Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
19.01. 2022 Orla nahradí ohrožení luňáci a čápi
ZOO Brno Brněnská zoologická zahrada připravuje novinku v podobě prezentace ohrožených druhů migrujících ptáků. Orla bělohlavého tak v kruhové ...
19.01. 2022 Zoo Brno nabízí zimní zážitky – setkání s varanem komodským a kusu liščím
ZOO Brno Pokud se chcete blíže seznámit se zvířaty brněnské zoo a podílet se na speciální péči o ně, je pro vás ideální aktuální nabídka zimních ...
12.01. 2022 Zvířata v Zoo Praha ochutnala vánoční strom ze Staroměstského náměstí
ZOO Praha Bizoni, zubři, urzoni a sloni v pražské zoo zažili druhé Vánoce. Dostali totiž již tradičně větve z jednadvacet metrů vysokého smrku, který ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1  2
  3  4  5  6  7  8  9
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Novinky


Po 30 -tich rokoch leopardy opäť v ZOO

středa, 28. října 2020 11:57

ZOO Košice

Návštevníci košickej ZOO môžu pozorovať nového obyvateľa. Zrekonštruovaný výbeh objektu pre veľké mačky obýva samec leoparda čínskeho (Panthera pardus japonensis) Ju-Long. V čínštine to znamená „veľký drak“. Na odporúčanie koordinátora sme ho získali z Tierpark Hagenbeck v Hamburgu. Narodil sa v roku 2017.

Naša ZOO už v minulosti túto krásnu šelmu chovala. Samca leoparda škvrnitého menom Gipsy sme získali v roku 1984 darom ako štvormesačné mláďa zo ZOO Bojnice. Vyznačoval sa melanistickým sfarbením, jeho srsť bola teda čierna. Obýval jednu z expozícií starého šelminca, ktorý stál na mieste terajšieho chovného zariadenia pre tulene. Žil tu do roku 1990, keď uhynul. Chov leopardov v ZOO Košice sa tým na 30 rokov prerušil.

Leopard čínsky je jedným z najohrozenejších poddruhov leoparda škvrnitého (Panthera pardus), najrozšírenejšej mačkovitej šelmy sveta. Celkovo poznáme deväť poddruhov leoparda. V prírode prežíva menej ako 250 jedincov leoparda čínskeho. Preto patrí ku kriticky ohrozeným. Ostrovčekovito obýva severnú Čínu. Jeho prirodzeným prostredím sú lesy v horských oblastiach a stepi. Od ostatných poddruhov leoparda sa odlišuje tmavším podkladovým sfarbením, ktorým sa viac podobá na jaguára (Panthera onca). Geneticky má leopard čínsky veľmi blízko k leopardovi amurskému (Panthera pardus orientalis).

Pred niekoľkými dňami sme Ju-Longovi priviezli zo ZOO Krakov šestnásťmesačnú samicu Tinu, ktorá sa v súčasnosti aklimatizuje vo vnútornom chovnom zariadení. Vzhľadom na to, že leopardy sú samotárske šelmy, ktoré opačné pohlavie vyhľadávajú len v období rozmnožovania, budú sa Ju-Long a Tina vo výbehu striedať.

Populácia leoparda čínskeho v ľudskej opatere je veľmi malá. Podľa dostupných informácií žije v 24 inštitúciách sveta asi 50 týchto šeliem. Z nich až 43 obýva zoologické záhrady Európy. Pre tento druh sa vedie záchranný program (EEP). Na Slovensku môžete leoparda čínskeho vidieť len v Zoo Košice.

leopardjpg.JPG

 

leopard1jpg.JPG

 

Zoo Praha mezi čtyřmi finalisty WAZA Conservation Award 2020

čtvrtek, 15. října 2020 14:05

ZOO Praha

 

Na právě probíhající Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), která sdružuje čtyři sta špičkových institucí, se Zoo Praha dostalo velkého uznání: jako jediný zástupce Evropy byla odbornou komisí vybrána do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního ocenění WAZA Conservation Award. Třebaže cenu nakonec získalo Georgia Aquarium v Atlantě, jde o ohromný úspěch nejen pro Zoo Praha, ale pro všechny, kdo se jakýmkoli způsobem podílí na jejích projektech zaměřených na ochranu biodiverzity.


Na letošní konferenci WAZA opět rezonuje zejména náš ‚Návrat divokých koní‘, ale na takto významné ocenění jsme mohli aspirovat jen díky tomu, že in situ projektů realizujeme či podporujeme celou řadu,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Že jsme dnes vnímáni jako jeden z významných hráčů v této oblasti, je nejen zásluha pracovníků Zoo Praha a našich partnerských organizací téměř na pěti kontinentech, ale také všech, díky nimž můžeme na poli ochrany ohrožených druhů působit v takovém rozsahu. Chci proto nyní poděkovat především našim návštěvníkům a zřizovateli, kterým je hlavní město Praha.“


In situ projekty Zoo Praha jsou vedle sbírky „Pomáháme jim přežít“, č. ú. 43-6804660247/0100, kde se shromažďují prostředky od veřejnosti, financovány především z tzv. „Pětikoruny ze vstupu“.


„Z každého vstupu do Zoo Praha převádíme 5 Kč na projekty ochrany ohrožených druhů,“ vysvětluje náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček. „Původně šlo o 1 Kč, ale jsme si vědomi, jak důležitá je ochrana biodiverzity a jak významnou roli v ní hrají zoologické zahrady. Souhlasili jsme proto s navýšením na 5 Kč, což v době normálního fungování Zoo Praha znamená každoročně sedm milionů korun na ochranu koní Převalského, goril nížinných, supů mrchožravých, gaviálů indických a celé řady dalších ohrožených druhů.“


WAZA Conservation Award je oceněním pro členské organizace WAZA za mimořádný přínos k ochraně biodiversity. Nominace má velmi přísná kritéria – instituce musí mít velmi kvalitní a komplexní ochranářské programy s jasně formulovanými cíli a zároveň vynikajícími výsledky. Musí dokonale naplňovat standardy WAZA a současně prokázat významnou aktivitu v oblasti ochrany in situ i ex situ a samozřejmě dbát na životní podmínky zvířat, jejich ochranu, udržitelnost životního prostředí či vzdělávání. Dosavadními držiteli WAZA Conservation Award jsou Zoo Zürich (2019), Taronga Zoo (2018), Monterey Bay Aquarium (2017) a Durrel Wildlife Conservation Trust (2016).

