Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
01.12. 2022 Nový domov pre supy bielohlavé
ZOO Košice Supy bielohlavé včera dostali v našej zoo nový domov. Expozícia pre veľké dravé vtáky je najväčšou investíciou svojho druhu za posledných ...
04.09. 2022 Zoo Brno má po 25 letech novou ředitelku
ZOO Brno Rada města Brna jmenovala na svém středečním (31. 8.) zasedání novou ředitelku Zoo Brno Radanu Dungelovou. Jmenování předcházelo standardní ...
25.08. 2022 Keď vám vletí do bytu netopier
ZOO Košice Čo robiť, keď vám do bytu vletí netopier? Aj na túto otázku dostali odpoveď účastníci Noci netopierov, ktorí sa rozhodli utorňajší večer ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     1  2  3  4
  5  6  7  8  91011
12131415161718
19202122232425
262728293031 
Novinky


Sloní princezny ze Zoo Praha už zvládají základní veterinární trénink

pátek, 05. února 2021 09:05

ZOO Praha

I přesto, že je v současné době areál Zoo Praha uzavřen, každodenní práce se zvířaty se nezastavila. Chovatelé slonů indických se například intenzivně věnují tréninku slůňat – Lakuny a Amalee. Sloním samičkám je právě deset a devět měsíců a i při tréninku se jasně ukazuje rozdíl v jejich povahách. Klidná Lakuna dělá velké pokroky, čilá Amalee zatím chovatelům ráda utíká.


„Jsem vděčen za každý den, kdy naši ‚slonaři‘ v  tréninku obou sloních samiček pokračují, byť kvůli epidemii covidu-19 je to pro ně stále obtížnější,“ uvádí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Během veterinárního tréninku se slůňata učí snášet pravidelnou pedikúru nebo výplach chobotu a zvykají si na to, že v budoucnu podstoupí různá vyšetření či odběry krve. Tato práce je nedílnou součástí běžné péče.“


Práce s oběma slůňaty je velmi odlišná. Tréninkový plán je ušitý každému slonovi na míru.


„Potvrzuje se, že povaha slůněte je velmi podobná povaze matky,“ přibližuje vrchní chovatel slonů Martin Kristen. „Lakuna po Tamaře zdědila velmi komunikativní, zvídavou povahu a ve vztahu k okolí se jedná o velmi klidné zvíře. Amalee je úplný opak. Zvědavá, sebevědomá a velmi čilá. Občas jí je plný ‚barák‘ a všude běhá, oproti Lakuně bude výrazně průbojnější.“

Většinou je to podle chovatelů Amalee, kdo Lakunu provokuje ke hrám. Zatímco Lakuna je při tréninku soustředěná a snadno se ji daří motivovat, Amalee spontánně ráda utíká od chovatelů pryč a snadno se nechá rozptýlit okolím. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Většinou je to podle chovatelů Amalee, kdo Lakunu provokuje ke hrám. Zatímco Lakuna je při tréninku soustředěná a snadno se ji daří motivovat, Amalee spontánně ráda utíká od chovatelů pryč a snadno se nechá rozptýlit okolím. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Dle slov vrchního chovatele slonů Martina Kristena je prioritou rychlý nácvik odběru krve. Nejen ten, ale například i pravidelné měření teploty, pečlivé pozorování jejich chování či zájmu o potravu pomůže odhalit známky případných zdravotních komplikací a nasazení včasné léčby. Jedním z nejzávažnějších onemocnění je sloní herpes, který nejvíce ohrožuje právě mladé slony. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Dle slov vrchního chovatele slonů Martina Kristena je prioritou rychlý nácvik odběru krve. Nejen ten, ale například i pravidelné měření teploty, pečlivé pozorování jejich chování či zájmu o potravu pomůže odhalit známky případných zdravotních komplikací a nasazení včasné léčby. Jedním z nejzávažnějších onemocnění je sloní herpes, který nejvíce ohrožuje právě mladé slony. Autor: Miroslav Bobek, Zoo PrahaMladší Amalee si nechá držet ucho pro nácvik odběru krve, snese manipulaci s chobotem a zvedá všechny nohy. Mytí tlakovou vodou nejraději tráví vleže pod tělem stojící Janity. Po mytí se vždy běží vyválet do písku. Chovatelé se ji snaží motivovat, aby si zvládala lehnout i na povel. Leh na boku je důležitý pro pravidelnou kontrolu břicha a oblast třísel. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Mladší Amalee si nechá držet ucho pro nácvik odběru krve, snese manipulaci s chobotem a zvedá všechny nohy. Mytí tlakovou vodou nejraději tráví vleže pod tělem stojící Janity. Po mytí se vždy běží vyválet do písku. Chovatelé se ji snaží motivovat, aby si zvládala lehnout i na povel. Leh na boku je důležitý pro pravidelnou kontrolu břicha a oblast třísel. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Starší Lakuna (na snímku vlevo) už následuje chovatele a na povel i couvá. Na požádání dle slov vrchního chovatele Martina Kristena nastaví do ruky ucho, nechá si jej umýt teplou vodu, vydezinfikovat a snese dokonce štípnutí pinzetou, která má připomínat odběr krve. Nechá také chovatele manipulovat se svým chobotem i ocasem a postupně zvedá ke kontrole všechny čtyři nohy. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Starší Lakuna (na snímku vlevo) už následuje chovatele a na povel i couvá. Na požádání dle slov vrchního chovatele Martina Kristena nastaví do ruky ucho, nechá si jej umýt teplou vodu, vydezinfikovat a snese dokonce štípnutí pinzetou, která má připomínat odběr krve. Nechá také chovatele manipulovat se svým chobotem i ocasem a postupně zvedá ke kontrole všechny čtyři nohy. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Lucie Dosedělová

 

 

 

Zoo Praha se podařil další odchov dikobraza palawanského

úterý, 26. ledna 2021 14:14

ZOO Praha

Odchov těchto velkých hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla Zoo Praha v Evropě jedinou zoo, která se mohla z mláďat dikobraza palawanského pravidelně radovat. Teď se chovatelé starají v zázemí již o deváté mládě v řadě. Jde o jediného dikobraza, který je IUCN označen jako ohrožený druh a jeho populace v jihovýchodní Asii rychle klesá – což se týká dikobrazů obecně.


Dikobraz palawanský nebo také filipínský žije pouze na ostrovech Palawan a  Busuanga. Původně byl ohrožen hlavně lovem a kácením lesa. Novou hrozbou se pro něj stala tradiční čínská medicína.


„Byznys s dikobrazy se rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce,“ popisuje nebezpečí pro dikobrazy ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Ochranáři hovoří o dikobrazech – vzhledem k jejich ohrožení – jako o nových luskounech. Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny –  a  zejména bezoár. Ten vzniká u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy v trávicím traktu. A v Asii je velmi cennou komoditou.“


Ne každý dikobraz v sobě ovšem bezoár má, odhadem jde o každé desáté zvíře.

„Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys,“ uvádí ředitel Miroslav Bobek a dodává, že je nutné se zasadit o účinnou ochranu dikobrazů a o eliminaci obchodu s těmito živočišnými produkty. Zoo Praha spolufinancovala Pangolarium v Laosu a obdobné zařízení podporuje také v Indonésii. Tato záchranná stanice, na jejímž vybudování spolupracuje pražská zoo s organizací Yayasan Peduli Kelestarian Satwa Liar, bude sloužit nejen luskounům, ale i dalším druhům savců, jako jsou právě dikobrazi.


První mládě dikobraza palawanského se podařilo Zoo Praha odchovat hned po příchodu těchto zvířat do zahrady, tedy v roce 2016.


„Odchov tohoto druhu je velmi vzácný, i když bychom to u dikobraza nepředpokládali. Ještě v roce 2019 jsme dikobrazy palawanské pravidelně množili v Evropě pouze u nás,“ hovoří o  odchovu kurátor savců Pavel Brandl. „Až posledních 12 měsíců bylo neobyčejně úspěšných, kromě nás dikobrazy palawanské aktuálně rozmnožily další dvě evropské zoologické zahrady. V obou zahradách ale rodiče pocházejí právě od nás z Prahy.“

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Lucie Dosedělová

 

Obsazení místa ředitele Zoo Ústí nad Labem

pátek, 22. ledna 2021 09:45

UCSZOO

Statutární město Ústí nad Labem vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucího pracovního místa ředitele příspěvkové organizace.

