Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
18.09. 2020 Regica, nová obyvatelka výběhu pand červených. Samec Pat má společnost
ZOO Praha Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené ...
17.09. 2020 Odchov čáji obojkové se v Zoo Děčín podařil díky obyčejným slepicím
ZOO Děčín   Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou ...
16.09. 2020 Sloní princezny už umí plavat, mladší Amalee trumfla na váze Lakunu
ZOO Praha Už je to půl roku, kdy se v Zoo Praha brzy po sobě narodily dvě malé sloní princezny. Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
21222324252627
282930    
Novinky


Zoo Praha má novou, geneticky cennou tapířici z francouzské Guyany

čtvrtek, 05. září 2019 16:57

ZOO Praha

Ve výběhu v dolní části Zoo Praha se od čtvrtka zabydluje nová samice tapíra jihoamerického – Taluen, která vytvoří pár se zdejším samcem Texem. Tapířice přijela z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany; narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

 

Tím pádem dochází k importu poloviny genů matky, které dosud Evropský záchovný program (EEP) nemá. Díky tomu jsme jako jedni z mála chovatelů dostali doporučení k reprodukci,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl. „EEP má momentálně 110 členů, přes 300 zvířat a pouze čtyři instituce – včetně nás - smí momentálně tapíry jihoamerické množit do budoucího chovu.

 

Podle chovatelů je Taluen velmi klidná a co se týče stravy, má jasné preference: celer, pórek, salát, zelí, květák či mrkev; největší radost jí však vždy udělá vodní a žlutý meloun a banány. Návštěvníci se na ni mohou přijít podívat do výběhu vedle Rezervace Bororo, kam ji budou chovatelé za příznivého počasí pouštět. Postupně si začne zvykat také na šestnáctiletého samce Texe, dovezeného do Prahy z USA v roce 2006, s kterým se bude z počátku ve výběhu střídat.

Ve výběhu v dolní části Zoo Praha se od čtvrtka zabydluje nová, geneticky cenná samice tapíra jihoamerického – Taluen. Oba rodiče její matky pocházejí z přírody. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Ve výběhu v dolní části Zoo Praha se od čtvrtka zabydluje nová, geneticky cenná samice tapíra jihoamerického – Taluen. Oba rodiče její matky pocházejí z přírody. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

 

Za příznivého počasí budou moci návštěvníci vidět novou samici Taluen ve výběhu vedle Rezervace Boroto; z počátku se v něm však bude střídat se samcem Texem, se kterým má vytvořit pár. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Za příznivého počasí budou moci návštěvníci vidět novou samici Taluen ve výběhu vedle Rezervace Boroto; z počátku se v něm však bude střídat se samcem Texem, se kterým má vytvořit pár. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

 

 

Praha hostí mezinárodní konferenci zaměřenou na divoké koňovité

pondělí, 02. září 2019 12:10

ZOO Praha

Na České zemědělské univerzitě v Praze byla v pondělí oficiálně zahájena konference s názvem 2nd International Wild Equid Conference (IWEC) 2019. Tato akce navazuje na konferenci, která se konala před sedmi lety ve Vídni, a zúčastní se jí asi 120 vědců a odborníků z 30 zemí světa. Část programu se odehrává v Zoo Praha, která konferenci spolupořádá.

 

Tato konference je mimořádně důležitá pro vědce, ochranáře i biology, kteří se zabývají koňovitými, neboť zde mohou diskutovat svou rozmanitou práci a společně se pokusit přispět k lepší ochraně ohrožených druhů," vysvětlila dr. Sarah King z IUCN/SSC Equid specialist group.

 

Praha byla navrhnuta pro konání této konference nejen z důvodu výhodné polohy pro účastníky, ale také díky dlouholeté tradici ve výzkumu a ochraně divokých koňovitých v České republice,“ uvádí jeden z hlavních organizátorů Jan Pluháček ze Zoo Ostrava. „Zoo Praha hostila v roce 1959 první mezinárodní sympozium pro ochranu koně Převalského, díky kterému byl tento druh zachráněn před vyhubením. Podobný osud bychom si nyní přáli pro kriticky ohroženou zebru bezhřívou, která se stala hlavním symbolem konference a kterou může zachránit i populace chovaná v českých a slovenských zoologických zahradách.

 

Právě na zmíněné konferenci v roce 1959 bylo Zoo Praha svěřeno vedení světové plemenné knihy koně Převalského. „Jako první ji po tři desetiletí spravoval dr. Jiří Volf, který se svého času významně zasloužil také o návrat koně Převalského do přírody. Na jeho práci dnes navazujeme nejen transporty koní Převalského do Mongolska, k nimž každoročně využíváme letouny Armády ČR, ale také mnoha dalšími aktivitami, jako jsou např. podpora rozvoje Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B nebo organizace výzkumných projektů,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

Zastoupení vědců a odborníků na konferenci IWEC 2019 je opravdu pestré. Účastní se jí např. prof. Morrise Gosling (Newcastle University, UK), který studuje vzácné zebry horské, prof. Wayne Linklater (Victoria University Wellington, Nový Zéland), jež se dlouhodobě věnuje studiu zdivočelých koní i ochraně fauny v jižní Africe, nebo dr. Patricia Moehlman (Arusha, Tanzanie), která intenzivně bojuje za záchranu kriticky ohroženého divokého osla afrického. Program konference se neomezuje pouze na přednášky, ale součástí budou i uzavřená jednání odborných skupin a exkurze do Safari Parku Dvůr Králové, Přírodní rezervace Milovice pro velké kopytníky a do Chovné a aklimatizační stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově, kde se, mimo jiné, koně Převalského připravují na cestu do domoviny v Mongolsku.

 

Konání letošní konference iniciovali vědci zabývající se koňovitými z agentury US Geological Survey a členové odborné skupiny pro ochranu koňovitých (Equid Specialist Group) Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). „Mezi další hlavní organizátory patří i Zoo Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze a spolek Derbianus Conservation,“ upřesňuje doc. Ceacero Herrador z Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze.

 

Praha hostí mezinárodní konferenci zaměřenou na divoké koňovité. Účastní se jí asi 120 vědců a odborníků z 30 zemí světa. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Praha hostí mezinárodní konferenci zaměřenou na divoké koňovité. Účastní se jí asi 120 vědců a odborníků z 30 zemí světa. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vůbec první mezinárodní sympozium pro ochranu koně Převalského hostila Zoo Praha v roce 1959 a bylo jí tam svěřeno vedení světové plemenné knihy pro tento druh. Jako první tuto knihu po tři desetiletí spravoval dr. Jiří Volf, na jehož práci dnes pražská zoo navazuje nejen transporty koní Převalského do Mongolska. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Vůbec první mezinárodní sympozium pro ochranu koně Převalského hostila Zoo Praha v roce 1959 a bylo jí tam svěřeno vedení světové plemenné knihy pro tento druh. Jako první tuto knihu po tři desetiletí spravoval dr. Jiří Volf, na jehož práci dnes pražská zoo navazuje nejen transporty koní Převalského do Mongolska. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková, Zoo Praha

 

 

 

 

Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha: nejjedovatější, nejmenší, neuvěřitelně barevné

pondělí, 19. srpna 2019 08:52

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned třicet druhů pralesniček neboli šípových žab; mezi nimi ty nejjedovatější či nejmenší žáby na světě. Taková kolekce dosud v Česku nebyla představena. Výstava Šípové žáby, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do 20. října, při čemž na neděle jsou připraveny komentované prohlídky, navíc k této výstavě pražská zoo vydala také brožuru.

