Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
24.05. 2018 Zoo Praha odchovává další mláďata vzácných sobů
ZOO Praha V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, ...
21.05. 2018 Další chlouba Zoo Praha – štěňata psů pralesních
ZOO Praha Zoo Praha odchovává další mimořádná mláďata – 3 štěňata jihoamerických psů pralesních – narozená 7. dubna. Ta zatím ještě pod dohledem ...
18.05. 2018 V ZOO Košice si uctili pamiatku J. Vágnera
ZOO Košice Oddnes má v Zoologickej záhrade Košice pamätnú tabuľu lesník, zoológ a spisovateľ, riaditeľ ZOO a zakladateľ safari vo Dvore Králové nad ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Novinky


Ďalší rys vypustený na území Falckého lesa

středa, 20. prosince 2017 11:21

ZOO Bojnice

12-20-17-11-29-17-27_ts-narodna-zoo-bojnice--dalsi-rys-vypusteny-na-uzemi-falckeho-lesajpg.jpg

 

V piatok, 15. decembra 2017 sme na území biosférickej rezervácie Falckého lesa v Nemecku vypustili ďalšiu samicu rysa ostrovida menom Labka. Samicu sme previezli do Nemecka z rehabilitačnej stanice Národnej zoo Bojnice. Celkovo išlo o ôsmeho vypusteného rysa v rámci projektu LIFE, z ktorých päť pochádza  zo Slovenska.

„Sme šťastní, že Labka dostala druhú šancu na život, dokonca s pridanou hodnotou
a veľmi dôležitou úlohou. Má totiž s ďalšími zvieratami pomôcť zachrániť reštituovanú populáciu rysa
v západnej Európe. Labka pochádza z Národného parku Poloniny a jej rehabilitácia nebola vôbec jednoduchá. Napriek tomu z nej vyrástla veľká a silná samica s hmotnosťou viac ako 19 kilogramov. Samotný transport do Nemecka, ako aj jej vypustenie do voľnej prírody prebehol bez akýchkoľvek problémov," opísal vedúci zoologického odboru Národnej zoo Bojnice Branislav Tám.

Dnes, teda v stredu 20. decembra 2017 bude Labku nasledovať ďalšia mladá rysica s podobným osudom pochádzajúca zo Švajčiarska. Pevne veríme, že sa Labka adaptuje na nové prostredie, tak ako všetky predchádzajúce rysy, čo budeme môcť hodnotiť prostredníctvom údajov z GPS/GSM telemetrického obojku, ktorým bola rovnako ako všetky predchádzajúce rysy označená.

Veľkú radosť nám rovnako robí samica Kaja, ktorá bola vo Falckom lese vypustená po rehabilitácii v našej zoo v predchádzajúcom roku. „Kaja v novom domove priviedla na svet dve mláďatá, samčekov Filou a Palu. Obe mláďatá sa s matkou naďalej zdržiavajú a pripravujú sa na osamostatnenie, ktoré ich čaká v úvode nasledujúceho apríla. Želáme všetkým rysom, aby sa im naďalej vo Falckom lese darilo," povedal Tám.

 

Zobákorožec papuánsky prvý raz v košickej ZOO

pátek, 08. prosince 2017 15:48

ZOO Košice

Začiatkom novembra sme do našej ZOO priviezli nový atraktívny druh. Je ním zobákorožec papuánsky (Rhyticeros plicatus ruficollis), ktorého Zoologická záhrada Košice chová prvý raz vo svojej histórii. Iný názov tohto druhu je zobákorožec Blythov. Toto pomenovanie získal na počesť anglického zoológa a kurátora Museum of the Asiatic Society of Bengal Edwarda Blytha. Takmer ročná samička k nám prišla od súkromného chovateľa.

V prírode obýva zobákorožec papuánsky západnú časť ostrova Papua a sever súostrovia Moluky. Jeho potrava je zložená z ovocia, semien, ale tiež napríklad včelích plástov. Zobákorožec papuánsky je druhým najväčším zástupcom svojho rodu.  Zaujímavosťou je aj jeho výrazný pohlavný dimorfizmus. Rozdiel medzi samocm a samicou nie je len vo veľkosti, ale tiež vo sfarbení. Samec je čierny s oranžovou hlavou a krkom, Samica je celá čierna, avšak s modrou kožou na krku a v okolí očí. Tiež sfarbenie zobáka je rozdielne.

Zobákorožec papuánsky zatiaľ nepatrí medzi ohrozené druhy, ale jeho počty v prírode klesajú. Hlavným dôvodom je strata biotopu. Druhým faktorom, ktorý ho ohrozuje, je lov. Zriedkavo sa vyskytuje aj v ľudskej opatere. Na svete ich podľa dostupných informácií chová len 27 inšitúcií v počte 59 jedincov. Väčšinou sú to vtáky bez určenia poddruhu. Na Slovensku chová zobákorožca papuánskeho len ZOO Košice. V rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad sa s ním návštevníci okrem košickej ZOO môžu stretnúť iba v ZOO Zlín - Lešná. V minulosti (1989 - 2009) ho chovala ZOO Bojnice, ktorá ho vystavovala ako prvá z československých ZOO. V roku 1999 tu došlo aj k prvému úspešnému odchovu jedného mláďaťa.

Pre tento druh sa vedie aj Európska plemenná kniha (ESB), ktorú koordinuje Weltvogelpark Walsrode. V súčasnosti čakáme na rozhodnutie koordinátorky, akého samca nám odporučí.

