Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
18.09. 2020 Regica, nová obyvatelka výběhu pand červených. Samec Pat má společnost
ZOO Praha Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené ...
17.09. 2020 Odchov čáji obojkové se v Zoo Děčín podařil díky obyčejným slepicím
ZOO Děčín   Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou ...
16.09. 2020 Sloní princezny už umí plavat, mladší Amalee trumfla na váze Lakunu
ZOO Praha Už je to půl roku, kdy se v Zoo Praha brzy po sobě narodily dvě malé sloní princezny. Obě slůňata Lakuna i Amalee velmi rychle rostou a přibývají ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
21222324252627
282930    
Novinky


Lužný les priniesol radosť malým aj veľkým

pondělí, 03. června 2019 10:28

ZOO Košice

Pri príležitosti sviatku deti sme v sobotu 1. júna otvorili náučný chodník Lužný les. Nadzemný chodník je dlhý 180 metrov a je doplnený lanovými prekážkami pre deti. Vstupný portál sa nachádza v bezprostrednej blízkosti chovného zariadenia pre gibony v centrálnej časti ZOO a ústí na terase klubovne Himaláje, ktorú ZOO využíva na vzdelávanie. Návštevníci sa na náučnom chodníku Lužný les stretnú so šiestimi nadrozmernými 3 D modelmi plazov. Vo priestrannom altánku nájdu základné informácie o biotope a zvieratách lužného lesa vďaka interaktívnym tabuliam. Súčasťou chodníka sú aj vyhliadkové terasy s pohľadom na výbehy tahrov himalájskych,  kamzíky, plameniaky a jazierko s vodným vtáctvom.

Náučný chodník Lužný les s rozpočtom takmer 140 tisíc eur vyrástol v ZOO vďaka implementácii projektu prihraničnej slovensko-maďarskej spolupráce v rámci programu Interreg. Na projekte s názvom Slovenské a maďarské zoologické záhrady pre zachovanie pôvodnej fauny v prihraničných regiónoch – ZOO4NAT participujú dve ZOO, a to Zoologická záhrada Budapešť ako hlavný partner a Zoologická záhrada Košice ako partner. Rozpočet projektu predstavuje 1,215 mil. eur. ZOO Košice sa na čerpaní rozpočtu podieľa čiastkou 541 tisíc eur s 5-percentnou spoluúčasťou a ZOO Budapešť ako hlavný partner preinvestuje takmer 675 tisíc eur, a to hlavne na rekonštrukcii Záchranného centra.

Na slávnostnom otvorení chodníka sme privítali skupinu maďarských kolegov, ktorú viedol riaditeľ ZOO Budapešť Miklós Persányi. Spolu s riaditeľom ZOO Košice Erichom Kočnerom a primátorom mesta Košice Jaroslavom Polačekom prešli chodníkom ako prví návštevníci. V rámci slávnostného dňa dostali nových obyvateľov aj tri nové voliéry, ktoré vybudovali v ZOO Košice taktiež v rámci projektu ZOO4NAT. Do nových expozícií s rozpočtom 40 tisíc eur vypustili dravce rehabilitované v budapeštianskej ZOO riaditelia oboch zoologických záhrad. Súčasťou celodenného programu bol aj krst ťavy. Krstným otcom dvojmesačného samčeka sa stal primátor Košíc Jaroslav Polaček. Košičania v hlasovaní na facebooku mu vybrali meno Batar.

mdd4jpg.JPG

 

mdd3jpg.JPG

 

mdd2jpg.JPG

 

mdd1jpg.JPG

 

mddjpg.JPG

 

Noví obyvatelia exotária

pátek, 17. května 2019 17:21

ZOO Košice

Pavilón exotária v našej ZOO má od včerajška nových obyvateľov. Jednu z voliér obýva pár timáliovcov bielohlavých (Garrulax leucolophus diardi). Tohto spevavca sme na konci minulého roku získali darom zo ZOO Praha. Timáliovec bielohlavý sa vyskytuje v juhovýchodnej Ázii, kde obýva zmiešané a listnaté lesy. V oblasti svojho výskytu vytvára štyri poddruhy, ktoré sa líšia sfarbením. Poddruh, ktorý môžete vidieť v ZOO Košice sa prirodzene vyskytuje od juhovýchodného Myanmaru po Thajsko a Indočínu. Timáliovec bielohlavý sa živí rôznymi semenami, plodmi a časťami rastlín, ale tiež bezstavovcami.

Ako samostatný druh je timáliovec bielohlavý pomerne nový. Donedávna ho totiž vedci radili k timáliovcovi sumatrianskemu (Garrulax bicolor), s ktorým sú si veľmi podobní. Timáliovec bielohlavý sa od sumatrianskeho líši hrdzavohnedým sfarbením a širším čiernym pásikom cez oči. Timáliovec sumatriansky je jedným z vlajkových druhov kampane Európskej asociácie zoologických záhrad a akvárií (EAZA) Stíchnutý les, ktorá upozorňuje na klesajúci počet spevavcov v juhovýchodnej Ázii. Spôsobujú to najmä domorodí obyvatelia, ktorí ich odchytávajú za účelom súťaží v speve. Odchyt a súťaže sú tiež dôvodom znižujúceho sa počtu timáliovca bielohlavého. V Červenom zozname IUCN síce ešte nepatrí medzi ohrozené druhy, počet jedincov jednotlivých poddruhov však nie je známy.

Timáliovca bielohlavého chová ZOO Košice ako jediná na Slovensku.

 

timaliovecjpg.JPG

 

timaliovec1jpg.JPG

 

 

 

Zoo Praha očekává narození dalších dvou slůňat

pátek, 17. května 2019 01:42

ZOO Praha

Zoo Praha nejspíš čeká příští rok velká událost, a to rovnou dvojnásobná. Max a Rudi, první sloní mláďata počatá i narozená v Praze, by měli získat sourozence. Jejich matky Janita a Tamara, původem ze Srí Lanky, jsou totiž opět březí. Otcem obou očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy.

 

Samozřejmě bych to velmi nerad zakřikl, ale pokud vše půjde, jak má, slůňata by se s největší pravděpodobností mohla narodit na přelomu března a dubna příštího roku. Vzhledem k tomu, že už máme Maxe a Rudiho, tentokrát bych si přál alespoň jednu ‚holku‘,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

 

Délka březosti u asijských slonů činí cca 22 měsíců a páření s Ankhorem proběhlo u obou samic na přelomu května a června loňského roku. Hraniční doba březosti je však ovlivněna různými faktory a může se prodloužit či zkrátit o týdny až jeden měsíc. Důležité teď bude hlídat například správnou váhu slonic, protože kdyby příliš přibraly, mohlo by hrozit, že mláďata budou moc velká.

 

24. dubna jsme provedli ultrazvukové vyšetření slonic Tamary a Janity; mláďata byla v den vyšetření živá a bez abnormalit,“ potvrdil veterinář Zoo Praha Roman Vodička. „Stejně tak samice vypadají dobře, vše má tedy zatím standardní průběh.

 

Zoo Praha chová slony od roku 1933 a v současnosti v ní návštěvníci mohou vidět sedm slonů indických. Obývají Údolí slonů, otevřené v březnu 2013, a to díky podpoře hl. m. Prahy i příspěvkům od tisíců lidí. Historicky první slůně, které se v pražské zoo narodilo a také tam bylo počato, přišlo na svět 5. dubna 2016 a dostalo jméno Maxmilián (Max). Jeho matkou je Janita. Rudolf (Rudi) se narodil o půl roku později Tamaře.