 

Smrtelně jedovatých druhů pralesniček, které představují nebezpečí i pro člověka, je jen pár. Mezi nimi pralesnička strašná, nejjedovatější druh žáby na světě. I tu teď mohou návštěvníci obdivovat v Galerii Gočárovy domy.

 

Tyto žáby mohou mít ve svém drobném těle až 1 miligram jedu. Toto minimální množství podle některých autorů může stačit k usmrcení 10 000 myší, 15 lidí, nebo dvou slonů,“ uvedl jeden z autorů výstavy, chovatel žab Jan Thuma. Smrtelná dávka pro průměrného člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, což představuje ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Pralesničky tak patří k nejjedovatějším živočichům na planetě.

 

Žáby rodu Ranitomeya jsou zase nejmenšími žábami na světě. Na výstavě v pražské zoo jich je k vidění hned několik. Při velikosti v průměru jednoho centimetru až dvanácti milimetrů (těch dosahují samičky) a kvůli pestrému zbarvení – například černá se žlutými tečkami – si je člověk snadno splete s broukem. Návštěvníci výstavy se také dozvědí spoustu zajímavostí z tajemného života šípových žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek. Například to, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže nebo jak s pomocí žáby přebarvit papouška.

 

Každou neděli po dobu trvání výstavy program:

- Workshop od 14.00 seznamující návštěvníky blíže s životem žab

- Speciální komentování zaměřené na životní cyklus a zajímavosti o žábách rodu Dendrobates

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě Šípové žáby. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě Šípové žáby. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned třicet druhů pralesniček neboli šípových žab; mezi nimi ty nejjedovatější či nejmenší žáby na světě. Výstavu Šípové žáby slavnostně otevřeli, zleva: chovatel žab Martin Dvořák, odborný poradce pro Zoologii v Zoo Praha Ivan Rehák, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor sbírky obojživelníků a plazů Národního muzea Jiří Moravec, chovatel žab Jan Thuma ze Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned třicet druhů pralesniček neboli šípových žab; mezi nimi ty nejjedovatější či nejmenší žáby na světě. Výstavu Šípové žáby slavnostně otevřeli, zleva: chovatel žab Martin Dvořák, odborný poradce pro Zoologii v Zoo Praha Ivan Rehák, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor sbírky obojživelníků a plazů Národního muzea Jiří Moravec, chovatel žab Jan Thuma ze Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Dudek letos nezahnízdil. Jeden z dudníků ale skrýval překvapení

pondělí, 19. srpna 2019 08:39

ZOO Brno

Projekt brněnské zoo na ochranu dudka chocholatého letos vstoupil do třetího roku existence. Zatímco v předchozích letech dudek vždy v připravených speciálních budkách (tzv. dudnících) zahnízdil, letos se tak bohužel nestalo. Při kontrole ale pracovníci Zoo Brno v jednom z dudníků objevili mláďata silně ohroženého krutihlava obecného.

I když v letech 2017 a 2018 dudci vyvedli celkem devět mláďat, není nic překvapujícího, že se do svého hnízda nevrátili. „Ptáci se musí vypořádat s obrovským rizikem, a to zejména na migrační trase, protože zimují v subsaharské Africe. Na svých migračních trasách jsou vystaveni nejen nepřízním klimatu, ale i nelegálnímu vyvražďování ze strany lovců v jižní Evropě i Africe,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

Přestože dudek letos nezahnízdil, na lokalitě jej pozorovali místní obyvatelé. Je tedy pravděpodobné, že si na hnízdění vybral jinou dutinu.

V jednom z dudníků ale pracovníci zoo při kontrolách přeci jen nalezli nesmírně zajímavé obyvatele. Budku obsadil krutihlav obecný, který je v České republice zařazen do kategorie silně ohrožený, tedy stejné jako dudek.

„Tento druh z čeledi datlovitých má sice v tuzemsku stabilní populaci 2–4 tisíc párů, ale jeho početnost v průběhu jednotlivých celorepublikových sčítání postupně klesá. Obývá zejména extenzivně využívanou zemědělskou krajinu s remízky či starými sady a živí se hmyzem. Stejně jako dudek si hnízdní dutiny netesá, takže je závislý prakticky jen na dostupných dutinách ve volné krajině. S ohledem na jeho biotopové preference je většinou jedním z typických elementů kvalitní zemědělské krajiny,“ upřesnil Suvorov.

Ve volné přírodě se tak budou postupně učit létat čtyři mláďata krutihlavů.

_krutihlav_mladata_foto-petr-suvorov-zoo-brno_800jpg.jpg

Cílem projektu na ochranu dudka chocholatého je posílení populace tohoto druhu pomocí zajištění managementu potravních lokalit a navýšení počtu hnízdních možností. Dudek chocholatý obývá otevřenou krajinu pastvin a luk s občasnými skupinkami vzrostlých stromů nebo i řidších lesů, které mu poskytují potřebné dutiny ke hnízdění.

Terénním monitoringem jsme vybrali pět oblastí, ve kterých jsme umístili tzv. dudníky (speciální budky pro dudky) a zároveň mohli provádět management ploch. V dotčených lokalitách jsme nainstalovali celkem 15 dudníků, které v průběhu sezóny dvakrát kontrolujeme. Už předloni se podařilo jednomu páru odchovat čtyři mláďata, v roce 2018 se do stejného dudníku pár vrátil a mláďat vyvedl celkem pět.

„Také letos jsme dostali dotaci na sečení některých vybraných ploch, kde máme dudníky rozmístěné, takže budeme i nadále pokračovat v managementových úpravách a doufáme, že díky naší snaze budeme nejen udržovat, ale i navyšovat početnost zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů na námi vybraných lokalitách,“ uzavřel Suvorov.


 

Zemřel zoolog a pedagog dr. Štěpán Šír

čtvrtek, 15. srpna 2019 16:12

UCSZOO

V pondělí 5. 8. 2019, krátce poledni zemřel ve věku nedožitých 89. narozenin, dr. Štěpán Šír, jedna z velmi výrazných osobností historie pražské zoo 50. až 90. let minulého století.