Zoo Praha se zasloužila o záchranu koní Převalského před vyhubením a úspěšně je vrací do přírody. Na nynější konferenci WAZA to ve své řeči kvitovala i představitelka OSN, ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek

Zoo Praha se zasloužila o záchranu koní Převalského před vyhubením a úspěšně je vrací do přírody. Na nynější konferenci WAZA to ve své řeči kvitovala i představitelka OSN, ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek

Gorily nížinné ohrožuje v přírodě zejména ničení jejich prostředí a pytláctví. To se Zoo Praha snaží v Kamerunu omezit vzdělávacími aktivitami, z nichž nejvýznamnější je projekt Toulavý autobus probíhající od roku 2013 pod záštitou WAZA. Foto Miroslav Bobek

Gorily nížinné ohrožuje v přírodě zejména ničení jejich prostředí a pytláctví. To se Zoo Praha snaží v Kamerunu omezit vzdělávacími aktivitami, z nichž nejvýznamnější je projekt Toulavý autobus probíhající od roku 2013 pod záštitou WAZA. Foto Miroslav Bobek

Pro ohroženého supa mrchožravého vede Zoo Praha plemennou knihu i Evropský záchovný program (EEP). Ve spolupráci s dalšími organizacemi je také vrací do přírody a financuje výstavbu chovných a rehabilitačních voliér či krmných míst. Foto Václav Šilha

Pro ohroženého supa mrchožravého vede Zoo Praha plemennou knihu i Evropský záchovný program (EEP). Ve spolupráci s dalšími organizacemi je také vrací do přírody a financuje výstavbu chovných a rehabilitačních voliér či krmných míst. Foto Václav Šilha

 

Do liberecké zoo přicestovaly nové šelmy – margayové a levhart čínský

úterý, 13. října 2020 10:48

ZOO Liberec

V úterý 22. září 2020 ve večerních hodinách přicestoval z německé zoologické zahrady v Magdeburgu do Zoo Liberec transport se samicí levharta čínského a párem margayů. Margaye neboli oceloty dlouhoocasé mohou návštěvníci liberecké zoo pozorovat její stopatnáctileté historii úplně poprvé.

Čtyřletá levhartí samice by měla utvořit chovný pár s původním desetiletým samcem, který v liberecké zoo pobývá již od roku 2011. Cílem zahrady je obě tyto kočkovité šelmy rozmnožit a posílit tak jejich populace chované v lidské péči v zoologických zahradách.

Oceloti byli po transportu umístěni do zázemí zoo, kde probíhá jejich aklimatizace a po transportní izolace. Zahrada zároveň dokončuje stavební úpravy jejich venkovní expozice, která se nachází u bazénu s lachtany a kdysi sloužila rysům, pandám a dočasně i mláďatům lva berberského. „Do venkovního výběhu budou opatrně vypuštěni podle aktuálních klimatických podmínek a s ohledem na jejich potřeby a komfort. Nejdříve však až v průběhu několika dní, až se v novém prostředí dostatečně aklimatizují,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.

Jedná se o mladý zatím nezkušený chovný pár. Samice se narodila v roce 2017 v Zoo Jihlava a dvouletý samec pochází ze zoologické zahrady v Boissiere du Dore ve Francii. Oba jedinci už jsou na sebe ale zvyklí, k představení páru došlo již v Zoo Magdeburg. Ta se ale z chovatelských důvodů rozhodla chov tohoto druhu přerušit, a tak byl pár na základě naši předchozí žádosti o zapojení se do mezinárodního záchovného programu převezen k nám do Liberce,“ dodává zooložka Dorota Gremlicová.

Chov margayů v lidské péči v zoologických zahradách patří do evropského záchovného programu (EEP), což znamená, že je odborně řízen tzv. koordinátorem chovu.

Na levhartí samici čekal v Liberci samostatný nově drobně zrekonstruovaný výběh v horní části zoo ležící hned vedle původního výběhu levharta čínského. Zde by měla mít šelma dostatek klidu, aby se v novém prostředí snadno aklimatizovala. „Zatím samice pomalu prozkoumává svůj nový domov a seznamuje se s okolím a svými chovateli. Potravu přijímá bez problémů, a tak věřím, že si u nás rychle zvykne“, dodává zoolog Luboš Melichar.

I chov levharta čínského v zoologických zahradách patří do evropského záchovného programu EEP. Jedná se o silně ohrožený taxon, a tak je cílem liberecké zoo tyto asijské kočkovité šelmy rozmnožit a pomoci zabránit jejich úplnému vyhubení. „V současné době je populace levhartů čínských v evropských zoologických zahradách velmi malá a čítá pouze okolo 50 jedinců. Náš samec je navíc pro posílení populace levhartů čínských geneticky cenný, a tak je odchov libereckých jedinců pro záchranu celého druhu žádoucí,“ doplňuje Melichar. Na světě je momentálně jen 23 institucí, které jsou do chovu levhartů čínských zapojeny, a v České republice je návštěvníci mohou spatřit pouze v Zoo Liberec a v Zoologické a botanické zahradě města Plzeň.

Liberecká zoo zároveň plánuje kompletní rekonstrukci pavilonu levhartů včetně výstavby nových odpovídajících venkovních výběhů v přilehlých plochách stávajícího zařízení. Navržený výběh pro levharty čínské se bude nacházet v doposud nevyužitém údolíčku v ohbí cesty vedoucí od expozice pand červených k pavilonu levhartů. „Součástí této nové expozice bude i mokřad s vodními rostlinami, který by měl plnit roli kořenové čistírny vody tekoucí z bazénů pavilonu slonů. Mokřad vznikne v rámci rozsáhlejšího projektu recyklace užitkové vody v horní části zoo,“ vysvětluje ředitel David Nejedlo. „V současné době pracujeme na projektové dokumentaci,“ dodává ředitel.

Margay (Leopardus wiedii)

Margay neboli ocelot dlouhoocasý je známý také jako dlouhoocasá tečkovaná kočka. Délka těla dosahuje 50–72 cm. Srst je krátká, hladká a žlutohnědá, bílá naspodu těla, hrudi a krku. Tmavá kresba je podobná jako u ocelota a táhne se podél hřbetu a na boky. Má dlouhý, až půl metru dlouhý pruhovaný ocas.

Žije v tropických a opadavých listnatých lesích ve Střední a Jižní Americe. Patří mezi malé kočky (Felinae). Většinu svého života tráví na stromech, kde i loví převážnou část své kořisti. Její potravou jsou hlavně krysy, myši, veverky, vačice, mladí lenochodi, malí ptáci i bezobratlí.

Jako jedna z mála kočkovitých šelem dokáže slézat ze stromu hlavou dolů.

Po přibližně osmdesáti dnech březosti rodí zpravidla jedno, vzácně i dvě mláďata.

V lidské péči se dožívá až 24 let.

Levhart čínský (Panthera pardus japonensis)

Levhart čínský je v současné době jedním z nejohroženějších poddruhů levharta, který se vyskytuje v malých a izolovaných populacích v 7 čínských provinciích. Jeho populace ve volné přírodě čítá maximálně 500 jedinců. Nejvíce jej ohrožuje pytláctví, nedostatek kořisti, ztráta životního prostředí a jeho fragmentace.

Patří v rámci rodu Pantera k menším druhům kočkovitých šelem. Tělo má protáhlé s poměrně krátkými končetinami. Barva srsti je okrově žlutá s tmavými skvrnami, které se nazývají rozety. Při zmnožení tmavého pigmentu (melanismus) se setkáváme s černou formou levharta. Zvíře je velice tiché, má vynikající zrak, sluch i čich.

Nejvíce času tráví tato šelma na stromě, kde odpočívá i vyhledává potravu. Je aktivní ve dne i v noci, loví většinou za soumraku. Živí se savci do velikosti antilop, ptáky, hady, rybami i hospodářskými zvířaty. Ulovenou kořist o váze větší než lovec sám dokáže vytáhnout do větvoví, kde ji v bezpečí před ostatními predátory spořádá. Kromě člověka jsou jeho hlavními nepřáteli tygři a smečky vlků a psů.

Doba rozmnožování není závislá na ročním období. Nejčastěji však samice zabřezne v lednu nebo únoru. Březost trvá 90–112 dní, poté rodí 2–3 mláďata. Ta zůstávají s matkou 1,5 až 2 roky.