Návštevníci sa na mladú samičku môžu tešiť  v novej sezóne v pavilóne exotária. V súčasnosti je v chovateľskom zázemí, keďže ide o teplomilný druh.

zobakorozecjpg.JPG

 

zobakorozec1jpg.JPG

 

zobakorozec2jpg.JPG

 

V Bruseli o zoologických záhradách

pátek, 01. prosince 2017 12:43

UCSZOO

Zástupcovia národných asociácií zoologických záhrad a predstavitelia Európskeho parlamentu a komisie sa stretli v dňoch 28. a 29. novembra na spoločnom rokovaní v Bruseli. Úniu českých a slovenských zoologických záhrad a akvárií zastupoval jej prezident Erich Kočner. Ako krátko po návrate prezradil, cesta do Bruselu bola veľkým prínosom aj z hľadiska poznania procesov, ktoré predchádzajú tvorbe a schvaľovaniu smerníc a nariadení v rámci Európskej únie. Hlavným bodom programu na tomto podujatí bola smernica z roku 1999 o zoologických záhradách, ktorú Európska komisia zvažuje otvoriť. Tento dokument dostal v Bruseli najväčší priestor. Prerokúvali ho na pôde Európskej komisie, Európskeho parlamentu i na stretnutí, ktoré organizovala Únia nemeckých zoologických záhrad. Témou, ktorá tam počas dvoch dní rezonovala, bol aj zoznam invazívnych druhov . Ako je známe, väčšina zoologických záhrad so zaradením niektorých druhov nesúhlasí. Tretím bodom programu bol Nagojský protokol o prístupe ku genetickým zdrojom. Prezident UCSZOO sa stretol aj s poslancami Európskeho parlamentu, ktorí zastupujú Slovensko a Česko.

brusel1jpg.JPG

 

brusel2jpg.JPG

 

bruseljpg.JPG

 

Český nápadník pre holandskú princeznu

pondělí, 27. listopadu 2017 10:11

ZOO Košice

Z nového partnera sa netešia len samice wapiti sibírskeho, ale tiež Malá princezná - samica marabu zdochlinára (Leptoptilos crumenifer). Na odporúčanie koordinátorky sme 9. novembra priviezli zo ZOO Dvůr Králové takmer osemmesačného samca. Ide o geneticky veľmi cenného jedinca. Jeho otec sa totiž vyliahol ešte v prírode. Samec je zatiaľ v karanténe, ale už čoskoro ho chovatelia budú zoznamovať s partnerkou, aby ich mohli na budúci rok spojiť. Vytvorenie funkčného páru v ľudskej opatere je veľmi zložité, často totiž dochádza k napadnutiu jedného z partnerov. Z tohto dôvodu sú vzacne aj odchovy, za posledných 12 mesiacov sa na svete vyliahlo len 25 mláďat.

Marabu zdochlinár (Leptoptilos crumenifer) obýva Afriku na juh od Sahary. Patrí k jedným z najväčších brodivých vtákov sveta. Rozpätie krídel dosahuje až 3,2 m. Okrem zdochlín sa živí tiež rybami, jaštermi, plazmi alebo hlodavcami. ZOO Košice chová tento druh bociana od jesene minulého roku, keď sme z holandského Leeuwarden priviezli dvanásťročnú samicu. ZOO Košice je tak v súčasnosti jedinou zoologickou záhradou na Slovensku, ktorá chová pár týchto zaujímavých vtákov.

marabujpg.JPG

 

marabu2jpg.JPG

 

Dora a Bona dostali partnera

čtvrtek, 23. listopadu 2017 15:07

ZOO Košice

Samice wapiti sibírskeho (Cervus canadensis sibiricus) sa dočkali nového partnera. V októbri sme na odporúčanie koordinátora európskeho programu doviezli z Tierparku Berlín sedemročného samca Turana, ktorý sa však narodil v ostravskej ZOO. Zoologická záhrada Košice chová tento najväčší druh jeleňa od roku 2016. Vtedy sme zo ZOO Ostrava získali dve samice - Doru a Bonu, a neskôr samca  z Brna, ktorý v stáde zotrval len krátko. Turan sa v našej ZOO rýchlo adaptoval. V tomto období mu však dočasne chýba majestátna ozdoba na hlave. Náš nový obyvateľ o nich prišiel kvôli bezpečnému transportu i bezpečnosti samíc vo fáze zoznamovania.

Wapiti sibírsky žije v oblasti východnej Ázie, od pohoria Altaj po rieku Amur. Samce žijú väčšinu roka osamotene. Najsilnejšie jelene len v období ruje okolo seba zhromažďujú viac samíc. Názov "wapiti" pochádza z jazyka indiánskych kmeňov a znamená "biely zadok". Zoologické záhrady chovajú wapiti sibírske len zriedkavo, na svete len v 9 - tich inštitúciách. Na Slovensku sme jediná ZOO, kde nájdete wapiti sibírske.

wapiti4jpg.JPG

 

wapitijpg.JPG

 

wapiti2jpg.JPG

 

Piata malá kapybara

středa, 22. listopadu 2017 15:05

ZOO Košice

V polovici novembra sa v našej ZOO narodilo piate tohtoročné mláďa kapybary močiarnej (Hydrochaerus hydrochaeris). Otcom je samec, ktorého sme získali v roku 2015 darom zo ZOO Berlín. Matkou je samica, ktorá k nám prišla v roku 2011 zo ZOO Spišská Nová Ves. O svojho posledného potomka sa tak ako v predchádzajúcich prípadoch stará príkladne. Pohlavie najmladšieho prírastku v skupine najväčšieho hlodavca sveta ešte nepoznáme.

ZOO Košice začala chovať kapybary močiarne v marci 2002, keď k nám prišli tri samce zo ZOO Brno. Samicu sme získali o dva roky neskôr zo ZOO Ústí nad Labem. Prvé mláďatá sa kapybarám narodili v roku 2005. Najmladší prírastok je sedemnástym mláďaťom kapybár močiarnych v košickej ZOO.

Kapybara močiarna (Hydrochaerus hydrochaeris) sa vyskytuje v Južnej Amerike. Obýva oblasti v blízkosti vody, ktorá im slúži tiež ako útočisko pred predátormi. Žije v skupinách s približne 10 jedincami, niekedy môže mať stádo až 30 zvierat. Živí sa prevažne trávou a vodnými rastlinami, príležitostne kôrou stromov a ovocím. Aj keď ľudia kapybary lovia, najmä kvôli koži, nepatrí v prírode k ohrozeným druhom.

