasijští (pouze 29. 12.)
- 14.30 Paovce hřivnaté
- 15.00 Gorily nížinné

 

Od 27. do 29. prosince budou zvířata v Zoo Praha dostávat nevyužité vánoční stromky. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Od 27. do 29. prosince budou zvířata v Zoo Praha dostávat nevyužité vánoční stromky. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jehličnany chutnají i losům, jejich komentované krmení proběhne v 12.30. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jehličnany chutnají i losům, jejich komentované krmení proběhne v 12.30. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Alena Maděrová

 

 

 

 

Významné odchovy v Zoo Praha v roce 2021

úterý, 21. prosince 2021 01:24

ZOO Praha

Mláďata papouška trichy orlího, samička tapíra jihoamerického, historicky první čtyřčata tayry nebo kachňata pižmovky konžské - to jsou vybrané druhy, které z odborného hlediska reprezentují úspěšné odchovy uplynulého roku v Zoo Praha.


Od počátku roku do dnešního dne se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1 027 mláďat z celkem 199 různých živočišných druhů - savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb. Další k nim samozřejmě stále přibývají," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Některá z nich, jako například tapíří samička Jasmína nebo čtyřčata tayry, vzbudila zájem médií i veřejnosti, zatímco jiná zůstala trochu v pozadí. I mezi nimi jsou však významné odchovy, které bychom rádi blíže představili."


TRICHA ORLÍ
Psittrichas fulgidus

Již o druhé letošní mládě pečuje nyní pár papoušků trichů orlích v chovatelském zázemí pražské zoo. Trichové trpí úbytkem svého přirozeného prostředí v důsledku kácení deštných pralesů na Nové Guineji, kde jsou navíc pro své krásné dlouhé peří často loveni. Proto byl tento druh před čtyřmi lety zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN mezi zranitelné (vulnerable). Zoo Praha je jednou ze sedmi evropských a jedinou českou zoologickou zahradou, která tyto papoušky chová.

První letošní mládě trichy orlího se vylíhlo 28. ledna. Na snímku ve věku 48 dní. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

První letošní mládě trichy orlího se vylíhlo 28. ledna. Na snímku ve věku 48 dní. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


První letošní mládě trichy orlího se v pražské zoo vylíhlo koncem ledna, další pak počátkem října. Právě toto mládě je prvním přirozeně odchovávaným mládětem v evropské zoologické zahradě. Jeho odchov totiž probíhá pod rodiči v hnízdní budce, kterou by mělo opustit koncem roku. Jde zároveň již o třetí zdejší úspěšně odchované mládě tohoto druhu.


Chov trichy orlího v Zoo Praha se datuje od roku 2014, kdy přišla první samice, následovaná o dva roky později dvěma samci a další samičkou. Protože tržní cena tohoto papouška je poměrně vysoká, získala pražská zoo zmíněné jedince od soukromého chovatele výměnou za některé vlastní odchovy.


Tricha orlí je doma v deštných pralesích nižších poloh novoguinejských velehor. Právě tady jej domorodci loví pro jeho červené peří, kterým si zdobí čelenky. Podle průzkumu Wildlife Conservation Society je kvůli uspokojení tamní poptávky zabito každoročně 8 % z jeho celkové předpokládané populace.


Trichové nehnízdí v opuštěné dutině stromu jako většina ostatních papoušků. Pro stimulaci hnízdění si dutinu v tlejícím kmeni potřebují sami vyhloubit, k čemuž používají svůj nápadný hákovitý zobák. V Zoo Praha jim proto chovatelé připravili kmen s dutinou napěchovanou hoblinami, aby u nich evokovali právě tuto hnízdní adaptaci.


Zajímavostí je i pohlavní dvojtvárnost tohoto papouška, samec má oproti samici navíc červená pírka v oblasti příuší. Jedná se také o potravního specialistu. I přes velkou hmotnost - až jeden kilogram - se živí výhradně ovocem, nektarem a ovocnými šťávami.

 

 

TAPÍR JIHOAMERICKÝ
Tapirus terrestris
K nejatraktivnějším mláďatům uplynulé sezóny se zařadilo pruhované mládě tapíra jihoamerického. V roce 2002 byl tento lichokopytník z důvodu jeho lovu a ztráty přirozeného biotopu zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN mezi zranitelné (vulnerable). O to cennějším přírůstkem je tapíří samička, která se v Zoo Praha narodila letos v dubnu a je nositelkou jedinečných a v evropském chovu dosud nezastoupených genů.

Tapíří samička Jasmína se narodila 29. dubna. Na fotografii je jako dvoutýdenní mládě se svou matkou Taluen. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Tapíří samička Jasmína se narodila 29. dubna. Na fotografii je jako dvoutýdenní mládě se svou matkou Taluen. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha


Samička tapíra jihoamerického Jasmína je prvním potomkem samice Taluen, která do pražské zoo dorazila před dvěma lety z Francouzské Guyany. Díky tomu byl evropský chovný program (EEP) obohacen o zcela nové geny a Zoo Praha jako jedna z mála institucí získala doporučení k rozmnožování chovného páru. Otec mláděte, samec Tex, má také velmi zajímavý neevropský původ, před patnácti lety přijel z USA. Narozená samička je tak podle koordinátorky chovu prvním doporučeným mládětem, které se narodilo v programu po řadě let.


Nyní téměř sedmiměsíční samice již takřka ztratila své tečky a pruhy, které jsou charakteristické pro tapíří mláďata, a postupně se zbarvuje do tmavohnědé podoby dospělých. Zoo Praha chovala tapíry jihoamerické již v letech 1950-1957. Jejich chov byl obnoven v roce 2004 a první mládě, samec Heřmánek, se zde narodilo o dva roky později. Samička Jasmína je již čtvrtým zdejším přírůstkem tohoto druhu.


Tapír jihoamerický obývá amazonský prales východně od And v oblasti od Venezuely, Kolumbie a Guyany na severu, po Brazílii, Argentinu na jihu a Bolívii, Peru a Ekvádor na západě. Patří mezi lichokopytníky, i když má na zadních nohou čtyři a na předních tři prsty. Snad nejnápadnějším znakem tapíra je prodloužený horní pysk a nozdry, které dohromady tvoří jakýsi krátký chobot. Používá jej podobně jako slon - k trhání rostlinné potravy, jako orgán jemného čichu i k dýchání při pobytu v bažinách nebo vodě, na kterou je velmi úzce vázaný. Ochlazuje se v ní, živí se vodními rostlinami a při nebezpečí zde hledá úkryt. Dokáže dobře plavat, potápět se a dokonce i chodit po dně.


Aktivní je za soumraku a v noci. Den tráví ukryt v hustém lesním podrostu a navzdory své velikosti často uniká pozornosti. Žije většinou samotářsky a jen v době námluv se tapíři vzájemně vyhledávají pomocí pachových značek a nejrůznějších hlasových projevů.

 

 

TAYRA
Eira barbara
Eira, tayra, hyrare či kuna brazilská - to vše jsou názvy elegantní a štíhlé lasicovité šelmy ze Střední a Jižní Ameriky, jejíž historicky první čtyřčata v České republice se koncem léta narodila v Zoo Praha. Tuto půvabnou kunovitou šelmu v uplynulém roce rozmnožily pouze dvě evropské zoologické zahrady.

