Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
19.10. 2018 Mládě pandy červené je samec
ZOO Praha Malá panda, narozená v Zoo Praha druhého července samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí ...
17.10. 2018 Odborná práca v ZOO
ZOO Košice Zoologická záhrada Košice dlhodobo spolupracuje s Univerzitou veterinárneho lekárstva a farmácie v Košiciach. V rámci včerajšej výučby sa študenti ...
15.10. 2018 Mláďata rysa karpatského + rekonstrukce pavilonu paviánů
ZOO Liberec Nové přírůstky rysů karpatských V liberecké zoologické zahradě se těší z dvou mláďat rysů karpatských. Přestože obě rysata přišla ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1  2  3  4  5  6  7
  8  91011121314
15161718192021
22232425262728
293031    
Novinky


Koně Převalského v liberecké zoo

středa, 30. srpna 2017 08:44

ZOO Liberec

v úterý 28. 8. 2017 v odpoledních hodinách dorazil do liberecké zoologické zahrady dlouho očekávaný a plánovaný transport z německé zoo v Norimberku. Právě z této zahrady přijela po necelých sedmi hodinách cesty pod Ještěd trojice koní Převalského. Jedná se o tři klisny, které se stanou základem pro rozmnožení a posílení světového genofondu těchto vzácných asijských lichokopytníků. Během následujících několika měsíců však klisny čeká pouze aklimatizace a stabilizace v jejich novém domově.

Návštěvníci naleznou koně v upraveném výběhu v horní části zoo, který vznikl sloučením tří expozic. Jednu z nich donedávna obýval pár pižmoňů grónských. „Chov pižmoňů grónských u nás probíhal nepřetržitě 28 let. Za tuto dlouho dobu se nám však podařily pouze dva odchovy, a proto jsme se rozhodli chovný pár uvolnit a obohatit jím stádo v dalších zoologických zahradách. Samec Lovis našel svůj nový domov v Olomouci a samice Beritt byla transportována do Zoo Chomutov“, vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.

Jedním z důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov koní Převalského, jsou klimatické podmínky a chovatelská nenáročnost jejich chovu v našem mírném pásmu. Rekonstrukce výběhu tedy nevyžaduje stavbu klimatizovaného pavilonu, jako je to u jiných druhů zvířat žijících v tropech.

„Jsme si vědomi, že ukončením chovu pižmoňů jsme ztratili jeden z velmi populárních zvířecích druhů, ale pevně věříme, že koně Převalského budou minimálně stejně atraktivní a přilákají do zoo nové návštěvníky. Kůň Převalského je přesně tím druhem, který by bez zoologických zahrad nepřežil. Souhrou řady faktorů, jako byla konkurence s hospodářskými zvířaty, lov a klimatické změny, v přírodě na konci 60. let 20. století vyhynul. Od roku 1969 přežíval tento druh právě pouze v chovech v zoologických zahradách“, dodává ředitel zoo, David Nejedlo.

O druhu:

Kůň Převalského byl pro veřejnost objeven v roce 1879 plukovníkem a kartografem ruské armády Nikolajem M. Przewalským, který od kirgizských lovců získal kůži a lebku divokého koně. Ostatky zvířete po návratu do Ruska předal přírodovědci I. S. Poljakovovi, který nález v roce 1881 vědecky popsal jako nový druh a pojmenoval po objeviteli. Kůň Převalského obýval kamenité stepi a polopouště Střední Asie na pomezí dnešního Mongolska a Číny. Díky dlouholeté mezinárodní spolupráci zoologických zahrada se podařilo poslední druh divokého koně zachránit a dokonce vrátit zpět do přírody.

Světová populace koně Převalského čítá na 2010 kusů a pochází z pouhých 13 původních jedinců.  Přes 500 koní již žije volně v přírodních podmínkách v chráněných územích Mongolska a Číny. Dalších 250 jedinců obývá stepní oblasti ve střední Evropě (pusta Hortobágy v Maďarsku, na Ukrajině stepní rezervaci Askania Nova nebo vysídlenou oblast poblíž Černobylu).

Kůň Převalského je jediný divoce žijící druh koně, který se vyskytuje ve stepích a polopouštích Mongolska a Číny. I když byl v minulosti v přírodě vyhuben, díky zoologickým zahradám se ho podařilo zachránit a opět navrátit zpět do jeho domoviny.

Tento druh koně je sesterský ke koni domácímu (odděleni před 150000-250000 lety), ale liší se zavalitější postavou a kratšími končetinami. Pro koně Převalského je dále typická mohutná klabonosá hlava s bílým okolím kolem nozder, vztyčená hříva, tmavý pruh na hřbetě až ke kořeni ocasu, krátké žíně po stranách kořene ocasu a náznak příčného pruhování na končetinách.

V přírodě vytváří menší stáda, obvykle o 5-15 jedincích. V případě putování za potravou se však mohou koně shlukovat do početnějších skupin. Stádo tvoří jeden samec a několik většinou navzájem příbuzných klisen s hříbaty. Jedna vůdčí klisna určuje směr a rychlost pochodu a vyhledává místa s potravními zdroji, zatímco hřebec se drží na okraji stáda. Samice rodí po téměř roční březosti jediné mládě. Mladé klisny zůstávají ve svém rodném stádě po celý život, pokud nejsou odlákány cizím samcem. Oproti tomu mladí samečci opouští stádo ve věku dvou let a sdružují se v bakalářských skupinách tvořených stejně starými hřebci. Ti pohlavně dospívají ve věku pěti let, poté se snaží odlákat samice z harémů nebo v harémech převzít nadvládu.

 

Otevíráme novou expozici pro lvy konžské

pátek, 25. srpna 2017 17:51

ZOO Brno

Nová expozice lvů konžských bude v Zoo Brno slavnostně otevřená 26. srpna v 14:00 hod. v rámci Dne adoptivních rodičů.

 

lvi_800jpg.jpg

 

Přestřižení pásky se ujme primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál spolu s ředitelem Zoo Brno a stanice zájmových činností MVDr. Martinem Hovorkou, Ph.D. a držitelkou Českého lva Klárou Melíškovou. Svoji účast přislíbil také hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumil Šimek.

 

Hlavní program, který bude na podiu u Dětské zoo od 13:30 hod., doplní doprovodné programy v Beringii, u Exotária, v Africké vesnici a u Indiánských týpí.  Celý den se můžou návštěvníci těšit také na oblíbená komentovaná krmení. Akce je přístupná pro veřejnost, adoptivní rodiče a sponzoři budou mít navíc zajištěné bezplatné jízdy na ponících a opékání špekáčků.