Levhart se v lidské péči v zoologických zahradách dožívá 15–18 let.

 

Regica, nová obyvatelka výběhu pand červených. Samec Pat má společnost

pátek, 18. září 2020 13:34

ZOO Praha


Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené jménem Regica. Z chorvatské zoologické zahrady dorazila do pražské zoo letos v červenci a po potřebné aklimatizaci dnes mohla konečně vyrazit ven. Samec Pat už tedy není osamělý a těší se z nové partnerky.


„Panda červená je ohrožený a současně návštěvnicky velmi atraktivní druh. Právě proto má její výběh zcela exkluzivní prostor hned u hlavního vchodu. Doufám, že se tam samička, kterou jsme dostali ze Záhřebu, bude těšit z obdivu návštěvníků. Ale hlavně, že časem přivede na svět své první mládě,“ přivítal novou pandí samičku v Zoo Praha ředitel Miroslav Bobek. A na mláďata se snad nebude čekat dlouho. Výběh bude jeho čerstvá obyvatelka Regica sdílet s dvanáctiletým samcem Patem. Ten také její dnešní ranní prohlídku nového domova bedlivě sledoval, i když první „oťukávání“ má dvojice už za sebou. „Mají v zázemí seznamovací prostor, kde na sebe vidí a mohou se vzájemně očichat. Věděl tedy již delší dobu, že tady samice je. Chodil po výběhu a značkoval si ho, aby pandí slečna stoprocentně poznala, že tady je samec,“ usmívá se při popisu pandího sbližování vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.

Samice pandy červené Regica se narodila 3. července loňského roku v Zoo Zagreb. Samec Pat se stal v roce 2012 otcem mláděte Akima. Tento sameček představoval první úspěšný odchov pand červených v Zoo Praha. Pandy červené jsou velmi choulostivé šelmy a jejich chov je náročný. První zvířata přišla do pražské zoo už v roce 1955.

Nová samička pandy červené Regica se dá zatím odlišit od samce i barvou srsti ve tváři. Oproti samci je dle chovatelů mnohem světlejší. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Nová samička pandy červené Regica se dá zatím odlišit od samce i barvou srsti ve tváři. Oproti samci je dle chovatelů mnohem světlejší.  Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

K samci Patovi se nastěhovala roční samice Regica. Návštěvníci mohou nový pár pand červených sledovat ve výběhu naproti hlavnímu vchodu do Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

K samci Patovi se nastěhovala roční samice Regica. Návštěvníci mohou nový pár pand červených sledovat ve výběhu naproti hlavnímu vchodu do Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

 

 

 

Odchov čáji obojkové se v Zoo Děčín podařil díky obyčejným slepicím

čtvrtek, 17. září 2020 09:54

ZOO Děčín

09-17-20-09-56-46-caja-a-kohout3jpg.JPG

 

Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou roli přitom při odchovu sehrály obyčejné slepice! „Náš pár čáj obojkových přišel na jaře o část snůšky kvůli predátorům. Zbylá tři vejce jsme již obětovat nechtěli, a proto jsme je odebrali a putovala do líhně. Tam strávila zhruba 45 dní, po nichž se vylíhlo jedno mládě," popisuje zoolog Roman Řehák. V průběhu inkubace přibyla v líhni i vejce obyčejných slepic a s denním odstupem se tak vylíhla jak malá čája, tak spousta kuřátek. Umělý odchov čáji obojkové bez rodičů není vůbec jednoduchou záležitostí. Kuřata se učí všemu tím, že opakují to, co dělají rodiče. „Jak to tedy udělat, aby malá čája začala sbírat potravu a zobat? Dostal jsem nápad dát k ní do odchovny několik kuřátek. Ta totiž umí zobat hned po vylíhnutí a čája by to od nich mohla okoukat," říká zoolog. A přesně tak se stalo. Ošetřovatelé začali mláďatům připravovat směs krmení, která obsahovala složky důležité jak pro kuřata slepic, tak pro čáju. Šrot, který preferují slepice, míchali se zelenými výhonky pro čáju, později začali přidávat nastrouhané vejce a mrkev, čínské zelí, ptačinec, žabinec, listy pampelišky. Velmi rychle tak začaly oba druhy žít v symbióze. Aby měla čája dostatek vitamínu D a nezkomplikovala její vývoj případná křivice, začali ji chovatelé pravidelně vynášet na slunce. Společnost jí při tom dělal jeden z odrostlých kohoutků. „Ten k ní nakonec přilnul tak, že lze krásně pozorovat, jak se o ní stará a při hrabání jí nabízí potravu," doplnil Roman Řehák. Dvouměsíční čája se tak má čile k světu a zoo doufá, že v jejím odchovu již nenastanou žádné komplikace.

 

Čája obojková je statný pták šedého zbarvení s tmavým obojkem na krku. Typickým znakem tohoto druhu jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před nepřáteli. V některých oblastech chovají lidé čáju jako domácího ptáka, mnohdy ani ne tak pro užitek, nýbrž jako "hlídacího psa". Je totiž velmi ostražitá a upozorní na jakéhokoliv vetřelce. Její hlas je mimořádně zvučný a slyšitelný až na 3 km daleko.

 

Sloní princezny už umí plavat, mladší Amalee trumfla na váze Lakunu

středa, 16. září 2020 22:45

ZOO Praha

Už je to půl roku, kdy se v Zoo Praha brzy po sobě narodily dvě malé sloní princezny. Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají na váze. Od svého narození se vytáhly obě o více než dvacet centimetrů a jejich váha se blíží k třem stům kilogramů. Zvykají si také na pobyt ve výběhu se svým otcem samcem Ankhorem a dopřávají si pravidelnou bahenní pleťovou masku.


„Čas opravdu letí, u Lakuny je to už šest měsíců, u Amalee o šest týdnů méně,“
vzpomíná na radostné chvíle z narození malých samic slona indického kurátor savců Pavel Brandl, „slůňata přibývají na váze průměrně sedm až deset kilogramů za týden. Amalee dokonce předhonila Lakunu. Je vidět, že má v sobě geny po své matce. Janita je také větší slon, a ačkoliv je tedy Amalee mladší, tak už je dneska těžší než Lakuna.“
Lakuna krátce po porodu měřila zhruba 88 cm a teď má 108, 5 cm. Amalee oproti své porodní výšce vyrostla cca o 17 cm na dnešních 107 cm. Váha u Lakuny ukazuje přesně 278 kg, u Amalee o 8 kilogramů více.

 

Lakuna se prý ale nenechá zahanbit a jako starší už umí věci, které Amalee ještě tolik nezvládá. „Už se zajímá o pevnou potravu, žere už všechny druhy měkkého ovoce a od včerejška i seno. Obě už umí používat i chobot a sebrat jím některé předměty ze země ve výběhu a pití vody. To také samozřejmě po porodu neuměly a musely se to postupně naučit,“ popisuje novinky u slonů jejich vrchní chovatel Martin Kristen. A v učení sloní princezny intenzivně pokračují. Návštěvníci je už mohou vidět ve venkovním bazénu. „Chovatelé s nimi nejdříve chodili do bazénu v zázemí a až ve chvíli, kdy se přesvědčili, že slůňata perfektně ovládají plavání, vzali je ven. Obě už se umí potápět a nehrozí tedy žádné riziko,“ dodává Pavel Brandl. Sloni si ale nehoví jen ve vodě, přitahuje je také bláto. „Letos v létě si sloni vydupali obrovskou jámu, ve které se shromažďuje dešťová voda a my jí teď budeme využívat jako kaliště, kam budeme vodu ještě připouštět. Když je horko, najdete tedy zaručeně obě slůňata právě tady, jak se ohazují blátem a vytvářejí si vlastní pleťovou masku,“ směje se kurátor Brandl.