Samice tayry je pečlivá matka. Mláďata kojí až tři měsíce a poté je ještě nějakou dobu hlídá. Na snímku je jedna z odchovaných samic ve věku jedenácti týdnů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Samice tayry je pečlivá matka. Mláďata kojí až tři měsíce a poté je ještě nějakou dobu hlídá. Na snímku je jedna z odchovaných samic ve věku jedenácti týdnů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


Běžně se tayrám rodí jedno až dvě mláďata. Čtyřčata jsou u tohoto druhu velmi neobvyklá a v českém chovu se narodila vůbec poprvé. Tři samice a jeden samec přišli na svět poslední srpnový den. Jejich matkou je šestiletá samice, odchovaná v pražské zoo, a otcem jedenáctiletý samec, který přišel v roce 2011 ze švýcarské zoologické zahrady Papiliorama. Zoo Praha chová tayry od roku 2004 a první úspěšný odchov se zde podařil před deseti lety. Jednalo se o vůbec první odchované mládě tohoto druhu v České republice.
Tayra je nejblíže příbuzná kunám a grizonům. V přírodě obývá nejrůznější lesnaté a křovinaté oblasti od středního Mexika po severní Argentinu a Trinidad. Vzhledem k velkému areálu rozšíření vědci rozlišují kolem devíti poddruhů. Není vážněji ohrožená, její stavy však mají sestupnou tendenci.


Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalních puklinách. Za potravou se vydává převážně za soumraku. Velmi obratně šplhá po stromech, kde také často loví malé drápkaté opice, zatímco na zemi pátrá po hlodavcích či plazech, především leguánech. Jídelníček si doplňuje plody.


Pro vrásky na obličeji nazývají domorodci tayru „cabeza de viejo", tedy hlava starce. Díky světlé srsti na krku a hlavě, která v slunečních paprscích září, se někdy můžeme setkat i se jménem kuna sluneční. Toto jméno upozorňuje také na fakt, že tayra je jako jedna z mála kunovitých šelem aktivní i ve dne, což z ní pro návštěvníky pražské zoologické zahrady činí velice atraktivní druh.

 


PIŽMOVKA KONŽSKÁ
Pteronetta hartlaubii
Velký chovatelský úspěch představuje sedm mláďat pižmovky konžské, která se v Zoo Praha vylíhla letos v dubnu. Jde o první kachňata tohoto druhu v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Pražská zoologická zahrada patří k pouhým třem institucím v Evropě, které tyto vrubozobé ptáky chovají.

Pižmovka konžská je kaštanově hnědá kachna z afrických lesů. Prvních sedm mláďat tohoto druhu v České republice se v Zoo Praha vylíhlo v půlce srpna. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Pižmovka konžská je kaštanově hnědá kachna z afrických lesů. Prvních sedm mláďat tohoto druhu v České republice se v Zoo Praha vylíhlo v půlce srpna. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


Mláďata se pětiletému samci a dvouleté samici podařilo odchovat přirozeným způsobem. Pižmovky konžské běžně hnízdí v dutinách stromů, kachňata byla proto odchovávána v budce umístěné metr a půl nad zemí. Z této výšky pak musela hnědožlutá ochmýřená mláďata vyskákat, jak je pro ně obvyklé i ve volné přírodě.


Chov pižmovek konžských zahájila Zoo Praha v červnu loňského roku, kdy získala dva nepříbuzné páry ze specializovaného neveřejného chovného centra Pinola Conservancy ve státě Louisiana v USA. Zástupci tohoto druhu byli sice do Evropy přivezeni již dříve, jen zřídka se je však podařilo rozmnožit - naposledy se tak stalo před dvaceti lety. Tento vzácně chovaný monotypický zástupce svého rodu je v současné době doménou pouze českých zoologických zahrad a nelze jej spatřit v žádné jiné evropské zoo.


Pižmovka konžská žije nejčastěji v zalesněných mokřadech, na jezerech nebo řekách západní a střední Afriky. Potravu si tato plovavá kachna hledá převážně v noci, a to ve vodě, v bažinách i na souši. Žije velice skrytě. Často odpočívá na nízkých větvích, nocuje na stromech a do dnešních dnů nebylo v přírodě nalezeno její hnízdo.

 

 

 

 

V Zoo Praha je první vombat!

pátek, 10. prosince 2021 22:40

ZOO Praha

Do Zoo Praha přicestoval ve středu ze zoologické zahrady v Hannoveru samec vombata obecného jménem Cooper. V pražském Darwinově kráteru tak po skončení měsíční karantény návštěvníci uvidí prvního zástupce tohoto mimořádně atraktivního druhu vačnatce. Zoo Praha je prvním českým a osmým evropským zařízením, které ho chová.


„Vombat - jeden ze symbolů Austrálie - je opravdu zvláštní a současně přitažlivé zvíře. Jsme proto velmi rádi, že tohoto jedinečného vačnatce můžeme představit české veřejnosti," říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Samec Cooper patří k tasmánskému poddruhu vombata obecného a samice by za ním měla dorazit právě z Tasmánie."


Vombat je nejbližším příbuzným koaly, obývá Tasmánii a vlhčí oblasti Austrálie. Jako jediný z vačnatců zůstává aktivní i v chladnějších obdobích s padajícím sněhem. Za potravou, kterou tvoří převážně různé druhy trav a ostřic, se vydává ponejvíce v noci. Své teritorium si značí trusem, který má neobvyklý tvar krychle. Velkou část života tráví vombati hloubením podzemního systému nor a chodeb. Z tohoto důvodu mají samice vak obrácený otvorem dozadu, aby mládě nezasypávaly hlínou.

 

Samec Cooper je prvním a jediným vombatem na území České republiky. Do expozice Darwinova kráteru by se samec měl přestěhovat v lednu následujícího roku. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Samec Cooper se narodil loni v červenci v Erlebnis-Zoo Hannover a je prvním zde narozeným mládětem od roku 1993 a také prvním potomkem tamního chovného páru - tříleté samice Mayi a pětiletého samce Kellyho.

Samec Cooper se svou matkou samicí Mayou. Foto Erlebnis-Zoo Hannover

Samec Cooper se svou matkou samicí Mayou. Foto Erlebnis-Zoo Hannover

 

 

 

Dočkáme se v Praze mláďat lva indického?

neděle, 05. prosince 2021 01:49

ZOO Praha

Se záměrem, aby se stal otcem lvíčat, byl do Prahy zapůjčen z Budapešti téměř třináctiletý samec lva indického Basil. Basil je patrně již poslední nadějí pro lvici Ginni, která s „pražským" Jamvanem doposud nezabřezla, pouze po umělé inseminaci porodila mrtvé mládě. Druhá ze samic, jedenáctiletá Suchi, již potomstvo mít nemůže.

 

„Tři lvy indické jsme před šesti lety získali přímo z Gudžarátu a byli velkou naději pro evropský chov," říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Ten sice čítá přes 140 zvířat, všichni jsou však potomky pouhých dvanácti jedinců. Rozmnožení našich geneticky cenných lvů by proto bylo vysoce žádoucí, ovšem náš samec Jamvan se v tomto směru bohužel neosvědčil."

 

Basil se narodil v Helsinkách a v Budapešti, kde prožil většinu svého dosavadního života, se stal několikrát otcem mláďat od různých samic. Podle chovatelů je učenlivý a v chování ke lvicím působí dominantně. V letošním roce byl koodinátorkou Evropského chovného programu navržen jako samec vhodný pro připouštění se samicí Ginni z pražského chovu.