01-22-21-10-45-42-inzerat-vr-zoojpg.jpg

 

Bruno řádí na sněhu, spát se mu nechce

úterý, 19. ledna 2021 10:37

ZOO Děčín

M

01-19-21-10-36-26-bruno_web_zimajpg.jpg

Medvěd kamčatský Bruno z děčínské zoologické zahrady si plnými doušky užívá sněhovou nadílku. K zimnímu spánku se prozatím ulehnout nechystá. Ptáte se proč? „Důvodem je mírný průběh letošní zimy. Až do minulého týdne se pohybovaly teploty pouze kolem bodu mrazu, a počasí ho tak k žádné hibernaci nenutilo. Trochu k tomu přispívá i jeho věk. Mladí medvědi zpravidla spí přes zimu kratší dobu než starší kusy," vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. I v této době chodí Bruno do venkovního výběhu, kde si dokáže sníh a mráz náležitě užít. Ve sněhu se válí, běhá, hrabe i hledá krmení, které mu do něj schovali ošetřovatelé. Jeden den na něj ve venkovní expozici dokonce čekal sněhulák ozdobený jeho oblíbenými dobrotami. Brunův denní režim je nyní v zimě pozměněn, venku tráví pouze pár hodin denně, zbytek dne pak proleží na slámě ve své ubikaci a pospává. I jeho krmná dávka byla z letních 20 kilo snížena na pouhé 3 kilogramy, a tak v tomto období využívá dostatečných tukových zásob, které si během roku vytvořil. „Předpokládáme, že pokud už letos neudeří na delší dobu větší mrazy, k regulérnímu zimnímu spánku už Bruno nejspíš neulehne," doplnil Haberland. Jak si Bruno sněhové nadílky užívá se můžete přesvědčit na videu nebo ho lze sledovat online na webových stránkách zoo.

 

 

Zoo Praha odchovala vzácného papouška orlího. Jí převážně ovoce

pondělí, 18. ledna 2021 12:11

ZOO Praha

Z vůbec prvního odchovu trichy orlího v zoologických zahradách v kontinentální Evropě se v těchto dnech raduje Zoo Praha. Po celém světě se tito vzhledem velmi zvláštní papoušci chovají v zoo jen vzácně. Mláděti odchovávanému v zázemí jsou nyní téměř dva měsíce a  chovatelé jej musí krmit každých pět hodin. Trichové mají na svém jídelníčku hlavně ovoce.  I proto je jejich hlava částečně lysá – díky tomu si neumažou peří sladkými šťávami.


Papoušek tricha orlí je doma v deštných lesích nižších poloh novoguinejských velehor. Právě tady jej domorodci loví pro jeho červené peří, kterým si zdobí čelenky. „Podle nedávného průzkumu Wildlife Conservation Society je kvůli uspokojení tamní poptávky zabito každoročně 8 % celkové předpokládané populace trichů orlích,“ přibližuje ohrožení tohoto druhu ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Ochranáři přišli se zajímavou myšlenkou, jak trichy ochránit. Chtějí zajistit právě zachování čelenek z jejich peří a mezi obyvatele distribuovat naftalínové kuličky a další přípravky proti hmyzu, plísním a hlodavcům. Nebude tak třeba lovit trichy pro vyrábění nových.“


Trichové orlí nehnízdí v opuštěné dutině stromu jako většina ostatních papoušků. „Pro stimulaci hnízdění si dutinu v tlejícím kmeni potřebují sami vyhloubit,“ popisuje přípravy pro úspěšný odchov kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Připravili jsme jim tedy kmen a dutinu ještě zcela napěchovali hoblinami. Trichové si prokousali vstupní otvor a vynášeli hobliny z dutiny, čímž se evokovala právě tato hnízdní adaptace.“


Pohlaví mláděte zatím ještě není známé. Dospělé trichy orlí chová Zoo Praha v novoguinejské expozici Rákosova pavilonu.

Mládě trichy orlího je odchováváno uměle směsí zejména papáji, banánu, instantní směsi pro lorie a dokrmovací směsi s přídavkem podpůrných látek. Aktuálně váží více než 600 gramů. Chovatelé jej krmí i v nočních hodinách. Protože přijímá převážně ovoce a má rychlé trávení, mohlo by při déle trvající pauze hladovět a ztrácet na váze. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě trichy orlího je odchováváno uměle směsí zejména papáji, banánu, instantní směsi pro lorie a dokrmovací směsi s přídavkem podpůrných látek. Aktuálně váží více než 600 gramů. Chovatelé jej krmí i v nočních hodinách. Protože přijímá převážně ovoce a má rychlé trávení, mohlo by při déle trvající pauze hladovět a ztrácet na váze. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha chová trichy orlí od roku 2014. Tehdy získala první ptáky od českého chovatele Čestmíra Drozdka, který je v posledních deseti letech nejúspěšnějším chovatelem tohoto druhu na světě. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha chová trichy orlí od roku 2014. Tehdy získala první ptáky od českého chovatele Čestmíra Drozdka, který je v posledních deseti letech nejúspěšnějším chovatelem tohoto druhu na světě. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Lucie Dosedělová

 

Obsazení místa ředitele Zoo Ostrava

úterý, 12. ledna 2021 14:04

UCSZOO


 

Rada města Ostravy vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa ředitele/ředitelky právnické osoby Zoologická zahrada a botanický park Ostrava, příspěvková organizace. Více informací v sekci  "Dokumenty" http://www.zoo.cz/dokumenty/

 

Nejvíce adoptivních rodičů a sponzorů v Zoo Praha mají sloni. V počtu stravenek vede ďábel

úterý, 12. ledna 2021 11:24

ZOO Praha

Přesně 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů se v loňském roce zapojilo do podpory chovu zvířat v Zoo Praha. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoo nakoupilo 40 211 stravenek. V seznamu top 10 u adopcí a sponzoringu vedou slon indický, psoun prériový a gorila nížinná. Na stravenkovém seznamu jsou na špici ďábel medvědovitý, hrabáč kapský a surikata. Představujeme vám nejpopulárnější zvířata v Zoo Praha z hlediska zájmu veřejnosti o jejich podporu.

 

„Zapojení příznivců naší zoo do adopcí a sponzoringu svým způsobem odráží popularitu různých druhů zvířat. Na prvenství slonů v roce 2020 má jistě zásluhu i narození dvou sloních princezen - Lakuny a Amalee," popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Za každou, i sebemenší podporu velice děkuji! Peněžní dary v celkové hodnotě 11 376 721 korun směřované na adopci a sponzoring zvířat jsou pro nás obzvlášť v této složité době nesmírně důležité."

 

První desítku nejčastěji adoptovaných a sponzorovaných zvířat obsadili v roce 2020 až na jedinou výjimku savci. Z ptáků byl nejúspěšnější tučňák Humboldtův a jedničkou mezi plazy je na tomto seznamu gekon zázračný:

1. slon indický
2. psoun prériový
3. gorila nížinná
4. outloň váhavý
5. surikata
6. vakoveverka létavá
7.- 8. tučňák Humboldtův a vlk eurasijský
9. panda červená
10. pardál obláčkový

 

V roce 2020 zaznamenala Zoo Praha velký nárůst podpory ze strany veřejnosti. Například slon indický má oproti loňskému roku šestkrát více adoptivních rodičů a sponzorů, psoun prériový se svým pětinásobným nárůstem podpory obsadil druhé místo.

 

„I když počet adoptivních rodičů a sponzorů meziročně výrazně stoupl, stále máme ještě několik zvířecích sirotků. Mezi nimi je například ropušník velký, jeřáb laločnatý nebo třeba kočka krátkouchá," dodává Miroslav Bobek.

 

Stát se adoptivním rodičem či sponzorem zvířat v pražské zoo lze jednoduše prostřednictvím webových stránek, kde je také zveřejněn seznam všech zvířat, která lze podpořit.

 


Stravenky pro zvířata

 

Na začátku listopadu 2020 Zoo Praha představila veřejnosti novou možnost podpory zvířat. Projekt s názvem Stravenky pro zvířata obsahuje v současné době seznam hned šedesáti zvířat, která lze podpořit nákupem stravenky symbolizující jednu krmnou dávku.

 

„Reagovali jsme na zájem našich příznivců, kteří nám nabízeli například krmivo a dotazovali se i na možnost podpory krmení pro konkrétní zvíře," přibližuje vznik úspěšného projektu ředitel Miroslav Bobek. „Děkujeme za tak velký zájem. Během pouhých 8 týdnů fungování projektu jsme do konce loňského roku získali finanční podporu ve výši 4 131 300 korun."

 

Také v případě Stravenek obsadili seznam top 10 až na jedinou výjimku - tučňáka Humboldtova - zástupci savců. První příčku mezi plazy drží želva obrovská:

1. ďábel medvědovitý
2. hrabáč kapský
3. surikata
4. lemur kata
5. panda červená
6. gorila nížinná
7. klokan obrovský
8. tučňák Humboldtův
9. kůň Převalského
10. vlk eurasijský

 

Seznam Stravenek pro zvířata se každý měsíc rozrůstá o dalších pět druhů. Cena, jedné stravenky, za kterou získají zájemci i certifikát, se pohybuje od 50 do 600 korun. Lze je on-line zakoupit ZDE.