Praha příští rok nejspíš čeká velká událost – narození dvou dalších slůňat. Jednou ze samic, u které ultrazvukové vyšetření potvrdilo březost, je téměř patnáctiletá Janita. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Praha příští rok nejspíš čeká velká událost – narození dvou dalších slůňat. Jednou ze samic, u které ultrazvukové vyšetření potvrdilo březost, je téměř patnáctiletá Janita. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

Centrum ARCHA při Zoo Liberec pomáhá zvířatům v nouzi již 20 let

pondělí, 13. května 2019 16:41

ZOO Liberec

Středisko ARCHA pomáhá zvířatům v nouzi již 20 let

Dnes, v pondělí 13. 5. 2019, je to přesně dvacet let, kdy byl slavnostně zahájen provoz Městského útulku pro ztracená a zatoulaná zvířata – dnešní centrum ARCHA. Za svou dvacetiletou historii prošlo centrum značným vývojem a pomohlo desetitisícům domácím i volně žijícím zvířatům.

Přesně před dvaceti lety, dne 13. 5. 1999, byl za účasti tehdejšího primátora Jiřího Ježka i vedoucí Odboru životního prostředí Evy Šůrové slavnostně otevřen první městský liberecký útulek pro ztracená a zatoulaná zvířata. Z menšího zařízení s původní kapacitou pro 32 psů a 30 koček za dvacet let vyrostlo respektované a celostátně uznávané zařízení poskytující pomoc i handicapovaným volně žijícím živočichům, kteří by bez péče záchranářů nebyli schopni ve volné přírodě přežít. Každým rokem ARCHA přijme téměř pětistovku zatoulaných, nechtěných či týraných psů, na tři stovky koček a další desítky domácích mazlíčků, pro které hledá majitele a nové domovy. V záchranné stanici ročně ošetří více než tisíc zraněných divokých zvířat, které v případě úspěšné léčby a rehabilitace vypouští zpět do české krajiny. V posledních letech se činnost ARCHY rozšířila i o aktivity přímo v terénu. V Liberci zajišťuje kastraci a regulaci populací divokých koček ve vybraných městských čtvrtích a v období jara realizuje záchranné transfery obojživelníků přes rizikové komunikace. Díky těmto bohulibým aktivitám a profesionálnímu přístupu si v roce 2017 dokonce vysloužila druhé místo v anketě Osobnost roku Libereckého kraje v kategorii dobrý skutek.

„Osobně za největší úspěch ARCHY považuji to, že se daří hledat nové domovy i starým zvířatům. Každý totiž samozřejmě chce mazlíčky co nejmladší, aby si je ještě mohl přetvořit k obrazu svému. Najít domov pro starého pejska či kočičku je tak velmi obtížné. Naštěstí se nám to zatím úspěšně daří a naprostá většina domácích zvířat, která se dostanou k nám do centra, bývá osvojena. Více než 70 % odchycených toulavých psů se daří navracet původním majitelům. vypráví vedoucí střediska ARCHA Lenka Čápová. V práci mě nejvíce naplňují dobré konce u případů, kdy přijmeme psychicky labilního vystresovaného psa, který se zpočátku krčí v koutě, bojí se každého pohybu, vrčí, čůrá strachy a v naší péči se z něho během několika týdnů stává příjemný sebevědomý pes vrtící ocasem, kterého si následně vybere a odvede milující rodina. Totéž platí i u fyzicky zanedbaných psů, kteří se k nám mnohdy dostanou podvyživení, zablešení a trpící kožními chorobami. Po veterinární kontrole, umytí, léčbě správnými léky a plnohodnotné výživě se z nich pak před našimi zraky stávají neuvěřitelní fešáci, které by původní majitelé zcela určitě nepoznali,“ doplňuje Hana Volková, která v ARŠE pracuje od úplného počátku celých dvacet let.

Ve své dvacetileté historii ale pracovníci centra zažili i těžké a náročnější časy. K těm se například řadí i přelom let 2001–2002, kdy se mezi kočkami v útulku rozšířilo kožní onemocnění přenosné i na člověka. Ze zdravotních důvodů zaměstnanci útulku nemohli nakažená zvířata vydávat, stále však přijímali nová. „Počet koček se vyšplhal k neuvěřitelnému číslu 61. Kočky byly snad všude-v koupelně, v přenosných klecích na chodbě i venku, protože vzhledem k snadnému přenosu byly v klecích umisťovány pouze po jedné. Dokud se nám nepodařilo nemoc vymýtit, ke kočkám jsme kvůli tvrdému hygienickému nařízení museli chodit v ochranných jednorázových oblecích,“ vzpomíná Volková.

Historicky největší počet psů pak centrum přijalo v roce 2007, kdy pracovníci ARCHY asistovali u okamžitého zabavení 16 týraných jedinců. I díky tomuto zátahu byla kapacita útulku překročena dvojnásobně a v centru našlo dočasný domov v jednu chvíli více než 70 psů. „Tenkrát jsme se báli každého zazvonění telefonu, kam a pro co pojedeme, protože jsme zvířata už opravdu neměli kam dávat,“ směje se Volková.

Mezi nejvzácnější druhy, které útulek a záchranná stanice ve své historii přijal, se bezpochyby řadí kriticky ohrožený brodivý pták bukač velký. Největším ošetřeným „pacientem“ byl kolouch, kterého speleologové našli zapadlého v jeskyni, a nejjedovatějším zvířetem umístěným ve stanici byl pavouk rodu Loxosceles, který přicestoval do libereckého hypermarketu s banány ze Střední Ameriky.

A jaké má ARCHA vize a plány do následujících let? „Za dvacet let fungování útulku se nám jeho chod podařilo dovést téměř k dokonalosti a z provozního hlediska je už jen málo co zlepšovat. Naopak velkou možnost rozvoje vidím v záchranné stanici, kde bychom se kromě péče a pomoci jednotlivcům mohli věnovat i ochranářským projektům v naší krajině a pomáhat tak celým populacím. To je ale samozřejmě otázka financí a rozšíření řad našeho malého personálu,“ říká Lenka Čápová.

Stručná historie

Historie vzniku ARCHY sahá ještě o pár let hlouběji. Již v roce 1994 uznala Rada města potřebu vybudování nového útulku a vyslovila souhlas se záměrem výstavby útulku v lokalitě Růžodol I. Vlastní stavba pak byla zahájena o čtyři roky později, v srpnu 1998. V roce 2001 se útulek rozšířil o stavbu oploceného psího hřiště, o rok později pak přibylo šest kotců se zateplenými boudami i zastřešení venkovních výběhů. Zlomový byl rok 2006, kdy útulek přešel pod správu liberecké zoologické zahrady a přejmenoval se na Centrum pro zvířata v nouzi – BOBÍK. Ani u tohoto jména však dlouho nezůstalo a v roce 2008 centrum získalo nový název ARCHA, pod kterým funguje dodnes. Své záchranné aktivity ARCHA rozšířila v roce 2009, kdy získala akreditaci MŽP k provozování stanice pro handicapované živočichy a byla přijata za člena Národní sítě záchranných stanic.

 

Zoo Hluboká slaví 80.let!

úterý, 30. dubna 2019 16:52

ZOO Hluboká

Skvělým nápadem knížete Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu a jeho urozené choti Hildy byla poprvé otevřena veřejnosti 1. května 1939 zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou. Patří tak k nejstarším zoologickým zahradám v České republice. Zítra 1. května 2019 tedy společně oslavíme 80. výročí jejího založení a nahlédneme do starých časů. Na akci vás potěší swingová hudba, pro nejmenší vystoupí Yvetta Blanarovičová s písničkami pro děti (14:30) a také Michal Nesvadba z Kouzelné školky (15:15). Odhalíme plaketu zakladateli zoo, který přicestuje z minulosti v historickém voze. O jeho výpravách do Afriky se dozvíte na přednáškách a atmosféru dokreslí rytmy bubnů. Pokřtíme také naše tygří čtyřčata, jedním z kmotrů bude Zdeněk Troška. Přijďte nás podpořit v kostýmech z 30. let a užít si sváteční odpoledne.zabapng.png


 

V Zoo Praha se narodilo mládě lemura kata. První po 25 letech

čtvrtek, 18. dubna 2019 10:50

ZOO Praha

Na Ostrově lemurů v Zoo Praha je po dlouhé době k vidění mládě lemura kata, které v úterý 16. dubna porodila pětiletá samice Anka. Mládě přišlo na svět kolem poledne a zatím se vyvíjí dobře.