 

„Páření je možné až s nástupem říje samice, který očekáváme zhruba v polovině ledna následujícího roku. Nyní se samec se samicemi Ginni a Suchi setkává ve vnitřní expozici, kde na sebe vzájemně vidí a cítí svůj pach, a tak si na sebe postupně zvykají," říká kurátor savců Pavel Brandl.

 

Do budapešťské zoo by se měl Basil vrátit brzo po narození mláďat. Pražský samec Jamvan bude po dobu jeho přítomnosti umístěn v zázemí.

Samec lva indického Basil se narodil ve finské zoologické zahradě Korkeasaari a do pražské zoo dorazil ze svého posledního domova v maďarské Zoo Budapešť. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Samec lva indického Basil se narodil ve finské zoologické zahradě Korkeasaari a do pražské zoo dorazil ze svého posledního domova v maďarské Zoo Budapešť. Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

 

 

V Zoo Praha se narodilo mládě ohroženého gibona

neděle, 05. prosince 2021 01:45

ZOO Praha

Historicky čtvrté mládě gibona stříbrného v České republice se narodilo v Zoo Praha v noci na sobotu. Mládě přivedla na svět po sedmiměsíční březosti samice Alang Alang, která se o něj vzorně stará, přičemž na rodinu dohlíží samec Flip. Odhaduje se, že ve volné přírodě se vyskytuje necelých 2000 dospělých jedinců tohoto vzácného primáta.


„Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy, v přírodě se vyskytuje pouze na indonéském ostrově Jáva. V lidské péči je chován jenom nepočetně, v Evropě ho má pouze devět zoo chovaného v celkovém počtu přibližně 50 jedinců," vysvětluje význam mláděte ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

Pražská skupina gibonů stříbrných se tak nyní rozrostla na čtyři členy. Stejně jako jiné druhy gibonů žije i tento monogamním způsobem života. Tvoří malé rodinné skupiny, a proto s rodiči žije i starší sourozenec mláděte Abu-abu, který se narodil v roce 2018.

 

Šestnáctiletá samice Alang Alang a stejně starý samec Flip přišli do Zoo Praha v roce 2014. O rok později se jim narodilo vůbec první mládě gibona stříbrného v historii českých a slovenských zoologických zahrad. Nyní šestiletý samec Silver Arrow odešel letos do zoologické zahrady v německém Halle jako tamní budoucí chovný samec. V sobotu narozené mládě je již třetím společným potomkem pražského chovného páru.

 

„Mláděti se daří dobře, samice Alang Alang je již zkušená matka a vzorně o něj pečuje. Ihned po porodu jej očistila, chová jej u sebe na břiše a kojí ho. Vzhledem k tomu, že u tohoto druhu není výrazný pohlavní dimorfismus, budeme znát pohlaví až za několik let, poté co dospěje," říká vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.

 

Atraktivní stříbrné primáty mohou návštěvníci pražské zoo pozorovat na jednom z ostrovů v rámci expozičního celku Vodní svět a opičí ostrovy v dolní části areálu.

Dvoudenní mládě gibona stříbrného je jediným letošním přírůstkem tohoto druhu na území České republiky. Fotografie je z neděle, den po narození mláděte. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha Dvoudenní mládě gibona stříbrného je jediným letošním přírůstkem tohoto druhu na území České republiky. Fotografie je z neděle, den po narození mláděte. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Dvoudenní mládě gibona stříbrného je jediným letošním přírůstkem tohoto druhu na území České republiky. Fotografie je z neděle, den po narození mláděte. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha Dvoudenní mládě gibona stříbrného je jediným letošním přírůstkem tohoto druhu na území České republiky. Fotografie je z neděle, den po narození mláděte. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

 

 

 

V Zoo Praha se narodila historicky první čtyřčata vzácné tayry

středa, 17. listopadu 2021 01:35

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha mohou nově pozorovat čtyři malé přírůstky ve výběhu tayr. Tuto půvabnou kunovitou šelmu v uplynulém roce rozmnožily pouze dvě evropské zoologické zahrady.


„Běžně se samici rodí jedno až dvě mláďata, čtyřčata jsou proto u tohoto druhu velmi neobvyklá. Předpokladem úspěšného odchovu je oddělení samice před porodem od samce. Matce dopřáváme potřebný klid také postavením zástěny mezi expozicí tayr a návštěvnickým prostorem. Tu jsme nyní odstranili a návštěvníci tak mohou konečně pozorovat mláďata," vysvětluje kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl.


Tři samice a jeden samec se narodili 31. srpna šestileté samici a jedenáctiletému samci, který přišel do Zoo Praha v roce 2011 ze švýcarské zoologické zahrady Papiliorama. Pražská zoo chová tayry od roku 2004, první úspěšný odchov se zde podařil v roce 2011 a jednalo se o vůbec první odchované mládě tohoto druhu v České republice.


Většina kunovitých šelem vyvíjí aktivitu v noci. Tayra je aktivní i ve dne, což z ní pro návštěvníky pražské zoologické zahrady činí velice atraktivní druh. Dle chovatelů mohou nejlépe mláďata pozorovat po desáté hodině a kolem třetí odpoledne, kdy dostávají krmení. Stále ještě pijí mléko od své matky, ale již také ochutnávají různé druhy ovoce, potkany, kuřata či křepelky.

Zoo Praha chová tayry od roku 2004, první úspěšný odchov tohoto druhu se podařil v roce 2011 a jednalo se o první mláděte tayry odchované na území České republiky. Na snímku je jedna ze samic. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha chová tayry od roku 2004, první úspěšný odchov tohoto druhu se podařil v roce 2011 a jednalo se o první mláděte tayry odchované na území České republiky. Na snímku je jedna ze samic. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Eira, tayra, hyrare či kuna brazilská – to vše jsou názvy elegantní a štíhlé lasicovité šelmy ze Střední a Jižní Ameriky. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Eira, tayra, hyrare či kuna brazilská - to vše jsou názvy elegantní a štíhlé lasicovité šelmy ze Střední a Jižní Ameriky. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Velké oslavy u lidoopů v Zoo Praha. Slavil statný Richard i malý Kawi

pondělí, 15. listopadu 2021 09:16

ZOO Praha

 

Hned dvě zvířecí celebrity ze Zoo Praha dnes oslavily společně s návštěvníky své narozeniny. Gorilímu samci Richardovi je letos 30 let, to orangutan sumaterský Kawi slaví teprve svůj první rok života. Oba oslavenci dostali od chovatelů narozeninový enrichment.


„Oba patří mezi naše nejpopulárnější zvířecí osobnosti, a protože jsme chtěli vyjít vstříc jejich příznivcům, oslavy narozenin jsme připravili na jeden den," popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Třicátník Richard je skvělým vůdčím samcem pražské gorilí rodiny a několikanásobným otcem. Svého času se stal vítězem trochu jiné reality show Odhalení a pojmenovali jsme po něm i ceny, které Zoo Praha každoročně uděluje. A Kawi, roční orangutaní sameček, je zkrátka naše ‚sametové‘ mládě: narodil se loni 17. listopadu."


Narozeninové překvapení dostali od chovatelů jak orangutani sumaterští, tak skupina goril nížinných. Na návštěvníky čekala během celého dne také řada zajímavých informací o životě lidoopů v Zoo Praha i o gorilách v Africe a orangutanech na Sumatře. Mohli se blíže seznámit s ochranou goril nížinných v africkém Kamerunu a projektem Toulavý autobus, který Zoo Praha právě v domovině goril organizuje. Na závěr byli také vyhlášeni výherci výtvarné soutěže o nejlepší portréty obou oslavenců.