Hned od startu projektu Stravenky pro zvířata si ďábel medvědovitý získal největší míru podpory veřejnosti a stále si své prvenství drží. Autor Petr Hamerník

Hned od startu projektu Stravenky pro zvířata si ďábel medvědovitý získal největší míru podpory veřejnosti a stále si své prvenství drží. Autor Petr Hamerník

Ačkoliv je dracéna krokodýlovitá velmi zajímavou potravní specialistkou na plže se skořápkou, prozatím na nákup svých stravenek ještě čeká. Autor Petr Hamerník

Ačkoliv je dracéna krokodýlovitá velmi zajímavou potravní specialistkou na plže se skořápkou, prozatím na nákup svých stravenek ještě čeká. Autor Petr Hamerník

Lucie Dosedělová

 

Ohromné ztráty, ale i nová expozice a skvělá mláďata, takový byl v Zoo Praha rok 2020

čtvrtek, 31. prosince 2020 14:38

ZOO Praha

V důsledku protiepidemických opatření byla Zoo Praha v roce 2020 po celých 114 dnů uzavřená. Jejími branami prošlo pouze 851 623 návštěvníků (o téměř 605 tisíc méně než v roce 2019) a finanční ztráty atakují hranici 90 milionů Kč. Navzdory tomu zůstane rok 2020 spojen i s řadou pozitivních událostí a úspěšných projektů. Stejně jako v předchozích letech jsme pro vás připravili jeho desetibodové shrnutí.


#1 Na pomoc hořící Austrálii
Požáry, jež v řadě oblastí Austrálie vypukly na podzim 2019 a zcela neustaly až do jara 2020, postihly jak tamní obyvatele, tak jedinečnou přírodu. To vyvolalo mimořádnou vlnu solidarity i v České republice. Na základě podnětů veřejnosti zřídila Zoo Praha sbírku na pomoc australské fauně. Také díky mediální podpoře České televize se podařilo vybrat neuvěřitelných 23 milionů (!) Kč. Část těchto prostředků byla poskytnuta na léčení zvířat bezprostředně postižených požáry (zejména koalů), část na ochranu ohrožených druhů původní fauny, jejichž situaci požáry ještě zhoršily (např. paropuch corroboree a vakoplchů trpasličích), či na podporu vybraných chráněných území.
Tomuto koalovi, který byl ošetřován v Melbourne Zoo, poranil požár vedle tlapek také oči. Foto Miroslav BobekTomuto koalovi, který byl ošetřován v Melbourne Zoo, poranil požár vedle tlapek také oči. Foto Miroslav Bobek


#2 O 114 dnů kratší rok
Na jaře byla Zoo Praha uzavřena 45 dnů, od 13. března do 27. dubna, ve druhé polovině roku pak 55 dnů, od 9. října do 2. prosince, a dalších 14 dnů, od 18. do 31. prosince. I mimo tyto uzavírky však po dlouhá období musela fungovat s nejrůznějšími omezeními: s limitem počtu návštěvníků, s výhradně elektronickým prodejem vstupenek, s částečně či zcela uzavřenými vnitřními prostorami apod. Navíc do Prahy přijíždělo minimum zahraničních turistů. To vedlo k zásadnímu poklesu příjmů Zoo Praha nejenom z prodeje vstupenek, ale i z parkovného, z nájemného gastrozařízení či z prodeje suvenýrů. Podstatnou část ztrát za jarní období (45 milionů Kč) však sanoval zřizovatel, hlavní město Praha, a velmi významná byla i podpora veřejnosti.
Pohledy na zcela liduprázdnou zoo jsou nezvyklé – ale současně i velice smutné. Foto Miroslav Bobek
Pohledy na zcela liduprázdnou zoo jsou nezvyklé – ale současně i velice smutné. Foto Miroslav Bobek


#3 Narození dvou sloních „princezen“
Obě mladé slonice ze Srí Lanky – Tamara a Janita – porodily na jaře v pražském Údolí slonů svá dvě dlouho očekávaná slůňata. V obou případech jde o samičky. První se narodila 27. března a druhá 9. května. Pro obě slonice jde již o druhé potomky a porody proběhly přirozeně a bez komplikací. Sloní „princezny“, které představují dlouhodobou budoucnost pražského chovu slonů indických, dostaly posléze jména Lakuna a Amalee. Dnes již přijímají i veškerou pevnou potravu jako dospělí sloni a jejich hmotnost se začíná přibližovat čtyřem stům kilogramů. Zoo Praha patří k významným evropským chovatelům slonů indických: Narodilo se zde již pět slůňat a aktuálně čítá zdejší skupina devět jedinců.
Pražské sloní „princezny“ na snímku z konce května. Vlevo ani ne třítýdenní Amalee, vpravo dvouměsíční Lakuna. Foto Petr Hamerník
Pražské sloní „princezny“ na snímku z konce května. Vlevo ani ne třítýdenní Amalee, vpravo dvouměsíční Lakuna. Foto Petr Hamerník



#4 Krátce ze zoo

Z jednoho drobného videa natočeného na začátku jarní uzavírky zoologické zahrady se rychle vyvinul projekt Krátce ze zoo, který ji návštěvníkům prostřednictvím stejnojmenného youtubového kanálu pootevírá alespoň virtuálně. Chovatelé pořizují na chytré telefony krátká videa zachycující jejich svěřence i zákulisí zoo. Postupně se jich zapojilo více než čtyřicet a vzniklo přes osm set videí, z nichž mnohá nejen vzbudila mimořádný zájem, ale nejednou také zaznamenala skutečně pozoruhodné chování zvířat. Navíc jsou některá z videí díky telefonům zapůjčeným společností Samsung natáčena v ultravysokém rozlišení 8K.
  Velmi úspěšná jsou videa vrchního chovatele Jakuba Mezeie zachycující práci s lachtany. Při jejich natáčení padl jeden Samsung Galaxy S20 za oběť zubům samce Melouna. Foto Petr Hamerník
Velmi úspěšná jsou videa vrchního chovatele Jakuba Mezeie zachycující práci s lachtany. Při jejich natáčení padl jeden Samsung Galaxy S20 za oběť zubům samce Melouna. Foto Petr Hamerník


#5 Otevření Darwinova kráteru a představení ďáblů medvědovitých
V sobotu 30. května byla v Zoo Praha otevřena nová expozice tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter. Jejími nejvýznamnějšími obyvateli jsou čtyři ďáblové medvědovití, představuje však také tři tasmánské druhy klokanů (dva z nich v návštěvnicky mimořádně atraktivním průchozím výběhu), ježury, dva druhy hadů a více než desítku ptačích druhů. Nedílnou součástí Darwinova kráteru, pro který byl inspirací stejnojmenný kráter na Tasmánii, je rovněž autentická flóra včetně stromových kapradin rostoucích pod širým nebem. Expozice Darwinův kráter zaujímá plochu 3 700 m2 a náklady na její vybudování činily 102 milionů Kč.
Darwinův kráter. Vpředu ptačí voliéry a chovné zázemí ďáblů medvědovitých, dále výběhy (vlastní „kráter“), vnitřní expozice a další chovná zázemí, průchozí výběh klokanů. Foto Miroslav Bobek
Darwinův kráter. Vpředu ptačí voliéry a chovné zázemí ďáblů medvědovitých, dále výběhy (vlastní „kráter“), vnitřní expozice a další chovná zázemí, průchozí výběh klokanů. Foto Miroslav Bobek


#6 Úspěch světové ochrany přírody: kůň Převalského

Počet koní Převalského v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, kam směřovala většina jejich leteckých transportů ze Zoo Praha, překročil v roce 2020 již tři sta. Celkově ve vnitřní Asii žije přes tisíc koní Převalského. „Poslední divoký kůň“ se tak postupně přesouvá z červeného na pomyslný zelený seznam a je uváděn jako příklad úspěšného ochranářského úsilí. Jistě i proto byl na říjnové Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií vybrán projekt Zoo Praha Návrat divokých koní do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního ocenění WAZA Conservation Award.
Koně Převalského v západním Mongolsku. Úsilí Zoo Praha o jejich návrat do přírody kvitovala i ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek
Koně Převalského v západním Mongolsku. Úsilí Zoo Praha o jejich návrat do přírody kvitovala i ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek



#7 (Nejen) Stravenky pro zvířata

Na podzim představila Zoo Praha projekt Stravenky pro zvířata. Online nákupem příslušné stravenky uhradí zájemce jednu krmnou dávku vybraného zvířete a získá certifikát. Stravenky pro 55 druhů se pohybují v cenových hladinách 50 až 600 Kč a jsou na ně navázány informace o složení potravy i potravním chování zvířat. Do konce roku zakoupili příznivci Zoo Praha přes 40 tisíc stravenek v celkové hodnotě převyšující 4,1 milionu Kč! V souvislosti s tísnivou situací Zoo Praha zásadně vzrostl i zájem o adopce a sponzoring. Příjem z adopcí zvířat stoupl oproti roku 2019 téměř dvojnásobně (na 9,3 milionu Kč) a ze sponzoringu zvířat pětinásobně (na bezmála 2,1 milionu Kč)! Úspěšný byl i na jaře spuštěný fundraisingový projekt Vstupenka na lepší časy, který vynesl přes 1,3 milionu Kč.
 Největší zájem byl o stravenky pro ďábly medvědovité, kterých se prodalo přes dva a půl tisíce. Foto Petr Hamerník
Největší zájem byl o stravenky pro ďábly medvědovité, kterých se prodalo přes dva a půl tisíce. Foto Petr Hamerník