Expozice lvů je umístěna u Africké vesnice na samém vrcholku Mniší hory a zaujímá bezmála 5 000 m2.   Expoziční část stavby, o rozloze přibližně 2000 m2, tvoří hlavní výběh, který je lemovaný návštěvnickou trasou.

„Expozice využívá stávající zeleň a členitost terénu. Doplněná je jezírkem a několika vyvýšenými pahorky, které lvi rádi využívají k odpočinku. Pozorovací místa pro návštěvníky jsou komponována například jako osamocená domorodá chýše, havarované letadlo nebo jako průhled bujnou vegetací,“ doplnil ředitel Zoo Brno MVDr. Martin Hovorka, Ph.D.

Součástí komplexu jsou také zázemní vytápěné ubikace se třemi oddělenými boxy, obslužnou zónou, prostory pro chovatele a odstavným neexpozičním výběhem. Stavba za 17 miliónů korun byla zahájená loni v srpnu. Do Zoo Brno se lvi vrátí po čtrnácti letech. Návštěvníci se můžou těšit na pár lvů konžských (Panthera leo bleyenberghi). Adoptivními rodiči lva konžského v Zoo Brno je energetická společnost SPP, dodavatel zemního plynu a elektřiny. Mediálním partnerem akce je rádio Krokodýl, partnery jsou hypermarket Globus Brno a Národní divadlo Brno.


 

Běh Zoo Ostrava pro langury se blíží!

středa, 23. srpna 2017 21:19

ZOO Ostrava

Zoo Ostrava pořádá ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovic druhý ročník charitativního běhu. Tentokrát podpoříme záchranný program pro langury indočínské, jedny z nejohroženějších primátů světa, kteří stojí nad propastí vyhubení.

Languři indočínští se kvůli nám lidem ocitli těsně nad propastí vyhubení. Na celém světě přežívá v lesích severního Vietnamu jen okolo 200 zvířat v pěti izolovaných mikropopulacích.  Kvůli masivnímu odlesňování a intenzivnímu lovu klesla za posledních 35 let populace langurů indočínských až o 80 %!  V současnosti se bohužel pouze jedna z těchto populací jeví jako životaschopná. V rezervaci Khau Ca žije okolo 100 zvířat a zdejší languři jsou jako jediní několik posledních let alespoň částečně efektivně chráněni před pytláky. Za pomoci místních a mezinárodních ochranářů (včetně Zoo Ostrava), se daří motivovat místní obyvatele k tomu, aby svá zvířata nelovili, chránili je a nedopustili jejich vyhubení. Všechny ostatní populace langurů indočínských velmi pravděpodobně v budoucnu zaniknou, pokud se nepodaří najít vhodnou ochranářskou strategii, která bude v daných lokalitách fungovat.

Pokusme se zabránit vyhubení těchto fascinujících zvířat. Nepodnikneme-li nic, mohou z naší planety zakrátko zmizet. Navždy a nenávratně. Spolu se Zoo Ostrava máte šanci zapojit se do mezinárodního projektu na záchranu langurů indočínských. Už jen svou účastí v charitativním Běhu pro langury můžete ovlivnit dění na druhé straně naší planety, až v dalekém Vietnamu. Hlavní část výtěžku ze startovného, celých 80 %, bude bude věnována nevládní organizaci CeREC (Centre for Resources, Environment and Climate Change), která záchranný program ve Vietnamu řídí. Bez aktivní pomoci místních obyvatel se langury zachránit nikdy nepodaří a pokusy o jejich ochranu nepřinesou žádoucí výsledky. Proto bude část výtěžku z charitativního běhu věnována na vzdělávací programy pro obyvatele přilehlých vesnic, zejména na vzdělávání dětí. Další část výtěžku poputuje na vytváření protipytláckých hlídek, na zalesňování i na výzkum. Vůbec poprvé a to díky naší pomoci se tak místní lidé mění z pytláků na ochránce langurů.
Běh Zoo Ostrava pro langury se koná ve středu 30. srpna 2017 od 18 hodin v nádherném přírodním areálu Zoo Ostrava. Trasy jsou připraveny ve třech délkách - 480 m, 2,5 km a 5 km.  Všichni registrovaní běžci obdrží kromě trička a dalších věcí, startovní číslo s časovým čipem. I když běh není závod, díky němu se dozvíte, jak jste si vedli.
Více informace včetně online registrace najdete na www.behzooostrava.cz . Těšíme se na vás!

langur-indocinsky_foto-le-van-dungjpg.jpg

 

Ukázky výcviku dravých ptáků nově v ZOO Liberec

středa, 23. srpna 2017 14:38

ZOO Liberec

ZOO Liberec chystá pravidelné ukázky sokolnického výcviku

V liberecké zoo připravujeme pro své návštěvníky další atraktivní novinku. Od úterý 22. 8. 2017 až do poloviny října se zájemci mohou těšit na pravidelné ukázky sokolnictví. Ty budou probíhat každé úterý a čtvrtek vždy od 14.00 a 16.00 na louce za hlavním vstupem do zoo.

Zkušený sokolník, kterého mnozí znají z nedalekého hradu Grabštějn, představí svět dravých ptáků, mezi nimiž nebude chybět sokol, výr, poštolka či káně. Jaká ale bude konkrétní sestava dravců na jednotlivých ukázkách výcviku, bude vždy záležet na momentální kondici ochočených cvičenců.

Dnes už sokolnictví není chápáno pouze jako starověké umění lovu. Sokolníci se stále více věnují i ochraně ohrožených druhů a jsou nápomocní v celosvětovém zotavení populace ohroženého sokola stěhovavého. Podílí se i na mnoha dalších ochranářských projektech. „V ZOO Liberec chováme unikátní kolekci dravých ptáků a jsme zapojeni do dvou reintrodukčních programů - s orlosupem bradatým a orlem mořským. Odchovaná mláďata těchto druhů vypouštíme zpět do volné přírody. Tímto způsobem se nám podařilo reintrodukovat už více než patnáct dravců. I z tohoto důvodu věřím, že sokolnické ukázky budou nejenom atraktivním doplňkem návštěvy zoo, ale také poskytnou našim návštěvníkům spousty nových zajímavých informací ze života těchto unikátních tvorů“, dodává ředitel liberecké zoo, David Nejedlo.