 

Samec gorily nížinné Richard se narodil 9. listopadu 1991 v německém Frankfurtu nad Mohanem. Do Prahy dorazil v listopadu 2003, aby se stal novým vůdčím samcem gorilí skupiny. Během třinácti let se tu stal otcem šesti potomků. Nejslavnějším z nich byla samička Moja, historicky první mládě gorily nížinné narozené v českých zoo, která přišla na svět v roce 2004 a nyní žije v přírodním parku Cabárceno ve Španělsku. V současnosti s Richardem v pražské gorilí skupině žijí tři jeho potomci - Kiburi (nar. 2010), Nuru (nar. 2012) a v roce 2016 narozený Ajabu. Kromě Richarda a jeho potomků tvoří skupinu ještě samice - Kamba, Kijivu a Shinda.

 

Mládě orangutana sumaterského Pustakawan, zkráceně Kawi, na státní svátek 17. listopadu oslaví své první narozeniny. Pro Mawar je Kawi již čtvrtým potomkem, pro Pagyho teprve prvním. Kawi je prvním vnoučetem slavného samce Kamy (1971-2013). Ten se také narodil v Praze, a to rodičům, kteří pocházeli ještě z volné přírody. Přestože byl Kama odchováván uměle - chovatelka paní Gottfriedová ho dokonce vozila v kočárku -, měl dva syny: Filipa, který žije v Bratislavě, a právě Pagyho. Kawi je tedy jediným pravnoučetem orangutanů, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry, a je proto geneticky mimořádně cenné. V Zoo Praha žije spolu se svou matkou, otcem a sestrou Diri.

 

Narozeninový enrichment dostala také celá skupina goril nížinných. Oslavenec Richard pro sebe získal nejvíce tubusů, které chovatelé naplnili bambusem, rozinkami a granulátem. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Narozeninový enrichment dostala také celá skupina goril nížinných. Oslavenec Richard pro sebe získal nejvíce tubusů, které chovatelé naplnili bambusem, rozinkami a granulátem. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Orangutani sumaterští dostali u příležitosti oslav prvních narozenin Kawiho hned několik enrichmentových prvků. Z důvodu uzavření pavilonu Indonéská džungle kvůli rekonstrukci bylo celé předání promítáno na obrazovku. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Orangutani sumaterští dostali u příležitosti oslav prvních narozenin Kawiho hned několik enrichmentových prvků. Z důvodu uzavření pavilonu Indonéská džungle kvůli rekonstrukci bylo celé předání promítáno na obrazovku. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Nové šelmy v ZOO

pondělí, 08. listopadu 2021 09:18

ZOO Košice

Pred pár dňami sme obohatili kolekciu šeliem. V návštevníckom okruhu Altaj pribudol druh, ktorý sme ešte nikdy nechovali. Líška korzak (Vulpes corsac) je nápadná najmä v zime hustou srsťou svetlej farby. Tak ako iné psovité šelmy, aj túto líšku je pomerne ľahké skrotiť. Kvôli prenasledovaniu človekom sa zaradila medzi zvieratá s prevažne nočnou aktivitou. V súčasnosti ochranári varujú pred klesajúcimi počtami líšky korzak. Pod jej smutný osud sa podpísala aj jej mimoriadne cenená kožušina. V porovnaní s našou líškou je táto menšia, vie šplhať a je  viac spoločenská. Vo voľnej prírode si tieto psovité šelmy hrabú nory vedľa seba a vytvárajú tak celé mestá. V krátkom čase plánuje zoo vytvoriť pár a pre samicu líšky korzak dnes hľadá vhodného partnera.

Takmer po tridsiatich rokoch sme sa vrátili k chovu mačkovitých šeliem z Južnej a Strednej Ameriky. Margaj (Leopardus wiedii yucatanicus) je druh ocelota. V niektorých častiach sveta mu hovoria ocelot stromový. Väčšinu času trávi v korunách stromov. Svoje teritórium si označuje močom alebo škrabancami na zemi a na konároch. Vďaka pružným zadným končatinám dokáže liezť po kmeňoch stromov dole hlavou. Tak ako prevažná väčšina mačiek, aj margaje žijú samotársky. Patria medzi ohrozené druhy. Príčinou ich úbytku je strata biotopu a lov. Partnerov vyhľadávajú len v čase rozmnožovania. Margaj dostane časom v Košiciach nové chovné zariadenie.

Varan obrovský (Varanus salvator) je ďalším druhom, ktorý budete môcť vidieť v košickej ZOO. Tento jašter pochádzajúci z juhovýchodnej Ázie dorastá až do dĺžky 2,5 metra a je tak po varanovi komodskom druhý najväčší. Je však zaznamenané overené meranie varana obrovského až 3,15 metra. Zaujímavosťou je, že pri love vo vode sa dokáže ponoriť až na 30 minút. Košická ZOO chová okrem tohto varana aj varana pestrého, ktorý pochádza z Austrálie a je jedným z najvzácnejších v európskych chovoch.

 

korzakjpg.jpg

 

margaj2jpg.jpg

 

Soutěž o největší dýni v Zoo Praha: vítěznou tykev rozšlapali sloni

čtvrtek, 04. listopadu 2021 09:24

ZOO Praha

Sloni indičtí, hroch obojživelný a novozélandští papoušci nestoři kea si v Zoo Praha pochutnali na soutěžních dýních. Ta výherní vážila 54 kilogramů a chovatelé ji do sloního výběhu museli přepravit traktorem. Návštěvníci se mohli soutěže o největší dýni zúčastnit do konce října.

 

„Dýně jsou pro slony vítaným zpestřením a spíše pochoutkou, nejsou totiž součástí jejich běžného jídelníčku. Ten se skládá především ze sena a okusu,“ vysvětluje vrchní chovatel slonů indických Martin Kristen.

 

Ve venkovním výběhu Údolí slonů se o více než padesátikilovou tykev postaraly jako první samice Tamara a Janita, během chvíle ji rozšláply. Slůňata Lakuna a Amalee kousky dýně ochutnávala a hrála si s nimi. Další dýni, která se umístila na druhém místě a vážila 51,7 kilogramu, připravili chovatelé samici hrocha obojživelného Marušce. Tu třetí, o deset kilogramů lehčí, si užila skupina papoušků nestorů kea, pro které byla dýně i zajímavým hlavolamem.

 

„Papoušky už velmi zajímala i příprava dýně a nakukovali do zázemí k chovatelům. Do tykve jsme vyvrtali otvory, do kterých jsme nastrkali dřevěné klacíky. Papoušci je z dýně vytahovali, šplhali po ní a postupně se proklovávali k její dužině,“ říká specialistka na pohodu zvířat a enrichment Markéta Lavická. „To hrošice Maruška se nejprve pustila do sena, na které je již zvyklá, a vydlabanou dýni si nechala úplně nakonec.“

 

Zbylé donesené dýně budou v následujících dnech předány i dalším zvířatům v Zoo Praha. Vítěz soutěže o největší dýni obdrží roční rodinnou vstupenku, dalších devět účastníků z první desítky získá hodnotné ceny.

