Zoo, Zoologicá zahrada, Unie zoo

Unie českých a slovenských zoologických zahrad, zoo

Úvodní strana

Co je nového

RSS
19.01. 2022 Orla nahradí ohrožení luňáci a čápi
ZOO Brno Brněnská zoologická zahrada připravuje novinku v podobě prezentace ohrožených druhů migrujících ptáků. Orla bělohlavého tak v kruhové ...
19.01. 2022 Zoo Brno nabízí zimní zážitky – setkání s varanem komodským a kusu liščím
ZOO Brno Pokud se chcete blíže seznámit se zvířaty brněnské zoo a podílet se na speciální péči o ně, je pro vás ideální aktuální nabídka zimních ...
12.01. 2022 Zvířata v Zoo Praha ochutnala vánoční strom ze Staroměstského náměstí
ZOO Praha Bizoni, zubři, urzoni a sloni v pražské zoo zažili druhé Vánoce. Dostali totiž již tradičně větve z jednadvacet metrů vysokého smrku, který ...
Archív novinek

Kalendář akcí

 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1  2
  3  4  5  6  7  8  9
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Novinky


Prvními mláďaty roku jsou v Zoo Praha ovce kamerunská a želva tuniská

středa, 01. ledna 2020 21:25

ZOO Praha

Nad ránem 1. ledna 2020 přišla v Zoo Praha na svět hned dvě mláďata – beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu, a želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

Stejně jako v minulých dvou letech je i letos prvním mládětem v Zoo Praha ovce kamerunská, což je zakrslé plemeno ovce domácí. Sameček je spolu s matkou, která už jedno mládě úspěšně odchovala, k vidění v Dětské zoo. V této expozici se selským statkem, kurníky a stájemi mohou návštěvníci některá zvířata krmit a pohladit si je. Ovce jsou součástí Dětské zoo od roku 2005 a obývají společný výběh s lamami.

Jedněmi z posledních mláďat roku 2019 a zároveň prvních přírůstků roku nového jsou v Zoo Praha želvy tuniské – jedno mládě se vylíhlo 31. prosince 2019, druhé 1. ledna 2020. „Želvičky váží cca 10 gramů a měří 3,4 cm. Ve vajíčku byly příčně složené podél švu, který vede prostředkem břicha, a budou se narovnávat několik dní. Inkubační doba při teplotě 31,5°C byla 71 a 72 dní,“ uvedl kurátor chovu plazů Petr Velenský.

Želva tuniská patří k nejmenším a nejpestřejším poddruhům želvy žlutohnědé. Latinské jméno želvy tuniské (Testudo graeca nabeulensis) je odvozeno od města Nabeul v severovýchodním Tunisku. Současné molekulární výzkumy naznačují, že mimo Tuniska a nejzápadnějšího cípu Alžírska obývá tato želva ostrůvkovitě také Sardinii a Sicílii. Do těchto evropských lokalit byla zřejmě rozšířena Kartáginci nebo Římany v antické době.

V současnosti jde bohužel o druh, který bývá často nabízen ke koupi turistům, zejména v severní Africe. Ostatně i matka obou nynějších mláďat byla zabavena pašerákům na pražském letišti. „Lidé by si měli uvědomit, že je to nelegální, a tato zvířata nekupovat,“ varuje Velenský.

Obě mláďata želvy tuniské jsou odchovávána v zázemí, dospělé jedince najdete v pavilonu Afrika zblízka v horní části areálu Zoo Praha.

Matka novorozeného beránka už úspěšně odchovala jedno mládě a o to nynější pečuje také dobře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Matka novorozeného beránka už úspěšně odchovala jedno mládě a o to nynější pečuje také dobře. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Beránek ovce kamerunské se narodil nad ránem 1. ledna 2020, matka ho ihned pečlivě olízala. Na snímku je ještě patrný zbytek pupeční šňůry. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Beránek ovce kamerunské se narodil nad ránem 1. ledna 2020, matka ho ihned pečlivě olízala. Na snímku je ještě patrný zbytek pupeční šňůry. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Jako jedno z posledních mláďat roku 2019 přišla na svět želva tuniská (vpravo). Druhé vejce na snímku z 31. prosince 2019 je naklubané a mládě téhož druhu se z něj vylíhlo 1. ledna 2020. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Jako jedno z posledních mláďat roku 2019 přišla na svět želva tuniská (vpravo). Druhé vejce na snímku z 31. prosince 2019 je naklubané a mládě téhož druhu se z něj vylíhlo 1. ledna 2020. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Čerstvě vylíhlá želva tuniská je větší než vejce, v němž byla po dobu inkubace příčně složena. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Čerstvě vylíhlá želva tuniská je větší než vejce, v němž byla po dobu inkubace příčně složena. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