Štěpán Šír byl rodilý Pražák, narodil se 8. září 1930 v Praze - Libni. V roce 1952 odmaturoval na libeňském gymnáziu, a protože jej přitahovala příroda, přihlásil se na Přírodovědeckou fakultu UK. Tam však pobyl jen krátce. Onemocněl mu otec a tak v roce 1954 musel studium přerušit. Nastoupil proto do pražské zoo jako pomocný ošetřovatel a rozhodl se ve studiu pokračovat dálkově. Pro dálkové studium byla tehdy nutná tříletá praxe a tak nakonec Štěpán už v zoologické zahradě zůstal a pomalu postupoval po hodnostním žebříčku. Povýšil na ošetřovatele, posléze na vrchního ošetřovatele a inspektora. V roce 1965, kdy se mu podařilo dokončit fakultu, se stal úsekovým zoologem. V roce 1964 se oženil s Jiřinou Šmidrkalovou, která je dnes už také žijící legendou zahrady. Do roku 1995, kdy odešel do důchodu, vystřídal v zahradě skoro všechny rajóny a pracoviště – od plazů, přes ptáky až po kopytníky. Osud mu dopřál prožít v zahradě nevšední doby. Se svými kolegy podnikal výpravy do maďarské pusty a dunajské delty. Jejich výsledkem byly nejen poznatky a spousty snímků, ale také nasezená vajíčka stepních a mokřadních druhů ptáků. Vajíčka se pak dolíhla v Praze a zahrada se mohla pochlubit skvělými odchovy mnoha druhů. Dnes už je něco takového nemyslitelné, jenže tenkrát byla situace úplně jiná než dnes. Odebrání několika vajíček z hnízd tehdy ještě žádný ptačí druh neohrozilo. Naopak se podařilo získat spoustu nových biologických poznatků, ať už z líhnutí nebo růstu mláďat, jak ostatně dokládají odborné články Štěpána i jeho spolupracovníků zoo z té doby. Do historie pražské zoologické zahrady se Štěpán Šír nesmazatelně zapsal transportem dvou slonů z tehdejšího Cejlonu v roce 1971. Zahrada dostala slony darem od cejlonské premiérky Sirimavo Bandaranaikové a chobotnatci putovali zámořskou lodí kolem celé Afriky. Nezapomenutelný je Štěpánův výrok, líčící trampoty s mořskou nemocí – „slonům bylo blbě, mně ještě hůř“. Štěpánův skautský duch umocněný zatvrzelostí zrozence ve znamení Panny a svérázným smyslem pro humor charakterizují celý jeho život. Pro něj neexistoval problém, který by se nepokusil nějakým způsobem vyřešit, záhada, jíž by se nepokusil přijít na kloub. Ani povodeň v roce 2002, kdy Šírovi s ostatními obyvateli bytovek v dolní části zoo přišli o střechu nad hlavou, jej nepřipravila o optimismus. Voda zalila i jeho fotoarchiv. Zatímco jiní slepené a zabahněné fotografie a diapozitivy rovnou hodili do popelnice, Štěpán se všem jen tak nedal. S nesmírnou trpělivostí preparoval snímek po snímku a skutečně se mu značnou část unikátní sbírky podařilo pro archivní účely zachránit.

Se Štěpánem Šírem je neodmyslitelně spjata také pedagogická činnost a úsilí o vznik učebního oboru ošetřovatel, později chovatel exotické zvěře. Počátky sahají už do roku 1959, kdy se otevřel obor chovatel a pěstitel cizokrajné zvěře a jeho dálkové studium – tzv. závodní škola práce pro zaměstnance. V roce 1974 požádal tehdejší ředitel zoo Štěpána Šíra, aby pomohl koncipovat a na ministerstvu školství prosadit zřízení oboru chovatel cizokrajných zvířat s maturitou. Šlo o to, aby povolání ošetřovatele nebylo nadále posuzováno jen jako pomocná síla, ale bylo uznáno zaměstnání vyžadující penzum odborných vědomostí. Obor byl otevřen v roce 1976 a Štěpán na něm zpočátku vyučoval odborné předměty jako chovatelství, krmivářství, biologii i základy veterinární péče. Později se soustředil pouze na chovatelství, vydržel učit neuvěřitelných 32 let, tedy až do roku 2008. Stejně jako jeho kolegové Jiří Volf a Jiří Felix zažil Štěpán působení pěti ředitelů, co je však podstatnější – ještě za svého života se stal legendou.

Zármutek nad úmrtím dr. Šíra vyjádřil i prezident UCSZOO a ředitel Zoo Košice Erich Kočner: "S hlbokým zármutkom som prijal informáciu o smrti Dr. Štepána Šíra, ktorého som mal česť spoznať osobne. Ako pedagóg na Strednej odbornej škole v Čakoviciach zanechal vo mne hlbokú stopu. Naučil ma nesmiernej láskavosti ku zvieratám, zároveň nekompromisnosti pri vytváraní podmienok pre ich chov. Dr. Štepán Šír bol erudovaný človek s prirodzenou autoritou, s nadhľadom a obrovským rozmerom ľudskosti. Jeho smrť sa ma hlboko dotkla a dovolím si tvrdiť, že zasiahla celú zoologickú obec."

 

Rekordný júl v košickej ZOO

čtvrtek, 08. srpna 2019 09:16

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice zaznamenala v návštevnosti nový rekord. V júli prešlo jej bránami vyše 58 tisíc návštevníkov. Vlani v tomto mesiaci navštívilo ZOO necelých 48 tisíc návštevníkov. Tejto skvelej bilancii spočiatku nahrávalo počasie, neatraktívne pre kúpaliská. ZOO si však udržala návštevnosť aj v druhej polovici júla, keď počas pracovných dní merali denne cestu do ZOO dve tisícky návštevníkov. Víkendy sa približovali ku šiestim tisíckam. Lákadlom leta sa stal najmä pre r...odiny s deťmi náučný chodník Lužný les s lanovými prekážkami a 3D modelmi, ale aj obyvatelia nových voliér. Vďaka nim môžu návštevníci spoznať dravce, ktoré sa bežne vyskytujú v našom okolí. Záujem verejnosti vyvolali tiež mláďatá kosmačov bieločelých, ale napríklad aj charizmatické tukany veľkozobé, či príchod zebier bezhrivých. Záujem o mláďa kengury neutíchal ani v letných mesiacoch. Zoologickú záhradu navštevuje čoraz viac zahraničných turistov. Sú to Česi, Poliaci, Ukrajinci, Nemci, Holanďania, ale najmä Maďari, ktorí majú vyše 25-percentné zastúpenie. Zoologická záhrada Košice sa stala obľúbeným miestom pre deti prímestských táborov a organizované skupiny. Jednou z najväčších atraktivít je naďalej DinoPark, ktorý v tomto roku rozšíril modely dinosaurov o robotického ozvučeného stegosaura.

navstevnostjpg.jpg

 

navstevnost1jpg.jpg

 

Zoo Praha dopravila do bulharských hor další dva ohrožené supy mrchožravé

úterý, 06. srpna 2019 11:08

ZOO Praha

Další dva supi mrchožraví odchovaní v Zoo Praha – tentokrát dvě samičky, z nichž jedna se vylíhla v Zoo Zlín – získali nový domov ve Východních Rodopech, kde posílí populaci tohoto ohroženého druhu. Na umělém hnízdě na skalní nice, s výhledem na řeku Ardu, nyní stráví zhruba deset dnů, pak je ochranáři vypustí do bulharských hor a budou nadále monitorovat jejich pohyb

.
Sup mrchožravý je v současnosti nejohroženějším zástupcem evropských druhů supů, v Červeném seznamu IUCN od roku 2007 veden v kategorii „ohrožený“. Zoo Praha pro něj od roku 2002 vede plemennou knihu a od roku 2012 záchranný program EEP. První mrchožrout byl v pražské zoo odchován v roce 2000 a dosud se tam vylíhlo 32 mláďat. Takovým úspěchem se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Tím ovšem úsilí Zoo Praha nekončí.


„Balkánský poloostrov je důležitým mostem mezi západní a východní populací tohoto supa, v Bulharsku přitom nyní žije méně než třicet párů. Proto od roku 2013 spolupracuje Zoo Praha s organizací Green Balkans na navýšení populace supů mrchožravých na Balkáně,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Nejprve jsme zajistili výstavbu chovných voliér ve Staré Zagoře, v roce 2016 tu začal projekt experimentálního vypouštění.  Do letoška tak díky této spolupráci vylétlo do bulharských hor třináct supů, z toho osm odchovaných v Zoo Praha.“


Supovi vylíhnutému v Zoo Praha bude v hnízdě pod skalním převisem dělat společnost téměř stejně starý sup vylíhnutý v Zoo Zlín. Obě zahrady spolu na chovu vzácných mrchožroutů a jejich následném vypouštění do přírody dlouhodobě úspěšně spolupracují.