Vítěznou dýni připravili chovatelé v Zoo Praha pro skupinu samic slonů indických. Slonice Tamara a Janita tykev zkušeně během krátké chvíle rozduply, společně se slůňaty si pak na dýni pochutnaly. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vítěznou dýni připravili chovatelé v Zoo Praha pro skupinu samic slonů indických. Slonice Tamara a Janita tykev zkušeně během krátké chvíle rozduply, společně se slůňaty si pak na dýni pochutnaly. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Papoušci nestoři kea si chvílemi z dýně udělali i malou prolézačku, trpělivě z otvorů dostávali klacíky a pomalu se proklovali k dužině. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Papoušci nestoři kea si chvílemi z dýně udělali i malou prolézačku, trpělivě z otvorů dostávali klacíky a pomalu se proklovali k dužině. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

 

 

Nejvyšší ocenění pro Zoo Praha. WAZA vyznamenala její dlouholetý přínos v záchraně koní Převalského

sobota, 16. října 2021 01:09

ZOO Praha

Zoo Praha je od dnešního dne držitelem nejvyššího ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA Conservation Award. Získala jej za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského. Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady.

 

„Udělení WAZA Conservation Award je událostí, která přesahuje prostředí zoologických zahrad a která nemá význam jenom pro Prahu. A nic mi neudělá větší radost, než když alespoň malým dílem přispěje k tomu, aby ochraně biodiverzity byla věnována větší pozornost," sděluje první dojmy z ocenění ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Seznam držitelů plakety WAZA Conservation Award se nově rozrostl o Zoo Praha a Návrat divokých koní. Pod tímto názvem sice obvykle vnímáme aktivity poslední dekády, zejména přepravu koní Převalského do Mongolska, ale nemůže být pochyby o tom, že nejvyšší ocenění je dnes v Praze s přihlédnutím k veškerým zásluhám naší zoo na záchraně koně Převalského, tedy za to, co prochází téměř celou její devadesátiletou historií."

 

Kůň Převalského je posledním přežívajícím divokým druhem koně. Zoo Praha chová koně Převalského od svých počátků a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. Ve spolupráci s Armádou ČR se Zoo Praha podařilo během devíti leteckých transportů přepravit do Mongolska třicet čtyři koní Převalského a přispět tak k ochraně druhu a obnově volně žijících populací přímo v místě původního výskytu. Současně Zoo Praha v poslední dekádě významně podporuje provoz a rozvoj Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, kam směřovala i většina jejích transportů a kde počet koní Převalského již překročil tři sta padesát.

 

„Své poděkování a vděk směřuji nejen k současným pracovníkům Zoo Praha, ale i k celým generacím jejich předchůdců. Stejně tak si poděkování zaslouží náš zřizovatel, hlavní město Praha, který pochopil, že snaha o ochranu biodiverzity je nejdůležitějším úkolem moderních zoologických zahrad. Zapomenout ovšem nemohu ani na mnoho našich partnerů a spolupracovníků u nás i ve světě. A v neposlední řadě je třeba poděkovat také všem návštěvníkům a příznivcům naší zoo," dodává ředitel Zoo Praha.

 

WAZA Conservation Award je oceněním pro členské organizace WAZA za mimořádný přínos v ochraně biodiverzity. Nominace má velmi přísná kritéria - instituce musí mít velmi kvalitní a komplexní ochranářské programy s jasně formulovanými cíli a zároveň vynikajícími výsledky. Musí dokonale naplňovat standardy WAZA a současně prokázat významnou aktivitu v oblasti ochrany in situ i ex situ a samozřejmě dbát na životní podmínky zvířat, jejich ochranu, udržitelnost životního prostředí či vzdělávání. Dosavadními držiteli WAZA Conservation Award jsou Georgia Aquarium v Atlantě (2020), Zoo Zürich (2019), Taronga Zoo (2018), Monterey Bay Aquarium (2017) a Durrell Wildlife Conservation Trust (2016).

 

Jak přispět
• Záchranné projekty Zoo Praha můžete podpořit zasláním libovolné částky na naše sbírkové konto Pomáháme jim přežít, číslo účtu 43 - 680 466 0247/0100.

• Podpořit ohrožené druhy můžete také nákupem vybraných suvenýrů a tiskovin v areálu Zoo Praha nebo na našem e-shopu.

• Pomáháte dokonce i prostou návštěvou zoo. Z každého vašeho vstupu totiž získáváme 5 Kč na naše sbírková konta, ze kterých financujeme projekty na ochranu ohrožených druhů.

• Další možností je zaslání dárcovské SMS - tzv. DMS - na číslo 87 777, a to buď jednorázově 30, 60 nebo 90 Kč (na projekt přispějete částkou 29, 59 nebo 89 Kč), nebo můžete využít variantu trvalého příkazu (každý měsíc se vámi zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Pro zrušení trvalého příkazu zašlete SMS ve tvaru STOP ZOO PRAHA nebo STOP OHROZENEDRUHY na číslo 87 777.

Zoo Praha získala nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award za svůj dlouholetý přínos v záchraně koně Převalského. Do Mongolska se již v rámci českých transportů podařilo přepravit třicet čtyři koní. Na fotografii s oceněním ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto: Monika Dolejšová, Zoo Praha

Zoo Praha získala nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award za svůj dlouholetý přínos v záchraně koně Převalského. Do Mongolska se již v rámci českých transportů podařilo přepravit třicet čtyři koní. Na fotografii s oceněním ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Foto: Monika Dolejšová, Zoo Praha

10-16-21-01-15-16-foto-3_d81_3073_dxojpg.jpg

Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady. WAZA Conservation Award získala Zoo Praha za svůj projekt Návrat divokých koní. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha již uskutečnila se spolupráci s Armádou ČR devět transportů koní Převalského do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B v Mongolsku. Počet jedinců tohoto posledního druhu divokého koně tak v místě přesáhl tři sta padesát. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zoo Praha již uskutečnila se spolupráci s Armádou ČR devět transportů koní Převalského do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B v Mongolsku. Počet jedinců tohoto posledního druhu divokého koně tak v místě přesáhl tři sta padesát. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

 

 

 

 

 

 

Dvojčata pandy červené v Zoo Praha už zkoumají svůj venkovní výběh

pátek, 08. října 2021 11:51

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.


„Mláďata prospívají velmi dobře, při pohybu ve větvích jsou ještě občas neohrabaná, ale den ode dne se jejich motorika zlepšuje. Samice Regica se o svá první mláďata vzorně stará, samec Pat se do výchovy nijak nezapojuje a spíše sleduje dění z koruny stromu, kde odpočívá," popisuje vrchní chovatelka Denisa Zběhlíková. „Mláďata už za sebou mají první veterinární prohlídku a známe dokonce i pohlaví, jedná se o samečka a samičku. Momentálně chodí ještě pít mléko své matky, ale už také ochutnávají bambus a granule pro listožravce."


Na seznamu IUCN jsou pandy červené vedené jako ohrožený druh a to především kvůli úbytku přirozeného prostředí, ale také pytláctví. Pandy červené jsou velmi choulostivé šelmy a jejich chov je náročný. První zvířata přišla do Zoo Praha už v roce 1955.