Sokolnictví je dokonce deklarováno UNESCO jako světové kulturní dědictví. V nominační dokumentaci UNESCO se doslova uvádí: „Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků, v přirozeném stavu a prostředí. Jedná se o přirozenou aktivitu, protože sokol a jeho kořist se vyvíjeli společně po miliony let jejich vzájemné spoluexistence. Sokol je přizpůsoben k lovu kořisti a kořist vyvinula mnoho způsobů, jak mu uniknout. To vede k fascinujícímu pohledu do způsobu, jakým příroda funguje a představuje intelektuální výzvu pro sokolníka, jeho chápání i chování. K tomu si sokolník musí vytvořit silný vztah a prokázat umění empatie s dravcem. Sokolnictví je považováno za hluboce empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že jejich dravci i lovené druhy zvěře musí být zachovány pro další staletí.“

 

Zoo Praha pořídila terénní auto pro ochránce supů

středa, 23. srpna 2017 11:04

ZOO Praha

Vedle projektů na ochranu ohrožených druhů, které Zoo Praha sama organizuje, mezi nejznámější patří Návrat divokých koní a Toulavý autobus, jich také řadu dalších podporuje. Mezi ně patří i ochrana supů mrchožravých na Balkáně, již zajišťuje organizace Green Balkans v Bulharsku. V minulých letech zde byly z prostředků poskytnutých pražskou zoologickou zahradou vybudovány tři chovné a seznamovací voliéry pro supy a také krmné místo. Odteď mají bulharští ochránci těchto dravců k dispozici rovněž terénní vůz. Pořídit si jej mohli díky spolupráci Zoo Praha s Komerční bankou.


Sup mrchožravý je nejmenší ze čtyř druhů supů, které žijí i v Evropě, a zároveň mu náleží smutné prvenství. Je ze všech supů nejohroženější a kvůli těmto alarmujícím číslům se dostal také na Červený seznam IUCN do kategorie ohrožených živočichů. Evropská populace totiž během posledních tří generací supa mrchožravého klesla na méně než polovinu. Pokud se zaměříme na balkánskou populaci, tak ta klesla za stejné období o 70 % a patří dokonce do kategorie „kriticky ohrožený“.


„Právě z Balkánu vede jedna z dvou tahových cest supů a v Bulharsku pak žije celá třetina zdejší populace, což představuje necelých 30 dospělých párů,“ uvádí Antonín Vaidl, kurátor ptáků ze Zoo Praha a koordinátor záchranného programu EEP supa mrchožravého, a doplňuje: „Hlavními důvody, proč supů ve volné přírodě ubývá, jsou ústup původního hospodaření v živočišné výrobě, urbanizace krajiny, kolize s elektrickým vedením, otravy a také rušení lidmi, kteří se ve volném čase věnují skalnímu lezení v místech, kde tito dravci hnízdí.“


Dramaticky klesající počet dravců stál v roce 2013 za vznikem společného projektu organizace Green Balkans a Zoo Praha. Cílem této spolupráce je zastavit úbytek supů v přírodě a navrátit jedince vylíhnuté v lidské péči do balkánských hor. Pražská zoo finančně podpořila výstavbu tří chovných a seznamovacích voliér pro supy a také stavbu krmného místa. „Krmné místo se nachází na vyvýšené skále  a poskytuje dostatek prostoru pro vzlet i přistání ptáků. Je důležité při odchovu mláďat a slouží také jako první zastávka po dlouhé migrační cestě. Supi zde vždy najdou dostatek potravy,“ vysvětluje Antonín Vaidl.
Právě těžko přístupný terén v pohoří Stara Planina, kde se nachází nejen krmné místo, ale také hnízdiště supů, byl důvodem pro rozšíření spolupráce.


„Terénní vůz je v takto složitých podmínkách nezbytný a místním ochráncům přírody velmi pomůže nejen v zásobování krmného místa, ale také při monitoringu zdejší populace supů,“ říká Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. Terénní automobil Subaru Forester, který organizace Green Balkans od pražské zoo převzala, má na sobě velký polep supa mrchožravého a loga partnerů.


Supi mrchožraví jsou se Zoo Praha úzce spojeni. Pražská zoo totiž za posledních deset let odchovala nejvíce mláďat těchto dravců v Evropě a vede pro supy evropskou plemennou knihu a záchovný program (EEP), který byl ustanoven v roce 2012. Zoo Praha je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (Vulture Conservation Foundation, VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde supi žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad.


Veřejnost může záchranné projekty Zoo Praha podpořit pomocí sbírkového konta Pomáháme jim přežít s číslem 43–6804660247/0100, a také prostřednictvím příspěvků z DMS. Cena jednorázové DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, na projekt pak putuje částka 29, 59 nebo 89 Kč. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar sms zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777. Poslední a nejnovější možností jak přispět jsou platební kiosky umístěné v areálu Zoo Praha.

Pohled na záchrannou stanici organizace Green Balkans a její chovné a seznamovací voliéry, které byly vybudovány díky pomoci Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pohled na záchrannou stanici organizace Green Balkans a její chovné a seznamovací voliéry, které byly vybudovány díky pomoci Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Antonín Vaidl (vlevo), koordinátor EEP pro supy mrchožravé, a Ivelin Ivanov (vpravo), ředitel organizace Green Balkans, pozorují hnízdo supa mrchožravého ve skalním převisu nad vesnicí Komunari. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Antonín Vaidl (vlevo), koordinátor EEP pro supy mrchožravé, manažer Wildlife Centre Ivaylo Klisurov a Ivelin Ivanov (vpravo), ředitel organizace Green Balkans, pozorují supy mrchožravé v letu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

Získali sme tajomnú nandíniu

středa, 16. srpna 2017 08:03

ZOO Bojnice

images/stories/08-16-17-08-05-19-nandinia2msjpg.jpg

Nandínia africká (Nandinia binotata) je nová rarita našej kolekcie vzácnych a unikátnych zvierat z celého sveta. V súčasnej dobe je tento druh chovaný mimo Afriku iba v dvoch zoo na svete. Návštevníci bojnickej zoo tak majú jedinečnú príležitosť pozorovať z blízka toto málo známe a tajomné zviera.

Je to drobná šelma, príbuzná cibetkám a ženetkám. Vyznačuje sa pomerne štíhlym telom s dlhým chvostom, a nenápadným sivohnedým sfarbením s tmavými škvrnami. Nezvyčajné sú jej viditeľne žiarivé oči tmavožltej farby. Nandínia obýva najmä tropické dažďové lesy na veľkom území západnej, strednej a východnej Afriky. Žije samotársky a veľmi skryto, aktívna býva prevažne v noci, väčšinu času trávi v korunách stromov. Dôležitou súčasťou jej potravy sú ovocné plody. Okrem toho však požiera aj rôzne kvety a listy, vtáčie vajcia, loví hmyz, drobné stavovce, často hlodavce, netopiere, niekedy aj malé nočné primáty – komby.