 

kapybarajpg.JPG

 

Od čtvrtka v Zoo Praha uvidíte vzácné tygříky

úterý, 14. listopadu 2017 15:14

ZOO Praha

Dvě mláďata kriticky ohroženého tygra malajského, která se v Zoo Praha narodila před šesti týdny, se dnes poprvé představila médiím a od čtvrtka je uvidí i návštěvníci.


Malajská tygřata – sameček a samička – se narodila v pražské zoo 3. října 2017. Samička byla od počátku menší a měla také zdravotní obtíže. Naštěstí ty během následujících pár dnů po léčbě antibiotiky odezněly.
„Banya brzo po porodu přenesla svá mláďata z porodního boxu do expozice a na přítomnost lidí reagovala nervózně. Proto jsme část pavilonu uzavřeli a návštěvníci tak tygřata mohou vidět teprve nyní,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, a doplňuje: „Odchov tohoto poddruhu tygra je velmi složitý, naposledy se v Evropě podařil před čtyřmi roky v Halle. V přírodě přitom přežívají už jenom poslední dvě až čtyři stovky tygrů malajských.“


Obě mláďata byla dnes také znovu zvážena. Větší sameček má hmotnost 5,16 kg a samička 3,78 kg. „Sklon růstové křivky obou mláďat odpovídá zahraničním údajům. Sameček je kopíruje téměř přesně a samička je stále drobnější, ta zatím ztrátu nedohnala,“ říká kurátor savců Pavel Brandl.


Obě tygřata již vidí a vesele se batolí po expozici. Jedenáctiletá matka koťat Banya se o své potomky vzorně stará a pravidelně je kojí. Přesto se tygřata začínají projevovat jako pořádné šelmy. Už je láká maso. Přestože nemají ještě zuby, už jej alespoň olizují.


Veřejnost osud mláďat sledovala bedlivě od prvních chvil, co přišla na svět, a od čtvrtka, kdy se otevře Pavilon šelem a plazů, je budou moci návštěvníci vidět i s  matkou v expozici. Jména mláďat vyberou chovatelé.


Pavilon šelem a plazů může být z důvodu odchovu mláďat malajských tygrů zčásti uzavřen.

 

Od čtvrtka budou moci návštěvníci v Zoo Praha vidět dvě mláďata tygra malajského. Foto: Ondřej Kroutil, Zoo Praha

Od čtvrtka budou moci návštěvníci v Zoo Praha vidět dvě mláďata tygra malajského. Foto: Ondřej Kroutil, Zoo Praha

Alena Šteffelová

 

V Zoo Praha se narodilo 18 hroznýšků pestrých

čtvrtek, 09. listopadu 2017 11:43

ZOO Praha

V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

 

„Hroznýš v kapesním vydání“, jak se někdy hroznýškovi pestrému říká, má často černožluté zbarvení a v přírodě žije především v Keni a Tanzanii. V dospělosti dorůstá do délky kolem padesáti až osmdesáti centimetrů a má robustní tělo. Jde o nádherného hada drobné velikosti. I proto je velmi oblíbený u chovatelů a patří mezi nejčastěji chované druhy.

 

Hroznýšek pestrý je ve volné přírodě ohrožen ztrátou přirozeného prostředí a odchytem pro chov v lidské péči, proto se na něj vztahuje úmluva CITES o obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

 

První hroznýšek pestrý přišel do pražské zoo v roce 1974. Chov tohoto hada byl následně obnoven v roce 2003. Nyní má Zoo Praha čtyři chovné samce a šest samic. Další početnou skupinu tvoří mláďata. Včetně aktuálních osmnácti se jich v Troji narodilo celkem již 111.

V pražské zoo se narodilo osmnáct hroznýšků pestrých. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V pražské zoo se narodilo osmnáct hroznýšků pestrých. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Alena Šteffelová

 

Zoo Praha byla pověřena vedením evropské plemenné knihy gaviálů

pondělí, 06. listopadu 2017 16:47

ZOO Praha

Velkého uznání se dostalo pražské zoologické zahradě. Byla pověřena vedením evropské plemenné knihy (ESB) gaviála indického, kriticky ohroženého a evolučně výjimečného krokodýla. Poslední gaviáli přežívající ve volné přírodě ubývají alarmujícím tempem a Zoo Praha se dlouhodobě zasazuje o jejich ochranu.

„Je to pro nás velká pocta i zodpovědnost. Vedení plemenné knihy je nezbytným předpokladem pro vytvoření perspektivní pojistné populace gaviálů v lidské péči, její následný odborný management i integraci do mezinárodních plánů na záchranu tohoto druhu,“ říká Ivan Rehák ze Zoo Praha, jenž byl vedením plemenné knihy gaviálů indických pověřen.


Pražská zoo chová tyto vzácné a kriticky ohrožené krokodýly od roku 2008 a dlouhodobě se zapojuje i do jejich ochrany ve volné přírodě. Těžištěm přirozeného výskytu tohoto krokodýla s pinzetově protaženými čelistmi je indická řeka Čambal. Zde se nachází dle posledních odhadů realizovaných s podporou Zoo Praha zhruba 80 % celkové volně žijící populace čítající dva až tři tisíce jedinců. Přitom ještě ve 40. letech 20. století žilo na indickém subkontinentu kolem 10 000 dospělých jedinců.


„Ochránce přírody na Čambalu jsme podpořili například nákupem motorového člunu i dalšího vybavení,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a dodává: „Financujeme také sledování gaviálů pomocí vysílaček, které přináší cenné údaje o způsobu života těchto krokodýlů. Díky tomu je lze účinněji ochraňovat.“


Kromě gaviála indického byla nyní pražská zoo pověřena rovněž vedením evropské plemenné knihy přímorožce beisy. Aktuálně tak pražská zoo vede dvě světové plemenné knihy – koně Převalského a leguána kubánského - a deset evropských plemenných knih. Zoo Praha koordinuje také tři Evropské záchovné programy (EEP) v rámci EAZA.