Celá devítičlenná skupina slonů indických v Zoo Praha se ve své expozici Údolí slonů už pravidelně potkává ve venkovní výběhu. Chovatelé začali se slučováním sloního samce Ankhora a obou malých samiček před pár týdny. „Našemu samci zatím společnost ve výběhu střídáme. Jednou týdně je se slůňaty Lakunou a Amalee i jejich matkami Janitou a Tamarou. Zbytek dní pak s malými samci Maxem a Rudim,“ přibližuje život sloní skupiny vrchní chovatel Martin Kristen. Tento kontakt je pro malá slůňata velmi důležitý. „Od malička tak vidí samce jako vzor. Naučí se jej respektovat a také se ho v dospělosti nebudou bát,“ popisuje další významný zážitek pro malé slony kurátor savců Brandl a srovnává tuto zkušenost se starší samicí Shanti, která do pražské zoo přišla v roce 1977 z Indie. „Ta tuto příležitost neměla ve svém dětství a dnes jsou na ní vidět obavy v přítomnosti velkých samců,“ vysvětluje Pavel Brandl.


Slůňata si na venkovní výběh zvykla velmi rychle, už je to pro ně známé prostředí. Návštěvníci je mohou vidět už hned po ránu, kdy vyjdou společně se svými matkami Tamarou a Janitou i staršími samicemi Gulab a Shanti na ranní kolečko po výběhu.

Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají na váze. Od svého narození se vytáhly obě o více než dvacet centimetrů a jejich váha se blíží k třem stům kilogramů. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají na váze. Od svého narození se vytáhly obě o více než dvacet centimetrů a jejich váha se blíží k třem stům kilogramů. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Sloní princezna Amalee (na fotografii) i starší samička Lakuna si užívají koupání v bazénu, dovádění v písku i v blátě. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Sloní princezna Amalee (na fotografii) i starší samička Lakuna si užívají koupání v bazénu, dovádění v písku i v blátě. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

 

 

Nenasytný lovec hadů v černých punčochách je i ve státním znaku

pátek, 11. září 2020 23:14

ZOO Praha

Jen několik dní staré mládě hadilova písaře pečlivě opečovávají jeho rodiče v zázemí Ptačích mokřadů v Zoo Praha. Jde teprve o třetí přírůstek u tohoto druhu od jeho příchodu do pražské zoologické zahrady, tedy od roku 1986. Mládě zatím velmi dobře prospívá a roste v hnízdě pod rodiči. Hadilov písař si své zajímavé jméno vysloužil hned podle několika poznávacích znamení: lovu hadů, černých punčoch i per na hlavě. Je národním symbolem Súdánu a Jihoafrická republika jej má dokonce ve znaku.


V lidské péči se hadilov rozmnožuje velmi vzácně, proto je každé mládě velkým úspěchem. „Zatím nám dělají mládě i rodiče radost. Jde o první zcela přirozeně vylíhnuté mládě. Rodiče jej sami krmí, starají se o něj, nemuseli jsme ani vejce inkubovat v líhni či rozkrmovat mládě. Rodičům podáváme převážně myšátka, která natráví a krmí jimi mládě,“ popisuje péči rodičů hadilova kurátor ptáků Antonín Vaidl. Mladí hadilovové jsou velmi nenasytní a rodiče se musí otáčet, aby je zvládli uživit. V Zoo Praha jde celkem už o třetí mládě za posledních 34 let od začátku chovu. V pořadí druhé mládě ovšem po pár měsících života bohužel uhynulo. Odchov mláděte tohoto afrického dravce je velmi složitý. Hadilov potřebuje klid a jisté zázemí, jakmile dochází ke stěhování v rámci expozic, nastává problém. „Návštěvníci mohou vidět ve venkovní expozici Ptačích mokřadů pouze samce. Chovný pár s mládětem je umístěn v zázemí, aby jej opravdu nic nerušilo,“ doplňuje popis chovu tohoto afrického dravce kurátor Vaidl.

Hadilov písař má nezaměnitelný vzhled díky dlouhým nohám, štíhlému tělu a převážně šedobílému zbarvení. České jméno hadilov vystihuje jeho obratný lov hadů – i těch jedovatých. Při vyhlížení kořisti ale nekrouží ve vzduchu jako většina dravců, ačkoliv létat umí. K lovu mu slouží velmi dlouhé nohy. Drobnými krůčky cupitá ke kořisti a vyplaší ji, opakovaně ji pak zasahuje pařáty a zobákem. Umí se ke své kořisti přiblížit opravdu velmi tiše. Hadilov je pro tuto svou schopnost lovit hady v Africe občas ochočován a zemědělci cvičen na ochranu hospodářství. Druhé jméno písař si vysloužil díky prodlouženým perům na hlavě, která při načepýření vypadají jako brka za uchem středověkého písaře. „V historických dokumentech se hovoří i o tom, že jméno písař vzniklo podle jeho černých punčoch, které připomínají klotové rukávy, což byla nezbytná součást oblečení právě písařů,“ vysvětluje zajímavosti kolem jména Antonín Vaidl.

 

V Zoo Praha se narodilo mládě hadilova písaře. Jde celkem už o třetí mládě za posledních 34 let od začátku chovu v pražské zoologické zahradě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodilo mládě hadilova písaře. Jde celkem už o třetí mládě za posledních 34 let od začátku chovu v pražské zoologické zahradě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hadilov písař si své jméno vysloužil díky prodlouženým perům na hlavě, která při načepýření vypadají jako brka za uchem středověkého písaře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hadilov písař si své jméno vysloužil díky prodlouženým perům na hlavě, která při načepýření vypadají jako brka za uchem středověkého písaře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Varani komodští mají ve výběhu speciální UVB světla, pro více vápníku a lepší kůži

pátek, 11. září 2020 22:59

ZOO Praha

Našlapovat opravdu jen zlehka, žádné prudké pohyby a hlavně zůstat ve střehu. S velmi citlivým UVB metrem v ruce ve výběhu varanů komodských zkouší v těchto dnech rozsah nových světelných zdrojů kurátor plazů Petr Velenský. Speciálně vyráběné svítidlo teď bude varanům v Indonéské džungli ještě lépe simulovat jejich přirozené prostředí. Unikátní světla vyráběná pro zoologické zahrady by měla varanům pomoci ke správnému fungování metabolismu. Zoo Praha v chovu těchto ještěrů vyniká i v metodě takzvaného „přehřívání“, díky němuž je v chovu varanů komodských nejúspěšnější v Evropě.

„Zvýšení světelného komfortu včetně hladiny UVB záření by mělo mít pozitivní efekt na vitalitu varanů,“ popisuje kurátor plazů Petr Velenský, „nyní jim instalujeme dvě světla o síle 2000 wattů. Jen pro porovnání – u jiných sluncemilovných ještěrů si vystačíme se zdroji o síle 300 wattů. Potřebujeme u varanů zkrátka pokrýt co největší plochu výběhu.“ UVB metrem měří hodnoty intenzity záření s přesností na pouhý centimetr čtvereční. Právě toto záření má pozitivní účinky na metabolismus vápníku a ovlivňuje i kvalitu kůže varanů.