„Nandínia je majster dokonalej kamufláže. To ako neuveriteľné dokáže splynúť s prostredím, sme sa presvedčili aj u nás v zoo – po vypustení do expozície sme ju nevedeli nájsť. Zrejme aj to bude jedným z najhlavnejších dôvodov toho, prečo je taká vzácna. Hoci v skutočnosti patrí v niektorých oblastiach Afriky k najbežnejším nočným predátorom, stále uniká pozornosti a nedá sa povedať, že by patrila k detailne preskúmaným druhom“ opisuje nandíniu zoológ Michal Sloviak, a ďalej uvádza, že zoologické záhrady získali v minulosti tento druh vždy len sporadicky, a väčšinou išlo o jednotlivé zvieratá odchytené v prírode. Aj to je však svojim spôsobom unikát, pretože dodnes nandíniu v prírode až na pár šťastlivcov poriadne nikto nevidel a nenafotil. Často sú dôkazom jej prítomnosti v danej oblasti len úlovky domorodcov, alebo zrazené kadávery pri frekventovaných cestách cez územia pralesov. „Zatiaľ máme v zoo jeden exemplár, samicu ktorá sa narodila minulý rok v malej miestnej zoo na predmestí Lomé, hlavného mesta západoafrickej krajiny Togo. Intenzívne pracujeme na dovoze ďalších zvierat, no zdá sa, že to nepôjde tak rýchlo akoby sme chceli“ doplnil Michal Sloviak.

 

 

 

Prvé mláďa zobákorožca

středa, 16. srpna 2017 07:41

ZOO Košice

V tomto roku sme prvýkrát odchovali mláďa zobákorožca striebrolíceho (Bycanistes brevis).  Mladý pár tohto impozantného druhu veľkých zobákorožcov sme získali v roku 2012.  Samec so samicou prejavovali hniezdne správanie už vlani, avšak po krátkej dobe samica hniezdnu búdu z prírodného kmeňa stromu  opustila. V tomto roku sme zaznamenali prvé vstupy do hniezdnej búdy už na začiatku apríla. Samica však kmeň stromu  ešte v priebehu celého mesiaca na istý čas opúšťala. Kompletne zamurovanú sme ju našli ráno 26. apríla okolo ôsmej hodiny. Po 33 dňoch od zamurovania sme prvýkrát začuli pískať mláďa. Dňa 6. augusta ráno, na 69. deň od prvého akustického prejavu, vyletelo vyvinuté mláďa  spolu s matkou z búdy. Mláďa sa podobá na dospelého jedinca, nemá ale ešte ukončený rast impozantného zobáka. Rodičia mláďa aj po vyletení z búdky stále kŕmia.

Zobákorožce hniezdia v dutinách, či už v stromoch, alebo v skalných štrbinách. Hniezdnu dutinu uzatvárajú /zamurujú/ obaja rodičia rôznymi substrátmi. Príčinou tohto neobvyklého správania je ochrana samice a mláďat proti útoku šeliem, opíc alebo hadov. Po zatvorení zostáva iba úzka štrbina, cez ktorú im samec po dobu niekoľkých mesiacov podáva potravu. Akonáhle už nie je prítomnosť samice v hniezde nevyhnutná, rozbije otvor a dutinu opustí. Potom mláďatá kŕmia rodičia, až do doby, keď sú už schopné lietať. Samica znáša 1 – 3 vajcia, na ktorých sedí približne 40 dní. Mláďatá sa osamostatňujú približne po 80 dňoch. Žijú v pároch, no nocovať môžu aj v niekoľko sto členných kŕdľoch. V Zimbabwe sú ohrozené kvôli ničeniu ich prirodzeného prostredia. V období hniezdenia je zber potravy výlučnou záležitosťou samca. Každý deň prinesie partnerke a mláďatám potravu takmer 24krát. V priebehu celého hniezdenia (120 dní) im prinesie až 24 tisíc kúskov potravy.
V Európe chová tento druh 29 inštitúcii  v počte 64 jedincov. Z tohto počtu je viac ako 1/5 v chovoch zoologických záhrad UCSZOO, čo je najsilnejšia populácia v rámci Európy.
Chov rôznych druhov zobákorožcov vo svetových zoo je pomerne častý, s úspešným  odchovom  mláďat sa však stretávame stále len ojedinele. Tieto vtáky v rôznych rodoch obývajú hlavne indomalajskú oblasť a Afriku.
Zobákorožce striebrolíce, ktoré patria k veľkým africkým druhom,  vystavuje košická zoo ako jediná na Slovensku. Tento odchov sa zaradí k jej významným prvoodchovom, nakoľko sa jedná o prvé úspešné rozmnoženie afrických zobákorožcov v histórii slovenských zoo vôbec.

zoborozcijpg.jpg
 

V Dolním Dobřejově se narodil druhý letošní převalák

pátek, 11. srpna 2017 17:43

ZOO Praha

Přesně měsíc dělí od sebe letošní hříbata koně Převalského, která se narodila v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově. První přišel na svět 20. června hřebec a o měsíc později, tedy 20. července, ho následovala klisna. Obě hříbata jsou vitální a vesele se prohání po pastvě na České Sibiři. Otcem obou malých převaláků je hřebec Nikolaj. Matkou hřebečka je klisna Urga a druhé hříbě porodila Warsza. Počet koní Převalského narozených v chovu Zoo Praha se tak vyšplhal na číslo 234.

Koně Převalského na Dobřejově, foto: Roman Vodička, Zoo Praha

Koně Převalského na Dobřejově, foto: Roman Vodička, Zoo Praha


Alena Šteffelová

 

Prvé mláďatá bažantov Wallichových a žeriava stepného

čtvrtek, 10. srpna 2017 17:56

ZOO Košice

Prvý raz v histórii ZOO sa nám podarilo úspešne rozmnožiť žeriava stepného (Anthropoides virgo). Ide o najmenší druh žeriava. Dve samice a samec k nám prišli v roku 2013. Samice pochádzajú zo Zooparku Chomutov a samec je zo ZOO Cartiglia v Taliansku. V predchádzajúcich rokoch sme zaznamenali niekoľko pokusov o hniezdenie, ktoré však neboli úspešné. Preto  sme sa v tomto roku rozhodli vajcia umelo inkubovať v liahni. Jedno vajce nebolo oplodnené a z druhého sa po tridsiatich dňoch  v polovici júna vyliahlo kuriatko žeriava. Chovateľská práca sa tým vlastne iba začala. Chov osamoteného jedinca je problematický, pretože v prírode rodičia ponúkajú mláďatám potravu. Pri umelom odchove potrebuje stimuláciu, ktorú chovatelia našli  v podobe bažantov Wallichových (Catreus wallichii). Tie sa vyliahli v rovnakom čase, a tak vytvorili spoločnú skupinu. Spočiatku ich bolo trinásť. Postupne sa osamostatnili a v „zmiešanej rodine“ zostali napokon tri bažanty a ich veľký brat – žeriav.  Chovateľom z úseku vtákov sa tak podarili dva prvoodchovy. Je to žeriav, ktorého familiárne nazývajú Špagetka a bažanty Wallichové, ktoré sú v prírode ohrozené vyhynutím. ZOO Košice je jediná na Slovensku, ktorá chová tieto vzácne bažanty. V Čechách ich môžete nájsť ešte v Prahe a Ostrave, odkiaľ prišli aj do Košíc. Podľa dostupných zdrojov chová bažanty Wallichové len dvadsať inštitúcií na svete.