Zoo Praha byla pověřena vedením evropské plemenné knihy gaviála indického. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha byla pověřena vedením evropské plemenné knihy gaviála indického. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ve volné přírodě je gaviál kriticky ohrožen a Zoo Praha se snaží  o jeho záchranu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve volné přírodě je gaviál kriticky ohrožen a Zoo Praha se snaží o jeho záchranu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Alena Šteffelová

 

Zoo Praha zůstala v neděli 29. října zavřená

neděle, 29. října 2017 15:25

ZOO Praha

Poprvé od povodní v červnu 2013 zůstala dnes Zoo Praha zavřená. Stalo se tak kvůli škodám, které způsobila vichřice, a především kvůli bezpečnosti návštěvníků. Rozhodnutí nechat zavřeno se ukázalo jako správné, protože například o půl jedenácté spadla pod náporem větru jedna z borovic v návštěvnickém prostoru u občerstvení V Oboře.


„Naštěstí jsme nepřišli o žádná zvířata a dosavadní škody se zatím nejeví příliš vysoké,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Za tu největší můžeme považovat zničení zhruba dvou třetin střechy seníku. Popadané stromy poškodily také některé ploty a vyhlídky, například u výběhu vlků.“

 

Zoo Praha přijala preventivní opatření již na základě předpovědi počasí a všechna zvířata, u kterých to bylo možné, zůstala ve vnitřních ubikacích.

Zavalená vyhlídka u vlků. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zavalená vyhlídka u vlků. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zničená střecha seníku. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha

Zničená střecha seníku. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha

Poničený plot u vlků. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha

Poničený plot u vlků. Foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha

 

EAZA odstartovala novou ochranářskou kampaň - Silent Forest

úterý, 24. října 2017 10:03

ZOO Liberec

Česká republika stojí v čele nové ochranářské kampaně Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií – jedné z největších ochranářských kampaní světa.

Dne 1. 10. 2017 byla oficiálně spuštěna nová ochranářská kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jež propojuje téměř čtyři sta evropských zoologických zahrad a institucí, které společně mají mimo jiné své aktivity ohromnou sílu při činnostech souvisejících s ochranou přírody a vzdělávání. Každé dva roky se zoologické zahrady pravidelně připojují k záchranným aktivitám v rámci dvouletých ochranářských kampaní, které EAZA vyhlašuje.

Ochranářské kampaně EAZA jsou zacíleny buď na konkrétní oblast (jihoamerické deštné lesy, Madagaskar, jihovýchodní Asie apod.) či na skupiny zvířat, kterým hrozí vyhubení (tygři, želvy, nosorožci, obojživelníci ad.). Kampaně mají za cíl seznámit širokou veřejnost s danou problematikou, získat finanční prostředky na konkrétní záchranné projekty a poskytnout náměty, jak mohou lidé sami pomoci. Zoologické zahrady a akvária navštíví jen v členských institucích EAZA více než 140 milionů lidí ročně, tzn. 280 milionů návštěvníků po dobu trvání kampaně. Díky tomuto masivnímu dosahu se jedná o největší ochranářskou kampaň světa.

Česká republika s kampaňovou kanceláří v Zoo Liberec byla vybrána a prověřena předsednictvím nové kampaně, která nese jméno Silent Forest – Asian Songbird Crisis (Němý les – Krize pěvců v Jihovýchodní Asii). Ta je zaměřená na ochranu ohrožených pěvců v oblasti Jihovýchodní Asie.

Kampaň má za cíl upozornit na současný masivní úbytek a vymírání ptačích druhů v tropických deštných lesích v jihovýchodní Asii. To je vedle ztráty jejich přirozeného prostředí způsobeno především jejich nadměrným lovem. Některé druhy pěvců jsou pro své výjimečné a líbivé zbarvení nebo unikátní zpěv v masivních počtech odchytávány z lesů a prodávány na trzích. Často jde o ilegální obchod s chráněnými a kriticky ohroženými druhy. Kvůli silně zažité tradici, podle které má každý správný javánský muž dýku, ženu a dům se zpěvným ptákem, končí odchycení opeřenci v klecích jak pro okrasu, tak pro jejich využívání v pěveckých soutěžích. Čím více jich místní obyvatelé doma chovají, tím větší prestiž získávají. Pěvci se tak staly předmětem velmi výnosného obchodu, což má za následek jejich nekontrolovaný úbytek. Pokud nedojde k zásahu ihned, některé ptačí druhy zcela vyhynou.

Podle nedávného výzkumu organizace Traffic, která je jedním z partnerů kampaně, bylo během jednoho dne jen na trzích v hlavním městě Indonésie Jakartě spočítáno celkem 19.036 ptačích jedinců v 206 různých druzích. Z 90 % se jedná o místní a chráněné druhy. Stále populárnější se ale stává také tzv. online obchod. V každé z deseti provincií indonéského ostrova Sumatra existuje minimálně jedna skupina na Facebooku, která se zabývá online prodejem těchto pěvců. Většina z nich je uzavřená a sdružuje více než 5000 členů.

Pouze v ptačím průmyslu se ročně otočí více než dvě miliardy Kč. Kultura chování ptáků se tak postupem času proměnila ve sport a masivní průmysl, který živí nejenom lovce a prodejce, ale i všechny výrobce a dodavatele klecí, krmiva a doplňků.

„Současná krize dosáhla bodu zvratu. Pokud nezasáhneme teď, je téměř jisté, že hlasy mnoha druhů pěvců v lesích jihovýchodní Asie zcela utichnou," dodává Kanitha Krishnasamy, ředitelka TRAFFIC, největší světové neziskové organizace zaměřující se na obchod se zvířaty.