Byť je samice Anka prvorodička, o mládě se od začátku velice dobře stará. „Mládě je dobře vyvinuté a má velmi dobrý úchopový i sací reflex,“ uvedl kurátor chovu primátů Vít Lukáš. „Anka se s ním většinou drží stranou od zbytku skupiny a učí se, jak s mládětem manipulovat a jak s ním chodit. Ostatní lemuři se k ní občas přiblíží a mládě si očichají,“ dodává Lukáš.

Na návštěvníky prozatím matka mláděte reaguje velmi dobře – často se pohybuje v horní části expozice a svého potomka před lidmi nijak nezakrývá, spíše naopak. Dobrou příležitost pozorovat celou skupinu budou mít zájemci během speciálního komentovaného krmení, které proběhne na Velikonoční pondělí ve 14.30.

Samice Anka přišla do Prahy z Francie v roce 2016, kdy pražská zoo obnovovala chov lemurů. Od roku 1996 zde žily pouze samčí skupiny a poslední mládě lemura kata přišlo na svět 15. března 1994, tedy před dvaceti pěti lety. Otcem nynějšího mláděte je pětiletý samec Tali, narozený v Bratislavě.

Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha. Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.
Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha.

Helena Petáková, Zoo Praha
 

Prvé ibisy v ZOO

středa, 17. dubna 2019 14:47

ZOO Košice

Od včerajška môžu návštevníci košickej Zoologickej záhrady pozorovať nový druh. Je ním ibis austrálsky (Threskiornis molucca), ktorý je prvým zástupcom tejto skupiny brodivých vtákov v histórii ZOO Košice. Šesť jedincov týchto zaujímavých vtákov sme priviezli ešte na jeseň 2018 zo ZOO Krakov. Keďže sú ibisy teplomilné vtáky, zimu prežili vo vyhrievaných priestoroch v zázemí ZOO.

Ibis austrálsky, ako názov napovedá, sa vyskytuje v pobrežných oblastiach a močiaroch prevažnej časti Austrálie, ale tiež na ostrovoch Tasmánia, Papua – Nová Guinea a na Šalamúnových ostrovoch. V posledných rokoch sa čoraz častejšie objavujú na predmestiach veľkých miest. Od ich obyvateľov si vyslúžil hovorové názvy ako „neporiadna morka“ alebo „popolnicové kurča“. V mestských oblastiach sa totiž často priživuje na odpadkoch. Ibisy dokonca húfne opúšťajú svoje prirodzené prostredie a nahrádzajú ho mestom. V areáli svojho výskytu vytvára dva poddruhy. Nominátny poddruh obýva Austráliu a Papuu – Novú Guineu. Druhý sa vyskytuje na Šalamúnových ostrovoch a je menší ako nominátny poddruh. Pre ibisy je typický dlhý štíhly, na konci mierne zahnutý zobák. Slúži im na získavanie mäkkého tkaniva z langúst a mušlí. Súčasťou potravy sú však tiež ryby alebo bezstavovce. Samce majú zobák dlhší ako samice. Ibis austrálsky sa dožíva až 28 rokov. V zoologických záhradách nepatrí k častým chovancom. V rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad (UCSZOO) ich návštevníci môžu vidieť už len v ZOO Plzeň a Národnej ZOO Bojnice.

Ibisy austrálske obývajú voliéru v blízkosti chovného zariadenia tuleňov obyčajných.

ibisjpg.JPG

 

ibis1jpg.JPG

 

04-17-19-02-52-11-ibis2jpg.JPG

 

V lioberecké zoo se podařilo odchovat dvě mláďata orlosupů bradatých

středa, 17. dubna 2019 09:06

ZOO Liberec

V Zoo Liberec se poprvé v historii podařilo odchovat dvě mláďata orlosupů bradatých v jedné sezóně. Jestli budou vypuštěna zpět do volné přírody, rozhodne jejich pohlaví.

Liberecká zoo se poprvé v historii může pochlubit dvěma mláďaty orlosupů bradatých v jedné hnízdící sezóně. Oba rodičovské páry orlosupů snesly vejce již v průběhu prosince 2018 a pro mladší z dvojic jde o rodičovskou premiéru a jejich první vylíhlé mládě. Až do poslední chvíle tedy nebylo jisté, jestli dokáží ptáče úspěšně odchovat.

05jpg.JPGChov orlosupů bradatých má v liberecké zoo dlouholetou tradici. Tito dravci patří mezi ohrožené druhy a jejich populace žijící ve volné přírodě je stále velmi malá a ohrožená. Zoologická zahrada Liberec se již v roce 1998 připojila k repatriačnímu projektu a snaží se evropskou populaci těchto majestátních ptáků posílit a zachránit. Zatím se jí to úspěšně daří. Od počátku chovu v roce 1993 se v zahradě podařilo odchovat již dvacet mláďat a třináct z nich bylo vypuštěno zpět do volné přírody v oblasti evropských Alp.

Přirozený odchov je u tohoto druhu velice náročný proces, a tak ošetřovatelé z chovatelských i ochranářských důvodů oběma párům dravců snesená vejce okamžitě odebrali a přemístili je do speciálního inkubátoru. Místo nich vložili do hnízd rodičů napodobeninu vejce, tzv. podkladek. „V zoologických zahradách se jedná o běžnou praxi, která nám pomáhá zvýšit šanci odchovu vzácných druhů dravých ptáků“, vysvětluje zoolog a kurátor dravých ptáků Jan Hanel. Mládě staršího a zkušeného páru se v líhni vyklubalo již v polovině února a prvních pět dní ho rozkrmovali sami ošetřovatelé myšími holátky. Poté ho vložili do hnízda zpět pod jeho biologické rodiče, kteří péči převzali a vzorně se o něj již dva měsíce starají. U druhého oplozeného vejce zvolil Jan Hanel postup odlišný. „Vejce jsme z inkubátoru odebrali dva dny před předpokládaným líhnutím a mládě nechali vyklubat přímo pod mladými nezkušenými orlosupy. Doufal jsem, že to v nich vyvolá ty správné rodičovské pudy a o mládě se budou umět postarat“, vysvětluje. Přestože byl mladý pár zpočátku velice nervózní a nevěděl, jak správně ptáče krmit, nakonec se zvolená metoda ukázala jako správná a malý orlosup je na světe již 43 dní. „Jsem velice rád, že jsme nakonec nemuseli do tohoto procesu uměle zasahovat. Nejen pro tento pár dravců, ale i pro celou populaci orlosupů je nejcennější to, že získal zkušenosti a bude schopen úspěšných odchovů i v následujících letech“, dodává Hanel.

Ošetřovatelé nechávají oběma ptačím rodinám co nejvíce klidu, a tak i pohlaví obou mláďat zatím zůstává tajemstvím. Bude známo v průběhu dvou až tří týdnů a zároveň také rozhodne i o dalším osudu obou jedinců. Samičky by byly s největší pravděpodobností vypuštěny zpět do volné přírody, samci použiti k posílení chovu orlosupů bradatých v lidské péči v zoologických zahradách.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus)

Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 m (v Himalájích i výše), v zimních měsících sestupuje do 500- 800 m. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale můžeme ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.

Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením (popelením) o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě.