#8 Mládě orangutana sumaterského

Od 17. listopadu se Zoo Praha může chlubit mládětem orangutana sumaterského. Jeho matkou je Mawar a otcem Pagy. Třebaže pražský chov tohoto druhu má již téměř šedesátiletou tradici, jde tu teprve o třetí orangutaní mládě. Tím prvním byl v roce 1971 Kama, jehož rodiče ještě pocházeli z volné přírody a který se posléze stal otcem Pagyho. Nedávno narozené mládě je prozatím jediným pokračovatelem této linie, a proto je mimořádně geneticky cenné. Jak se brzo potvrdilo, jedná se o samečka. S narážkou na dílo spisovatele a ochránce orangutanů Terryho Pratchetta dostal jméno Pustakawan, indonésky Knihovník. Celkově přišlo za rok 2020 v Zoo Praha na svět 1369 mláďat 216 druhů savců, ptáků a plazů.
Sameček orangutana sumaterského Pustakawan, zkráceně Kawi, ve věku dvou dnů. Foto Miroslav Bobek
Sameček orangutana sumaterského Pustakawan, zkráceně Kawi, ve věku dvou dnů. Foto Miroslav Bobek


#9 Příchod rajek a dalších výjimečných druhů

Zoo Praha se stala teprve třetí zoologickou zahradou v Evropě, která chová rajky volavé. Získala je díky svým dlouholetým chovatelským výsledkům ze Zoo San Diego poté, co pro ně vybudovala speciální chovné zázemí. Jde o objekt s pěti venkovními a sedmi vnitřními voliérkami, jež spojuje kruhový prostor. Ten bude sloužit samičce, která si odtud bude vybírat ze samců umístěných ve voliérkách. Přibyly však i další pozoruhodné druhy, např. užovka urartská, trnorep somálský, ibis bělolící, trogon límcový či bércoun Petersův. Z nově příchozích jedinců tradičně chovaných druhů uveďme alespoň samici pandy červené ze Zoo Záhřeb.
Kurátor Antonín Vaidl umisťuje do nového chovného zařízení prvního mladého samce rajky volavé. Foto Miroslav Bobek
Kurátor Antonín Vaidl umisťuje do nového chovného zařízení prvního mladého samce rajky volavé. Foto Miroslav Bobek



#10 Suvenýry na pomoc zoo

Uzavření zoo vyvolalo potřebu nabídnout jejím příznivcům merchandising, jehož nákupem by ji mohli podpořit. Například během jarní uzavírky proto vznikly nejrůznější suvenýry spojené s „mláďaty narozenými v karanténě“ – počínaje samolepkami, přes fotografie až po trička. Samozřejmě byl připravován i standardní merchandising, typicky k otevření Darwinova kráteru nebo k Vánocům. Sortiment jako trička, tiskoviny, krabičky s „vánočním štěstím“ nebo vánoční ozdoby se vzhledem k situaci v nebývalé míře prodával prostřednictvím e-shopu, jehož tržby v prodejích zboží stouply oproti předchozímu roku čtyřapůlnásobně.
Samolepka s jedním z nejatraktivnějších mláďat narozených do jarní karantény – samečkem tapíra čabrakového Morsem. Foto Miroslav Bobek
Samolepka s jedním z nejatraktivnějších mláďat narozených do jarní karantény – samečkem tapíra čabrakového Morsem. Foto Miroslav Bobek

 

Děkujeme všem, kdo Zoo Praha pomáhají, i těm, kdo ji prostě mají rádi!

Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha

 

Zoo Praha smí chovat unikátní „tančící“ rajky

čtvrtek, 10. prosince 2020 17:48

ZOO Praha

Zoo Praha se stala teprve třetí zoologickou zahradou v Evropě, která chová rajky volavé. Dva vzácné samce získala díky svým dlouholetým ptačím chovatelským výsledkům. Pro umožnění chovu těchto ptáků z Nové Guiney byla pražská zoo osobně posouzena koordinátory chovného programu a kurátorem ptáků špičkové světové zoo v San Diegu. Rajky volavé budou v Praze prozatím chovány v zázemí, kde pro ně bylo právě dokončeno speciální zařízení pro chov i budoucí rozmnožování.


„Rajky jsou pozoruhodní a mimořádně atraktivní ptáci, kteří jsou v zoologických zahradách chováni jen zcela výjimečně. Do Zoo Praha jsme nyní získali rajky volavé," popisuje příchod nového druhu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Jejich chovný program vede San Diego Zoo. Ta je také vlastníkem všech jedinců a rozhoduje, kam budou umístěni. K nám se rajky podařilo získat díky dlouhodobým vztahům a především našim skvělým chovatelským výsledkům."


Rajky si své jméno vysloužili díky pověsti, která mluví o jejich příchodu z ráje. Pestrostí barev i krásou a tvarem peří nemají rajky v ptačí říši konkurenci.


„Oběma samcům, kteří k nám přicestovali z odchovu z německého Weltvogelparku Walrode, jsou nyní dva roky. Právě s německým Walrode a se zoo v Rotterdamu nyní tvoříme trojici zoo, která tento druh rajek může chovat," popisuje začátek nového chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl. „Na pestrobarevné zbarvení si naši samci budou muset ještě zhruba pět let počkat."


Ve volné přírodě se právě kvůli chybějícímu zbarvení v tomto věku zdržují pouze v okolí tokanišť, než začnou starším, lépe zabarveným samcům konkurovat. Zbarvení je pro ně důležité i v době páření. Samci se shromažďují na tokaništích, kde předvádějí své pěvecké a taneční dovednosti. „Samičky rajek jsou ve výběru partnera velmi vybíravé a právě svými tanci a barevným zbarvením samci prokazují svou dokonalou zdravotní kondici. Čím zářivější barvy a dokonalejší taneček, tím větší šance, že samičku „přemluví" k páření," přibližuje tokání rajek kurátor Vaidl a dodává, že právě pro tyto námluvy bude sloužit nově dokončené speciální zázemí v Zoo Praha. Mladí samci nezůstanou v zoo samotní, samičky jsou připraveny v newyorské Bronx Zoo a v zoo v San Diegu. Jejich cestu bohužel zatím komplikuje situace související s pandemií Covid - 19.


Nová stavba pro chov rajek v chovném zázemí ptáků má tvar osmiúhelníku. Jde celkem o sedm vnitřních a pět venkovních voliérek kónického tvaru, které spojuje uprostřed kruhový prostor. Tento prostor bude sloužit nejen pro chovatele, ale právě pro samičku, která odtud bude mít přístup k voliérkám samců. „Ti jí budou ve svatební šatu předvádět své tance a ona si bude vybírat," dodává Antonín Vaidl.


Na výjimečnost nových prostor v zázemí se přišel podívat i náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček: „Vím, jakou vzácností je získání chovu těchto ptáků. Jsem vždy velmi rád, když vidím, že můžeme jako zřizovatel přispět k podpoře ochrany ohrožených a vzácných druhů. S dokončením stavby specializovaného zařízení pro chov rajek v Zoo Praha byl splněn závazek vůči tomuto chovnému programu."


Rajky nejsou jedinými obyvatelkami nového zařízení v zázemí, společnost jim tam dělají i další pestře zbarvení ptáci - trogoni límcoví, kteří přicestovali z Chester Zoo, jedné ze čtyř institucí na světě, kde tento druh chovají. V budoucnu plánuje Zoo Praha umístit tyto nové ptačí druhy také do Rákosova pavilonu.

Nově chovaná rajka volavá v Zoo Praha je národním ptákem Papuy Nové Guiney. Je v jejich státní vlajce i státním znaku. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Nově chovaná rajka volavá v Zoo Praha je národním ptákem Papuy Nové Guiney. Je v jejich státní vlajce i státním znaku. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

Zoo Praha nově chová dva dvouleté samce rajek volavých. V dospělosti je bude zdobit pestrobarevné peří, do něj dorostou podle kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla (na fotografii) zhruba za pět let. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zoo Praha nově chová dva dvouleté samce rajek volavých. V dospělosti je bude zdobit pestrobarevné peří, do něj dorostou podle kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla (na fotografii) zhruba za pět let. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Lucie Dosedělová

 

 

Stříkoun i zoborožec, vytříbený apetit i technika lovu hmyzu

středa, 25. listopadu 2020 09:42

ZOO Praha

Je to čtrnáct dní, kdy Zoo Praha představila veřejnosti svůj projekt Stravenky pro zvířata. Projekt, který přibližuje zajímavosti krmení i detailní složení jednotlivých jídelníčků obsahujících téměř pět set ingrediencí. Od hmyzu, přes zeleninu, maso až po zelenou píci a seno. Za dobu fungování projektu podpořili příznivci pražské zoo chovy zvířat nákupem téměř pěti tisíc stravenek. Na samém konci seznamu „stravenkářů“ je aktuálně stříkoun lapavý spolu se supem mrchožravým a zoborožcem rýhozobým. A jaký právě ti mají apetit?