Kampaň si prostřednictvím vybraných ochranářských projektů v Indonésii klade za cíl zvyšovat povědomí o současné krizi a zefektivnit vymáhání práva v dané oblasti. Velká část lovu v Indonésii (ale i jinde ve světě) probíhá na bázi ilegality a aplikace právní ochrany je obecně slabá. Přesto některé příklady úspěšného vynucení a zavedení zákonů do praxe ukazují, že lovecký vliv může být skvěle redukován tam, kde je dostatečná politická vůle. „Musíme vytvořit udržitelný a funkční model, který bude respektovat místní kulturu a tradici chovu ptactva, ale zároveň bude dodržovat zákony o nelegálním obchodu se zvířaty,“ přibližuje cíle kampaně její předseda, Tomáš Ouhel. „Pokud se nám podaří přesvědčit místní komunity a obchodníky, že je pro ně výhodnější a bezpečnější pracovat s chovateli vzácných ptáků a ochránci přírody, existuje reálná šance jejich záchrany“, dodává. Kampaň Silent Forest by tak mohla postupně vést k posunu v mentalitě místních obyvatel, aby dokázali respektovat a ocenit ptáky v jejich přirozením prostředí a nedrželi v klecích druhy, které jsou součástí nelegálního obchodu.

Cílem kampaně je také shromáždit od evropských zoologických zahrad a jejich návštěvníků finanční částku ve výši 15 milionů Kč, které poputují na šest konkrétních ochranářských projektů. Mezi ně patří například výstavba záchranných, rehabilitačních a chovatelských center na ostrově Jáva a Sumatra, ale také výzkumné projekty v terénu a vzdělávací aktivity v místních komunitách, bez kterých by ochrana indonéské biodiverzity nebyla efektivní.

„Je to velmi silná výzva a získané důvěry si velice vážíme. Zároveň je to pro nás obrovský závazek být na dva roky respektovaným evropským centrem světové ochrany přírody. Je to více než deset let, kdy jsme kromě ochrany ex situ (chov druhů v lidské péči) rozvinuli své aktivity i na poli terénní ochrany přírody. Jedny z našich prvních ochranářských kroků směřovaly právě na Sumatru, kde aktivně spolupracujeme s několika neziskovými organizacemi na záchraně vzácného tropického ostrova ležícího na západním pobřeží Sumatry. Ten je domovem i poslední populace kriticky ohroženého loskutáka niaského, který byl vědci považován za již vyhynulého. Záchrana tohoto ptačího druhu je i jednou z priorit kampaně Silent Forest“, vysvětluje ředitel David Nejedlo.

S šířením myšlenek a zvyšování povědomí o probíhající krizi zpěvných ptáků pomáhá i známý umělec a čerstvý držitel cen Anděla Thom Artway, který speciálně pro ni vytvořil svou novou píseň a hudební videoklip High above the trees, ve kterých k zapojení do kampaně aktivně nabádá.

Do pomoci záchrany pěvců se ale může zapojit i široká veřejnost. V rámci kampaně také proběhne sbírka dalekohledů. Zájemci mohou svůj starý (ale stále funkční) dalekohled donést do zoo ve svém nejbližším okolí či zorganizovat sbírku ve škole, firmě či jiné instituci. Nashromážděné dalekohledy budou poskytnuty místním dětem v Asii a prostřednictvím výukových programů poslouží k rozvíjení jejich zájmu o životní prostředí a jeho ochranu. Dalekohledy budou distribuovány do ekologických center po celé Indonésii ve spolupráci s českou neziskovou organizací Green-books.org. Ta již několik let vzdělává místní děti v oblasti ekologie a pomáhá zvyšovat jejich povědomí o přírodě a nabádá je k udržitelnému rozvoji.

Novinky, aktuality a tematické zajímavosti budou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách kampaně (www.silentforest.eu) a sociálních sítích Facebook a Twitter. Zájemci si také mohou prostřednictvím speciálního QR kódu uvedeného na tištěných informačních materiálech a webových stránkách stáhnout do svého mobilního telefonu kampaňovou kartu, která bude držitele o průběhu kampaně pravidelně informovat.

V rámci finanční podpory kampaně kancelář v liberecké zoologické zahradě připravuje také celoevropskou nabídku prodejních suvenýrů. Finanční výtěžek z jejich prodeje poputuje na podporu jednotlivých ochranářských projektů kampaně. Výrobou těchto propagačních předmětů byli pověřeni mimo jiné i tradiční čeští výrobci z Libereckého kraje Preciosa a Detoa.

Na přípravách kampaně Silent Forest čeští koordinátoři ve spolupráci s mezinárodními odborníky intenzivně pracují více než rok. Na finančních nákladech se v České republice podílí Ministerstvo životního prostředí, Unie českých a slovenských zoologických zahrad, Liberecký Kraj, město Liberec a zoologické zahrady v Ostravě, Olomouci a Liberci.

 

Brány ZOO prekročil dvestotisíci návštevník

středa, 18. října 2017 14:25

ZOO Košice

Dnes krátko pred poludním prešiel bránou ZOO dvestotisíci návštevník. Stala sa ním Larisa Vitnin z hlavného mesta Izraelu Tel Aviv. Návštevu Košíc, vrátane ZOO, dostala ako darček k narodeninám od manžela Sergeja, ktorý ju sprevádzal. Offroad jazde i taške s upomienkovými predmetmi sa úprimne potešili. „Sme dojatí , odnesieme si domov nesmierne milú spomienku na vašu ZOO,“ povedal Sergej Vitnin. Ako prezradil, na Slovensku už boli, ale  v Košiciach sú prvý raz. Historické centrum mesta ich uchvátilo, rovnako zoologická záhrada s veľkými výbehmi pre zvieratá. Vitninovci, ktorí sú manželmi dvadsaťpäť rokov, pochádzajú z Kazachstanu, avšak krátko po svadbe sa rozhodli pre život v krajine svojich predkov. Štvordňový pobyt v Košiciach ukončia v sobotu.
Aj keď v minulom roku sme tento počet dosiahli začiatkom septembra,   dvestotisíc návštevníkov od začiatku roka  považujeme za úspech. Tohtoročnú návštevnosť totiž od začiatku roka ovplyvňovalo viac negatívnych okolností. Hneď začiatkom roka to bola vtáčia chrípka, ktorá na 5 týždňov úplne zatvorila brány ZOO a  ďalšie dva týždne fungovala len čiastočne, s tretinovým návštevníckym okruhom. Tento rozpačitý začiatok roka mal pokračovanie v nasledujúcich mesiacoch, keď si  podstatná časť verejnosti spájala ZOO s informáciami o zatvorení areálu. V apríli, keď už odznela vtáčia chrípka a jej dôsledky, bolo mimoriadne zlé počasie. Nepriaznivý začiatok roka z pohľadu návštevnosti prelomili až mesiace máj, jún a júl, keď do areálu ZOO zavítalo takmer 113 tisíc návštevníkov. Top mesiacom sa stal júl s počtom takmer 45 tisíc. August s extrémnymi horúčavami , naopak, sklamal.  Od roku 2013 prekonáva košická ZOO hranicu 200 tisíc, čiže za posledných päť rokov do nej zavítalo vyše milión návštevníkov.
2001jpg.JPG
 