„Obě mladé samičky odchované v Zoo Praha se již teď nacházejí v zabezpečeném hnízdě na skalní nice, kde jsou ochranáři přikrmovány pomocí roury, aniž by přišly do kontaktu s člověkem,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha a koordinátor EEP pro supa mrchožravého Antonín Vaidl. „Zhruba za deset dnů ochranáři otevřou pomocí kladky pletivovou zábranu a obě samičky vyletí do bulharských hor, a spolu s nimi také dvě mláďata vylíhnutá Lilly a Andymu – chovnému páru ze Zoo Praha, který byl do chovné a záchranné stanice ve Staré Zagoře převezen letos v únoru.“


„Východní Rodopy jsou místem s nejvyšší populací supů mrchožravých na Balkáně, stále je to však málo. Čím více dalších jich zde vypustíme, tím lépe. Díky opravdu výjimečné spolupráci s kolegy z pražské zoo můžeme každoročně odchovat daleko více mláďat. A když naše spolupráce pokračuje v posílení volně žijící populace, je to naplnění jednoho z nejdůležitějších poslání každé moderní zoo. V případě zlínské tak bylo do volné přírody vypuštěno již celkem 16 odchovaných supů, nejen těch mrchožravých samozřejmě,“ vyzdvihl ředitel Zoo Zlín Roman Horský.


Zlínská zoo chová supy mrchožravé od roku 2007. První mládě se tam vylíhlo v roce 2013, celkový počet odchovaných mláďat včetně dvou letošních činí 11 jedinců. V roce 2015 byl v italské Kalábrii vypuštěn první sup mrchožravý, v roce 2018 pak do bulharských Východních Rodop zamířili další dva jedinci.


Projekt zaměřený na zvýšení volně žijící populace ohrožených (na Balkáně dokonce kriticky) supů mrchožravých probíhá ve spolupráci BSPB (BirdLife Bulgaria), ochranářské organizace Green Balkans, VCF (Vulture Conservation Foundation) a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

 Zaměstnanci Zoo Praha nejprve dopravili dvě samičky supa mrchožravého do chovné a záchranné stanice ve Staré Zagoře. Tam supí mláďata odchovaná v Praze strávila poslední noc v lidské péči a ráno absolvovala veterinární prohlídku. Vlevo mládě, které se vylíhlo přímo v Zoo Praha, vpravo samička vylíhnutá v Zoo Zlín. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Zaměstnanci Zoo Praha nejprve dopravili dvě samičky supa mrchožravého do chovné a záchranné stanice ve Staré Zagoře. Tam supí mláďata odchovaná v Praze strávila poslední noc v lidské péči a ráno absolvovala veterinární prohlídku. Vlevo mládě, které se vylíhlo přímo v Zoo Praha, vpravo samička vylíhnutá v Zoo Zlín. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Veterinář Rusko Petrov z organizace Green Balkans se dívá směrem k místu na skalní nice s umělým hnízdem, kam budou zhruba o dvacet minut později umístěna mláďata přivezená ze Zoo Praha. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Veterinář Rusko Petrov z organizace Green Balkans se dívá směrem k místu na skalní nice s umělým hnízdem, kam budou zhruba o dvacet minut později umístěna mláďata přivezená ze Zoo Praha. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

 

Dobromil Dobrev z organizace BirdLife Bulgaria přebírá vak s mládětem supa mrchožravého, jehož novým domovem se dočasně stane skalní hnízdo s překrásným výhledem na bulharské hory a řeku Ardu. Na snímku je vidět také roura, kterou budou ochranáři mláďata přikrmovat. Za deset až čtrnáct dnů pak otevřou pomocí kladky pletivovou zábranu a obě samičky vyletí do bulharských hor. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

Dobromil Dobrev z organizace BirdLife Bulgaria přebírá vak s mládětem supa mrchožravého, jehož novým domovem se dočasně stane skalní hnízdo s překrásným výhledem na bulharské hory a řeku Ardu. Na snímku je vidět také roura, kterou budou ochranáři mláďata přikrmovat. Za deset až čtrnáct dnů pak otevřou pomocí kladky pletivovou zábranu a obě samičky vyletí do bulharských hor. Foto: Lenka Pastorčáková, Zoo Praha.

 

 

 

Lenka Pastorčáková, Zoo Praha

 

 

 

Zoo Praha má novou tygřici

pondělí, 05. srpna 2019 09:54

ZOO Praha

Samice tygra ussurijského Arila, která do Prahy nedávno přicestovala z německého Duisburgu, dnes poprvé navštívila expoziční výběh v horní části areálu zoo. Návštěvníci tak počínaje dneškem mají možnost ji obdivovat, byť zpočátku se Arila bude patrně držet poněkud v ústraní.

 

Tříletá Arila přicestovala do Prahy v souladu s doporučením chovného programu, aby dělala společnost samci Rádžovi. Ten o svou předchozí družku přišel poté, co musela být utracena kvůli závažným zdravotním problémům souvisejícím s jejím vysokým věkem.

 

„Arila je vůči Rádžovi zatím spíše bojácná, možná i v souvislosti s jeho velkým zájmem o ni, ve vztahu k chovatelům ale plachá není,“ říká kurátor chovu savců Pavel Brandl.

 

Do expozice se nová tygřice poprvé podívala shodou okolností právě v týdnu, který začal Mezinárodním dnem tygrů. Ten připadá na 29. července a jeho cílem je upozornit na rychlý pokles počtu těchto šelem v přírodě. Tygr ussurijský spadá do kategorie ohrožený, ve volnosti žije podle posledních údajů IUCN okolo 360 dospělých a dospívajících jedinců. V rámci evropského záchovného programu EAZA jich je v zoologických zahradách evidováno přibližně 240.

 

„Jako jedna z mála zoologických zahrad představuje Zoo Praha zástupce populací z různých částí tygřího areálu – vedle velkých chladnomilných tygrů ussurijských chová také vzrůstem nejmenší, kriticky ohrožené tygry sumaterské, kteří v přírodě žijí pouze na indonéském ostrově Sumatra, a rovněž kriticky ohrožené tygry malajské, krátkosrsté obyvatele pralesů Malajského poloostrova,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

S výběhem se Arila seznamuje pozvolna, návštěvníci zatím budou potřebovat trochu trpělivosti, aby ji spatřili. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

S výběhem se Arila seznamuje pozvolna, návštěvníci zatím budou potřebovat trochu trpělivosti, aby ji spatřili. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Tygřice ussurijská Arila se narodila v německé Zoo Duisburg 24. června 2016. Do Zoo Praha byla převezena koncem května a do expozičního výběhu se poprvé podívala tento čtvrtek. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Tygřice ussurijská Arila se narodila v německé Zoo Duisburg 24. června 2016. Do Zoo Praha byla převezena koncem května a do expozičního výběhu se poprvé podívala tento čtvrtek. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

 