dsc_0765jpg.JPG

Žeriav stepný (Anthropoides virgo) - mláďa vo veku 1 deň

dsc_0770jpg.JPG

Žeriav stepný (Anthropoides virgo) - mláďa vo veku 1 deň

dsc_0783jpg.JPG

Bažant Wallichov (Catreus wallichii) - mláďatá vo veku 2 dní

dsc_0792jpg.JPG

Žeriav stepný (Anthropoides virgo) a bažanty Wallichové (Catreus wallichii) - mláďatá vo veku 2 dní

dsc_0865jpg.JPG

Žeriav stepný (Anthropoides virgo) - mláďa vo veku 11 dní

dsc_0306jpg.JPG

Žeriav stepný (Anthropoides virgo) - mláďa vo veku 2 mesiacov

dsc_0261jpg.JPG

Bažant Wallichov (Catreus wallichii) - dvojmesačné mláďa

 

Dvadsiate mláďa lám huanako

úterý, 08. srpna 2017 15:50

ZOO Košice

Minulý týždeň sa počas dvoch dní rozšírilo stádo lám huanako (Lama guanicoe) o dve nové mláďatá. Prvé prišlo na svet 3. augusta. Jeho matkou je samica, ktorá sa narodila v roku 2009 v našej ZOO. Hneď na ďalší deň ošetrovateľov potešil druhý prírastok. V tomto prípade sa matkou stala štvorročná samica, odchovaná tiež v košickej ZOO.  Obe mláďatá sú samičky a majú sa čulo k svetu. Tento divý druh lamy chová naša ZOO od roku 1990 a dovedna sa tu narodilo už 20 mláďat. Zoologická záhrada Košice je jedinou zoologickou záhradou na Slovensku, ktorá chová skupinu lám huanako. Napriek tomu, že tento druh nie je bezprostredne ohrozený vyhynutím, v niektorých častiach svojho výskytu sa jeho početné stavy znižujú v dôsledku pytliactva. Ohrozenie pre neho predstavujú aj stáda domáceho dobytka, ktoré pre lamy predstavujú potravnú konkurenciu.

Nový prírastok môžu návštevníci pozorovať aj v druhej skupine lám. Tentokrát je to domáci druh lamy, lama alpaka (Vicugna pacos), ktorú chováme od roku 2004. Mláďa sa narodilo ešte koncom júla samici Brikete. Tá prišla do našej ZOO v roku 2014 zo ZOO Ostrava. Otcom je samec, ktorého sme získali v roku 2015 zo ZOO Olomouc. Lama alpaka je zdomácnenou formou lamy, ktorá sa chová predovšetkým pre svoju srsť.
Druhým tohtoročným prírastkom sa môže pochváliť aj uhorský stepný dobytok (Bos primigenius f. taurus). K mláďaťu, ktoré sa narodilo koncom januára pribudol 5. augusta súrodenec. Pohlavie tohto mláďaťa zatiaľ nepoznáme. Tento majestátny druh domáceho dobytka chováme ako jediná ZOO na Slovensku.
dsc_0019jpg.JPG
Lama huanako (Lama guanicoe) - samica s mláďatami

dsc_0179jpg.JPG
Lama alpaka (Vicugna pacos) - mláďa

dsc_0014jpg.JPG
Uhorský stepný dobytok (Bos primigenius f. taurus) - samica s mláďaťom
 

Zoo Praha získala vzácné leguány chutné

pondělí, 07. srpna 2017 21:00

ZOO Praha

Pyšnit se jimi může pouze šest zoo na světě a jen tři z nich mají chovný pár. Mezi ně nově patří i Zoo Praha, která po 13 letech čekání získala tři mláďata vzácného leguána chutného. V tuto chvíli jsou plazi v zázemí. Přírůstků se chovatelé dočkali také u leguánů kubánských, kde se vylíhlo celkem 13 vnoučat slavného Pepína.

Dlouhých 13 let se snažila pražská zoologická zahrada získat leguány chutné, kteří obývají severní ostrovy malých Antil. Jenže odchovy v lidské péči se příliš nedařily a každoročně se jednalo pouze o pár jedinců. Až letos se situace zlepšila a Zoo Praha získala tři plazy z Durrell Wildlife Preservation v Jersey. Jedná se o jednoho samce a dvě samice. Třináctiměsíční mláďata měří mezi 70 až 75 cm a váží kolem 0,25 kg.

„Jejich příchodem se pražská zoo stala součástí chovatelské osy Jersey-Praha-Vídeň a patří mezi tři zoologické zahrady na světě s větším počtem leguánů chutných. V ostatních mají pouze jedno zvíře,“ poznamenává Petr Velenský, kurátor plazů ze Zoo Praha, a doplňuje: „Mláďata jsou zatím velmi plachá a lekavá. Nicméně už si pochutnávají na listech a květech ibišku, takže věříme, že za pár měsíců je budeme moci představit návštěvníkům.“

Leguán chutný byl zařazen na červený seznam IUCN do kategorie „Ohrožený” druh. Odhaduje se, že po příchodu Evropanů do Antil klesl počet jedinců o 70 % a z mnohých ostrovů tento plaz zcela vymizel. Dříve byl loven, což naznačuje i jeho druhové jméno, a v současnosti jej ohrožují přeměna prostředí a nepůvodní predátoři.

Chovatelé doufají, že se leguánům chutným u nás bude dařit stejně jako těm kubánským. Ti patří k zdejším nejtradičnějším zvířatům a proslulý Pepíno, který se svoji partnerkou přišel do Prahy v roce 1992, má dokonce hvězdu na chodníku slávy před hlavním vstupem do zoo.

„Když sečteme všechna vylíhnutá mláďata leguánů kubánských včetně těch letošních, tak jsme na čísle 187,“ vypočítává Petr Velenský a dodává: „Pepíno, který je otcem rodu, se tak dočkal celé řady potomků, vnoučat i pravnoučat. I díky němu a úspěšným odchovům vedeme od roku 1995 plemennou knihu druhu.“

Letošních 13 mláďat leguána kubánského je prozatím v zázemí, jelikož jsou velmi choulostivá. Nicméně návštěvníci se nemusí bát, že by v expozici za atriem v pavilonu šelem bylo prázdno. Je tam šestice loňských, tedy ročních, mláďat.