WAZA: Náš čas je nyní

úterý, 17. října 2017 08:49

UCSZOO

Více než 250 pŕedstavitelů předních zoologických zahrad a akvárií z více než 40 zemí se shromáždilo v Berlíně, aby na 72. Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) projednali klíčové otázky, jako je ochrana, animal welfare (dobré životní podmínky zvířat), odpad v mořích, nelegální obchod s volně žijícími zvířaty a problematika palmového oleje. Konference se koná od 15. října do 19. října.

Konference přezkoumá současné společenské, kulturní a reálné přínosy zoologických zahrad a akvárií. Jako hlavní myšlenku konference WAZA zvolila "Náš čas je nyní", aby zdůraznila, jakou klíčovou roli v globálním boji na ochranu dpřírody hrají zoologické zahrady a akvária.

"Jsme hrdí na to, že jsme na naší výroční konferenci dokázali shromáždit přední odborníky z celého světa", řekl předseda Výkonné kanceláře WAZA Doug Cress. "Zoologické zahrady a akvária již tvoří silnou ochranářskou síť a je na čase, aby se tato komunita dostala do popředí globálního úsilí o ochranu životního prostředí. Tato konference přezkoumá možnosti spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi zabývajícími se ochranou přírody."

Ředitel Zoo a Tierparku Berlín Dr. Andreas Knieriem je hrdý na to, že Berlín může při této prestižní příležitosti přivítat tolik zoologů. "Doufáme, že toto setkání využijeme ke sdílení příkladů osvědčených postupů a stanovení konkrétních cílů do budoucna. Jsme si velmi dobře vědomi odpovědnosti, kterou neseme."

Součástí konference WAZA bude výzva k získání finančních prostředků a zlepšení povědomí na ochranu sviňuchy kalifornské (Phocoena sinus) a saoly (Pseudoryx nghetinhensis), dvou kriticky ohrožených druhů na pokraji vyhynutí.

V rámci konference vystoupí řada významných řečníků, včetně Johna Scanlona, generálního sekretáře CITES, Jona Paula Rodrigueze, předsedy komise IUCN pro přežití druhů, a Erika Solheima, výkonného ředitele OSN pro životní prostředí.

Rodriguezova prezentace přezkoumá, zda IUCN a její dlouhodobé spojení se zoologickými zahradami a akvárii opravdu ovlivňuje celosvětové úsilí o ochranu přírody, zatímco Solheim prozkoumá způsoby práce s předními zoologcickými zahradami a akvárii , jak se poprat s ohrožením biologické rozmanitosti.

72. Výroční konference WAZA se koná v Berlíně. Jejím hostitelem jsou tři zařízení, které tvoří Zoologickou zahradu a. s.: Zoo Berlín, Akvárium Berlín a Tierpark Berlín.

 

waza-fotojpg.jpg

 

Anakondy velké prozkoumávají zbrusu novou expozici

neděle, 15. října 2017 16:09

ZOO Brno

Bez problémů a velmi rychle proběhlo v úterý dopoledne stěhování největších hadů

v brněnské zoo. Tři anakondy velké mají v nové expozici větší vodní plochu, vyhřívaný kamenný blok a vodopád.

 

vypusteni_800jpg.jpg

Všechny anakondy jsme při přesunu také změřili a zvážili. Největší samice váží 58,5 kg a měří 4,5 m, druhá samice má 34,1 kg a měří 3,4 m a samec je dlouhý 2,65 m a váží 18 kg. Jsou to sourozenci, kteří se narodili v roce 2002. Zoo Brno je v roce 2004 odkoupila od soukromníka. Tehdy měli asi 1,5 metru.

 

NA VIDEO Z CHYTÁNÍ A MĚŘENÍ ANAKOND SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE.

„Anakonda velká je škrtič, obývá sever Jižní Ameriky a většinu života tráví ve vodě (jezera, slepá ramena velkých řek), která nadnáší její mohutné tělo. Je překvapivě rychlý a obratný plavec. Loví ze zálohy, většinou z vody, ale dokáže i dobře šplhat,“ řekl kurátor chovu plazů Petr Šrámek.

 

nejvetsi-samice2_800jpg.jpg

V přírodě jsou oblíbenou potravou anakond kapybary, ale nepohrdnou ani krokodýly, ptáky, nebo jinými savci. Známé jsou i případy usmrcení člověka. Nejdelší doložený exemplář měřil téměř devět metrů (krajty mohou být delší, ale jsou mnohem subtilnější). Anakondy drží primát, co se týče nejtěžšího hada planety s hmotností až několika set kilo. Jsou vejcoživorodé, tedy samice rodí mláďata ve vaječných obalech, které ihned praskají. Rodí ve vodě a o mláďata, která měří téměř jeden metr, se dále nijak nestará.

 

poprve-u-vodopadu_800jpg.jpg

Původní expozice měla 4,5 m2, v novém teráriu mohou tito plazi využít prostor asi 17 m2. Jeho výstavba stála přes milion korun.