Orlosupi vytváří páry na celý život. Někdy jsou k vidění i polyandrické seskupení, kdy jedna samice vytvoří pár s více než jedním samcem. Hnízda si budují evropští orlosupi během prosince a ledna, a to v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Hnízdo používají několik let po sobě. Samička snese 1-2 vejce, která zahřívá 55-58 dní. Orlosup bradatý pohlavně dospívá až mezi 8-10 rokem života, kdy už má i přebarvené peří (mladí jedinci jsou hnědě zbarvení).

Orlosup bradatý se živí zejména mršinami, ze kterých dokáže všechno spotřebuje. Orlosup má proto mezi lidmi přezdívku „čistič alpských lučin“. Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku. V pařátech vynáší také želvy, které shazuje z výšky, aby rozbil jejich krunýř.

 

Vtáčí deň v ZOO

úterý, 02. dubna 2019 12:38

ZOO Košice

Svetový deň vtáctva sme si pripomenuli so študentmi Strednej odbornej školy veterinárnej v Košiciach – Barci. Predpoludnie venované vtákom viedol člen Slovenskej ornitologickej spoločnosti a vysokoškolský pedagóg MVDr. Ľuboš Korytár, PhD. z Univerzity veterinárneho lekárstva a farmácie. Na dvoch miestach v areáli ZOO inštaloval odchytové siete. Na piatich druhoch spevavcov predviedol študentom ako identifikovať vek, pohlavie, tiež merania krídel, či zobákov. Študenti mohli vidieť aj odber krvi pre vedecké účely. Ako je známe, košická ZOO sa nachádza na okraji chráneného vtáčieho územia Volovských vrchov. Vedecká ornitologická spoločnosť zaradila toto územie medzi chránené kvôli výskytu viacerých druhov vtákov. Sú to napríklad orol kráľovský( Aquila heliaca), sova dlhochvostá (Strix uralensis), či muchárik bielokrký (Ficedula albicollis). V prednáške sa Ľ. Korytár zameral na výskyt raritných druhov vtákov na východnom Slovensku. Z prezentácie sa mohli študenti dozvedieť aj o migračných koridoroch a rekordmanoch. Medzi nich zaradil napr. aj hus vrchovskú (Anser indicus), ktorá pri migrácii lieta vo výške až 9 tisíc metrov, pretože musí preletieť Himaláje. Túto rekordmanku môžete obdivovať aj na malom rybníku v našej ZOO.

 

bird6jpg.JPG

 

bird3jpg.JPG

 

bird1jpg.JPG

 

Zoo Liberec předala cenu za mimořádný přínos v ochhraně přírody

pondělí, 01. dubna 2019 16:10

ZOO Liberec

Zoo Liberec předala v Indonésii ocenění za mimořádný přínos v ochraně přírody

Liberecká zoologická zahrada ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Indonésii začátkem minulého týdne ocenila indonéské úředníky a místní nevládní organizace za mimořádný přínos v ochraně přírody. Skleněnou cenu – tzv. Strom biodiverzity, kterou Zoo Liberec a Nadační fond CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity) uděluje každým rokem, tentokrát předal místním ochranářům se zaměstnanci zoo i samotný velvyslanec České republiky Ivan Hotěk. Slavnostní ceremonie zároveň položila základní kámen ke společné hlubší spolupráci mezi Českem a Indonésií na terénních a vědeckých projektech v oblasti.

Zoo Liberec se aktivně podílí na ochranářských projektech na různých místech naší planety a každým rokem uděluje cenu v podobě designové skleněné sošky listnatého stromu za výjimečné aktivity a počiny přispívající k ochraně přírody. Letošní hlavní cenu získal hejtman oblasti Berau (Borneo), pan Muharram, který se svými kolegy z ministerstva moří, místní armády, policie i neziskových organizací významně pomohl pracovníkům liberecké zoo v boji proti nelegálními obchodu s želvovinou, želvími vejci a želvovinovými výrobky v této lokalitě. „Naše jednotlivé ochranářské kroky započaly již v březnu 2018, kdy se celému týmu podařilo zadržet loď s více jak 1200 vejci karet obrovských (Chelonia mydas), které byly připraveny na export pro čínský a singapurský trh. Následující akce, kterou jsme v utajení připravovali několik měsíců, vyvrcholila v prosinci 2018 zabavením a následném symbolickém spálení obrovského množství výrobků a surového materiálu z želvoviny, která odhadem pocházela z více jak 300 kriticky ohrožených karet pravých (Eretmochelys imbricata),“ přibližuje oceněné ochranářské aktivity účastník obou akcí i samotného ceremoniálu a terénní pracovník Zoo Liberec, Tomáš Ouhel.

Součástí ceremoniálu bylo také otevření tématu užší spolupráce mezi zeměmi na úrovni ministerstev životního prostředí, která by prohloubila a ulehčila již probíhající společné úsilí směřující k zachování druhové rozmanitosti v Indonésii. Vzájemné podepsání dohody (tzv. Memorandum of understanding) by také by otevřelo dveře studentům a učitelům obou zemí a rozšířilo tím možnosti vědeckého přístupu a nabývání zkušeností v ochraně přírody.

„Slavnostním ceremoniálem a předáním ceny Strom biodiverzity chceme vyjádřit upřímné poděkování a potvrdit místní vládě a komunitě, jak moc si vzájemné spolupráce vážíme. Bez jejich pomoci bychom nikdy nebyli schopni takových výsledků v ochraně přírody in situ dosáhnout,“ dodává ředitel zoo David Nejedlo.

 

Zoo Liberec chová nový druh zoborožců

úterý, 19. března 2019 13:50

ZOO Liberec

Zoo Liberec chová nový druh zoborožců

 

zobozozec-hrubozoby,-samice_zoo-liberecjpeg.jpegV pavilonu tropů mají návštěvníci liberecké zoo možnost spatřit zcela nové obyvatele – pár zoborožců hrubozobých. Jedná se o unikátní ptačí druh, jehož chov není v zoologických zahradách zcela obvyklý.

„K vidění je pouze ve dvanácti zoo na celém světě a celková populace chovaná v lidské péči v zoologických zahradách čítá pouhých 31 jedinců,“ říká zoolog a kurátor ptáků Jan Hanel. V České republice je kromě liberecké zoo chová ještě Zoo Zlín-Lešná, odkud byl chovný pár před pár dny do Liberce dovezen. Pár zoborožců hrubozobých obývá upravenou voliéru, ve které mohli dřív návštěvníci pozorovat zoborožce rýhozobé. Ti byli prozatímně přestěhováni na zimoviště do zázemí zahrady a po dokončení rekonstrukce budou přesunuti do horního patra pavilonu tropů. „Zvířata se novému prostředí rychle přizpůsobila a my uděláme vše proto, aby se jim podařilo v nejbližších letech úspěšně se rozmnožit a posílit tak záložní populaci zoborožců hrubozobých v zoologických zahradách, “ dodává Hanel.

Zoborožec hrubozobý (Ceratogymna atrata)

Zoborožec hrubozobý obývá nížinné lesy střední a západní Afriky. Přednost dává člověkem nenarušeným primárním lesům, ale díky jejich úbytku ho můžeme nezřídka spatřit i na plantážích. Jeho početnost v přírodě klesá, zatím však není ohrožen.

Zoborožci mají na vrchní straně zobáku takzvaný hřeben, který zpevňuje zobák a zároveň je jakýmsi ozvučným zařízením, s jehož pomocí pták zesiluje svůj hlas. U tohoto druhu je také na první pohled nápadný pohlavní dimorfismus, tedy rozdíl ve vzhledu mezi samcem a samicí. Samec je mohutnější a celý černý, zatímco samice je černá s hnědým opeřením hlavy, krku a hrdla.

Samci a samice vytvářejí po většinu roku páry nebo žijí v menších rodinách, kde mohou být přítomna i starší mláďata z předchozích vrhů. Hnízdí vysoko v korunách stromů, obvykle ve výšce více než 20 metrů. Typickým znakem charakteristickým pro tento druh je způsob zazdívání samice v hnízdní dutině, kdy samec připravuje z trusu a jílu tzv. pelety, které samici podává. Právě starší mláďata rodičům pomáhají v době, kdy je potřeba krmit zazděnou samici v hnízdě, kde pečuje o jejich další sourozence.