„Velmi děkujeme za podporu, kterou nám v těchto dnech naši příznivci projevují. Prozatím náš projekt Stravenek a představení krmení jednotlivých zvířat získal 1,8 milionu korun,“ děkuje fanouškům ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Na špici seznamu s největším počtem podporovatelů jsou nyní ďábli medvědovití, hned za nimi hrabáči kapští a surikaty. Právě o stravenky pro tuto trojici byl zatím největší zájem. My nyní chceme veřejnosti postupně přiblížit i ta méně známá či populární zvířata, která si zatím tolik příznivců nezískala.“

Jedna stravenka symbolizuje krmnou dávku vybraného zvířete. Různorodost jídelníčků zvířat dokresluje i rozsáhlá síť dodavatelů, kterou si krmiváři Zoo Praha budovali několik let. Vše musí být v prvotřídní kvalitě, žádné zbytky z obchodů jako tomu bylo v minulosti. Mezi hlavní ingredience patří také nejrůznější hmyz. Nakupuje se až pět velikostí cvrčků, dokonce cvrččí prach pro žáby pralesničky, také několik druhů červů, z nichž některé si zoo sama chová. Na seznamu jsou i sarančata, švábi nebo žížaly. Menu pro zvířata v celé zoo se pravidelně mění, třeba takový stříkoun lapavý má jiný jídelníček každý den.

Supi trénují na želvy

Největší delikatesou pro supy mrchožravé jsou jednoznačně myší holátka, ta dostávají hlavně během odchovu svých mláďat. Supi žerou šest dní v týdnu, postí se pouze v neděli. V Zoo Praha jsou na jejich jídelníčku králíci, kuřátka, myši nebo potkani. Některé maso jim chovatelé schovávají do speciálně vyrobeného umělého želvího krunýře. Trénují je tak na případné navrácení do volné přírody na Balkáně. „Supi se v přírodě živí i suchozemskými želvami. Připravujeme je tedy už u nás, aby se jich pak nebáli a byli schopni si poradit,“ popisuje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl.

Stříkoun sestřelí mouchu v letu
Každý den jiné menu a jiné složení. Jednou dostane stříkoun cvrčky, jindy čerstvě vylíhlé dospělce bráněnky nebo také granulované krmivo pro ryby. Bráněnky, tedy dvoukřídlý hmyz, se do expozice dávají ještě ve stádiu larev, postupně se líhnou a stříkouni je loví. „Tenkým proudem vody z tlamy dokáže ulovit mouchu přímo v letu. V této dovednosti mezi rybami vyniká. Dalo by se říct, že jeho ústní dutina funguje jako vodní pistole,“ přibližuje techniku lovu stříkounů kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský. Navíc se dokáže stříkoun takto trefit do vzdálenosti až dvou metrů.

Zoborožec sežere víc než by měl
Zoborožec rýhozobý má velmi rychlé trávení, proto sezobne mnohem větší objem potravy, než ve skutečnosti potřebuje. Dospělý jedinec totiž váží necelého půl kilogramu, ale sní toho klidně dvakrát tolik. Krmí se denně a chovatelé již vědí, že ho nejvíce potěší borůvky, rajčátka, fíky a hmyz, jako jsou sarančata, švábi nebo larvy potemníků.

Celý přehled zvířat na stravenkovém seznamu najdete zde.

Pro supy mrchožravé jsou oblíbenou pochoutkou například malá kuřátka. Supi žerou šest dní v týdnu, postí se pouze v neděli. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
Pro supy mrchožravé jsou oblíbenou pochoutkou například malá kuřátka. Supi žerou šest dní v týdnu, postí se pouze v neděli. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Stříkoun lapavý využívá svou ústní dutinu jako vodní pistoli a tenkým proudem vody dokáže ulovit mouchu v letu. Autor: Petra Hamerník, Zoo Praha

Stříkoun lapavý využívá svou ústní dutinu jako vodní pistoli a tenkým proudem vody dokáže ulovit mouchu v letu. Autor: Petra Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se letos podařilo odchovat další mláďata zoborožce rýhozobého. Ta se krmí převážně holátky myší, měkkým ovocem nebo hmyzem. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se letos podařilo odchovat další mláďata zoborožce rýhozobého. Ta se krmí převážně holátky myší, měkkým ovocem nebo hmyzem. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha 

 

 

 

 

Vyjádření ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka k narození mláděte orangutana sumaterského

středa, 18. listopadu 2020 07:42

ZOO Praha

Jako bych to tušil. Dnes dopoledne jsem se rozjel do zoo – a chvilku poté, co jsem dorazil do kanceláře, mi přišla zpráva, že samička orangutana sumaterského Mawar začala rodit. Před půl dvanáctou bylo mládě na světě. Ve sváteční den se tak narodil historicky třetí orangutan v Zoo Praha.


Pro jedenatřicetiletou Mawar jde o již čtvrtého potomka, pro devatenáctiletého Pagyho teprve o prvního. Současně je nově narozené mládě prvním vnoučetem našeho slavného Kamy (1971 – 2013). Ten se také narodil v Praze, a to rodičům, kteří pocházeli ještě z volné přírody. Přestože byl Kama odchováván uměle – chovatelka paní Gottfriedová ho dokonce vozila v kočárku –, měl dva syny: Filipa, který žije v Bratislavě, a Pagyho, jenž se dnes stal otcem. Ano, uznávám, že je to spletité, ale tento rodokmen má svůj význam: Novorozené mládě je jediným pravnoučetem orangutanů, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry, a je proto geneticky mimořádně cenné. Dokonce si troufám tvrdit, že nejcennější v Evropě.

První fotografii mláděte, ještě neoschlého, pořídil krátce po porodu mobilem a z dálky vrchní chovatel Martin Vojáček. Odpoledne však orangutani – včetně Mawar s mládětem – vyšli z „ložnic“ do expozice v Indonéské džungli. Ve slábnoucím podzimním světle tak bylo možné z ochozu, zpoza pletiva a částečně i rostlin, udělat první snímky našeho orangutaního přírůstku. Mládě již začalo pít a Mawar se o něj dobře stará, alespoň prozatím, a odhání od něj i svou starší dceru, zvědavou Diri.

Snad všechno dobře dopadne a 17. listopad pro nás bude rovnou dvojitý svátek. Byl by to velký úspěch našich chovatelů i celé Zoo Praha.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha - 17. 11. 2020

 

Zemřel Bohumil Král

pátek, 13. listopadu 2020 18:27

ZOO Brno

V pátek 13. listopadu v ranních hodinách zemřel Bohumil Král, dlouholetý zaměstnanec Zoo Brno a bývalý ředitel Zoo Praha. Přejeme hodně sil rodině a aspoň tímto děkujeme za všechno, co pro obě instituce udělal. A bylo toho opravdu dost, nesmazatelně se zapsal do historie a vývoje zoologických zahrad v ČR. Nesmírně si vážíme toho, že jsme mohli být jeho kolegové. Čest jeho památce!

 

bohumil-kraljpg.jpg

 

RNDr. Bohumil Král, CSc. se narodil 4. ledna 1941 v Praze, v roce 1963 dokončil studium na katedře systematické zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ihned nastoupil do aspirantury v Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Zabýval se studiem chromozomů obratlovců jako taxonomicko-evolučního znaku. V roce 1969 obhájil kandidátskou práci a v roce 1984 získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy titul RNDr. Odborné stáže absolvoval ve Spolkové republice Německo, v Jugoslávii a v Polsku. Dlouhodobě pracoval na Kubě, na Sibiři a na Dálném východě. Zúčastnil se vědeckých expedic do střední Asie a na Pamír.

 

V roce 1987 začal pracovat jako hlavní zoolog v Zoo Brno, v roce 1989 přešel do Zoo Praha, kde se v roce 1990 stal ředitelem. Koncem roku 1998 se vrátil do Zoo Brno, kde zaujal post zoologického ředitele. Navštívil přes 400 zoo po celém světě. Je čestným členem Světové asociace zoo a akvárií, Unie českých a slovenských zoo a Euroasijské regionální asociace zooparků a akvárií. V roce 2014 byl vyznamenán za celoživotní práci pro české zoologické zahrady cenou „Bílý slon“. Ještě letos pracoval v Zoo Brno v útvaru zahraniční spolupráce.

 

V Zoo Liberec se poprvé v historii podařilo odchovat zoborožce šedolícé

středa, 11. listopadu 2020 12:22

ZOO Liberec

V Zoo Liberec se poprvé v historii podařilo odchovat zoborožce šedolícé

Výjimečný chovatelský úspěch zaznamenali ošetřovatelé z pavilonu tropů. Poprvé v historii liberecké zoo se tam rozmnožili zoborožci šedolící. Přestože je Zoo Liberec chová již od roku 2012, prvního mláděte se dočkala až letos.