Historicky první dvojčata pandy červené v Zoo Praha jsou samec a samice. Ve venkovním výběhu je návštěvníci mohou vidět spolu s jejich matkou převážně v ranních hodinách a kolem poledne. Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

Historicky první dvojčata pandy červené v Zoo Praha jsou samec a samice. Ve venkovním výběhu je návštěvníci mohou vidět spolu s jejich matkou převážně v ranních hodinách a kolem poledne. Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

Mláďata samostatně prozkoumávají svůj venkovní výběh. Podle slov chovatelů zatím ještě úplně neovládají pohyb ve větvích, při chůzi jsou si ale stále jistější. Na fotografii je čtyřměsíční samec.  Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

Mláďata samostatně prozkoumávají svůj venkovní výběh. Podle slov chovatelů zatím ještě úplně neovládají pohyb ve větvích, při chůzi jsou si ale stále jistější. Na fotografii je čtyřměsíční samec. Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

 

 


 

Děčínská zoo rozmnožila vzácného jelínka z Filipín

úterý, 21. září 2021 13:16

ZOO Děčín

09-21-21-01-19-01-sambar1jpg.JPG

 

Je to samička! S touto potěšující zprávou přišli chovatelé z děčínské zoologické zahrady po kontrole mláděte vzácného jelena sambara skvrnitého, které zde přišlo na svět na konci léta. „Prvních pár dní po porodu necháváme matku s mládětem v naprostém klidu, aby se nenarušily mateřské vazby. Mohlo by se totiž stát, že se samice přestane o mládě starat. Kontrola pohlaví a čipování se proto provádí až ve věku několika týdnů," vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. Samička se má čile k světu a matka se o ni pečlivě stará. Sambaři své potomky velmi střeží a jak samec, tak samice neváhají v případě ohrožení napadnout případného nepřítele. Dokáží ho udeřit nejen kopyty, ale také kousnout.
Děčínské stádo čítá v současné době 5 kusů. Po většinu dne mohou návštěvníci spatřit celou skupinu ve venkovním výběhu, a to i přes to, že mají jeleni po celý den přístup do vnitřní stáje, aby se mohli, jakožto velmi plachá zvířata, ukrýt do klidu před návštěvnickým ruchem. „Naše zoo je velmi ceněným chovatelem tohoto jelínka z Filipín, zvířata se u nás pravidelně množí, a dokonce jsme se v roce 2004 zasloužili o první odchov tohoto druhu v České republice," uvedla mluvčí zoo Alena Houšková.
Sambar skvrnitý je velmi vzácný druh sudokopytníka z oblasti Filipín, kde je endemitem. Sambaři jsou zde silně ohroženi. Podle údajů Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) žije na ostrovech Panay a Negros méně než 2500 jedinců, trend je přitom stále klesající. Hlavním problémem je fragmentace populace, postupující expanze zemědělských ploch na úkor původních lesních oblastí a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou. Od roku 1990 jsou sambaři skvrnití součástí filipínského záchranného programu.

 

Nápadník zo Singapuru

pondělí, 20. září 2021 11:38

ZOO Košice

Koncom augusta sme z Jurong Bird Park v Singapure získali samca zobákorožca papuánskeho (Rhyticeros plicatus). Samica, ktorá k nám prišla v novembri 2017 od súkromného chovateľa z Českej republiky, sa tak dočkala partnera. Príprava celého transportu bola veľmi náročná a trvala 2 roky. Takýto čas si vyžiadalo príprava dokumentov a splnenie požiadaviek na dovoz vtákov z tretích krajín. V súčasnej dobe prebieha spájanie oboch jedincov.

Zobákorožec papuánsky je jedným z najväčších zobákorožcov sveta. Samec dorastá do veľkosti až 91 cm, samička je o niečo menšia. Vyskytuje sa v severnej časti súostrovia Moluky (Indonézia) a v západnej časti ostrova Papua – Nová Guinea. Podobne ako iné zobákorožce sa živí najmä ovocím. Súčasťou jeho potravy sú však aj kraby a včelie plásty. Zobákorožec papuánsky má výrazný pohlavný dimorfizmus. Samec čierny s oranžovou hlavou a krkom, samica je celá čierna, len vak na krku a koža v okolí oka je modrá. Aj keď nepatrí medzi ohrozené druhy (v Červenom zozname IUCN je zaradený ako málo ohrozený), jeho počty v prírode klesajú. Dôvodom je odchyt pre chov v zajatí a športový lov. V zoologických záhradách nepatrí zobákorožec papuánsky k často chovaným druhom. Na celom svete žije v 30 inštitúciách 68 jedincov.

ZOO Košice chová momentálne päť druhov zobákorožcov, vrátane tých najväčších – krkavčiakov menších (Bucorvus leadbeateri).

 

dsc_0034jpg.JPG

 

dsc_0059jpg.JPG

 

dsc_0065jpg.JPG

 

dsc_0066jpg.JPG

 

dsc_0068jpg.JPG

 

Dvojitá radost v Zoo Praha. Narodila se mláďata pandy červené

úterý, 07. září 2021 14:28

ZOO Praha

Každým dnem již chovatelé očekávají, že se začnou po venkovním výběhu samostatně pohybovat obě nedávno narozená mláďata pandy červené v Zoo Praha. Dvojčatům budou téměř tři měsíce. Zatím zůstávají v boudě, kam je chodí matka pravidelně kojit. Právě v jejich zázemí se podařilo jedno z mláďat poprvé vyfotografovat.


„Samice Regica se velmi vzorně stará, jde o její první mláďata. Samec Pat je otcem již dvou odchovaných mláďat a to Akima a Flina. Jde o první dvojčata pandy červené v Zoo Praha,"
popisuje vrchní chovatelka Denisa Zběhlíková. „Jejich pohlaví zatím neznáme, musíme počkat, až mláďata začnou opouštět boudu. Rychle rostou a jejich zbarvení pomalu připomíná vzhled dospělých zvířat, ať už jde o obličejovou masku nebo pruhovaný ocas."


Pandy červené jsou velmi choulostivé šelmy a jejich chov je náročný. Podle IUCN jsou v přírodě považovány za ohrožený druh. Ohrožuje je částečně lov pro maso a kožešinu, která v čínském Yunanu symbolizuje šťastná manželství a šijí se z ní novomanželské čapky. Vážný je také úbytek přirozeného prostředí.


„Samice Regica k nám přišla teprve v loňském roce, jsou jí nyní dva roky. Zatímco našemu samci Patovi je už třináct let. Jsme rádi, že se nám naše přání dalšího odchovu od samce Pata splnilo a doufáme, že bude s mláďaty vše v pořádku. Odchov můžeme považovat za úspěšný ve chvíli, kdy mláďata přejdou na náhradní stravu," dodává kurátor savců Pavel Brandl.

Pandy červené jsou návštěvnicky velmi atraktivní druh, a proto má jejich výběh v Zoo Praha zcela exkluzivní prostor hned u hlavního vchodu.

 

Oběma mláďatům pandy červené v Zoo Praha se daří velmi dobře. Prozatím byli v pražské zoo úspěšně odchováni samci Akim a Flin. Otcem všech mláďat je samec Pat. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Oběma mláďatům pandy červené v Zoo Praha se daří velmi dobře. Prozatím byli v pražské zoo úspěšně odchováni samci Akim a Flin. Otcem všech mláďat je samec Pat. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Zoo Praha chová pandy červené od roku 1955. Regica (na fotografii) a Pat tvoří pár teprve od loňského podzimu. Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

Zoo Praha chová pandy červené od roku 1955. Regica (na fotografii) a Pat tvoří pár teprve od loňského podzimu. Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha

 

 

 

Děčínská zoo odchovala afrického opeřence banánovce fialového

středa, 01. září 2021 09:07

ZOO Děčín

 

09-01-21-09-08-16-bananovec_webjpg.jpg

Zoologická zahrada Děčín se může pochlubit prvoodchovem afrického opeřence banánovce fialového. Mláďat tohoto druhu se zoo dočkala po dlouhých sedmi letech. Odchov, ale nebyl zcela bez problémů. V letošním roce se chovný pár o mladé pokusil hned dvakrát. Z první snůšky se vylíhlo jedno mládě. „Je běžné, že po dosažení určitého věku vyskočí ptáče z hnízda a pohybuje se v jeho okolí, kde se o něj rodiče stále starají. Ale jakmile toto mládě vylétlo z hnízda, začali ho rodiče, kteří se opět dostali do toku, zřejmě považovat za vetřelce, a zabili jej," vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. První odchov tak skončil neúspěchem.