Jiným druhům plazů stačí pouhý kužel světla, který si sami vyhledají. Varan komodský se takto nechová a je potřeba mu pomoct. „Novinkou je pro nás právě použití tak silného zdroje záření. Jde o světla, která jsou vyráběná speciálně pro zoologické zahrady, a jejíchž hladina UVB pomáhá varanům komodským prohloubit jejich životní pohodu,“ vysvětluje kurátor Velenský.

V zázemí varanů komodských, kde je umístěn chovný pár a odchovaná mláďata, je nyní naprosto ideální prostředí navozující přirozené podmínky. Vše s důrazem na tepelný i světelný komfort pro chov. Skleníkovou střechu chovatelé pravidelně otevírají, aby tito ještěři získali maximum vitamínu D. „Doplňujeme ho samozřejmě i stravou a v ostatních prostorách pomáháme právě speciálními světly,“ dodává Velenský. Tepelná metoda „přehřívání“, kterou Zoo Praha vyniká, také varanům velmi svědčí a díky ní se i pravidelně rozmnožují.

 

S velmi citlivým UVB metrem v ruce v těchto dnech ve výběhu varanů komodských v Zoo Praha zkouší rozsah nových světelných zdrojů kurátor plazů Petr Velenský. Speciálně vyráběné svítidlo teď bude varanům ještě lépe simulovat jejich přirozené prostředí. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

S velmi citlivým UVB metrem v ruce v těchto dnech ve výběhu varanů komodských v Zoo Praha zkouší rozsah nových světelných zdrojů kurátor plazů Petr Velenský. Speciálně vyráběné svítidlo teď bude varanům ještě lépe simulovat jejich přirozené prostředí. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Nová světla instalovaná v expozici varanů komodských v Zoo Praha mají sílu 2 000 wattů. Tato metoda „přehřívání“ varanům svědčí a i díky ní se v pražské zoo podařilo odchovat již 66 mláďat. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Nová světla instalovaná v expozici varanů komodských v Zoo Praha mají sílu 2 000 wattů. Tato metoda „přehřívání“ varanům svědčí a i díky ní se v pražské zoo podařilo odchovat již 66 mláďat. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

 

 

Výstava šípových žab právě v Zoo Praha: Nejjedovatější, nejmenší, dokonale barevné.

úterý, 01. září 2020 17:49

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned třicet druhů pralesniček neboli šípových žab. Výstava v Galerii Gočárovy domy byla dnes slavnostně zahájena vernisáží a potrvá až do konce října letošního roku. Na návštěvníky po celou dobu konání výstavy čekají komentované prohlídky i workshopy. Zoo Praha k této výstavě připravila i brožuru a originální propagační předměty se symbolikou šípových žab, vše návštěvníci najdou v prodejnách suvenýrů.

 

Výstava navazuje na úspěšné představení šípových žab v loňském roce. Nyní Zoo Praha prezentuje takzvané pralesničky „imitátory“ a přibližuje barevné formy žabek podle lokalit, kde žijí. Sobotní vernisáž výstavy zahájila svým vystoupením ekvádorská hudební skupina Tradiciones spolu s českým malířem Janem Dungelem, který přímo před zraky návštěvníků na místě naskicoval jednu z pralesniček. Slavnostního přestřižení pásky a uvedení výstavy se spolu s ním ujali kurátor obojživelníků a plazů Zoo Praha, Petr Velenský a chovatel pralesniček a také spoluautor výstavy Jan Thuma.

 

Na návštěvníky výstavy čeká řada zajímavostí z tajemného života šípových žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek. Zjistí například to, jak se vlastně smrtící jed dostane do žabí kůže nebo jak lze s pomocí žáby přebarvit peří papouška. Mezi smrtelně jedovaté druhy pralesniček, které představují nebezpečí i pro člověka, patří i pralesnička strašná - nejjedovatější druh žáby na světě. I tu teď mohou návštěvníci obdivovat v Galerii Gočárovy domy.

 

Program po celou dobu konání výstavy:

- Každý den v otevírací době výstavy bude pro návštěvníky připraven komentář odborného průvodce.
- Každou neděli po dobu trvání výstavy bude také probíhat workshop s názvem Seznámení s Šípovými žábami vedený chovatelem pralesniček a spoluautorem výstavy Janem Thumou. Workshop mohou návštěvníci navštívit od 13.00 do 15.00 hodin taktéž v Galerii Gočárovy domy.

Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha. Výstava pralesniček, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do konce října. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha. Výstava pralesniček, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do konce října. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě šípových žab. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě šípových žab. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

 

 

Unikátne prírastky

čtvrtek, 06. srpna 2020 14:34

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice zaznamenala dva unikátne prírastky. Ide o mláďatá tukanov veľkozobých (Ramphastos toco), ktoré sa vyliahli v polovici júna. Rodičovský pár pochádza z importu z Argentíny a do Košíc prišiel pred dvoma rokmi. Vyliahnutie tukanov veľkozobých je veľký úspech, keďže za posledných 12 mesiacov sa v Európe vyliahlo len 5 mláďat. Okrem našej ZOO zaznamenali dva jedince v ZOO Paríž a jeden tukan veľkozobý pribudol v Rotterdame. Dovedna 90 jedincov chová 32 inštitúcií Európy. V rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO), ktorá zastrešuje 20 zoologických záhrad, je košická jedinou záhradou, kde môžu návštevníci obdivovať tento druh exotického vtáka pochádzajúceho zo severnej a strednej časti Južnej Ameriky. Naposledy sa rozmnožením mohli pýšiť v ZOO Hodonín. Bolo to však pred 14 rokmi. Základom úspešného chovu vtákov je okrem kompatibility páru aj výživa. Tukany veľkozobé sú v ľudskej opatere náročné na chov. Sú to prevažne plodožravé vtáky. Základ ich jedálnička v ZOO tvorí papája, hrozno, banány, jablká a hrušky. V sezóne dostávajú aj žltý melón, nektarinky či broskyne. Chovatelia im k tomu pridávajú aj špeciálne granuly. Tukany sú citlivé na vysoký obsah železa v potrave. V období starostlivosti o mláďatá dostávajú tiež cvrčky, denne až 80 kusov. Mláďatá od vyliahnutia kŕmia rodičia, spočiatku priamo v búdke, kde zostávajú prvých 6-8 týždňov. Tukany veľkozobé dostávajú potravu niekoľkokrát denne. Ošetrovatelia tak garantujú, že ovocie spĺňa požadovanú kvalitu. Súčasťou vybavenia voliéry je zvlhčovač vzduchu, ktorý podporuje vytváranie klímy blízkej prirodzenému prostrediu. Mláďatá vyleteli z búdky pred tromi dňami a postupne si zvykajú na nové prostredie. Rodičia ich však naďalej kŕmia až dovtedy, kým sa to sami nenaučia. Môže to trvať ešte niekoľko týždňov. Tukan veľkozobý je zo všetkých dvanástich druhov najväčší a veľká časť verejnosti ho všeobecne spája s predstavou o tukanovi. Príťažlivý je svojím sfarbením a najmä veľkým oranžovým, u samca väčším zobákom. Tvorí až tretinu dĺžky tela. Napriek tomu, že vyzerá masívne, je ľahký, vyplnený kostným tkanivom vo forme malých trámikov. Na základe posledných zistení mu slúži na reguláciu teploty tela. Tukan veľkozobý je monogamný vták, ktorý sa vo voľnej prírode dožíva maximálne 26 rokov, v ľudskej opatere asi 18 rokov. Tukany nevytvárajú veľké kŕdle. Pohlavne dospievajú v období 3-4 rokov. Návštevníci košickej ZOO ich môžu obdivovať vo voliére hneď za vstupom po ľavej strane.