Vzácne zebry bezhrivé opäť v Košiciach

pátek, 26. července 2019 08:17

ZOO Košice

V stredu do našej ZOO dorazil staronový druh vzácneho kopytníka. Je ním zebra bezhrivá (Equus quagga borensis), najohrozenejší poddruh zebry stepnej. Dvoch mladých samcov sme získali zo Safari parku Dvůr Králové. "Kvído" a "Polo" majú niečo vyše dvoch rokov. Napriek obavám a možným rizikám bol transport bezproblémový. ZOO Košice sa tak zapojila do česko-slovenského programu záchrany tohto kopytníka. Zaujímavosťou ale je, že bezhrivé zebry s...a objavili v našej ZOO už v začiatkoch - prvýkrát sme začali chovať tento druh pred 30-timi rokmi. Chov sme ukončili v roku v roku 2004. V prírode prežíva posledných maximálne 1 000 jedincov zebry bezhrivej. Ale tento údaj nie je overený. Faktom je, že v Ugande jej populácia za posledných 10 rokov poklesla takmer o 70%. V Keni početný stav nie je známy a v Južnom Sudáne zmietanom občianskymi vojnami ju za posledné roky nik nevidel. Preto je pre záchranu zebry bezhrivej dôležitý chov v zoologických záhradách. Na celom svete v desiatich inštitúciách žije 41 registrovaných jedincov, z toho 22 v Českej republike a u nás. Únia českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO) sa ako prvá organizácia rozhodla podniknúť kroky pre záchranu zebry bezhrivej. Členovia pracovnej skupiny pre záchranu zebry bezhrivej v súčasnosti mapujú v Ugande stav jej populácie.
Zebra bezhrivá obýva savany a krovinaté oblasti severu východnej Afriky. Pomenovanie získala vďaka redukovanej hrive, ktorú vo veku 2 – 3 rokov takmer stráca. Samce ju môžu stratiť úplne. Žije v rodinných skupinách, ktoré majú 6 – 20 jedincov. Stádo, ktoré uzatvára dospelý samec, vedie dominantná kobyla. Vedci zistili, že je to jediný poddruh zebry stepnej, u ktorého sa nevyskytuje infanticída – zabíjanie mláďat inými samcami. Zebra bezhrivá sa v prírode združuje s ďalšími druhmi kopytníkov, ako sú napríklad pakone.

zebra1jpg.JPG

zebra2jpg.JPG

zebra3jpg.JPG

zebra4jpg.JPG

zebra5jpg.JPG
 

Vzácná kraska odchovaná pomocí „maňáska“ odjíždí do Anglie

čtvrtek, 25. července 2019 22:28

ZOO Praha

Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale již několik let tohoto pěvce také odchovává. Zatím poslední mládě – sameček narozený loni v březnu a odchovaný za pomoci speciálního „maňáska“ – ve čtvrtek v poledne odcestoval do anglické Whipsnade Zoo patřící Londýnské zoologické společnosti.

 

„Náš sameček krasky odjíždí v rámci záchovného programu z rozhodnutí koordinátora chovu, aby v ZSL Whipsnade Zoo vytvořil pár se samičkou z Chester Zoo,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Je to důležitý krok zejména s ohledem na fakt, že aktuálně jde o jeden z nejohroženějších druhů ptáků vůbec.“

 

ZSL Whipsnade Zoo se stane pátou evropskou zoo, která se zapojí do celosvětového záchovného programu těchto nejkrásnějších „strak“ světa. Díky odchovům z chovných zařízení v Indonésii a zoologických zahrad v Evropě je v lidské péči aktuálně chováno 69 jedinců. Ve volné přírodě jich podle posledních odhadů žije méně než padesát.

 

Z toho důvodu také kraska patří ke čtyřem vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie. Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.

 

Odchovat tento druh navíc není snadné. Zoo Praha k tomu využívá vlastnoručně vyrobené „maňásky“. U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, totiž dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno. Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.

Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha v rámci záchovného programu ve čtvrtek vyslala odchované mládě do ZSL Whipsnade Zoo. Na fotografii je sameček těsně před odjezdem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha v rámci záchovného programu ve čtvrtek vyslala odchované mládě do ZSL Whipsnade Zoo. Na fotografii je sameček těsně před odjezdem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

Jeřábi na Dálném východě mají vysílačky z Brna

čtvrtek, 25. července 2019 10:36

ZOO Brno

Tradičně vozí brněnská zoo vajíčka jeřábů mandžuských a daurských z českých zoologických zahrad do Khinganské státní přírodní rezervace. Tam narození ptáci po období adaptace opustí speciální voliéry a vydají se poznávat krásy divoké přírody. Od letošního roku mají tři jeřábi speciální vysílačky.

jerabi2__foto-tatyana-parilova_570jpg.jpg
Foto: Tatyana Parilova

„Za poslední rok se projekt repatriace jeřábů do volné přírody posunul do další, velmi významné fáze. Koupili jsme tři telemetrické vysílačky, které sledují veškerý pohyb jeřábů po jejich vypuštění. Na konci dubna je v Khinganské státní přírodní rezervaci dostali dva jedinci jeřába mandužského a jeden jeřáb daurský,” řekl koordinátor projektu a kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

Nyní budeme sledovat pohyb a chování ptáků ve volné přírodě. Telemetrie nám kromě údajů o tom, kam zvíře doletělo, poskytne i další cenné informace. „Může to být místo skonu konkrétního zvířete a tím pádem i jeho příčina. Můžeme například zjistit také to, jedná-li se o úhyn více jedinců na stejném místě, a tedy o odhalení nám dosud neznámé ekologické bariéry. To znamená, že můžeme s těmito daty dále pracovat a samozřejmě se nám otevírají daleko větší možnosti, než při nasazení klasického ornitologického kroužku,“ vysvětlil Suvorov.

jerabi5__foto-tatyana-parilova_570jpg.jpg
Foto: Tatyana Parilova

Kromě toho můžeme zjistit, jestli jeřábi, kteří jsou vypuštění z rezervace, přežívají alespoň ve stejné míře jako ti narození ve volné přírodě. „Úmrtnost vypuštěných ptáků se výrazně liší v závislosti na druhu. U mandžuských jeřábů je míra přežívání zhruba 18 %. To může vypadat jako poměrně malé číslo, nicméně je to z velké části dáno tím, že zimují v Číně, kde je náročnější monitoring ve volné přírodě. Jeřábi daurští zimují v Japonsku, kde jsou objektem zájmu místních pozorovatelů. Ti potom ptáky hromadně odečítají na zimovištích pomocí stativových dalekohledů a binokulárů a posílají údaje na lokální kroužkovací stanice. Díky jejich aktivitě víme, že u jeřábů daurských je míra přežívání vypuštěných jedinců až téměř 55 %, což je naprosto úžasné číslo,“ doplnil Suvorov.

jerabi3_foto-tatyana-parilova_570jpg.jpg
Foto: Tatyana Parilova

Pokud se data od současných jedinců ukáží jako relevantní, v budoucnu plánujeme pořídit další vysílačky. Každý údaj, který získáme o pohybu těchto vypuštěných jedinců, má totiž důležitou výpovědní hodnotu.

Už teď ale lze říct, že to nebude nic jednoduchého. Vyřízení povolení k převozu vysílaček do Ruska trvalo celkem devět měsíců.

Zoo Brno poprvé transportovala dvě vejce jeřábů mandžuských do záchovné stanice v Khinganu v roce 2015, kdy jsme také oslovili ke spolupráci další zahrady. O rok později se brněnská zoo stala koordinátorem celého projektu.

 

Sysli ze Zoo Praha putují na Lounsko, kde vznikne nová kolonie

středa, 24. července 2019 13:38

ZOO Praha

Pracovníci Zoo Praha v pondělí v Africkém výběhu odchytili devětadvacet volně žijících syslů obecných, kteří budou v úterý vypuštěni do lokality Hliniště poblíž obce Raná v západní části Českého středohoří. V místě, odkud pochází část jejich předků, se tak stanou jedněmi ze zakladatelů nové volně žijící populace. Záchranný program sysla obecného koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

 

AOPK v úterý vypustí v lokalitě Hliniště zhruba stovku v ČR kriticky ohrožených syslů obecných; kromě těch pražských patrně také ze Zoo Brno, ze záchranné stanice v Zoo Hluboká a několik jedinců z německých Zoo Norimberk a Opel Zoo. Pražská zoo se přímé repatriace účastní poprvé, do záchranného programu se však zapojila již před mnoha lety, když pod Sklenářkou, kde bývala kolonie syslů až do konce 60. let, nejprve nechala spásat trávu ovcemi a následně pro sysly vybudovala vypouštěcí voliéru. V roce 2006 se do ní nastěhovali první jedinci odchycení v pražských Letňanech.