V další snůšce byla 2 vejce, z obou se vylíhla zdravá mláďata. „Protože jsme se obávali, že by se scénář mohl opakovat, obě mláďata jsme, jakmile vyskočila z hnízda, odebrali a dokrmili uměle," uvedl vrchní chovatel. Děčínská zoologická zahrada není všeobecně umělým odchovům příliš nakloněna. V tomto případě ale udělala výjimku. Mláďata byla zprvu odchovávána přirozenou cestou pod rodiči a nehrozila tak fixace na člověka, která by později mohla vést k tomu, že se ptáci nebudou schopni spárovat s jiným jedincem svého druhu.


Jak probíhal odchov? Péče o mláďata vyžadovala celodenní pozornost. Chovatelka si je proto brala i domů. Pro ptáčata připravovala směs zralého ovoce (hruška, banán, jablko, meloun, třešně, atd...) se speciálními navlhčenými granulemi pro tyto plodožravé ptáky. Mláďata byla krmena pokaždé, když si o potravu otevřením zobáku a pískáním sama řekla. „Velmi nás překvapilo, že mláďata, která byla zvyklá na rodiče, bez problémů přijímala potravu i od člověka. Během dvou dnů se naučila zobat sama z misky," doplnil zoolog Roman Řehák. Nyní už dostávají potravu pouze 2x denně. Prozatím jsou umístěna v zázemí, ale v nejbližších dnech je chovatelé přesunou do jedné z voliér v Ptačím domě.

 

Banánovec fialový, nebo též turako fialový, patří spolu s dalšími 24 druhy do samostatného řádu nazvaného Turakové (Tauraciformes). V dřívějších dobách však byli řazeni mezi kukačky (Cuculiformes). Všechny druhy obývají Afriku, jižně od Sahary. Jedná se o typické stromové ptáky. Létají poněkud neobratně, ale na větvích se pohybují jako skuteční akrobaté Hnízdí buď v ledabylém hnízdě vlastní výrobo v korunách stromů, nebo v opuštěných hnízdech jiných ptáků. V lesích se pak pohybuje buďto v párech, nebo malých skupinách. Kromě lesů obývají také parky a zahrady. Základní barvou je leskle modro-fialová. Při různých úhlech dopadu světla však najdeme i barvu zelenou, černou či hnědou. Zobák je žluto-oranžový, a má velice zajímavý tvar. Rohovina horní čelisti je protažena až na čelo, a tvoří tak jakousi přilbu. Mláďata jsou zprvu zbarvena černě. Zobák se plně zbarvuje a protahuje v druhém roce života. Hlasovými projevy jsou pak velice zvláštní drsné a bublavé zvuky. Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých se v sezení střídá se samcem. Inkubace trvá 25-26 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo poměrně brzy, ještě letu neschopná, ve stáří 12.-17.dne. Do osmi týdnů se pak do hnízda ještě pravidelně vracejí.

 

Zoo Praha představí návštěvníkům vzácné mládě ježury australské

pátek, 27. srpna 2021 11:46

ZOO Praha

 

Poprvé od vylíhnutí budou mít návštěvníci možnost pozorovat historicky první mládě ježury australské v Zoo Praha. Malá ježura má nyní 770 gramů a další pravidelné vážení bude nově přístupné i  veřejnosti. Mládě je staré 143 dní, velmi dobře prospívá a matka ho pravidelně kojí.

 

„Jde o velmi složitý odchov a čeká nás stále ještě několik důležitých měsíců. Mládě je ještě závislé na matce a to bude až do devíti měsíců, zhruba v sedmi měsících začíná přijímat pevnou potravu. Tyto přechody pro nás budou nejkritičtějším obdobím,“ popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Rozhodli jsme se návštěvníkům zprostředkovat pozorování mláděte i v tomto období, kdy je stále ještě umístěno v zázemí. Pravidelné vážení bude nyní probíhat ve vnitřní expozici v Darwinově kráteru. Jde o jedinečnou možnost pozorování ježury. Máme v expozici i dospělý pár, vzhledem k nočnímu způsobu života však jsou k vidění jen vzácně.

 

V minulém století se ježury podařilo v celé Evropě odchovat pouze jednou a v tomto století je odchovaly všeho všudy tři zoologické zahrady.

 

„Oproti kolegům z jiných zoologických zahrad máme o  mláděti přehled hned od jeho vylíhnutí díky kamerám umístěným v noře. Odchov v jiných zoo byl sledován až po několika týdnech od vylíhnutí a  pro nás jsou to zcela nové poznatky o  chování mláděte i jeho matky,“ přibližuje chovatel David Vala.

 

Termíny vážení ježury pro návštěvníky - vždy v 14:30 v Darwinově kráteru: 29. srpna, 5. září, 12. září, 22. září a 26. září

Mládě ježury australské se v Zoo Praha vylíhlo na začátku dubna. Na rozdíl od jiných savců se ježura líhne z vajíček velkých asi jako lískový ořech nebo fazole. Mládě má stále výraznější bodliny a rychle přibývá na váze, aktuálně má 770 gramů. Autor: Václav Šilha, Zoo Praha

Mládě ježury australské se v Zoo Praha vylíhlo na začátku dubna. Na rozdíl od jiných savců se ježura líhne z vajíček velkých asi jako lískový ořech nebo fazole. Mládě má stále výraznější bodliny a rychle přibývá na váze, aktuálně má 770 gramů. Autor: Václav Šilha, Zoo Praha

Mládě je i s rodiči umístěno v zázemí. Na fotografii dospělý samec a otec mláděte při vážení s chovatelem Davidem Valou. Autor: Václav Šilha, Zoo Praha

Mládě je i s rodiči umístěno v zázemí. Na fotografii dospělý samec a otec mláděte při vážení s chovatelem Davidem Valou. Autor: Václav Šilha, Zoo Praha

 

 

Zomrel Ing. Pavel Mihalík CSc.

středa, 21. července 2021 13:02

UCSZOO

Z Prievidze prišla smutná správa. Vo veku 82 rokov zomrel bývalý riaditeľ ZOO Košice Ing. Pavel Mihálik, CSc. Do funkcie nastúpil 1. júla 1990 po úspešnom konkurze, ktorý vyhral najmä vďaka osemnásťročným skúsenostiam z riadenia bojnickej ZOO. Vedenie mesta v ňom videlo garanta, ktorý by z košickej ZOO urobil inštitúciu moderného charakteru. Krátko po jeho nástupe vyrástla nová obria voliéra pre dravce, pohli sa práce na maštali pre kone Przewalského. Neskôr pribudol aj areál afrických antilop a chovné zariadenie pre zubry. Riaditeľom košickej ZOO bol do roku 1998.

Česť jeho pamiatke.