08-06-20-02-40-03-tukanjpg.JPG

 

08-06-20-02-40-19-tukan1jpg.JPG

 

tukan2jpg.JPG

 

tukan3jpg.JPG

 

Slůňata Lakuna a Amalee váží úplně stejně – 204 kilogramů

pondělí, 27. července 2020 23:48

ZOO Praha

Samičky slona indického, které od sebe věkově dělí šest týdnů, dosáhly úplně stejné váhy – každá má aktuálně 204 kilogramů. Návštěvníci je teď mohou vídat většinu dne ve venkovním výběhu.


Stádo sloních samic s mláďaty – tedy Lakuna, Amalee, jejich matky Tamara a Janita a starší slonice Gulab a Shanti – vychází ven podle počasí, většinou se pohybují mezi 10.30 a 14.00 v předním travnatém výběhu a od 14.00 do 17.00 v prostředním výběhu s bazénem.

 

Ankhor, Max a Rudi nejvíce času (zhruba od 10.00 do 17.00) společně tráví v zadním samčím výběhu, kde je rovněž k dispozici bazén.

 

V létě u slonů probíhají každý den od 14.30 komentovaná setkání.

 

Časy, kdy jsou zvířata k vidění, nelze samozřejmě nikdy stoprocentně garantovat, nicméně jako vodítko pro návštěvníky poskytli i další chovatelé své tipy, kdy lze jejich svěřence nejspíše zastihnout. Časy všech komentovaných krmení a setkání pak naleznete na zoopraha.cz/komentka.

Mladší Amalee přišla na svět 9. května a její denní přírůstek je okolo 1,4 kg. Přestože obě samičky dělí šest týdnů, aktuální váhu mají zcela shodnou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mladší Amalee přišla na svět 9. května a její denní přírůstek je okolo 1,4 kg. Přestože obě samičky dělí šest týdnů, aktuální váhu mají zcela shodnou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Velká radost. Jeřábi s vysílačkami se vrátili domů

pátek, 19. června 2020 14:47

ZOO Brno

Další důležitý a velmi pozitivní posun zaznamenal repatriační program jeřábů mandžuských a daurských. Dva uměle odchovaní ptáci doletěli ze svých zimovišť zpět do míst, odkud byli vypuštěni do volné přírody. Navíc se jeden z nich spároval s divokým jeřábem. V obou případech se jedná o velký úspěch.

 

jerabi1_foto-mikhail-parilovjpg.jpg

Foto: Mikhail Parilov

 

„Jeřábi a některé druhy vrubozobých (např. husy) nemají geneticky vtištěnou migrační trasu a během prvního roku života se ji učí od svých rodičů. Tento fakt může být při repatriacích problém. To, že ptáci doletěli na zimoviště znamená, že se setkali s jinými (divokými) ptáky, kteří to umí. A že doletěli zpátky, je prostě skvělé a ukazuje to, že náš projekt má smysl,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Brno a koordinátor projektu Petr Suvorov.

 

Jak jsme psali už dříve, kromě dovozu vajec jeřábů na Dálných východ jsme se rozhodli následně monitorovat i pohyb vypuštěných ptáků. Loni jsme třem ptákům pořídili telemetrické vysílačky a sledovali, jak si vedou. Podrobnosti naleznete ZDE. Na mapu pohybu jeřábů se můžete podívat ZDE.

 

Bomnak a Areta

 

Nyní už máme podrobnější data z delšího sledování. A jeho výsledky ukazují, že projekt na repatriaci jeřábů je úspěšný. Vysílačky zůstaly na dvou ptácích – prvním je samice jeřába mandžuského pojmenovaná Bomnak, druhým pak samec jeřába daurského Areta.

Postupně se na jejich pozorování podíleli ornitologové z Číny, Jižní Koreje a USA. Po vypuštění doletěla Bomnak do zimoviště v oblasti města Lü-šun (dříve Port Arthur). „Na jaře se podle údajů z vysílaček ukázalo, že dorazila zpět do Amurské oblasti a nachází se na břehu jezera Sorokino, v lesní rezervaci Antonovskoye. Průzkum tohoto území ukázal, že se vrátila ze zimoviště v páru,“ uvedl Mikhail Parilov z Khinganské státní přírodní rezervace odkud se ptáci do volné přírody vypouští.

 

Samec Areta naproti tomu zimoval na Korejském poloostrově a většinu času strávil v jihovýchodní části KLDR. Do Amurské oblasti se vrátil asi o týden později než Bomnak. „Objevil se poblíž rezervace, nedaleko místa, kde byl vypuštěn v loňském roce. Nezůstal v rezervaci, ale odletěl do oblasti Amurské rezervace v okrese Konstantinovsky. Jako neteritoriální pták vyráží na dlouhé lety a pobývá hlavně na zemědělské půdě,“ doplnil Parilov. U Arety je potěšující především to, že se jako odchovaný pták připojil k hejnu volně žijících jeřábů. Má dva roky a dokud nedosáhne dospělosti, bude pravděpodobně součástí skupin mladých ptáků.

 

Projekt na repatriaci a ochranu jeřábů začal v roce 2015, kdy brněnská zoo poprvé transportovala dvě vejce jeřábů mandžuských na Dálný východ do stanice pro reintrodukci jeřábů v Khinganské státní přírodní rezervaci. V následujících letech se připojily další zahrady chovající tyto majestátní ptáky. K vejcím jeřábů mandžuských se posléze přidala také vejce jeřábů daurských. Khinganská stanice pro reintrodukci jeřábů se už více než 30 let věnuje vypouštění jeřábů. Až nyní má ale možnost díky spolupráci s brněnskou zoo sledovat jejich pohyb a chování ve volné přírodě.

 

mapa-pohybu-jerabu2_okpng.png

 

Nový domov pro kotuly v Zoo Praha

čtvrtek, 11. června 2020 09:05

ZOO Praha

Pro kotuly veverovité vznikl v dolní části Zoo Praha nový domov. Návštěvníci tak nyní mají možnost pozorovat dovádění tlupy těchto čilých jihoamerických opiček na novém místě v sousedství gibonů stříbrných.


Původní příbytek kotulů bude zbourán během úprav kmenových stok, které procházejí areálem Zoo Praha. Součástí projektu je sice obnova objektu, ale kotulové by řádově na půl roku neměli střechu nad hlavou, proto jim byl v předstihu zajištěn náhradní pavilonek v expozičním celku Vodní svět a Opičí ostrovy.


„Na této akci nakonec vydělali jak návštěvníci, tak kotulové. Ti mají nejenom modernější ubikaci, ale zejména skvělý výběh se vzrostlou moruší, kterou si náramně užívají,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.


Stavba jednoduchého, převážně dřevěného pavilonku s venkovní pergolou byla na místě mezi rybníčkem čápů černých a pavilonem gaviálů zahájena koncem prvního čtvrtletí roku 2019. Investiční odbor Magistrátu hlavního města Prahy na ni uvolnil částku dva miliony korun.