Zoborožec hrubozobý je všežravý pták. Většinu jeho jídelníčku tvoří ovocné plody (90 %), jako jsou například fíky a plody olejnice guinejské. V hnízdním období se také živí hmyzem a drobnými obratlovci.

 

Mláďa z krajiny protinožcov

čtvrtek, 14. března 2019 13:03

ZOO Košice

Po dvadsiatich ôsmich rokoch sa v košickej Zoologickej záhrade narodilo mláďa kengury červenokrkej (Macropus rufogriseus). Ide o druhé mláďa, ktoré sa tu narodilo. Presný dátum nepoznáme, keďže mláďa prichádza na svet veľmi malé, málo vyvinuté, holé a slepé a váži menej ako 1 gram. Hneď po narodení inštinktívne hľadá cestu do bezpečia matkinho vaku, v ktorom nájde aj zdroj potravy – mliečnu bradavku. To, že sa v skupine kengúr narodilo mláďa, pozorovali ošetrovatelia len nedávno na základe pohybov vo vaku. V týchto dňoch ho môžu uvidieť aj trpezliví návštevníci, keďže už začína vystrkovať hlavu. Podľa toho usudzujeme, že má tri mesiace. Mláďa je ešte holé. Kým vak opustí, prejdú ešte najmenej tri mesiace.

ZOO Košice začala chovať kengury červenokrké krátko po otvorení. Prvý pár zo ZOO Bratislava sme priviezli v roku 1988. O šesť rokov neskôr sme chov ukončili. V roku 2013 sme založili novú skupinu, ktorú sme postupne s cieľom reprodukcie obmenili. Samica zo ZOO Nyíregyíhaza, ktorá sa nedávno stala matkou, bola šťastnou voľbou. Domovom kengury červenokrkej sú eukalyptové pralesy východnej Austrálie a Tasmánie. Dokáže vyvinúť rýchlosť až 50 km za hodinu, skoky môžu merať až 10 metrov. Kengura červenokrká ľahko zdolá prekážku vysokú až 3 metre. Svoje pomenovanie získala podľa červenkastého sfarbenia na ramenách a krku.

 

kengurajpg.JPG

 

kengura1jpg.JPG

 

Výstava v Zoo Praha představuje největší i nejmenší štíry světa

středa, 13. března 2019 23:19

ZOO Praha

V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě je až do 26. května 2019 k vidění unikátní kolekce štírů. Jedinečné tvory mohou návštěvníci lépe poznat také díky komentovaným prohlídkám, které se v Gočárových domech konají každou neděli.


„Jsou jako dinosauři,“ říká o štírech jejich chovatel Šimon Kapic, který je zároveň autorem výstavy. „Štíři jsou staří přes 350 milionů let a za tu dobu se změnili minimálně. Je to kus prehistorie.“


V Zoo Praha byla výstava štírů poprvé realizována loni a vzbudila velký zájem veřejnosti, i proto se nyní do Gočárových domů v obměněné podobě vrátila.


Nově je na výstavě k vidění například veleštír trnitý, jeden z největších zástupců rodu, který k obraně používá svá masivní klepeta a vydrží více než rok nepřijímat potravu, aniž by to pro něj mělo jakékoli trvalé následky. Za zmínku stojí také pouštní štíři, kteří přežijí několik měsíců bez jediné kapky vody. Zastoupeni jsou největší štíři světa (veleštír největší, štír nejdelší) dosahující délky přes 20 cm i takoví, kteří měří pouhých 2,5 cm (štír Innesův). Celkově výstava představuje téměř 40 druhů štírů.


Pro návštěvníky jsou každou neděli po celou dobu trvání výstavy připraveny komentované prohlídky, prezentace štírů a mezi 14. a 15. hodinou i ukázky jejich krmení. Dozvědí se tak mnoho zajímavostí ze života těchto fascinujících tvorů, jako třeba to, že většina druhů je plachá a není třeba se jich obávat, anebo to, že březost štírů může trvat přes dva roky a samice jsou schopné pozdržet porod mláďat do doby, než nastanou vhodné podmínky pro jejich přežití.

 

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

2_d85_8344_export_rejpg.jpg

S pouhými 2,5 cm délky je štír Innessův (Orthochirus innesi) nejmenším na výstavě. Ocasní část zadečku nosí nad svým tělem, skoro vodorovně s povrchem, aby se tak chránil před predátory a zbytečnou ztrátou vody. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Helena Petájková

 

Z Paríža dorazili partneri pre anakondu a veľhada

pondělí, 04. března 2019 11:34

ZOO Košice

Košická Zoologická záhrada má nových obyvateľov. V piatok priviezla samcov anakondy paraguajskej (Eunectes notaeus) a veľhada kubánskeho (Epicrates angulifer), ktorých získala z Ménagerie, le zoo du Jardin des Plantes v Paríži. Anakondy paraguajské patria v zoologických kolekciách k vzácnym chovancom. Na Slovensku sa s nimi môžete stretnúť iba v Košiciach a v rámci Únie českých a slovenských zoologických záhrad ich chová už iba ZOO Hluboká. Anakonda paraguajská je menšou príbuznou anakondy veľkej, ktorá patrí medzi najväčšie hady na svete. Samec, ktorého ZOO Košice zaradila do chovu, meria takmer 3 metre a váži vyše 10 kg. Ide o osemnásťročného hada, pôvodom z Paríža, ktorému sa nový domov i košická partnerka zapáčili.

Samec veľhada kubánskeho sa vyliahol v Rotterdame, ale od roku 2003 žil rovnako v Paríži. Košická ZOO ho získala na základe odporúčania koordinátora pre európsky chov. Veľhad kubánsky patrí v prírode k druhom ohrozeným vyhynutím. Od jeho príchodu si košickí chovatelia sľubujú posilnenie chovu v rámci Európy, keďže vo svojej kolekcii mali len dve samice. Ménagerie le zoo du Jardin des Plantes v Paríži patrí k uznávaným a najstarším zoologickým inštitúciám v Európe a spolupráca s ňou je otázkou prestíže.

Transport týchto plazov spojila ZOO s príchodom jašteríc zelených (Lacerta viridis), ktoré nám darovala ZOO Praha. Jašterice zelené budú obývať jeden z boxov ukážkového chovného zariadenia, ktoré ZOO Košice buduje v rámci projektu prihraničnej slovensko-maďarskej spolupráce pre pôvodné druhy plazov vďaka programu Interreg. Jašterica zelená patrí na Slovensku k ohrozeným a chráneným druhom a aj preto ju autori projektu zaradili medzi vlajkové druhy. Vyskytuje sa ostrovkovite od Záhoria cez úpätie Malých Karpách, Muránsku planinu až po Vihorlat. Návštevníci sa s ňou budú môcť zoznámiť už počas hlavnej sezóny.

 

anakondajpg.JPG

 

veľhadjpg.JPG

 

jasterice1jpg.JPG

 

Zoo Praha vyslala do Bulharska chovný pár nejvzácnějších evropských supů a mláďata poštolek jižních

pondělí, 25. února 2019 00:42

ZOO Praha

V neděli proběhl velmi významný transport ze Zoo Praha do Bulharska. Delegace z chovného a záchranného centra ve Staré Zagoře si z pražské zoo osobně odvezla chovný pár vzácných supů mrchožravých a k tomu dvě mláďata poštolky jižní, která ještě před několika lety patřila k vyhynulým druhům bulharské avifauny.