Zoo Praha získala tři vzácné leguány chutné. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Zoo Praha získala tři vzácné leguány chutné. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha
Přírůstků se dočkala Zoo Praha u leguánů kubánských, kde se vylíhlo celkem 13 mláďat a jedná se o vnoučata slavného Pepína. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha
Přírůstků se dočkala Zoo Praha u leguánů kubánských, kde se vylíhlo celkem 13 mláďat a jedná se o vnoučata slavného Pepína. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

Zoo Praha se těší z mláděte hadilova

úterý, 01. srpna 2017 12:10

ZOO Praha

Po 31 letech nepřetržitého chovu se Zoo Praha dočkala mláděte hadilova. Vylíhlo se 23. července a je v zázemí Ptačích mokřadů v hnízdě pod rodiči. Mládě je zdravé a silné. Odchovat tohoto dravce se považuje za chovatelský úspěch, jelikož v zajetí se rozmnožuje velmi vzácně.


Mláděti hadilova písaře je přesně deset dnů a prosperuje. „V tuto chvíli ho dokrmujeme čtyřikrát denně a dělá nám velkou radost. Jak roste, je pořád akčnější,“ pochvaluje si přírůstek Antonín Vaidl, kurátor ptáků ze Zoo Praha, a doplňuje: „Ač je od vylíhnutí pod rodiči, tak ti zatím nejsou schopni ho krmit. Snaží se, ale nedaří se jim to. Pro rodiče i chovatele se jedná o novou zkušenost. Ovšem věříme, že jak mládě poroste, tak krmení zvládnou, případně už mládě bude dostatečně šikovné, aby se krmilo samo s nimi.“


Odchov mláděte tohoto afrického dravce je velmi složitý, jelikož v lidské péči se rozmnožuje velmi zřídka. Hadilov potřebuje klid a jisté zázemí, jakmile dochází ke stěhování v rámci expozic, nastává problém. „My jsme na mládě čekali 31 let, než se nám vylíhlo. Pro představu za posledních 12 měsíců se mládětem hadilova může pyšnit jen sedm zoo po celém světě,“ konstatuje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, a dodává: „Tento úspěch dokazuje, že máme opravdu skvělé chovatele, kteří patří do světové špičky.“


Hodilov přišel do pražské zoologické zahrady v roce 1952 a soustavný chov začal o 34 let později. Letošní mládě je první, které se zde vylíhlo. Hadilov písař má nezaměnitelný vzhled díky dlouhým nohám, štíhlému tělu a převážně šedobílému zbarvení. Jméno dostal podle na hlavě prodloužených per, která při načepýření vypadají jako brka za uchem středověkého písaře.

Mládě hadilova se v Zoo Praha vylíhlo po 31 letech. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mládě hadilova se v Zoo Praha vylíhlo po 31 letech. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hadilov písař dostal jméno podle typických na hlavě prodloužených per. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hadilov písař dostal jméno podle typických na hlavě prodloužených per. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Alena Šteffelová

 

 

Zoo Praha se pyšní mláďaty vzácného dvojzoborožce a kakadua

středa, 19. července 2017 09:02

ZOO Praha

Dva roky se čekalo v Evropě na odchov mláděte dvojzoborožce nosorožčího. Velký a hlavně dvojnásobný úspěch si tak nyní může připsat Zoo Praha. To však není ani zdaleka vše. Pražské zoo se rovněž podařil první přirozený odchov kakadua palmového.

 

Velké chovatelské úspěchy mezinárodní úrovně zaznamenali chovatelé vzácných ptáků v Zoo Praha. Prvním z nich je odchov dvou mláďat dvojzoborožce nosorožčího, což je největší stromový zoborožec a aktuálně ho chovají ve 20 zoologických zahradách a ptačích parcích v Evropě.

 

„Seznámení páru probíhalo velmi dobře a už po třech týdnech, kdy byli jedinci vedle sebe ve voliérách, začali vokalizovat v párovém duetu. Od první chvíle byla patrná náklonnost, což u zoborožců nebývá časté,“ popisuje seznámení chovného páru Antonín Vaidl, kurátor ptáků ze Zoo Praha, a doplňuje: „Než jsme stačili samce pojmenovat, už samice hnízdila. Oba nás překvapili dvěma zdravými mláďaty.“

 

Pražská dvojčata dvojzoborožců jsou jediná odchovaná mláďata tohoto druhu v Evropě od roku 2015. Jejich matka, samice Markéta, je navíc jedinou samicí odchovávající potomky v posledních třech letech a zároveň evropskou rekordmankou, co se počtu mláďat týká. Dvojčata jsou jejím 9. a 10. mládětem. V Evropě tak nemá konkurenci. Návštěvníci je již nyní mohou vidět v jejich expozici v dolní části zoo.

 

Přírůstku se dočkal také chovný pár kakadua palmového. U nich se jedná o první mládě přirozeně odchované v rámci Unie českých a slovenských zoo a zároveň je jediným takto odchovaným mládětem v letošním roce v evropských zoologických zahradách. „Po inkubaci trvající 29 dní se nám 20. dubna v hnízdní dutině pod rodiči vylíhlo mládě. Odchov probíhal zcela přirozeně v chovatelském zázemí,“ uvádí Antonín Vaidl a dodává: „Podle velikosti a zbarvení můžeme s jistotou říci, že mládě je samička, která bude po osamostatnění obývat Rákosův pavilon.“

 

Kakadu palmový patří mezi skvosty ptačí říše a první jedinci přišli do Zoo Praha v roce 1995. Tito papoušci si získali oblibu díky svému netypickému antracitově černému zbarvení a bohaté chocholce.

Zoo Praha se dočkala dvou mláďat dvojzoborožce nosorožčího. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha se dočkala dvou mláďat dvojzoborožce nosorožčího. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Matka samice dvojzoborožce Markéta je s 10 odchovanými mláďaty evropskou rekordmankou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Matka samice dvojzoborožce Markéta je s 10 odchovanými mláďaty evropskou rekordmankou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Samičku kakadua budou moci návštěvníci vidět po osamostatnění v Rákosově pavilonu. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Samičku kakadua budou moci návštěvníci vidět po osamostatnění v Rákosově pavilonu. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha


Alena Šteffelová

 