Je to pro nás obrovská radost, protože přirozený odchov zoborožců v lidské péči je náročný a nedochází k němu často. Na tento jsme čekali téměř deset let,“ říká zoolog a kurátor chovu ptáků Jan Hanel. Stejně jako ostatní druhy zoborožců mají i ti šedolící specifické hnízdní chování. „Samice se zazdí pomocí směsi z trusu, zeminy a ovoce uvnitř stromové dutiny a nechá pouze malý otvor, kterým ji samec dodává potravu. Přestože se mláďata líhnou přibližně po měsíci od snesení vajec, samice s nimi zůstává zazděná v dutině dalších několik týdnů, dokud ptáčata nedorostou,“ vysvětluje Jan Hanel. Liberecké ptáče zoborožce šedolícého se vylíhlo již na přelomu července a srpna a zůstalo zazděné s matkou více než 2 měsíce. Samice tak strávila v bezpečí dutiny přesně 115 dní. Malé ptáče je samec a dle slov zoologů se má čile k světu. „Mládě zatím perfektně prospívá, a tak doufáme, že se mu bude dařit i nadále,“ dodává Hanel. Až pohlavně dospěje, což u tohoto druhu nastává mezi třetím a pátým rokem života, bude mladý samec s největší pravděpodobností převezen za účelem dalšího rozmnožení do jiné zoologické zahrady. Momentálně se chovu zoborožců šedolících v Evropě věnuje 38 zoo. Úspěšně se je letos podařilo odchovat pouze v 6 z nich.

Zoborožec šedolící (Bycanistes brevis)

Zoborožec šedolící patří s délkou těla 75–80 cm a hmotností cca 1,5 kg mezi větší druhy zoborožců. Poznávacím znamením je výrazná, mohutná, krémově zbarvená přilbice, která je patrná především u samců. Samice mívají tento hřeben redukovaný.

Obývají stálezelené lesy ve východní Africe. V horských lesích severní Tanzanie a pobřežních lesích Keni patří mezi nejběžnější zoborožce, ale v Zimbabwe jsou ohroženi kvůli ničení přirozeného životního prostředí. Po většinu roku žijí v párech, ale mimo období hnízdění vytvářejí při hledání potravy hejna, která čítají až stovky jedinců. Samice snáší 1-2 vejce, mláďata se líhnou po 40 dnech. Rodiče o ně pečují téměř 3 měsíce.

Živí se ovocem, hmyzem, malými ptáky, hlodavci, malými plazy a jinými živočichy.

 

 

 

Dýňové hody v Zoo Praha

sobota, 31. října 2020 01:30

ZOO Praha

I přesto, že je Zoo Praha již třetí týden na základě vládního nařízení uzavřena, zvířata o své tradiční podzimní dýňové hody nepřišla. Pro některá jsou tyto oranžové plody jen zpestřením dne a hračkou, jiná si na dýních navíc i pochutnají. Dýně jsou bohaté na minerální látky a také neobsahují velké množství cukru, pravidelně tedy v Zoo Praha slouží tento druh tykví jako potravní enrichment.

Dýně dostávající zvířata několikrát během podzimu jako zpestření krmné dávky. Nejčastěji jde o dva druhy a to hokaido a marble.
Oblíbené jsou dýně hlavně u slonů indických. Dospělé samice už dobře ví, že mají plody rozšlápnout a pak už si je mohou náležitě vychutnat. Malá slůňata se teprve s novou složkou potravy seznamují a ochutnávají je zatím po kouscích. Chovatelé jim dýně schovávají na různá místa ve výběhu. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Oblíbené jsou dýně hlavně u slonů indických. Dospělé samice už dobře ví, že mají plody rozšlápnout a pak už si je mohou náležitě vychutnat. Malá slůňata se teprve s novou složkou potravy seznamují a ochutnávají je zatím po kouscích. Chovatelé jim dýně schovávají na různá místa ve výběhu. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Hroši obojživelní si dokáží s dýněmi poradit i ve vodě. Menší plody chytají rovnou do tlamy. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Hroši obojživelní si dokáží s dýněmi poradit i ve vodě. Menší plody chytají rovnou do tlamy. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Psi pralesní už dýně dobře znají. Nejprve je prozkoumají a pak se snaží prokousat až k dužině. Na dýních zvířata láká také jejich výrazná barva. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Psi pralesní už dýně dobře znají. Nejprve je prozkoumají a pak se snaží prokousat až k dužině. Na dýních zvířata láká také jejich výrazná barva. Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha



 

Do Zoo Liberec dorazila dvojice tropických ještěrů

čtvrtek, 29. října 2020 12:30

ZOO Liberec

Pavilon tropů v liberecké zoo má nové obyvatele. Z vídeňské zoologické zahrady Schönbrunn tam dorazila dvojice jihoamerických tropických ještěrů dracén krokodýlovitých. Jedná se o živočišný druh, kterého mohou návštěvníci v zoo pod Ještědem pozorovat úplně prvně.
Liberecká zoo i nadále pokračuje v rozšiřování kolekce chovaných zvířat o nové zajímavé druhy. Po ocelotech, pásovci či osinácích letos návštěvníkům představuje další nové jedince – tropické, více než 1 metr dlouhé ještěry dracény krokodýlovité. Do Liberce ještěři přicestovali z vídeňské zoologické zahrady Schönbrunn a novým domovem se jim stala zrekonstruovaná expozice v přízemí libereckého pavilonu tropů. Jedná se o mladé, čtyřleté sourozence. „Oba jedinci už začínají být pohlavně dospělí, a tak naší snahou bude v rámci spolupráce s evropskými zoo jednoho z nich brzy vyměnit a vytvořit chovný pár, “ říká zooložka Petra Hnidová.
V expozici, která před nimi patřila krokodýlovi čelnatému, nebudou ale samy. Sdílí jí společně s želvami krátkokrčkami novoguinejskými a během několika dní přibydou i ryby krunýřovci, se kterými dracény obývají stejné životní prostředí i ve volné přírodě.
Dracéna krokodýlovitá získala své druhové jméno díky velkým a tvrdým šupinám (osteodermy), které připomínají kůži krokodýla. Ty jí slouží jako ochrana před predátory, mezi které patří především jaguáři, hadi a krokodýli. Tento až 1,3 metru dlouhý ještěr má zeleně zbarvené tělo s mohutnou červenou nebo oranžovou hlavou, což bývá patrné obzvláště u samců. Žije poblíž vodních toků a v mokřadech tropických deštných lesů Jižní Ameriky. Dobře šplhá po stromech a přes den nejvíce času tráví odpočinkem nebo vyhříváním se na větvích stromů nad vodní hladinou. Pokud se cítí být ohrožen, rychle skočí do vody. Ve vodním prostředí se dobře pohybuje díky zploštělému ocasu a pod vodní hladinou kouká, stejně jako krokodýli, díky třetímu víčku mžurce, která chrání oko. Dracény v přírodě loví bezobratlé živočichy, a to především plže s ulitou. Pochutnají si ale i na škeblích, racích a občas i želvách. Díky silným plochým zubům umí rozdrtit tvrdé skořápky, ulity a krunýře, které vyplivnou a sežerou jen měkký vnitřek.
V přírodě jsou dospělé dracény samotářská zvířata, samci se samicemi se vyhledávají pouze v období rozmnožování. Samice klade obvykle 3–10 vajec do termitišť, kde je pro ně ideální teplota a vlhkost. Z vajec se mláďata líhnou po 5–6 měsících. Divoce žijící populace dracén je stabilní a není v současné době v bezprostředním ohrožení. V minulosti byla ve velkém lovena pro využití kůže v oděvním průmyslu. Tento komerční lov je ale od 70. let minulého století v Amazonii zakázán.
 

Po 30 -tich rokoch leopardy opäť v ZOO

středa, 28. října 2020 11:57

ZOO Košice

Návštevníci košickej ZOO môžu pozorovať nového obyvateľa. Zrekonštruovaný výbeh objektu pre veľké mačky obýva samec leoparda čínskeho (Panthera pardus japonensis) Ju-Long. V čínštine to znamená „veľký drak“. Na odporúčanie koordinátora sme ho získali z Tierpark Hagenbeck v Hamburgu. Narodil sa v roku 2017.

Naša ZOO už v minulosti túto krásnu šelmu chovala. Samca leoparda škvrnitého menom Gipsy sme získali v roku 1984 darom ako štvormesačné mláďa zo ZOO Bojnice. Vyznačoval sa melanistickým sfarbením, jeho srsť bola teda čierna. Obýval jednu z expozícií starého šelminca, ktorý stál na mieste terajšieho chovného zariadenia pre tulene. Žil tu do roku 1990, keď uhynul. Chov leopardov v ZOO Košice sa tým na 30 rokov prerušil.