Zoo Praha již několik let podporuje ochranu dravců na Balkáně a přesun chovného páru – Lilly a Endyho – do Bulharska je dalším počinem v záchraně těchto nejvzácnějších evropských supů. Lilly je dokonce jedním z mála supů balkánské krevní linie, kteří jsou zahrnuti v evropském záchranném programu. Vylíhla se v roce 1996 v přírodě v Bulharsku, zatímco Endy je prvním mládětem supa mrchožravého vylíhnutým v Zoo Praha. Tři z jejich společných mláďat byla v Bulharsku již vypuštěna.


„Vzhledem k tomu, že mláďata do reintrodukčního programu musí být dle použité metody ve věku jen několika týdnů, rozhodli jsme se přesunout celý pár do chovné stanice, abychom omezili transporty a náročnou cestu mláďat do 1700 kilometrů vzdálených hor Východních Rhodopů,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Takto budou moci kolegové přepravovat mláďata operativněji na hnízda adoptivních rodičů v přírodě, odkud pak přirozeně odlétnou.“


Od roku 2016 bylo ze čtyř evropských zoo poskytnuto k návratu do přírody v Bulharsku celkem deset mláďat supů mrchožravých. Z těchto mláďat se pět vylíhlo v Zoo Praha a další dvě byla odchována v pražské zoo pod pěstounskými rodiči. V letech 2002-2018 bylo v Zoo Praha úspěšně odchováno 22 mláďat, čímž drží prvenství v počtu odchovaných mláďat mezi zoologickými zahradami.


Společně se supy mrchožravými odjela i první dvě mláďata poštolek jižních odchovaná v pražské zoo. Poštolka jižní byla ještě před několika lety vyhynulým druhem bulharské avifauny, díky úsilí kolegů z organizace Green Balkans se však daří tento druh úspěšně vracet do přírody. Zoo Praha se připojila k ochraně poštolek jižních v roce 2017 a již v roce 2018 se v ní podařilo odchovat první mláďata, která budou vypuštěna do přírody v Bulharsku.

 

Zoo Praha vyslala do Bulharska chovný pár supa mrchožravého, nejvzácnějšího evropského supa. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha vyslala do Bulharska chovný pár supa mrchožravého, nejvzácnějšího evropského supa. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pro vzácné supy mrchožravé a poštolky jižní si do Zoo Praha osobně přijela delegace z chovného a záchranného centra ve Staré Zagoře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pro vzácné supy mrchožravé a poštolky jižní si do Zoo Praha osobně přijela delegace z chovného a záchranného centra ve Staré Zagoře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

 

 

 

Enrichment – zvířata v pohodě

středa, 13. února 2019 08:17

ZOO Praha

Novinky v Zoo Praha, to nejsou jen nové přírůstky, ale také neustálé hledání nových způsobů, jak zvířatům zpestřit prostředí, vyplnit volný čas a stimulovat jejich přirozené chování – fyzickou i mentální aktivitu. K tomu slouží tzv. enrichment. Pražská zoo jej zvolila jako ústřední komunikační téma letošního roku, které se promítne do programu v areálu i do outdoorové reklamy.

„Pro celkovou pohodu zvířat je enrichment velmi důležitý, mnohdy zásadní. Pro některé druhy může být dostačujícím enrichmentem již samotná existence sociální skupiny; jindy pomůže vizuální kontakt se zvířaty v sousedství či přítomnost návštěvníků. Řada jedinců však uvítá větší míru rozptýlení a podnětů, a právě na ty se soustředíme nejvíce,“ vysvětlila Markéta Lavická, specialistka na pohodu zvířat a enrichment.

„Například ledním medvědům obohacujeme prostředí historického medvědince nejen tvorbou umělého sněhu, nabízením různých hraček a zamrazováním potravy do ledu, ale také předkládáním pachů, které medvědy aktivizují. V projektovaném novém areálu pro medvědy pak k obohacení prostředí zvažujeme i instalaci různých technologických prvků, včetně ‚torpéda‘ pro simulaci pohybu plovoucí potravy,“ doplnil kurátor savců Pavel Brandl.

Zjednodušeně řečeno – chovatelé v Zoo Praha neustále přemýšlejí, jakými způsoby své svěřence „zabavit“, neboť i zvířata, a to nejen ta mladá, si ráda hrají, objevují a zkoumají. Od března do října se o tom bude možné přesvědčit také prostřednictvím nové kampaně ZVÍŘATA V POHODĚ.

„Role zoologické zahrady je i veřejností stále více chápána jako oáza pro zvířata a ohrožené druhy než zábavní park pro lidi. Pražská zoo dokáže skvěle skloubit zájem zvířat a atraktivitu zahrady pro návštěvníky, bez kterých se neobejde. A i tento projekt je jedním z důvodů, proč máme v metropoli jednu z nejlepších zoo světa,“ okomentoval kampaň náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Jaké konkrétní postupy pražská zoo používá, bude jasně patrné z billboardů, citylightů, sociálních sítí a samozřejmě přímo v areálu zoo. Stejně jako loni při kampani VZÁCNÍ A JEDINEČNÍ bude mít i ta letošní silný edukativní přesah se zacílením na základní a střední školy.

„Pro každý měsíc jsme zvolili jedno ústřední téma, kterému uzpůsobíme také program v areálu. Návštěvníci se tak dozvědí a uvidí třeba to, jak si zvířata užívají vodní radovánky, co všechno jim lze připravit z požárních hadic věnovaných dobrovolnými hasiči z Kolovrat a Lochkova či jak lze enrichmentem podpořit péči o zvířecí tělo,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Výrobu některých enrichmentových prvků si návštěvníci budou moci dokonce sami vyzkoušet na víkendových workshopech, na něž navážou tematické přednášky.

Enrichment se dá zjednodušeně rozdělit do několika skupin, které se však navzájem prolínají:


Potravní
Jedná se asi o nejčastější a nejoblíbenější způsob enrichmentu, neboť i zvířata ve volnosti tráví většinu dne sháněním a zpracováváním potravy. Jeho příprava navíc nemusí být nijak složitá; stačí na-příklad nakrájet běžně podávané krmivo na drobné kousky a rozházet je po expozici, nebo naopak začít podávat vcelku to, co dříve bývalo snadno dostupné v misce. Potravu také mohou chovatelé schovat do různých úkrytů (třeba do dřevěných špalků s vyvrtanými otvory, do potravních hlavolamů či piñat – figurín zvířat), zavěsit do výšky, natřít ve formě pasty na různé objekty v expozici nebo zamrazit v ledu (zmrzliny). Důležitým bodem po-travního enrichmentu je i občasná obměna časového rozvrhu krmení.

Smyslový
Smyslové vnímání zvířat se od lidského v mnoha ohledech liší. My bychom v obývacím pokoji pachové stopy vytvořené z krve, moči nebo trusu rozhodně neocenili, pro mnohá zvířata se však jedná o vítané zpestření a možnost uplatnit svůj vynikající čich. Pro pachový enrichment se ale využívají i pro nás příjemnější vůně, například aromatické oleje z různých druhů bylin. Hmatové vjemy lze umocnit rozmístěním kartáčů a jiných masážních prvků po expozici, aby se o ně zvířata mohla třít a drbat. Opomenut nesmí být ani zrak a sluch.

Environmentální
Velký význam má pro-myšlený a strukturovaný prostor expozice umožňující nejenom dostatečnou pohybovou aktivitu, ale i možnost úkrytu a nerušeného odpočinku. Důležitá je obměna vybavení. Může se jednat o doplnění lan nebo kmenů pro šplhání, vodních prvků pro plavání a ochlazení, změny substrátů nebo dosadby zeleně.

Poskytování „hraček“

Expozice je třeba pravidelně doplňovat o „neokoukané“ předměty, se kterými zvířata mohou nějakým způsobem interagovat a manipulovat, ať už tlapami, kopyty, rohy nebo celým tělem. Často se jedná o „hračky“, které sice nemají přírodní původ, ale u zvířat vyvolávají různé prvky přirozeného chování. Příkladem mohou být míče, barely, papírové krabice, uzle z provazů nebo prolézačky vyrobené z požárních hadic. Z přírodních materiálů pro výrobu enrichmentu dobře poslouží tykve, kokosové ořechy, borové šišky nebo vrbové proutí.