 

na-prenos-samce-stacil-jeden-clovek_800jpg.jpg

 

Mláďata tygra malajského v Zoo Praha

čtvrtek, 12. října 2017 20:54

ZOO Praha

Dvě mláďata kriticky ohroženého tygra malajského, která se v Zoo Praha narodila minulý týden, budí mimořádný zájem. Včera se je chovatelům podařilo poprvé zkontrolovat.  Jde o samičku a samečka.


Větší samec váží 1,75 kg a je velmi vitální. Nejistota však nadále trvá u menší samice, jejíž příchod na svět provázely komplikace. Ta má nyní váhu 1,05 kg. Stále tak není vyhráno.


atkou koťat je jedenáctiletá Banya, která je v pražské zoo od roku 2007. Otcem je pak o rok mladší samec Johann. První potomky měl pár již letos v březnu, ale odchov se nezdařil, jelikož mláďata byla příliš malá a Banya byla nezkušená prvorodička. Tentokrát je její péče o tygřata příkladná.


V Evropě žije pouze 17 dospělých tygrů malajských a odchovy se doposud mohly pyšnit jen dvě zoo. Navíc poslední úspěch se datuje do roku 2013. Ve volné přírodě se počet dospělých jedinců tohoto poddruhu odhaduje na 250 až 340.

V Zoo Praha se narodila dvě mláďata tygra malajského. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila dvě mláďata tygra malajského. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha

Alena Šteffelová

 

Herci Astorky krstili tučniaky

sobota, 07. října 2017 17:53

ZOO Košice

Verdi, Salieri, Olaf, Rachmaninov a Pina. Toto sú oddnes mená tučniakov, ktoré pokrstili v košickej ZOO herci divadla Astorka Korzo 90 Peter Šimun, Marián Labuda, ml., Zuzana Konečná a Anka Šišková. Tučniakom jednopásym, ktoré košická ZOO chová ako jediná na Slovensku zaželali šťastný a zdravý život. Slávnostný krst sa konal pri príležitosti Svetového dňa zvierat, ktorý sa oslavuje od roku 1931, keď sa vo Florencii konala Európska konferencia ekológie. Pripadol na 4. októbra, teda na dátum, ktorý sa  spája sa s osobou sv. Františka z Assisi, ktorý bol veľkým milovníkom zvierat. ZOO Košice chová tučniaky od roku 2008. Tento rok bol v histórii ich chovu najúspešnejší, keď v kŕdli týchto nelietavých vtákov pribudlo päť mláďat, ktoré sa vyliahli v apríli a začiatkom mája. V súčasnosti chová ZOO 18 jedincov. Dĺžka inkubácie je 39 – 42 dní. Domovom týchto tučniakov je Južná Amerika, pobrežie Chile a Peru. V prírode patria ku druhom, ktorým hrozí vyhynutie. Príčinou je nadmerný rybolov, ktorý pripravuje tučniaky o potravu. Svetový deň zvierat je venovaný všetkým zvieratám na svete. Upozorňuje, že nielen ľudia, ale aj oni potrebujú v životných útrapách pomoc a že majú právo na životný priestor.

dsc_0297jpg.JPG

dsc_0315jpg.JPG

 

dsc_0319jpg.JPG

 

dsc_0358jpg.JPG

 

dsc_0391jpg.JPG

 

 

 

Do bojnickej zoo pribudol vzácny žeriav

středa, 04. října 2017 15:00

ZOO Bojnice

facebook-page-cover-photojpg.jpg

Po prvýkrát v histórii chováme v našej zoo vzácneho žeriava príveskového (Bugeranus carunculatus). Je to najväčší zo šiestich druhov afrických žeriavov. Môže byť vysoký až 175 cm a charakterizuje ho holá koža medzi očami a zobákom s červenými bradavičkami, ktorá je pod zobákom predĺžená do tzv. príveskov. Patrí medzi pomerne vzácne druhy.

Je veľmi závislý od rozsiahlych systémov mokradí, v Afrike je jeho výskyt obmedzený len na niekoľko oblastí
vo východnej a južnej časti kontinentu. Populácia v prírode bola odhadnutá na súčasných 6-8 tisíc jedincov. Najviac ich prežíva v Zambii, najmä v okolí rieky Zambezi a v mokradiach Národného parku Kafue.

Žeriav príveskový je raritne chovaným druhom, v zoologických záhradách sa úspešne rozmnožuje len ojedinele. V súčasnosti ho chová iba 15 zoologických záhrad a vtáčích parkov v Európe.

 

 

 

Zoo Praha se podílí na záchraně sajg mongolských, přispěla na jejich výzkum

středa, 04. října 2017 10:12

ZOO Praha

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou. Ta je kriticky ohrožená a její situaci ještě zhoršila letošní epidemie moru malých přežvýkavců. Na západě země tak přežívá méně než pět tisíc jedinců. Zoo Praha se proto nyní rozhodla financovat ze sbírkového konta „Pomáháme jim přežít“ nákup deseti telemetrických obojků určených pro monitoring jejich pohybu.

Sajga mongolská je středně velká příbuzná antilop a k jejím typickým znakům patří široké, daleko od sebe posazené nozdry, které jsou prodloužené a namířené dolů. Tento poddruh sajgy je přitom ještě mnohem vzácnější než známější sajga tatarská, která žije v Kazachstánu a v ruské Kalmýkii.

Všech deset telemetrických obojků v ceně 12 000 euro pořízených díky Zoo Praha již nosí sajgy. Ty v minulých dnech pracovníci mongolské ochrany přírody, Wildlife Conservation Society Mongolia a World Wildlife Fund Mongolia, odchytili ve třech oblastech jejich výskytu v polopouštích Chovdského a Gobialtajského ajmagu.