„Po Darwinově kráteru otevíráme další novinku, která potěší všechny návštěvníky Zoo Praha. Pavilon je opět unikátní, krásně architektonicky zpracovaný a usazený do místa plného zeleně, kam je radost přijít,“ uvedl náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček.


V novém domově se postupně zabydlelo devět samic a nový samec Manu, který do Zoo Praha přicestoval na sklonku minulého roku z Francie. Skupina se již stabilizovala a v brzké době je možné očekávat přírůstky

Samotné otevření pavilonu mělo netradiční průběh – namísto stříhání pásky ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček přesekli mačetami liánovité šlahouny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Samotné otevření pavilonu mělo netradiční průběh – namísto stříhání pásky ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček přesekli mačetami liánovité šlahouny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Kotul veverovitý je čilá opička, která v poměrně početných skupinách tráví většinu dne hledáním potravy vysoko v korunách stromů. V Zoo Praha má chovná skupina k dispozici krásnou vzrostlou moruši. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Kotul veverovitý je čilá opička, která v poměrně početných skupinách tráví většinu dne hledáním potravy vysoko v korunách stromů. V Zoo Praha má chovná skupina k dispozici krásnou vzrostlou moruši. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Nový pavilonek pro kotuly veverovité vznikl v expozičním celku Vodní svět a Opičí ostrovy v dolní části Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Nový pavilonek pro kotuly veverovité vznikl v expozičním celku Vodní svět a Opičí ostrovy v dolní části Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

 

 

Zoo Praha otevřela Darwinův kráter

čtvrtek, 11. června 2020 08:54

ZOO Praha

V sobotu 30. května, byla v Zoo Praha otevřena nová expozice tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter. Představují se zde více než dvě desítky druhů pocházejících z nejmenšího kontinentu. Nejvýznamnější ze všech obyvatel Darwinova kráteru jsou ďábli medvědovití – označovaní také jako „tasmánští čerti“, které pražská zoo získala přímo z Tasmánie jako teprve druhá v Evropě. Návštěvnicky atraktivní však budou bezpochyby i další části expozice, zejména průchozí výběh klokanů.

 

„Děkuji kolegům v Zoo Praha a v Austrálii za všechno, co udělali pro to, abychom vybudovali tuto expozici a získali do ní ďábly medvědovité, dále návštěvníkům za jejich přízeň a našemu zřizovateli, hlavnímu městu Praze za možnost velkorysého rozvoje Zoo Praha,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

„Jsem rád, že se podařilo projekt Darwinova kráteru dotáhnout,“ řekl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. „Praha bude muset nyní kompenzovat výpadek příjmů zoologické zahrady z doby, kdy byla kvůli vládním nařízením uzavřena. Bohužel Praze, stejně jako dalším obcím, vláda nyní vzala peníze, které ale potřebujeme na řešení těchto následků koronavirové krize.“

 

Unikátní expoziční celek Darwinův kráter představuje jedinečné obyvatele Austrálie a především Tasmánie, v čele se čtyřmi ďábly medvědovitými. Vedle nich zde našly domov také tři z pěti tasmánských druhů klokanů, vejcorodé ježury, dva zajímavé druhy australských hadů a více než desítka ptačích druhů.

 

„Pražany, kteří mají minimálně pro tuto sezónu ztížené cestování, bych chtěl pozvat do výkladní skříně hlavního města Prahy, kterou zoologická zahrada bezesporu je,“ zve náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček. „Pokud měli v plánu se podívat do Austrálie, tak nemusí cestovat daleko – stačí, když přijedou k nám do zoologické zahrady. Darwinův kráter je novinkou, kterou si užijí i ti, kdo v pražské zoo už byli. Uvidí zde výřez z australské přírody: tasmánské čerty, klokany, ale třeba i typická hejna andulek.“

 

Darwinův kráter, novou expozici tasmánské a australské fauny v dolní části Zoo Praha, slavnostně otevřeli (zprava) ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a náměstek primátora Petr Hlubuček. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

Darwinův kráter, novou expozici tasmánské a australské fauny v dolní části Zoo Praha, slavnostně otevřeli (zprava) ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a náměstek primátora Petr Hlubuček. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

Nejprůbojnější ze čtyř pražských ďáblů medvědovitých je samička Nutmeg (v překladu „Muškátový oříšek“), která v průběhu slavnostního otevření pózovala před objektivy kamer a fotoaparátů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Nejprůbojnější ze čtyř pražských ďáblů medvědovitých je samička Nutmeg (v překladu „Muškátový oříšek“), která v průběhu slavnostního otevření pózovala před objektivy kamer a fotoaparátů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

.

 

Losice v zooparku přivedla na svět další dvojčata

čtvrtek, 28. května 2020 15:02

ZOOP Chomutov

Čtyřletá samice losa evropského Quanita se stala podruhé matkou. V pondělí 11. května porodila opět dvojčata, otcem je stejně jako loni samec Maximus. V loňském roce se tomuto páru narodily dvě samičky, z nichž jedna po 3 týdnech uhynula z důvodu vrozeného vývojového problému. Letos jsou obě mláďata pohlaví samčího a zatím se zdárně vyvíjejí.

Už jako prvorodička losice překvapila, když výrazný velikostní nepoměr vůči mláďatům vyřešila kojením v netradiční poloze – vleže. Stejným způsobem tento problém vyřešila i tentokrát. Letošní dvojčata ale byla schopna na vemínko dosáhnout již v prvním týdnu života, a tak odchov nadále probíhá již tradičním způsobem.

 

20200512_dsc9594jpg.jpg

Mláďata losa evropského cca 14 hodin po narození. Foto Helena Hubáčková

 

20200512_dsc9535jpg.jpg

I letos losice v prvních dnech mláďata kojila vleže. Foto Helena Hubáčková

 

V zooparku se vylíhlo mládě orla mořského

úterý, 19. května 2020 08:53

ZOOP Chomutov

Páru orlů mořských se v úterý 12. května vylíhlo mládě. U chovného páru, který má zoopark v zázemí, nepanuje příliš velká harmonie, a tak je zhruba 90 % jejich vajíček neoplozených. Stejné to bylo u jejich první letošní snůšky v březnu. 
V náhradní snůšce byla dvě vejce a mládě se vyklubalo hned z toho prvního. Naposledy se mládě orla mořského v zooparku vylíhlo v roce 2007.
Chovatelé preventivně mládě odebrali na umělé dokrmování. „Nechtěli jsme riskovat, že náš pár nebude o své mládě dostatečně pečovat," vysvětluje vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Mládě se krmí po třech hodinách a kromě jednodenních myších holátek jsou mu podávány také drobné rybičky.

Mládě se vylíhlo hodně slabé, vážilo pouhých 66 gramů. Když ale půjde všechno dobře, za měsíc může mít klidně přes tři kila – mláďata orla mořského mají větší přírůstek než broljeři.
Orly mořské chová zoopark od roku 1993, v tuto chvíli má ve voliéře v zázemí samce a samici, které přivezl před devíti lety z Kazachstánu.