 

Evropský úspěch: V Zoo Praha se narodili pekari Wagnerovi

pondělí, 12. července 2021 22:40

ZOO Praha

Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

 

„Jde o zvířata, která vykazují velmi sociální a rodinné chování ve skupině. O obě mláďata se tedy teď starají všichni dospělí jedinci," popisuje první dny selat vrchní chovatel Jan Marek. „Mláďata jsou v pořádku a dobře prospívají. Návštěvníci je mohou vidět ve výběhu, když doprovázejí matku, nebo při odpočinku, kdy leží celá skupina doslova na hromadě, vzájemně se zahřívají a chrání."

 

Pražská zoo úspěšně rozmnožuje tento vzácný druh pekariů od roku 2019. Do té doby se v rámci Evropy podařilo tento druh rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické Zoo Planckendael.

 

V Evropě pekariho Wagnerova momentálně chová pouze devět institucí v počtu šedesáti jedinců. Jde už o deváté a desáté mládě tohoto ohroženého druhu v Zoo Praha. Záchranu pekariů podporuje Zoo Praha i v oblasti jejich přirozeného výskytu v oblasti Gran Chaca na hranicích Argentiny, Paraguaye, Bolívie a Brazílie. Nové přírůstky mohou návštěvníci v těchto dnech sledovat v horní části areálu Zoo Praha nad výběhem vlků.

Jde již o deváté a desáté mládě narozené v Zoo Praha. Aktuálně skupina pekariů Wagnerových čítá jedenáct jedinců. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jde již o deváté a desáté mládě narozené v Zoo Praha. Aktuálně skupina pekariů Wagnerových čítá jedenáct jedinců. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

V Zoo Praha se vylíhla ohrožená želva ostnitá

pátek, 02. července 2021 19:17

ZOO Praha

Zoo Praha se v uplynulých dnech podařil další velmi úspěšný odchov želvy ostnité. Mládě je potomkem želv, které měly původně skončit na jídelních stolech v Asii. Pražská zoo je první zoologickou zahradou, která tyto kdysi zachráněné plazy, odchovává. Mládě želvy ostnité se natolik liší od svých rodičů, že dokonce vypadá jako zcela jiný druh.


„Čerstvě vylíhlé mládě želvy ostnité je mimořádně zajímavé svým vzhledem - na první pohled zaujme tím, že vypadá úplně jinak než jeho rodiče," popisuje čerstvý vzácný přírůstek kurátor plazů Petr Velenský. „Zatímco dospělá želva ostnitá má krunýř hladký, mládě má na krunýři tři obranné linie ostnů. Samice totiž kladou běžně jen jedno vejce a protože je mládě měkké a mohlo by být snadným cílem pro predátory, je jeho krunýř opatřen velmi špičatými ostny. Ty pak při dospívání mizí. Jde o opravdu unikátní adaptaci ochrany mláďat."

 

Želva ostnitá je ohroženým druhem, a to především kvůli hromadnému lovu pro maso. Zhruba tři týdny staré mládě váží nyní necelých 50 gramů a chovatelé o ni pečují v zázemí.

 

„Vytvořit podmínky pro úspěšný chov není snadné. Ve volné přírodě žije samotářsky v horských potocích jihovýchodní Asie a nemá ráda horko. Obtížná je i inkubace vajec-je potřeba vejce uchovávat ve střídavé teplotě v rozmezí od 24 do 29 stupňů Celsia. Zárodek se vyvíjí skoro 4 měsíce a při jakémkoli narušení optimálních podmínek odumírá," vysvětlil úskalí chovu kurátor Velenský.

 

Zoo Praha získala želvy ostnité v roce 2002 ze zabavené zásilky z lodi v Hongkongu, která zvířata převážela do Číny a Macaa. O deset let později se pražská zoo stala první zahradou, které se podařilo tyto zachráněné jedince rozmnožit.

 

„Návštěvníci mohou tyto želvy sledovat v pavilonu šelem a plazů. Jde právě o mláďata z roku 2012, která jsou více přivyklá na přítomnost člověka, jejich rodiče chováme v naprostém klidu v zázemí pavilonu Indonéské džungle," doplňuje Petr Velenský.

 

Želvy ostnité přišly do Zoo Praha v roce 2002 společně s dalšími druhy, zabavenými na černém trhu v Indonésii. Záchranu dehydratovaných, hladových a často i zraněných želv organizovala Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií. Části se ujala i pražská zoo, která připravovala otevření pavilonu Indonéská džungle. Současné mládě je již osmým, které se v Zoo Praha od té doby vylíhlo. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha Želvy ostnité přišly do Zoo Praha v roce 2002 společně s dalšími druhy, zabavenými na černém trhu v Indonésii. Záchranu dehydratovaných, hladových a často i zraněných želv organizovala Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií. Části se ujala i pražská zoo, která připravovala otevření pavilonu Indonéská džungle. Současné mládě je již osmým, které se v Zoo Praha od té doby vylíhlo. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

 

 

Zoo Praha odchovává první mládě ježury australské

neděle, 27. června 2021 20:28

ZOO Praha

Před 82 dny se v Zoo Praha vylíhlo první mládě ježury australské. Matka se o něj dobře stará, malá ježura se pravidelně krmí mateřským mlékem a rychle přibývá na váze. Právě během vážení se ježuří mládě podařilo poprvé vyfotografovat.


„Pro ježuru australskou se ve vědecké terminologii užívalo rodové jméno Echidna podle napůl ženy a napůl hada z řecké mytologie. Byla to výborná volba," vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Starobylé ježury, které by laik na první pohled považoval za jakési přerostlé ježky nebo menší dikobrazy, sice patří mezi savce, ale ještě vykazují řadu plazích znaků, jako jsou například přítomnost kloaky a snášení vajec nebo nestálá tělní teplota. Pozoruhodností spojených s ježurami by šlo ovšem sepsat velmi dlouhý seznam, kde na začátku by byl uveden jejich mimořádně dlouhý jazyk a na konci dejme tomu čtyřmi žaludy zakončený penis ježuřích samců. Je to zkrátka velice podivné a současně zajímavé zvíře."


Ježury australské chovala Zoo Praha již v letech 1954 až 2004 a znovu je má od roku 2011, až nyní se však dočkala mláděte. To je velice vzácné: v minulém století se ježury podařilo v celé Evropě odchovat jenom jednou a v tomto století je odchovaly všeho všudy tři zoologické zahrady.


„Mládě je závislé na matce až do devíti měsíců, zhruba v sedmi měsících začíná přijímat pevnou potravu. Tyto přechody budou nejkritičtějším momentem. Až bude zcela nezávislé na samici - což by v našem případě mělo nastat zhruba v době Vánoc -, můžeme hovořit o úspěšném odchovu," upřesňuje další měsíce života malé ježury kurátor savců Pavel Brandl.


Expozice ježur australských je v umístěna v Darwinově kráteru v dolní části areálu Zoo Praha, vzhledem k nočnímu způsobu života však jsou k vidění jen velmi vzácně. Aktuální videa natočená kamerou v zázemí ježury australské najdete na našem YouTube kanálu.

Mládě ježury australské v Zoo Praha při prvním vážení mělo přesně 244 gramů. Pohlaví prozatím není možné určit. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Mládě ježury australské v Zoo Praha při prvním vážení mělo přesně 244 gramů. Pohlaví prozatím není možné určit. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

První fotografie ježury se podařilo pořídit až po více než sedmdesáti dnech od jejího narození. Mládě pije mateřské mléko a matka o něj podle chovatelů velmi dobře pečuje. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

První fotografie ježury se podařilo pořídit až po více než sedmdesáti dnech od jejího narození. Mládě pije mateřské mléko a matka o něj podle chovatelů velmi dobře pečuje. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 3 z 74