„Díky satelitnímu sledování bude možné detailně monitorovat pohyb sajg a data, která získáme, pomohou nejenom lépe poznat život těchto pozoruhodných zvířat, ale také přispějí k tomu, aby bylo možné účinněji čelit jejich postižení nákazami, které se na ně přenášejí z dobytka,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, který se odchytu a značení sajg spolu s kolegy zúčastnil, a doplňuje: „Samotný odchyt sajg, které jsou nesmírně plaché a dokáží běžet až rychlostí 80 km/h, byl v rovinatém terénu velmi náročný. I když jsem tomu zpočátku nevěřil, díky zkušenosti mongolských ochránců přírody se všech deset sajg podařilo v plánovaném termínu odchytit do sítí nastražených v mírných proláklinách. Byla to opravdu mistrovská práce, na níž se v dokonalé koordinaci podílelo vždy deset až patnáct lidí vybavených terénními automobily a motocykly.“


Během svého pobytu v Mongolsku pracovníci Zoo Praha rovněž předali nově zakoupený motocykl strážcům Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A. Jde o první příspěvek, jímž se Zoo Praha zapojuje do ochrany mimořádně vzácných divokých velbloudů a rovněž medvědů gobijských. V rámci oslav 25. výročí prvního návratu koní Převalského do Mongolska pak ředitel pražské zoo Miroslav Bobek převzal nejvyšší mongolské ocenění za zásluhy v ochraně přírody, které mu udělila mongolská ministryně životního prostředí Dulamsuren Ojunchorol. Oceněni byli rovněž Jaroslav Šimek a Roman Vodička ze Zoo Praha a David Klement a Milan Laniak ze Vzdušných sil Armády České republiky.


Projekty Zoo Praha na ochranu ohrožených druhů můžete podpořit prostřednictvím sbírkového konta Pomáháme jim přežít s číslem 43–6804660247/0100, a také pomocí DMS. Cena jednorázové DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, na projekt pak putuje částka 29, 59 nebo 89 Kč. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar sms zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777. Poslední a nejnovější možností jak přispět jsou platební kiosky umístěné v areálu Zoo Praha.

Samec sajgy mongolské vbíhá do sítě pro odchyt zvířat. Tito sudokopytníci patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat a Zoo Praha přispěla na jejich výzkum. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Samec sajgy mongolské vbíhá do sítě pro odchyt zvířat. Tito sudokopytníci patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat a Zoo Praha přispěla na jejich výzkum. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pan Gantulga z WWF ukazuje telemetrické obojky, které pomohou sledovat migrační trasy sajg mongolských. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pan Gantulga z WWF ukazuje telemetrické obojky, které pomohou sledovat migrační trasy sajg mongolských. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

Prvý byvol v našej ZOO

pondělí, 02. října 2017 17:23

ZOO Košice

Pred štyrmi dňami sme zo ZOO Miškolc doviezli byvola vodného (Bubalus arnee f. bubalis). Je to samička, ktorá sa narodila v decembri minulého roka a je vôbec prvým byvolom v histórii košickej ZOO. Ide o domestikovanú formu byvola arni, ktorý žije v juhovýchodnej Ázii . Byvol vodný je však menší a využíva sa v širokom spektre ako pomocník v poľnohospodárstve. V Taliansku sa byvolie mlieko používa na výrobu známeho syra Mozarella. Byvol vodný výborne pláva, potápa sa a veľmi rád sa váľa v bahne.  Ide o veľmi inteligentné zviera. K ľuďom, ktorých pozná, sa správa dobrácky. Tým sa líši od väčšiny byvolov, ktoré sú skôr agresívne.  Byvol vodný má spravidla čiernu srsť a samce môžu dosiahnuť hmotnosť až 900 kilogramov. Samice sú menšie.  Rohy sú vrúbkované a majú ich obe pohlavia. Samčie sú podstatne dlhšie a môžu merať až 150 centimetrov. Samica rodí jedno mláďa po 10-mesačnej gravidite.

Návštevníci môžu nájsť byvola vodného v susedstve tiav dvojhrbých. V Európe tento druh chová 17 inštitúcií, na Slovensku iba ZOO Košice.

 

dsc_0186jpg.JPG

 

dsc_0188jpg.JPG

 

dsc_0191jpg.JPG

 

dsc_0192jpg.JPG

 

V Zoo Brno je k vidění největší holub světa

pátek, 29. září 2017 10:20

ZOO Brno

Korunáč Sclaterův (Goura sclateri) je další zajímavý ptačí druh, který je nově chován v Zoo Brno. Samice tohoto největšího holuba světa přijela na Mniší horu z Děčína.

 

korunac_570jpg.jpg

“Korunáči patří mezi měkkozobé, mezi nimiž vynikají nejen svojí velikostí, ale i krásou. Všechny čtyři druhy žijících korunáčů jsou od vyhynutí dronte mauricijského (Raphus cucullatus) největšími žijícími holuby na světě,” upřesnil kurátor chovu ptáků RNDr. Petr Suvorov, Ph.D.

Korunáči obývají tropické deštné lesy Nové Guineje a dosahují velikosti dospělého brojlera s váhou kolem 2,5 kilogramu. Živí se plody a semeny. Mívají jediné vejce, které inkubují asi měsíc. O mládě se starají oba rodiče.

“I když umí létat, raději se přesouvají pěšky nebo pouze krátkými přelety mezi větvemi stromů. Společně s kasuáry patří k největším zvířatům Nové Guineje, takže jsou častým loveckým terčem místních obyvatelů,” doplnil Suvorov.

Korunáč Sclaterův je podle IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) řazen spolu s korunáčem vějířovým (Goura victoria) mezi druhy téměř ohrožené, zbývající korunáč novoguinejský (Goura scheepmakeri) a korunáč chocholatý (Goura cristata) patří do kategorie druhů zranitelných. V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií jsou na korunáče, s výjimkou jednoho druhu, vedeny plemenné knihy.


Zoo Brno tak pokračuje v rozšiřování kolekce chovaných ptáků. V tomto roce se návštěvníci mohli poprvé podívat například na vousáky červenožluté, leskoptve purpurové nebo čírky skořicové.

“V současné době sháníme pro samici korunáče také samce. Doufáme, že se nám to podaří v následujících měsících,” uzavřel Suvorov.


 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 3 z 62