Leopard čínsky je jedným z najohrozenejších poddruhov leoparda škvrnitého (Panthera pardus), najrozšírenejšej mačkovitej šelmy sveta. Celkovo poznáme deväť poddruhov leoparda. V prírode prežíva menej ako 250 jedincov leoparda čínskeho. Preto patrí ku kriticky ohrozeným. Ostrovčekovito obýva severnú Čínu. Jeho prirodzeným prostredím sú lesy v horských oblastiach a stepi. Od ostatných poddruhov leoparda sa odlišuje tmavším podkladovým sfarbením, ktorým sa viac podobá na jaguára (Panthera onca). Geneticky má leopard čínsky veľmi blízko k leopardovi amurskému (Panthera pardus orientalis).

Pred niekoľkými dňami sme Ju-Longovi priviezli zo ZOO Krakov šestnásťmesačnú samicu Tinu, ktorá sa v súčasnosti aklimatizuje vo vnútornom chovnom zariadení. Vzhľadom na to, že leopardy sú samotárske šelmy, ktoré opačné pohlavie vyhľadávajú len v období rozmnožovania, budú sa Ju-Long a Tina vo výbehu striedať.

Populácia leoparda čínskeho v ľudskej opatere je veľmi malá. Podľa dostupných informácií žije v 24 inštitúciách sveta asi 50 týchto šeliem. Z nich až 43 obýva zoologické záhrady Európy. Pre tento druh sa vedie záchranný program (EEP). Na Slovensku môžete leoparda čínskeho vidieť len v Zoo Košice.

leopardjpg.JPG

 

leopard1jpg.JPG

 

Zoo Praha mezi čtyřmi finalisty WAZA Conservation Award 2020

čtvrtek, 15. října 2020 14:05

ZOO Praha

 

Na právě probíhající Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), která sdružuje čtyři sta špičkových institucí, se Zoo Praha dostalo velkého uznání: jako jediný zástupce Evropy byla odbornou komisí vybrána do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního ocenění WAZA Conservation Award. Třebaže cenu nakonec získalo Georgia Aquarium v Atlantě, jde o ohromný úspěch nejen pro Zoo Praha, ale pro všechny, kdo se jakýmkoli způsobem podílí na jejích projektech zaměřených na ochranu biodiverzity.


Na letošní konferenci WAZA opět rezonuje zejména náš ‚Návrat divokých koní‘, ale na takto významné ocenění jsme mohli aspirovat jen díky tomu, že in situ projektů realizujeme či podporujeme celou řadu,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Že jsme dnes vnímáni jako jeden z významných hráčů v této oblasti, je nejen zásluha pracovníků Zoo Praha a našich partnerských organizací téměř na pěti kontinentech, ale také všech, díky nimž můžeme na poli ochrany ohrožených druhů působit v takovém rozsahu. Chci proto nyní poděkovat především našim návštěvníkům a zřizovateli, kterým je hlavní město Praha.“


In situ projekty Zoo Praha jsou vedle sbírky „Pomáháme jim přežít“, č. ú. 43-6804660247/0100, kde se shromažďují prostředky od veřejnosti, financovány především z tzv. „Pětikoruny ze vstupu“.


„Z každého vstupu do Zoo Praha převádíme 5 Kč na projekty ochrany ohrožených druhů,“ vysvětluje náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček. „Původně šlo o 1 Kč, ale jsme si vědomi, jak důležitá je ochrana biodiverzity a jak významnou roli v ní hrají zoologické zahrady. Souhlasili jsme proto s navýšením na 5 Kč, což v době normálního fungování Zoo Praha znamená každoročně sedm milionů korun na ochranu koní Převalského, goril nížinných, supů mrchožravých, gaviálů indických a celé řady dalších ohrožených druhů.“


WAZA Conservation Award je oceněním pro členské organizace WAZA za mimořádný přínos k ochraně biodiversity. Nominace má velmi přísná kritéria – instituce musí mít velmi kvalitní a komplexní ochranářské programy s jasně formulovanými cíli a zároveň vynikajícími výsledky. Musí dokonale naplňovat standardy WAZA a současně prokázat významnou aktivitu v oblasti ochrany in situ i ex situ a samozřejmě dbát na životní podmínky zvířat, jejich ochranu, udržitelnost životního prostředí či vzdělávání. Dosavadními držiteli WAZA Conservation Award jsou Zoo Zürich (2019), Taronga Zoo (2018), Monterey Bay Aquarium (2017) a Durrel Wildlife Conservation Trust (2016).

Zoo Praha se zasloužila o záchranu koní Převalského před vyhubením a úspěšně je vrací do přírody. Na nynější konferenci WAZA to ve své řeči kvitovala i představitelka OSN, ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek

Zoo Praha se zasloužila o záchranu koní Převalského před vyhubením a úspěšně je vrací do přírody. Na nynější konferenci WAZA to ve své řeči kvitovala i představitelka OSN, ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek

Gorily nížinné ohrožuje v přírodě zejména ničení jejich prostředí a pytláctví. To se Zoo Praha snaží v Kamerunu omezit vzdělávacími aktivitami, z nichž nejvýznamnější je projekt Toulavý autobus probíhající od roku 2013 pod záštitou WAZA. Foto Miroslav Bobek

Gorily nížinné ohrožuje v přírodě zejména ničení jejich prostředí a pytláctví. To se Zoo Praha snaží v Kamerunu omezit vzdělávacími aktivitami, z nichž nejvýznamnější je projekt Toulavý autobus probíhající od roku 2013 pod záštitou WAZA. Foto Miroslav Bobek

Pro ohroženého supa mrchožravého vede Zoo Praha plemennou knihu i Evropský záchovný program (EEP). Ve spolupráci s dalšími organizacemi je také vrací do přírody a financuje výstavbu chovných a rehabilitačních voliér či krmných míst. Foto Václav Šilha

Pro ohroženého supa mrchožravého vede Zoo Praha plemennou knihu i Evropský záchovný program (EEP). Ve spolupráci s dalšími organizacemi je také vrací do přírody a financuje výstavbu chovných a rehabilitačních voliér či krmných míst. Foto Václav Šilha

 

Do liberecké zoo přicestovaly nové šelmy – margayové a levhart čínský

úterý, 13. října 2020 10:48

ZOO Liberec

V úterý 22. září 2020 ve večerních hodinách přicestoval z německé zoologické zahrady v Magdeburgu do Zoo Liberec transport se samicí levharta čínského a párem margayů. Margaye neboli oceloty dlouhoocasé mohou návštěvníci liberecké zoo pozorovat její stopatnáctileté historii úplně poprvé.

Čtyřletá levhartí samice by měla utvořit chovný pár s původním desetiletým samcem, který v liberecké zoo pobývá již od roku 2011. Cílem zahrady je obě tyto kočkovité šelmy rozmnožit a posílit tak jejich populace chované v lidské péči v zoologických zahradách.

Oceloti byli po transportu umístěni do zázemí zoo, kde probíhá jejich aklimatizace a po transportní izolace. Zahrada zároveň dokončuje stavební úpravy jejich venkovní expozice, která se nachází u bazénu s lachtany a kdysi sloužila rysům, pandám a dočasně i mláďatům lva berberského. „Do venkovního výběhu budou opatrně vypuštěni podle aktuálních klimatických podmínek a s ohledem na jejich potřeby a komfort. Nejdříve však až v průběhu několika dní, až se v novém prostředí dostatečně aklimatizují,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.

Jedná se o mladý zatím nezkušený chovný pár. Samice se narodila v roce 2017 v Zoo Jihlava a dvouletý samec pochází ze zoologické zahrady v Boissiere du Dore ve Francii. Oba jedinci už jsou na sebe ale zvyklí, k představení páru došlo již v Zoo Magdeburg. Ta se ale z chovatelských důvodů rozhodla chov tohoto druhu přerušit, a tak byl pár na základě naši předchozí žádosti o zapojení se do mezinárodního záchovného programu převezen k nám do Liberce,“ dodává zooložka Dorota Gremlicová.

Chov margayů v lidské péči v zoologických zahradách patří do evropského záchovného programu (EEP), což znamená, že je odborně řízen tzv. koordinátorem chovu.

Na levhartí samici čekal v Liberci samostatný nově drobně zrekonstruovaný výběh v horní části zoo ležící hned vedle původního výběhu levharta čínského. Zde by měla mít šelma dostatek klidu, aby se v novém prostředí snadno aklimatizovala. „Zatím samice pomalu prozkoumává svůj nový domov a seznamuje se s okolím a svými chovateli. Potravu přijímá bez problémů, a tak věřím, že si u nás rychle zvykne“, dodává zoolog Luboš Melichar.

I chov levharta čínského v zoologických zahradách patří do evropského záchovného programu EEP. Jedná se o silně ohrožený taxon, a tak je cílem liberecké zoo tyto asijské kočkovité šelmy rozmnožit a pomoci zabránit jejich úplnému vyhubení. „V současné době je populace levhartů čínských v evropských zoologických zahradách velmi malá a čítá pouze okolo 50 jedinců. Náš samec je navíc pro posílení populace levhartů čínských geneticky cenný, a tak je odchov libereckých jedinců pro záchranu celého druhu žádoucí,“ doplňuje Melichar. Na světě je momentálně jen 23 institucí, které jsou do chovu levhartů čínských zapojeny, a v České republice je návštěvníci mohou spatřit pouze v Zoo Liberec a v Zoologické a botanické zahradě města Plzeň.