 

„Tvorba kolonie trvala několik let, k poslednímu doplnění došlo v roce 2011. Sysli se do voliéry stěhovali z několika lokalit, abychom omezili příbuzenskou plemenitbu. Již třetím rokem projektu se objevila první mláďata ve voliéře, sedmou sezónu se pak mláďata poprvé narodila mimo voliéru,“ popsal kurátor chovu savců Zoo Praha Pavel Brandl.

 

Po čtrnácti sezónách je kolonie stabilní, nezávislá na voliéře a přikrmování a je možné ji využít pro vypouštění syslů i mimo areál zoo. Zoo Praha je současně posledním místem v Praze, kde lze sysly obecné ve volnosti najít.

 

„Je to takový paradox – velká kolonie bývala v Letňanech. Když se uvažovalo o tom, že by v Praze mohla být olympiáda, měla mít ve znaku právě ‚letňanského sysla‘,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Dnes je jediná pražská kolonie syslů v areálu naší zoo. Předkové našich syslů pocházejí z Letňan nebo z oblasti Rané. Jsme rádi, že se sysli ze Zoo Praha nyní stanou zakladateli nové volně žijící populace.“

 

Současné lokality výskytu sysla jsou zcela izolované a většinou málo početné. Za této situace dochází snadno k jejich zániku. Ještě na začátku tisíciletí se hovořilo o pouhých 25 přežívajících koloniích a zhruba 2500–3000 posledních syslech. AOPK proto v roce 2008 iniciovala záchranný program. Dnes už je početnost syslů obecných sice o něco příznivější, ale stav zůstává vážný – v roce 2018 byla početnost odhadována na 5600–6600 jedinců. Více informací o záchranném programu najdete ZDE.

Pracovníci Zoo Praha v pondělí v Africkém výběhu odchytili devětadvacet volně žijících syslů obecných, kteří se stanou jedněmi ze zakladatelů nové volně žijící populace v Českém středohoří. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pracovníci Zoo Praha v pondělí v Africkém výběhu odchytili devětadvacet volně žijících syslů obecných, kteří se stanou jedněmi ze zakladatelů nové volně žijící populace v Českém středohoří. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v úterý vypustí v lokalitě Hliniště na Lounsku zhruba stovku v ČR kriticky ohrožených syslů obecných, z toho více než dvě desítky ze Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v úterý vypustí v lokalitě Hliniště na Lounsku zhruba stovku v ČR kriticky ohrožených syslů obecných, z toho více než dvě desítky ze Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Unikátní odchov v Zoo Jihlava – máme mládě damana pralesního!

středa, 17. července 2019 15:24

ZOO Jihlava

07-17-19-03-27-53-daman_pralesni_(dendrohyrax_dorsalis)_1_dsc_7990xjpg.jpg

 

Je drobný, spíš nenápadný a zahlédnout ho není snadné. Daman pralesní je vzácný a unikátní. Jeho nejbližšího příbuzného přehlédnete jen stěží. Že to bude slon, by uhodl asi málokdo.

Pozornost návštěvníků zlákají především velká zvířata. Není proto divu, že mezi nejoblíbenější obyvatele jihlavské zoo patří žirafy, zebry, tygři či irbisi. Kromě nich zde však žije mnoho jiných, neméně zajímavých druhů. Mnozí jsou velice vzácní a takový je i daman pralesní (Dendrohyrax dorsalis).

Můžeme mu říkat „malý slon“. Ačkoliv svou velikostí připomíná spíš králíka (váží do 3 kg), je to doopravdy nejbližší příbuzný slonů. Tihle drobní savci patří do starobylé skupiny savců, která se vyvinula na africkém kontinentu. Jejich příbuznost se slony dokazují společné znaky na kostře a také molekulární analýza DNA. Má prodloužené horní řezáky, které připomínají sloní kly, a na nohách mají nehtová kopýtka, na která našlapují při běhu.

Damani pralesní jsou aktivní především v noci a to je také důvod proč nejsou příliš známí. Patří ke skupině stromových damanů, čili se zdržují v korunách stromů, a dokážou mezi větvemi obratně skákat a pohybovat se. Živí se hlavně listy. Jsou samotářští a jejich domovinou je oblast od Libérie, přes Kamerun a Kongo až po Ugandu.

A právě tohoto vzácného a téměř neznámého živočicha se nám podařilo odchovat. Mladá samice damana pralesního se v naší zoo narodila 11. března 2019. Zoo Jihlava je patrně teprve druhá instituce na světě, kde se podařilo tento druh rozmnožit! První byli kolegové ze Zoo Ostrava.

Naše damany chováme v zázemí zoo.

 

 

 

V liberecké zoo se narodila mláďata kriticky ohroženého gibona a osla

pondělí, 15. července 2019 14:25

ZOO Liberec

V průběhu uplynulých týdnů zaznamenala Zoo Liberec několik významných chovatelských úspěchů. Na úseků opů a kopytníků se narodila mláďata kriticky ohrožených druhů - gibona bělolícého a osla somálského. Ti se ve volné přírodě ocitají na prahu vyhubení a jejich přežití závisí také právě na koordinovaném chovu a spolupráci zoologických zahrad.

gibon_belolicijpg.jpgOslí hříbě přišlo na svět 3. července 2019 a jedná se o 27.mládě narozené v nejstarší zoo v Čechách. Podle slov ošetřovatelů je to opět samec. „Těch se u nás od počátku chovu v roce 1991 narodilo už celkem 18. Až do roku 2017 jsme dokonce měli dlouhé jedenáctileté období, kdy se ve výběhu těchto afrických kopytníků rodili pouze samí hřebci. Bylo jich celkem třináct v řadě,“ doplňuje hlavní zoolog Luboš Melichar. Osel somálský patří mezi nejohroženější savce naší planety. V lidské péči v zoologických zahradách je chováno necelých 250 zvířat a ve volné přírodě v Etiopii a Eritrei žije přibližně 500 posledních jedinců.

Druhým čerstvým přírůstkem kriticky ohroženého druhu je mládě gibona bělolícého, které se narodilo 27. 6. 2019. Pohlaví malého primáta zůstává pro ošetřovatele tajemstvím a bude s největší pravděpodobností známo až po dosažení jeho pohlavní dospělosti. „Všechna mláďata gibonů bělolících totiž přicházejí na svět béžově zbarvená po matce. Přibližně po jednom až dvou letech pak mění barvu srsti na černou, která je typická pro dospělé giboní samce. Pokud se ale jedná o samičku, přebarví ještě jednou a teprve ve věku 6–7 let získá její srst typickou béžovou barvu,“ vysvětluje zooložka Petra Bolechová. Východoasijští giboni představují přechodnou skupinu mezi vyššími opicemi a lidoopy. Jsou také jedni z nejhlasitějších primátů. Ve volné přírodě se vyskytují pouze na několika posledních lokalitách ve Vietnamu a v Laosu. Dříve areál jejich rozšíření sahal i do Číny, avšak zde již byli pravděpodobně vyhubeni. Gibony bělolícé nejvíce ohrožuje kácení tropických deštných lesů a lov pro maso i tradiční asijskou medicínu. „Jsme rádi, že se liberecká zoo může na záchraně tohoto kriticky ohroženého asijského primáta podílet. Od roku 1986 se u nás úspěšně odchovalo již deset jedinců,“ dodává Bolechová.