Mládě oral mořského

Mládě orla mořského v zázemí zooparku. Foto Petr Hora

 

Obě slůňata v Zoo Praha se o sebe navzájem zajímají

úterý, 12. května 2020 09:53

ZOO Praha

Sloní samičky, z nichž první se narodila koncem března a druhá v sobotu, bývají často bok po boku a vzájemně se dotýkají choboty. Obě jsou velmi vitální a pravidelně pijí mléko od svých matek. V závislosti na počasí je návštěvníci uvidí ve venkovním výběhu tento týden, pravděpodobně již zítra po poledni.

 

V procesu seznamování je zatím aktivnější březnová samička, ovšem mladší slůně, které do stáda přibylo tuto sobotu nad ránem, se rychle osměluje a opětuje pokusy o kontakt.

 

V prvních hodinách po porodu se mladší slůně drželo spíše své tety, slonice Tamary, na matku Janitu se fixovalo postupně. Nyní již každé ze slůňat pije častěji od vlastní matky, což je jeden z nejdůležitějších aspektů, který chovatelé sledují.

 

Dnes čeká malou slonici další vážení a setká se taky s nejstaršími členkami stáda, samicemi Gulab a Shanti.

Do sloního stáda v Zoo Praha přibyla letos na jaře hned dvě mláďata. Starší samička se narodila 27. března, mladší 9. května. Celá skupina tak nyní čítá již devět členů. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Do sloního stáda v Zoo Praha přibyla letos na jaře hned dvě mláďata. Starší samička se narodila 27. března, mladší 9. května. Celá skupina tak nyní čítá již devět členů. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Sloní samičky od sebe dělí šest týdnů, již nyní jsou však skoro stejně velké. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Sloní samičky od sebe dělí šest týdnů, již nyní jsou však skoro stejně velké. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.


Helena Petáková

 

 

Prvé pandy v ZOO

pondělí, 11. května 2020 08:35

ZOO Košice

Novými obyvateľmi Zoologickej záhrady Košice sa v novej sezóne stali pandy červené (Ailurus fulgens fulgens). Dvaja bratia Daeng a Thimpi prišli zo Zoo Chomutov. Narodili sa v júni minulého roku, čiže ide o dospievajúce samce.

Pôvodným domovom pánd sú Himaláje. Živia sa predovšetkým listami bambusov, ale na jedálničku majú aj bobule, vajcia a malé živočíchy. Zaujímavosťou pánd je tzv. palec, ktorý však nie je skutočným prstom. Je to výrastok zápästnej kosti. Pandám slúži ako pomôcka na priťahovanie vetvičiek pri kŕmení. Táto zvláštnosť sa prejavuje aj pri ich kolísavej chôdzi, keďže predné končatiny majú vytočené dovnútra. V ľudskej opatere sa pandy červené dožívajú až štrnásť rokov. Dospievajú pred dovŕšením druhého roku života, ale aj skôr. Panda červená je ohrozená vyhynutím. Dôvodom je najmä strata biotopu, ale aj lov.

Košická Zoo pandy červené nikdy nechovala. Návštevníci ich môžu obdivovať vo voliére oproti levici.

pandajpg.JPG

 

panda1jpg.JPG

 

panda2jpg.JPG

 

 

Novorozené slůně se podařilo zvážit

neděle, 10. května 2020 00:52

ZOO Praha

Samička slona indického, která v Zoo Praha přišla na svět dnes nad ránem, váží celých 124 kilogramů. Porodní váha staršího slůněte narozeného 27. března přitom byla 92 kilogramů.

 

Obě letošní slůňata se chovatelům podařilo zvážit dnes před polednem společně s jejich matkami. Starší z obou samiček, kterou přivedla na svět slonice Tamara v březnu, aktuálně váží 138 kilogramů. Na váze přibývá pravidelně, zhruba jedno kilo denně; při porodu ovšem vážila o 32 kilogramů méně než slůně, které dnes v 1.48 ráno porodila samice Janita. Optimální porodní váha je u slonů mezi 90 a 100 kilogramy.

Druhé letošní slůně, které se narodilo dnes v 1.48 hodin ráno, váží 124 kg. Na váhu vystoupilo společně s matkou Janitou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Druhé letošní slůně, které se narodilo dnes v 1.48 hodin ráno, váží 124 kg. Na váhu vystoupilo společně s matkou Janitou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Obě slůňata jsou již nyní téměř stejně velká, přestože je od sebe dělí šest týdnů. Novorozené slůně je na snímku vpravo. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha.

Obě slůňata jsou již nyní téměř stejně velká, přestože je od sebe dělí šest týdnů. Novorozené slůně je na snímku vpravo. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha.

 

 

 

 

 

Druhé letošní slůně je také samička

neděle, 10. května 2020 00:44

ZOO Praha

Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

 

„Slůně je v pořádku, a jak se ukázalo dnes před čtvrtou, jde opět o samičku. To je opravdu skvělá zpráva!“ raduje se ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Máme již dvě pokračovatelky našeho chovu slonů.“ Sloni totiž žijí v mateřských liniích a obě letošní samičky tak budou moci ve stádu zůstat a v budoucnu se i rozmnožovat.

 

„Jak víte, na to, až Janita porodí, jsme čekali více než dva měsíce. Její březost trvala tentokrát 683 dní a byla tedy o více než šest týdnů delší než minule. Jsem rád, že je slůně v pořádku, a za nezměrné úsilí, které vynaložili v posledních týdnech, děkuji všem našim chovatelům slonů v čele s Martinem Kristenem a kurátorovi Pavlovi Brandlovi,“ dodává Miroslav Bobek.

 

Porod patnáctileté Janity, jejíž jméno v sinhálštině znamená „ta, která dává život“ nebo „plodná“, chovatelé sledovali prostřednictvím kamerového systému. Celý průběh byl zcela přirozený – bez lidského zásahu, v přítomnosti druhé samice a jejího slůněte –, tedy takový, jak by to bylo obvyklé i v přírodě. Obě mladé slonice, které byly do Zoo Praha dovezeny v roce 2012 ze Srí Lanky, získaly letošními porody zkušenosti na celý život a jednou je budou moci předat svým dcerám.

 

„V případě Janity to byla nová, nevyzkoušená situace a ověřili jsme si, že i ona přirozený porod zvládne. Porodila na pískovišti, starší letošní slůně se zdržovalo v její blízkosti a připojila se k nim i Tamara,“ uvedl kurátor chovu savců Pavel Brandl.

 

Právě Tamara se těsně po porodu, který nastal v 1.48 ráno, postavila nad novorozené slůně, aby ho chránila. Teprve za několik prvních minut své místo nad malou slonicí přepustila jeho matce. „Tamara je typ samice, jakou by mělo mít každé sloní stádo – není příliš ambiciózní a je velmi starostlivá, a to nejen vůči vlastním mláďatům,“ doplnil vrchní chovatel Martin Kristen.

 

Slůně se poprvé postavilo zhruba za deset minut po porodu a od té doby se celá čtveřice drží pohromadě. Několik následujících dní nyní stráví slonice s mláďaty ve vnitřních prostorách Údolí slonů.

Novorozené slůně se už krátce po porodu pokoušelo napít mléka. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Novorozené slůně se už krátce po porodu pokoušelo napít mléka. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Vrchní chovatel slonů Martin Kristen a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek se slůňaty a jejich matkami (vpravo Tamara, teta novorozené samičky). Foto: Pavel Brandl, Zoo Praha.

Vrchní chovatel slonů Martin Kristen a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek se slůňaty a jejich matkami (vpravo Tamara, teta novorozené samičky). Foto: Pavel Brandl, Zoo Praha.

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 4 z 73