Liberecká zoo zároveň plánuje kompletní rekonstrukci pavilonu levhartů včetně výstavby nových odpovídajících venkovních výběhů v přilehlých plochách stávajícího zařízení. Navržený výběh pro levharty čínské se bude nacházet v doposud nevyužitém údolíčku v ohbí cesty vedoucí od expozice pand červených k pavilonu levhartů. „Součástí této nové expozice bude i mokřad s vodními rostlinami, který by měl plnit roli kořenové čistírny vody tekoucí z bazénů pavilonu slonů. Mokřad vznikne v rámci rozsáhlejšího projektu recyklace užitkové vody v horní části zoo,“ vysvětluje ředitel David Nejedlo. „V současné době pracujeme na projektové dokumentaci,“ dodává ředitel.

Margay (Leopardus wiedii)

Margay neboli ocelot dlouhoocasý je známý také jako dlouhoocasá tečkovaná kočka. Délka těla dosahuje 50–72 cm. Srst je krátká, hladká a žlutohnědá, bílá naspodu těla, hrudi a krku. Tmavá kresba je podobná jako u ocelota a táhne se podél hřbetu a na boky. Má dlouhý, až půl metru dlouhý pruhovaný ocas.

Žije v tropických a opadavých listnatých lesích ve Střední a Jižní Americe. Patří mezi malé kočky (Felinae). Většinu svého života tráví na stromech, kde i loví převážnou část své kořisti. Její potravou jsou hlavně krysy, myši, veverky, vačice, mladí lenochodi, malí ptáci i bezobratlí.

Jako jedna z mála kočkovitých šelem dokáže slézat ze stromu hlavou dolů.

Po přibližně osmdesáti dnech březosti rodí zpravidla jedno, vzácně i dvě mláďata.

V lidské péči se dožívá až 24 let.

Levhart čínský (Panthera pardus japonensis)

Levhart čínský je v současné době jedním z nejohroženějších poddruhů levharta, který se vyskytuje v malých a izolovaných populacích v 7 čínských provinciích. Jeho populace ve volné přírodě čítá maximálně 500 jedinců. Nejvíce jej ohrožuje pytláctví, nedostatek kořisti, ztráta životního prostředí a jeho fragmentace.

Patří v rámci rodu Pantera k menším druhům kočkovitých šelem. Tělo má protáhlé s poměrně krátkými končetinami. Barva srsti je okrově žlutá s tmavými skvrnami, které se nazývají rozety. Při zmnožení tmavého pigmentu (melanismus) se setkáváme s černou formou levharta. Zvíře je velice tiché, má vynikající zrak, sluch i čich.

Nejvíce času tráví tato šelma na stromě, kde odpočívá i vyhledává potravu. Je aktivní ve dne i v noci, loví většinou za soumraku. Živí se savci do velikosti antilop, ptáky, hady, rybami i hospodářskými zvířaty. Ulovenou kořist o váze větší než lovec sám dokáže vytáhnout do větvoví, kde ji v bezpečí před ostatními predátory spořádá. Kromě člověka jsou jeho hlavními nepřáteli tygři a smečky vlků a psů.

Doba rozmnožování není závislá na ročním období. Nejčastěji však samice zabřezne v lednu nebo únoru. Březost trvá 90–112 dní, poté rodí 2–3 mláďata. Ta zůstávají s matkou 1,5 až 2 roky.

Levhart se v lidské péči v zoologických zahradách dožívá 15–18 let.

 

Regica, nová obyvatelka výběhu pand červených. Samec Pat má společnost

pátek, 18. září 2020 13:34

ZOO Praha


Jen krátce před úderem deváté hodiny, kdy se otevírají brány Zoo Praha pro návštěvníky, zavítala do svého výběhu i nová samice pandy červené jménem Regica. Z chorvatské zoologické zahrady dorazila do pražské zoo letos v červenci a po potřebné aklimatizaci dnes mohla konečně vyrazit ven. Samec Pat už tedy není osamělý a těší se z nové partnerky.


„Panda červená je ohrožený a současně návštěvnicky velmi atraktivní druh. Právě proto má její výběh zcela exkluzivní prostor hned u hlavního vchodu. Doufám, že se tam samička, kterou jsme dostali ze Záhřebu, bude těšit z obdivu návštěvníků. Ale hlavně, že časem přivede na svět své první mládě,“ přivítal novou pandí samičku v Zoo Praha ředitel Miroslav Bobek. A na mláďata se snad nebude čekat dlouho. Výběh bude jeho čerstvá obyvatelka Regica sdílet s dvanáctiletým samcem Patem. Ten také její dnešní ranní prohlídku nového domova bedlivě sledoval, i když první „oťukávání“ má dvojice už za sebou. „Mají v zázemí seznamovací prostor, kde na sebe vidí a mohou se vzájemně očichat. Věděl tedy již delší dobu, že tady samice je. Chodil po výběhu a značkoval si ho, aby pandí slečna stoprocentně poznala, že tady je samec,“ usmívá se při popisu pandího sbližování vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.

Samice pandy červené Regica se narodila 3. července loňského roku v Zoo Zagreb. Samec Pat se stal v roce 2012 otcem mláděte Akima. Tento sameček představoval první úspěšný odchov pand červených v Zoo Praha. Pandy červené jsou velmi choulostivé šelmy a jejich chov je náročný. První zvířata přišla do pražské zoo už v roce 1955.

Nová samička pandy červené Regica se dá zatím odlišit od samce i barvou srsti ve tváři. Oproti samci je dle chovatelů mnohem světlejší. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Nová samička pandy červené Regica se dá zatím odlišit od samce i barvou srsti ve tváři. Oproti samci je dle chovatelů mnohem světlejší.  Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

K samci Patovi se nastěhovala roční samice Regica. Návštěvníci mohou nový pár pand červených sledovat ve výběhu naproti hlavnímu vchodu do Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

K samci Patovi se nastěhovala roční samice Regica. Návštěvníci mohou nový pár pand červených sledovat ve výběhu naproti hlavnímu vchodu do Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

 

 

 

 

Odchov čáji obojkové se v Zoo Děčín podařil díky obyčejným slepicím

čtvrtek, 17. září 2020 09:54

ZOO Děčín

09-17-20-09-56-46-caja-a-kohout3jpg.JPG

 

Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou roli přitom při odchovu sehrály obyčejné slepice! „Náš pár čáj obojkových přišel na jaře o část snůšky kvůli predátorům. Zbylá tři vejce jsme již obětovat nechtěli, a proto jsme je odebrali a putovala do líhně. Tam strávila zhruba 45 dní, po nichž se vylíhlo jedno mládě," popisuje zoolog Roman Řehák. V průběhu inkubace přibyla v líhni i vejce obyčejných slepic a s denním odstupem se tak vylíhla jak malá čája, tak spousta kuřátek. Umělý odchov čáji obojkové bez rodičů není vůbec jednoduchou záležitostí. Kuřata se učí všemu tím, že opakují to, co dělají rodiče. „Jak to tedy udělat, aby malá čája začala sbírat potravu a zobat? Dostal jsem nápad dát k ní do odchovny několik kuřátek. Ta totiž umí zobat hned po vylíhnutí a čája by to od nich mohla okoukat," říká zoolog. A přesně tak se stalo. Ošetřovatelé začali mláďatům připravovat směs krmení, která obsahovala složky důležité jak pro kuřata slepic, tak pro čáju. Šrot, který preferují slepice, míchali se zelenými výhonky pro čáju, později začali přidávat nastrouhané vejce a mrkev, čínské zelí, ptačinec, žabinec, listy pampelišky. Velmi rychle tak začaly oba druhy žít v symbióze. Aby měla čája dostatek vitamínu D a nezkomplikovala její vývoj případná křivice, začali ji chovatelé pravidelně vynášet na slunce. Společnost jí při tom dělal jeden z odrostlých kohoutků. „Ten k ní nakonec přilnul tak, že lze krásně pozorovat, jak se o ní stará a při hrabání jí nabízí potravu," doplnil Roman Řehák. Dvouměsíční čája se tak má čile k světu a zoo doufá, že v jejím odchovu již nenastanou žádné komplikace.

 

Čája obojková je statný pták šedého zbarvení s tmavým obojkem na krku. Typickým znakem tohoto druhu jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před nepřáteli. V některých oblastech chovají lidé čáju jako domácího ptáka, mnohdy ani ne tak pro užitek, nýbrž jako "hlídacího psa". Je totiž velmi ostražitá a upozorní na jakéhokoliv vetřelce. Její hlas je mimořádně zvučný a slyšitelný až na 3 km daleko.

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 5 z 74