Další mláďata mohou návštěvníci spatřit také ve výběhu surikat, koz šrouborohých, urialů bucharských, nahurů modrých, buvolců běločelých, zeber Chapmanových, kočkodanů Dianiných či lvů berberských.

 

Czech and Slovak Zoos join together against the massacre of migratory birds in the Medditerranean

pondělí, 15. července 2019 08:07

UCSZOO

BirdLife International estimates that 25 million migratory birds are killed illegally every year in the Mediterranean. These include songbirds, waterfowl, turtle doves or birds of prey. They fly over the Mediterranean on their way to and from their nesting places and include “Czechoslovak” species. The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens (UCSZOO) has decided to draw attention to this alarming situation. That is why it has lined the roads leading from Prague and Bratislava airports to the respective capitals’ centres with billboards graphically illustrating the massacre of migratory birds.

“The situation is dismal, and we have no idea how many birds killed in this manner come from the Czech Republic or Slovakia. It’s certainly not a small amount. One of the important tasks of zoos is to protect biodiversity, so we do not want to stand idly by whilst this monstrous massacre of birds takes place. Even without it, bird species in Europe are declining dramatically due to changes in the landscape,” said UCSZOO President Erich Kočner, explaining the reasons for the campaign.

According to the only relevant investigation so far, carried out by BirdLife International, of the 25,000,000 birds, most of them nesting on the European continent, 20,200,000 are songbirds (including some 2,900,000 common chaffinches and 1,800,000 Eurasian blackcaps), approximately 1,800,000 are waterfowl, 700,000 are pigeons and turtle doves with roughly 100,000 birds of prey. These birds are shot, caught in nets, on glue or trapped, that being for fun, food or cage farming.

“Not even some of the European Union countries, especially Italy and France, are able to comply with what they signed up to with the Bonn and Berne Conventions as well as the European Wild Birds Directive,” said Prague Zoo’s director Miroslav Bobek. “The purpose of this campaign is to draw attention to the problem of illegal hunting. But it’s not only for Italian, French and other tourists coming to Prague and Bratislava, we also want to stimulate media interest in our country and abroad.”

Last year, Miroslav Bobek called on Czech MEPs to act on illegal bird hunting. At the time several MEPs took up the challenge, in particular RNDr. Pavel Poc, who interpellated the European Commission and subsequently the Environment Commissioner Karmen Vella on the matter. Prague Zoo also organized a seminar on the subject in April 2018.

 

UCSZOO’s current outdoor campaign will run until the end of August. Four billboards have been placed along Prague’s Evropská Street, five of them are in Bratislava: on Ivanská cesta, at the exit from the airport, on Bajkalská and Vanorská streets and on Trnavské mýto.

 

1_d85_3877_export-ajpg.jpg

BirdLife International estimates that 25 million migratory birds are illegally killed each year in the Mediterranean. The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens (UCSZOO) has decided to draw attention to this alarming situation with an outdoor campaign. Photo: Petr Hamerník, Prague Zoo.

2_d85_3898_export-ajpg.jpg

The Union of Czech and Slovak Zoological Gardens has placed billboards along the roads leading from Prague and Bratislava airports to the respective centres of these capitals. They highlight the massacre of migratory birds in the Mediterranean. Four billboards line Prague’s Evropská Street. Photo: Petr Hamerník, Prague Zoo.

3_img_3400ajpg.JPG

Five billboards highlighting the massacres of migratory birds in the Mediterranean have been placed in Bratislava: on Ivanská cesta, at the exit from the airport, on Bajkalská and Vanorská streets and on on Trnavské mýto. Photo: Zoo Bratislava.

 

 

Liberecká zahrada si otevřela vlastní kino

úterý, 09. července 2019 14:50

ZOO Liberec

Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky připravila tzv. ZooKino. Místo sci-fi snímků nebo romantických komedií tam však uvádí přírodopisné dokumenty o chovaných zvířatech a terénních projektech Zoo Liberec ve světě. Ty si zájemci mohou pustit a zcela zdarma shlédnout každý den v rámci otevíracích hodin zahrady.

 

zookino_1jpg.jpgZooKino se nachází v horní části areálu u výběhu koní Převalského. Vzniklo kompletní přestavbou a rekonstrukcí starého dřevěného domku, který kdysi sloužil jako vnitřní ubikace asijských jelínků muntžaků malých či australských pštrosů emu. ZooKino je vybaveno velkoplošnou moderní obrazovkou, ovládacím panelem s nabídkou filmů a sezením pro cca 20 diváků. Zájemci si nyní mohou vybrat ze sedmi různých přírodovědných dokumentů o ochraně přírody, na jejichž vzniku se zoo sama podílela. Ve filmové nabídce nechybí například vybrané díly z úspěšné série Češi zachraňují… s průvodcem a moderátorem Danem Bártou, dokument o krmení a výživě zvířat v liberecké zoo nebo úplně nové video mapující ochranářské aktivity liberecké zoo v Indonésii. Pro nejmenší je připraven krátký animovaný příběh o životě a osudu asijských zpěvných ptáků s názvem Ztichlý les (Silent forest). Filmová databáze v kině ale bude procházet pravidelnou obměnou a nabídka filmů bude průběžně aktualizována. „Cílem ZooKina je nejen zvýšit atraktivitu areálu zahrady, ale především ukázat návštěvníkům, že zoo už nejsou pouhými centry odpočinku a zábavy, ale především ochranářskými institucemi, které se významně podílí na záchraně ohrožených druhů i v jejich přirozeném prostředí na různých místech naší planety“, vysvětluje ředitel David Nejedlo.

Prostory ZooKina ale nebudou sloužit jen návštěvníkům. Využijí je také lektoři Střediska ekologické výchovy DIVIZNA při svých vzdělávacích programech pro děti i během komentovaných prohlídek pro veřejnost. Zoo zde plánuje pořádat také besedy s českými přírodovědci a ochranáři přírody.

 

V liberecké zoo se po několika měsících opět narodila dvě mláďata lvů berberských

čtvrtek, 20. června 2019 17:08

ZOO Liberec

V květnový Den vítězství, 8. 5. 2019, se v liberecké zoo narodila dvě mláďata v přírodě již vyhubeného lva berberského. Přestože se nejednalo o úplně bezproblémový odchov, lvíčata se jeví jako zdravá, silná a životaschopná. Při troše štěstí je návštěvníci od dnešního dne mohou spatřit v jejich venkovním výběhu.

Matkou mláďat je čtyřletá samice, která získala své první mateřské zkušenosti již v březnu a prosinci loňského roku. Oba tyto odchovy ale z důvodu nízké životaschopnosti a špatného zdravotního stavu narozených mláďat nebyly úspěšné. I z tohoto důvodu se vedení zoo rozhodlo dopřát samici i mláďatům několik týdnů klidu v zázemí. Pavilon šelem byl po tuto dobu pro návštěvníky i většinu personálu zoo zcela uzavřen.