Prvé sovíča je vonku

úterý, 18. července 2017 15:20

ZOO Košice

Minulý týždeň v piatok „vyletelo“ z hniezdnej búdky prvé zo štyroch mláďat sov laponských (Strix nebulosa lapponica). Začalo ihneď skúmať priestor voliéry a šplhať po konároch. Mláďatá majú takmer mesiac, no v tomto veku ešte nevedia lietať. Zato sú však už v prvých dňoch po opustení hniezda zdatní lezci. Ďalšie tri mláďatá pozorovali z búdky najstaršieho a najsmelšieho súrodenca, ale opustiť sa ju dnes ešte neodvážili. Sovíčatá rastú veľmi rýchlo. V tomto veku sú ešte záv...islé na rodičoch, ktorí ich kŕmia.
Sovy laponské sme začali chovať v závere roka 2012. Samica má 5 rokov a pochádza z pražskej ZOO. Samec je starý 16 rokov a narodil sa v Royal Burgers' Zoo v Holandsku. Odtiaľ putoval do ZOO Dečín, potom do ZOO Ostrava a následne do košickej ZOO. Teší nás, že sa po dlhej dobe stal prvýkrát otcom, a to práve v našej ZOO. V rámci slovenských zoologických záhrad ide o prvé rozmnoženie tohto obdivuhodného druhu sovy.
Viac informácii o tomto druhu nájdete na našj web stránke www.zookosice.sk v sekcii lexikón zvierat.

dsc_0001jpg.JPG

 

dsc_0011jpg.JPG

 

dsc_0062jpg.JPG

 

dsc_1038jpg.JPG

 

Najväčšia je anakonda

čtvrtek, 13. července 2017 13:40

ZOO Košice

Váženie a meranie patrí medzi základné metódy pri posudzovaní kondičného stavu zvierat. Dnes prišli na rad anakonda paraguajská (Eunectes notaeus), veľhad kráľovský (Boa constrictor) a korytnačka leopardia (Stigmochelys pardalis). Pracovníci zoologického oddelenia zaznamenali hmotnostné a veľkostné prírastky. Anakonda za päť mesiacov narástla o 7 centimetrov a pribrala takmer kilogram, čiže dnes je dlhá 274 cm a váži 17,08 kg. Veľhad za rovnaké obdobie narástol o 6 cm a hmotnostne sa posunul len o niekoľko dekagramov. V súčasnosti sa jeho hmotnosť pohybuje nad 17 kg a dĺžka je 245 cm. Korytnačka leopardia Lucy váži 6,3 kg, teda o 100 gramov viac ako naposledy. „ Na základe výsledkov vieme operatívne prispôsobiť kŕmnu dávku pre každé zviera. Takéto úkony využíva veterinárny lekár aj na posúdenie zdravotného stavu zvieraťa,“ vysvetlil vedúci zoologického oddelenia Ing. Patrik Pastorek.

 

meraniejpg.JPG

 

meranie1jpg.JPG

 

meranie2jpg.JPG

 

meranie3jpg.JPG

 

meranie4jpg.JPG

 

meranie5jpg.JPG

 

meranie6jpg.JPG

 

Nová panda červená v Zoo Praha

středa, 12. července 2017 12:44

ZOO Praha

Novou obyvatelku má výběh pand červených. Samec Pat už není osamělý a těší se z nové partnerky. Tou je roční samice Wilma, která do pražské zoo přišla ze Švédska. Obě pandy mohou návštěvníci vidět v expozici, jež je umístěna u hlavního vchodu do zoo.


Samice Wilma se narodila 28. června 2016 ve švédském městě Eskilstuna a do Prahy přišla na konci letošního května. Od té doby byla v zázemí, aby si zvykla na nové prostředí. „Wilma je v dobré kondici a váží 4,04 kg,“ říká Pavel Brandl, kurátor savců ze Zoo Praha, a doplňuje: „Je to první z našich pand, která už vyrostla na dietě s vysokým obsahem vlákniny a minimem jednoduchých cukrů.“


Po potřebné aklimatizaci byla Wilma přesunuta do venkovní expozice, kterou bude obývat spolu s desetiletým samcem Patem. Ten se stal v roce 2012 otcem mláděte Akima. Tento sameček představoval první úspěšný odchov pand červených v Zoo Praha. Pandy červené jsou velmi choulostivé šelmy a jejich chov je náročný. První zvířata přišla do pražské zoo už v roce 1955.

Samice Wilma je novou obyvatelkou expozice pand červených. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Samice Wilma je novou obyvatelkou expozice pand červených. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Alena Šteffelová

 

Rodina makakov sa teší z prírastku

středa, 12. července 2017 12:08

ZOO Košice

Najnovším prírastkom v našej ZOO je malý makak magot (Macaca sylvanus), ktorý sa narodil v piatok 7. júla. Je to šieste mláďa od roku 2013. Ich otcom je trinásťročný samec Pepo, ktorý prišiel do Košíc zo Zooparku Chomutov spolu s matkou najmladšieho člena samicou Tinou. Pohlavie mláďatka zatiaľ nie je známe, pretože matku ani na chvíľu neopúšťa. Rodina makakov má v súčasnosti osem členov a môžete sa s ňou zoznámiť hneď za vstupom do ZOO po pravej strane.

Domovinou týchto starosvetských primátov je severná Afrika a Gilbraltár. Ide o jediný druh primátov, ktorý sa prirodzene vyskytuje na európskom kontinente. Je to jediný makak, ktorý sa vyskytuje mimo Ázie a tiež jediný, ktorý nemá chvost. Od minulého roka je pod prísnejšou ochranou medzinárodných inštitúcií.

makak4jpg.JPG

makak3jpg.JPG

makakjpg.JPG
 

Nová dobrodružství \"nočních hrdinů\"

středa, 12. července 2017 07:48

ZOO Praha

Jejich příběh začal vloni na jaře, kdy Zoo Praha označila první čtyři kvakoše noční satelitními vysílači a sledovala jejich cestu do zimovišť a zpět. Nyní byli vybráni další dva hrdinové z této ptačí rodiny, aby dokumentovali svou pouť za teplem.


Kvakoši noční jsou na území pražské zoologické zahrady již od roku 1936 a dlouho se o jejich cestách na jih vědělo jen z knih. I proto přišel v loňském roce nápad pouť těchto malých volavek sledovat. Vzniklo tak zajímavé svědectví o jejich cestě, během které byl jeden z ptáků první den ještě v Praze a druhý již u italských Benátek. Za noc uletěl 500 km a pokračoval dále přes Sardinii do Alžírska a než uplynulo 24 hodin, měl za sebou přes 1000 km i přelet přes Saharu. Cesta z Troji do zimoviště v Mali, dlouhá čtyři a půl tisíce kilometrů, mu trvala jen pět dnů a nocí. Během své poutě letěl rychlostí kolem 100 km/h. Další dva kvakoši byli dokonce při cestě do Afriky ještě rychlejší a poslední, čtvrtý zamířil do Saudské Arábie.