Špalíky z tvrdého dřeva s vyvrtanými otvory a ukrytou potravou se jako potravní enrichment osvědčily například u klokánků králíkovitých. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Špalíky z tvrdého dřeva s vyvrtanými otvory a ukrytou potravou se jako potravní enrichment osvědčily například u klokánků králíkovitých. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vítaným zpestřením a možností uplatnit vynikající čich je pro mnohá zvířata pachový enrichment. V expozici ledních medvědů byla pachová stopa vytvořena pomocí drcených lístků bazalky. Zvířata nasávala její vůni a měla tendenci se na místech s natřeným povrchem povalovat a otírat se o ně. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vítaným zpestřením a možností uplatnit vynikající čich je pro mnohá zvířata pachový enrichment. V expozici ledních medvědů byla pachová stopa vytvořena pomocí drcených lístků bazalky. Zvířata nasávala její vůni a měla tendenci se na místech s natřeným povrchem povalovat a otírat se o ně. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

3: Pro zajištění životní pohody (welfare) zvířat v lidské péči má velký význam promyšlený a strukturovaný prostor expozice umožňující nejenom dostatečnou pohybovou aktivitu, ale i možnost úkrytu a nerušeného odpočinku (na snímku samice orangutana sumaterského). Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

Pro zajištění životní pohody (welfare) zvířat v lidské péči má velký význam promyšlený a strukturovaný prostor expozice umožňující nejenom dostatečnou pohybovou aktivitu, ale i možnost úkrytu a nerušeného odpočinku (na snímku samice orangutana sumaterského). Foto: Václav Šilha, Zoo Praha.

 

 

 

Nový Toulavý autobus začal naplňovat svou misi

pátek, 08. února 2019 13:24

ZOO Praha

V Kamerunu probíhá v těchto dnech oficiální první jízda nového Toulavého autobusu. Ten povede k ochraně přírody další generaci dětí z okolí biosférické rezervace Dja na východě země. Poskytne jim nejenom příležitost pozorovat v záchranné stanici v Méfou gorily, ale také se účastnit vzdělávacího programu či se seznámit s tropickým deštným lesem. Projekt, probíhající již od roku 2013, zaštiťuje Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a organizuje jej Zoo Praha. Financován je v rámci projektu Tři koruny ze vstupu Magistrátem hl. m. Prahy a prostředky ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít Zoo Praha.

 

„Před lety jsme v Kamerunu ke svému velkému překvapení zjistili, že děti žijící na okraji pralesa znají gorily jen jako maso na talíři, nikoli jako fascinující živé tvory,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který projekt Toulavý autobus inicioval. „To nás vedlo k tomu, abychom mezi ně nejprve distribuovali vzdělávací materiály a poté začali provozovat Toulavý autobus. Jeho cílem je přispět k omezení pytláctví v oblasti biosférické rezervace Dja a současně budovat v dětech, ale i v jejich rodičích a učitelích, povědomí o ochraně přírody.“

 

Jízdy původního Toulavého autobusu zahájil na začátku roku 2013 fotbalista Karel Poborský. To proto, aby projekt snadněji získal důvěru místních obyvatel. Nový Toulavý autobus, který je nyní na své oficiální první jízdě, již podobného patrona nepotřebuje. Mezi dětmi i jejich rodiči je o jeho jízdy mimořádný zájem a má rovněž podporu většiny místních autorit. A jak při zahajovací slavnosti ve středu připomněl subprefekt Messameny Mvilongo Abena Désiré, děti po absolvování tohoto programu doma prosazují, aby se nejedlo maso upytlačených zvířat.

 

„Nový Toulavý autobus se od toho předchozího liší nejenom tím, že jsou na něm kromě obrázků goril i vyobrazení dalších druhů zákonem chráněných zvířat, ale především trasou svých jízd,“ vysvětluje místní vedoucí projektu Jocelyn Ewane Aubey. „Během této první cesty nového Toulavého autobusu již děti navštívily Kabilon, kde se na naučné stezce vedoucí deštným lesem seznámily s běžnými či významnými druhy dřevin a jejich významem. Poté jsme jim představili ukázkový projekt k přírodě přátelského pěstování kakaovníku a dalších plodin a poskytli jim rady i inspiraci k tomu, aby si něco zkusili vysadit také doma.“

 

Za gorilami do záchranné stanice Méfou, která se nachází poblíž hlavního města Yaoundé, se děti vypraví v následující etapě cesty s Toulavým autobusem. Na toto setkání jsou již připraveny nejen díky lekcím svých učitelů a Jocelyna Ewane, ale i četbou knihy Gorilích pohádek z pražské zoo. Její další vydání, které financovalo Hnutí na vlastních nohou – Stonožka, bude sloužit jak účastníkům projektu Toulavý autobus, tak mnoha dalším kamerunským dětem.

Toulavý autobus v městečku Messamena před zahájením své oficiální první jízdy. Zdobí ho nejen obrázky goril, ale například i bongů. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

Toulavý autobus v městečku Messamena před zahájením své oficiální první jízdy. Zdobí ho nejen obrázky goril, ale například i bongů. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

Účastníci jízdy Toulavého autobusu dostali možnost seznámit se s pralesními dřevinami. Je jedním z afrických paradoxů, že ačkoli děti žijí na samém okraji tropického deštného lesa, téměř nic o něm nevědí. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

Účastníci jízdy Toulavého autobusu dostali možnost seznámit se s pralesními dřevinami. Je jedním z afrických paradoxů, že ačkoli děti žijí na samém okraji tropického deštného lesa, téměř nic o něm nevědí. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.

 

Helena Petáková

 

Gibony potrebujú našu pomoc

pátek, 01. února 2019 08:53

ZOO Košice

Gibony sa stali v niektorých nemeckých zoologických záhradách (Tierpark Berlín, Zoo Berlín) zvieraťom roka 2019. Rozhodli sa tak upozorniť na potrebu ochrany tejto skupiny malých ľudoopov. Všetkých približne 20 druhov patriacich ku gibonom patrí k ohrozeným, niektoré dokonca ku kriticky ohrozeným. Zoologická záhrada Košice sa pripája k tejto aktivite. Napriek tomu, že gibony zlatolíce (Nomascus gabriellae) chováme od jesene 2018, už druhý rok podporujeme ochranu gibonov v rámci projektu záchrany nedávno objaveného druhu Nomascus annamensis. Tento gibon sa vyskytuje vo Vietname, Kambodži a Laose. Nebezpečenstvo pre neho, rovnako akopre ďalšie druhy gibonov, predstavuje ničenie biotopu a vyrušovanie ľuďmi. Ľudia tiež zabíjajú matky, aby mohli mláďatá predať ako maznáčikov. Projekt, na ktorom sa podieľa košická Zoologická záhrada, sa sústreďuje na činnosť v národnom parku Kon Ka Kinh v strednom Vietname. Jeho cieľom je okrem ochrany podrobnejšie skúmanie tohto zatiaľ nepríliš prebádaného druhu a zistenie jeho počtov v prírode. Jedným z konkrétnych výsledkov je napríklad zničenie 112 pascí, ktoré strážcovia parku objavili v období od júla 2017 do konca júna 2018. Doterajším pozorovaním zistili, že tam žije 6 skupín gibona Nomascus annamensis. Ďalšou aktivitou je vzdelávanie miestneho obvyteľstva, do ktorého sa v minulom roku zapojilo 350 detí z dvoch škôl.