Od dnešního dne mohou návštěvníci při troše štěstí obě lvíčata v zoologické zahradě poprvé spatřit na vlastní oči. Neobývají však stejný výběh jako jejich rodiče, z důvodu nastalých komplikací je bylo nutné od sebe oddělit. Stejně jako v předchozím případě samice ztratila o mláďata zájem a přestala je kojit. „U samice s největší pravděpodobností neprobíhá laktační anestrie, tzn. klidové období bez říje, které v případě bezproblémového odchovu u většiny velkých kočkovitých šelem trvá až do odstavu koťat. Po tuto dobu mláďata zůstávají se svými matkami a sají mateřské mléko. Naše lvice se však po 3 týdnech po porodu opět dostala do říje a koťata opustila. I přes opakované pokusy o zpětné spojení k nim odmítala chodit a hrozilo, že by je sama zahubila,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.

Lvíčata již byla naštěstí natolik silná a vyvinutá, že brzy začala sama přijímat pevnou masitou stravu bez přímého kontaktu a asistence ošetřovatelů. „Přestože se obě koťata vyvíjí standardně, postupně přibývají na váze a zvědavě prozkoumávají výběhy, vyhráno stále nemáme. Jak jsme již zažili, zlom může stále nastat kdykoliv,“ dodává zoolog Luboš Melichar. Pohlaví mláďat bude potvrzeno v příštím týdnu, kdy zároveň proběhne jejich vakcinace.

Zoo Liberec chová lvy berberské od roku 2015, kdy získala dva mladé samce ze Zoo Olomouc. Jeden ze lvích sourozenců byl o rok později odvezen za účelem posílení chovu do Francie, odkud stejným transportem přicestovala i tehdy rok stará matka lvíčat. „Lev berberský je přesně tím druhem, který na naší planetě přežívá jen díky koordinovanému chovu a nezištné spolupráci moderních zoologických zahrad. Ve volné přírodě byl díky nadměrnému lovu a ztrátě přirozeného prostředí vyhuben již v 19. století. Pevně doufáme, že někdy v budoucnu se podaří zoologickým zahradám a dalším ochranářským organizacím tento druh do přírody severní Afriky zpátky navrátit. To v tuto chvíli kvůli politické nestabilitě a nedostatečným ochranářským opatřením v oblasti bohužel ještě není možné,“ dodává ředitel, David Nejedlo.

 

Devátý „Návrat divokých koní“ do Mongolska proběhl úspěšně

čtvrtek, 20. června 2019 11:54

ZOO Praha

Navzdory potížím na začátku transportu, které vyvrcholily vyložením klisny Tanii z letadla těsně před úterním startem z Kbel, se zbývající tři klisny podařilo v pořádku přepravit do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. V Tachin talu včera po deváté hodině večer vyběhly Tárik, Tara a Spina z přepravních boxů do aklimatizační ohrady. V ní stráví přibližně rok.

 

Počet koní Převalského, které jsme ve spolupráci s Armádou české republiky přepravili z Evropy do západního Mongolska, se tak zvýšil na třicet čtyři,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Populace v Gobi B se i díky nim a jejich potomkům zvýšila na zhruba 270 jedinců a měla by tak být již brzo plně životaschopná.

 

Dvě ze tří letos přepravených klisen pocházejí z odchovu Zoo Praha. „Klisna Tárik se narodila přímo v Praze, Tara v naší chovné stanici v Dolním Dobřejově. Pouze Spina je z německého Springe,“ upřesnil zoologický náměstek Jaroslav Šimek. „V předchozích letech jsme do Mongolska přepravovali převážně zvířata
z chovných zařízení v Německu, Francii, Finsku a podobně, i když pochopitelně ani naše odchovy mezi nimi nechyběly.

 

Podpora návratu koní Převalského do přírody je ovšem ze strany Zoo Praha mnohem širší. Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B dnes zástupci Zoo Praha předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu.

Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B zástupci Zoo Praha také předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Vedení Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B zástupci Zoo Praha také předali terénní auto a šest motocyklů, které byly uhrazeny z tzv. Tří korun ze vstupu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Klisna Tara, narozená v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově, vybíhá z přepravního boxu do aklimatizační ohrady v Tachin talu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Klisna Tara, narozená v chovné stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově, vybíhá z přepravního boxu do aklimatizační ohrady v Tachin talu. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

 

Vzácní i dosud nepojmenovaní sklípkani v Zoo Praha

pátek, 14. června 2019 12:51

ZOO Praha

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž výstavy Sklípkani začne v neděli 16. června ve 13 hodin, za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Návštěvníci si také budou moci zakoupit unikátní atlas sklípkanů.

 

Sklípkani! Chlupatí, černí, jedovatí, oškliví, hnusní, odporní či nechutní! Taková slova jsem slýchával, když jsem s jejich chovem začínal. Jen doufám, že tito tvorové si už za ta léta vysloužili lepší pověst. Snad pomůže v pořadí už jejich třetí výstava v pražské zoo,“ uvedl chovatel David Šťastný. „K vidění budou dosud veřejně nevystavované druhy nebo ty nedávno objevené, dosud nepojmenované.

 

Doprovodný program 13.00 – 17.00:

  • představení vybraných druhů sklípkanů
  • prezentace přírodnin a preparátů ze života sklípkanů a jejich pozorování pomocí binokulárních lup
  • znalostní soutěže o malé ceny
  • komentované prohlídky výstavy

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude od neděle k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Galerii Gočárovy domy v Zoo Praha bude od neděle k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Pražská zubří samice Prťka dorazila na Kavkaz

pátek, 14. června 2019 12:43

ZOO Praha

Samice zubra Prťka, narozená v Praze v září 2017, v pořádku dorazila do ázerbajdžánského národního parku Shahdag, kde bude vypuštěna do přírody. Zoo Praha se tak podílí na mezinárodním projektu, který má za cíl navrátit zubry na Kavkaz.

 

Posláním moderních zoologických zahrad je ochrana biodiverzity a Zoo Praha realizuje či se podílí na realizaci řady projektů, které toto poslání naplňují,“ uvedl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „Zubři jsou jedním z příkladů. Již dříve jsme několik jedinců poskytli do NP Bieszczady v Polsku, ale Prťka by se měla stát jednou ze zakladatelek nově obnovené populace zubrů na Kavkaze. Tam zubři ve volné přírodě přežívali nejdéle; vyhubeni byli v polovině 20. let minulého století.

 

Prťka, pojmenovaná podle slavné hlášky z filmu Sněženky a machři, vyrazila na dlouhou cestu ze Zoo Praha do Ázerbajdžánu letos v březnu. Několik týdnů nejprve strávila v německém Tierparku Berlin, který zubry určené k transportu shromáždil, pak byla společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo letecky přepravena do Baku a odtamtud jela po zemi do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbajdžánu.

 

Včera jsme z německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody, který projekt spoluorganizuje, obdrželi skvělé zprávy. Všech dvanáct zubrů, včetně těch z Prahy a Plzně, v pořádku dorazilo do aklimatizačního prostoru v národním parku Shadag, kde se zatím úspěšně adaptují,“ potvrdila Barbora Dobiášová ze Zoo Praha s tím, že by zubři měli být vypuštěni na přelomu července a srpna, a to na plochu národního parku o rozloze 130 tisíc hektarů.

Zubří samice Prťka ze Zoo Praha (na fotografii uprostřed) v pořádku dorazila na Kavkaz. Foto: Thomas Macholz, WWF.

Zubří samice Prťka ze Zoo Praha (na fotografii uprostřed) v pořádku dorazila na Kavkaz. Foto: Thomas Macholz, WWF.

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 4 z 69


Amazing places kouzelná místa v Česku. Kvalitní nábytek z masivního dřeva a doplňky do domácnosti. Olej do aromalampy .