„Pro nás bylo fascinující sledovat jejich cestu na jih i návrat zpět. Tento rok v tom budeme pokračovat a satelitními vysílačkami jsme označili další dva kvakoše,“ říká Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, a doplňuje: „Pro mě je to srdcová záležitost, jelikož letos je to 20 let od zahájení Africké odysey, která tehdy sledovala za pomoci satelitů migraci čápů černých z České republiky do afrických zimovišť a zpět.“


Právě Miroslav Bobek byl iniciátorem a také řadu let organizátorem zmíněného projektu Africká odysea. Čápi byli při ní vybaveni „batůžky“ s vysílačkami a byli sledováni pomoci satelitní telemetrie. V roce 2002 vznikl projekt Nová odysea, který na předchozí aktivity volně navazoval a jenž se věnoval sledování migrace čápů v Asii.


Letošní příběh kvakošů by se měl začít psát na konci prázdnin či začátku září, kdy by měli vyrazit na cestu do svých zimovišť. Spolu s ptáky se satelitními vysílači vyrazí i nejstarší kvakoš, který se pravidelně vrací do Zoo Praha a také se zde vylíhl, je mu 14 let.

Kvakoši se vydají na cestu do zimovišť na konci prázdnin. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Kvakoši se vydají na cestu do zimovišť na konci prázdnin. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s kvakošem nočním se satelitním vysílačem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s kvakošem nočním se satelitním vysílačem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Alena Šteffelová

 

 

 

Do zoo sa vrátili tukany

úterý, 11. července 2017 14:48

ZOO Bojnice

images/stories/07-11-17-02-54-57-img_8228jpg.JPG

Národná zoologická záhrada v Bojniciach získala do kolekcie exotických vtákov nový atraktívny druh. Je ním tukan žltohrdlý (Ramphastos sulfuratus), ktorý má spomedzi všetkých známych druhov tukanov najfarebnejší zobák. Tento zaujímavý operenec pochádza z tropických lesov Strednej a Južnej Ameriky.

„Chov tohto druhu sa nám podarilo obnoviť po dlhých 15 rokoch. V celej Európe je v súčasnosti chovaný iba v štyroch zoologických záhradách“ hovorí zoológ Michal Sloviak. Veľmi vzácny je aj v privátnych chovoch.

 

Tukany patria v zoo k mimoriadne obľúbeným a vyhľadávaným exponátom. Pohybujú sa vysoko v korunách stromov a ich potrava sa skladá najmä z plodov a bobulí. Veľký zobák tukanom slúži podľa najnovších výskumov na reguláciu telesnej teploty, keďže nedokážu vylučovať pot. Počas horúcich dní ním uniká pomocou jemných vlásočníc teplo. V noci si ho naopak schovávajú medzi perie, aby zamedzili podchladeniu. Aj keď v USA sú pomerne bežné, niektoré druhy, akým je aj tukan žltohrdlý, v posledných rokoch chová omnoho menej európskych zoologických záhrad ako v minulosti. „Dôvod je jednoduchý: Tento druh v Európe prakticky nikto dlhodobo úspešne nemnoží, a mláďatá ktoré sa podarí odchovať bývajú obvykle vopred rezervované. Okrem toho ide o veľmi náročných chovancov aj z hľadiska kŕmenia. Všetky tukany sú veľmi citlivé na vysoký obsah železa a vitamínu C v potrave. Táto nevedomosť kedysi do značnej miery spôsobila veľké úbytky týchto vtákov medzi chovateľmi“ vysvetľuje Michal Sloviak a dodáva, že náš chovný pár sme získali po viac ako pol roka trvajúcom vyjednávaní zo súkromného vtáčieho parku v holandskom meste Enschede.

 

Návštevníci ich môžu vidieť vo veľkej voliére pavilónu vtákov, ktorú sme špeciálne prispôsobili pre chov tukanov. Súčasťou voliéry je aj veľké množstvo tropických rastlín, najmä paliem, strelícii, figovníkov a cykasov. „Tukany si stále zvykajú na nové prostredie, a preto sú zatiaľ dosť plaché. Z toho dôvodu je ich voliéra od návštevníckeho priestoru oddelená plotom. Najobľúbenejšou potravou našich tukanov sú čerešne. Vo vonkajšej voliére trávia v podstate celý deň, a to aj za daždivého počasia“ opisuje ich prvé dni v bojnickej zoo Michal Sloviak.

 

 

 

Nová expozice v brněnské zoo je připravená na příchod lvů

pondělí, 10. července 2017 14:29

ZOO Brno

V sobotu 26. srpna se můžou návštěvníci brněnské zoo těšit na otevření nové expozice lvů. Stavba je umístěna u Africké vesnice na samém vrcholku Mniší hory a zaujímá bezmála 5 000 m2.

 

Expoziční část stavby, o rozloze přibližně 2000 m2, tvoří hlavní výběh, který je lemovaný návštěvnickou trasou. Expozice využívá stávající zeleň a členitost terénu. Doplněná je jezírkem a několika vyvýšenými pahorky, které lvi rádi využívají k odpočinku. Pozorovací místa pro návštěvníky jsou komponována například jako osamocená domorodá chýše, havarované letadlo nebo jako průhled bujnou vegetací. Součástí komplexu jsou také zázemní vytápěné ubikace se třemi oddělenými boxy, obslužnou zónou, prostory pro chovatele a odstavným neexpozičním výběhem.

 

„Stavba za 17 miliónů korun byla zahájená loni v srpnu a její slavnostní otevření plánujeme na 26. srpna, kdy zároveň slavíme otevření Zoo Brno, na které zveme adoptivní rodiče a sponzory. Návštěvníci se můžou těšit na lvy konžské – samici přivezeme ze Zoo Ústí nad Labem, samce ze Zoo Gdaňsk,“ doplnil ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

 

Lvi konžští (Panthera leo bleyenberghi) obývají jihozápad Afriky, kde se přizpůsobili extrémním podmínkám pouští Kalahari a Namib. „I když je datum slavnostního otevření ještě daleko, samotná zvířata už se připravují na přesun do nového domova. V obou zahradách probíhá nácvik nastupování do transportní bedny a manipulace při transportu, aby bylo možné zvířata přepravit bez uspání. Jejich příchod je pak plánován tak, aby lvi měli potřebný klid a dostatek času seznámit se s expozicí i spolu navzájem, než se představí návštěvníkům," říká kurátorka chovu savců Dorota Gremlicová.

 

Do Zoo Brno se lvi vrátí po čtrnácti letech. Poslední brněnský lev, samec Bali, odešel do Zoo Les Sables dˊOlonne ve Francii v roce 2003. Důvodem byly nevyhovující podmínky pro chov těchto šelem. Brněnská zoo chovala lvy nepřetržitě od roku 1953 a například v letech 1962–1972 odchovala jedenáct lvíčat.


 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 6 z 64