Hlavným podporovateľom, ale tiež otcom projektu je pán Anthony Sheridan, ktorý vydal niekoľko kníh zaoberajúcich sa zoologickými záhradami. Výťažok z predaja kníh venuje na financovanie projektu.

gibonijpg.jpg

Vľavo gibon zlatolíci (Nomascus gabriellae), vpravo gibon Nomascus annamensis; rozdiely medzi týmito dvoma druhmi sú minimálne

 

 

Žirafí samička narozená v pátek už skotačí se zbytkem stáda

středa, 30. ledna 2019 11:04

ZOO Praha

Návštěvníci Zoo Praha by teď při prohlídce areálu rozhodně neměli minout Africký dům v horní části zoo. Čeká je tam totiž zajímavá podívaná – mládě žirafy severní narozené 25. ledna už skotačí v expozici.


Veterinární prohlídka potvrdila, že 83. mládě tohoto druhu narozené v Zoo Praha je samička. Jeho matkou je Faraa původem ze Švýcarska a otcem Johan narozený v Nizozemsku. Podle chovatelů malá žirafa prospívá dobře; již v úterý dopoledne ji tak mohli spojit se zbytkem stáda.  Do expozice ji samozřejmě doprovodila a na začlenění do skupiny bedlivě dohlížela matka Faraa. Nově narozená samička se otrkala velmi rychle a podle toho, jak ochotně pózovala přítomným fotografům, dostala od chovatelů pracovní přezdívku Modelka.


„My dnes už víme, jak se bude jmenovat. Chovatelé vybírají pro žirafy jména podle zavedeného pravidla: podívají se do kalendáře týden před a týden po narození malé žirafy a ze jmen, která se takto nabízejí, zvolí to, které se jim nejvíc líbí,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Návštěvníkům ovšem toto jméno prozradíme až na slavnostním křtu 17. února.”

Mezi zbylé členy stáda nově narozenou samičku samozřejmě doprovodila její matka Faraa a bedlivě dohlížela na její začlenění. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mezi zbylé členy stáda nově narozenou samičku samozřejmě doprovodila její matka Faraa a bedlivě dohlížela na její začlenění. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mládě žirafy severní v den narození. Následná veterinární prohlídka potvrdila, že jde o samičku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mládě žirafy severní v den narození. Následná veterinární prohlídka potvrdila, že jde o samičku.  Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčáková

 

 

 

 

Záchranná stanice ARCHA při Zoo Liberec přijala v roce 2018 celkem 1048 zraněných zvířat

pátek, 18. ledna 2019 15:34

ZOO Liberec

Záchranná stanice ARCHA přijala v loňském roce celkem 1048 zraněných zvířat

Záchranná stanice v rámci centra ARCHA poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, tj. takovým jedincům, kteří jsou v důsledku zranění, nemoci či jiných okolností dočasně či trvale neschopni přežít ve volné přírodě. V loňském roce zaměstnanci centra přijali a ošetřili celkem 1048 zraněných jedinců. Mezi nimi bylo například 350 netopýrů, 86 ježků, 43 srn, 26 veverek, 55 kosů, 40 rorýsů, 33 poštolek či 17 labutí.

Rok 2018 v centru ARCHA vybočoval oproti předchozím létům především díky extrémnímu počasí, které mělo vliv i na příjem zvířat do naší stanice. Dlouhodobé silné mrazy v únoru a březnu byly například příčinou vyhladovění volavky popelavé žijící v Kryštofově Údolí. Jelikož zcela zamrzl i tamní potok, nemohla si nalovit žádnou potravu. Přestože se nám volavku podařilo odchytit, na záchranu již bylo bohužel pozdě a do druhého dne uhynula.

Naopak extrémní sucho a horko panující během celého léta vedly k dehydrataci ježků, kteří po vyschnutí zdrojů vody ve svých teritoriích nebyli schopni nalézt jiná napajedla ani dostatek vhodné potravy. Voda zmizela i z okolí centra ARCHA, proto jsme místním savcům i ptákům poskytli pítka, která byla hojně využívána.

Ke kuriozitám loňského roku patří odchyt selete, které v únorových mrazech několik dní běhalo po sídlišti Kunratická v Liberci. Úkryt se snažilo najít dokonce i v Obchodním centru Luna, občas se přidalo k místním pejskařům. Pokusy o odchyt sítí však byly neúspěšné. Nakonec se vyhladovělé selátko podařilo polapit v areálu zdejší školy do sklopce, do kterého jsme nasypali psí granule. Sele jsme poté převezli do chlívku spřízněného chovatele.

Jedním z nejvzácnějších léčených jedinců loňského roku bylo mládě čápa černého, které se pohybovalo u rychlostní komunikace poblíž Rynoltic a bylo zesláblé. Dlouhou dobu jsme ho museli krmit uměle, neboť nechtělo přijímat potravu. I přes veškerou naši snahu jsme ho ale zpět do volné přírody vypustit nemohli, protože ptáče nebylo včas dostatečně silné a nezvládlo by odlet na zimoviště. Mládě jsme nakonec předali jiné záchranné stanici, protože v centru ARCHA nemáme pro dlouhodobý pobyt čápů ideální podmínky,“ popisuje Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice.

Zaměstnanci centra také často řeší každodenní problémy společného soužití volně žijících zvířat a lidí. Mnoho zvířat je zraněno a dostane do nouze právě vinou člověka. „Hodně práce jsme měli například s mladou samičkou jezevce, kterou u Jeřmanic srazilo auto. Měla vnitřní krvácení a byla v bezvědomí. Několik dní dostávala infuze, potom jsme ji krmili mletým masem pomocí stříkačky. Samička se ukázala jako velká bojovnice a velmi dobrá pacientka. Přestože se jedná o poměrně nebezpečné zvíře, při ošetřování nad očekávání dobře spolupracovala. Záchrana byla úspěšná a po pěti týdnech jsme ji mohli vypustit zpět do přírody“, vypráví Hancvenclová.

Lidé bohužel mohou i za většinu postižení, která utrpí labutě. Do ARCHY se často dostávají labutě se zaseknutými rybářskými háčky či utrženými vlasci omotanými kolem nohou. „Obří háček, který probodl labuti nohu, se nám podařilo vytáhnout, trvalo však mnoho dní, než se zraněná labuť byla schopná postavit a znovu začít chodit. Labutí mládě, které mělo zobák omotaný vlascem i s bójkou a háček zaseklý uvnitř, jsme mohli naštěstí vypustit hned po jejich odstranění. Takové štěstí bohužel nemělo malé labutí ptáče z Písečáku u Turnova. Vlasec mělo utažený kolem nohy už delší dobu, takže i když jsme ho odstranili a ihned nasadili léčbu, noha nakonec odumřela a museli jsme přistoupit k euthanasii.

Nejsmutnějším případem byl labutí samec, kterého jsme přijali s podivnými příznaky – byl zcela apatický, načepýřený, na první pohled ale nebyla jasná příčina. Až rentgen odhalil, že má v žaludku brok, který zřejmě spolkl s vodním rostlinstvem. Krevní testy odhalily, že brok labuti způsobil těžkou otravu olovem. Pro závažný stav, který se stále zhoršoval, jsme museli labuť nakonec utratit, aby ještě více netrpěla.

Naopak obrovskou radost nám přinesly naše vlastní odchovy. Ve stanici máme i takzvané trvalé handicapy – zvířata, která z různých důvodů není možné vypustit zpět do volné přírody. Mezi ně patří i několik jedinců káňat lesních, u kterých jsme se dočkali šesti mláďat. Čtyři mláďata odchoval také hendikepovaný pár poštolek obecných. Všechny tyto odchované dravce jsme v létě vypustili do přírody,“ říká Ivana Hancvenclová.

mladata_kane_lesnijpg.jpg
 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 5 z 69


Katalytické lampy provoní i vyčistí ovzduší Vašeho domova. Toyota servis LIberec AutoKPplus Autojeřáby Praha včetně proškolené obsluhy.