Rákosův pavilon, skvělé odchovy i rekordní návštěvnost, takový byl rok 2019 v Zoo Praha

středa, 01. ledna 2020 21:10

ZOO Praha

V uplynulém roce 2019 se Zoo Praha opět podařilo překonat rekord návštěvnosti: k 31. prosinci má na kontě přesně 1 456 526 návštěvníků. Rok 2019 byl ovšem úspěšný i v dalších ohledech. Jako každý rok jsme sestavili – nezbytně do značné míry subjektivní – přehled deseti nejdůležitějších událostí.


#1 Rákosův pavilon

Pavilon pojmenovaný po mecenáši Zoo Praha Stanislavu Rákosovi jsme otevřeli 28. září 2019 a je určen pro nejvzácnější papoušky. Ti se v něm představují v prostředí, které má rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou co nejlépe odpovídat lokalitám, kde žijí ve volné přírodě. V pavilonu je vybudováno osm různých biotopů, jež obývají arové Learovi, trichové orlí, madové modrotemenní, amazoňané jamajští, kakaduové palmoví a další druhy. Pavilon vzbudil zájem návštěvníků i zahraničních odborníků a ohlasy od obou těchto skupin jsou veskrze příznivé. Například britská recenzentka Rosemary Low uvedla, že biotop ary Learova v Rákosově pavilonu vypadá tak dokonale, že je na fotografiích k nerozeznání od skutečné scenérie v Brazílii.

Jeden z nejvýznamnějších obyvatel Rákosova pavilonu – ara Learův. Své jméno dostal podle slavného viktoriánského autora slavných limeriků Edwarda Leara. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Jeden z nejvýznamnějších obyvatel Rákosova pavilonu – ara Learův. Své jméno dostal podle slavného viktoriánského autora slavných limeriků Edwarda Leara. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#2 Příjezd ďáblů

Poslední dokončovací práce nám zbývají do jarního otevření „expozice australské fauny“. Její dominantní součástí bude stylizovaný Darwinův kráter, jehož reálný předobraz se nachází na Tasmánii a který budou v naší zoo obývat skuteční velvyslanci tasmánské přírody – ďábli medvědovití. Tito pozoruhodní draví vačnatci patří k ohroženým druhům, přičemž největší hrozbou je pro ně přenosná forma rakoviny obličeje. Do jejich ochrany se zapojila i Zoo Praha, a to podporou projektu na ostrově nedaleko tasmánského pobřeží, kde byla vytvořena záložní populace zdravých ďáblů. Nyní Tasmánie poskytla k nám do Prahy – jako teprve do druhé zoo v Evropě – čtveřici ďáblů medvědovitých. Přiletěli 3. prosince 2019.

Na snímku z jara 2019 ukazuje David Schaap v tasmánské chovné stanici Cressy jednoho z ďáblů medvědovitých určených pro pražskou zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo PrahaNa snímku z jara 2019 ukazuje David Schaap v tasmánské chovné stanici Cressy jednoho z ďáblů medvědovitých určených pro pražskou zoo. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

#3 Selátka pekari Wagnerova a jiná skvělá mláďata

Celkem se v Zoo Praha za rok 2019 (zcela přesně tedy do odpoledne 31. prosince) narodilo či vylíhlo 1176

mláďat 214 druhů savců, ptáků a plazů. Některá se vzápětí dostala do popředí zájmu médií i veřejnosti – jako například sameček lachtana jihoafrického nebo mláďata lemurů kata –, zatímco jiná zůstala poněkud v pozadí. Přitom mnohé z těchto odchovů jsou z odborného a ochranářského hlediska velice hodnotné. Příkladem mohou být dvě mláďata pekari Wagnerova narozená 4. května 2019. Početnost tohoto druhu čítá v přírodě nanejvýš několik tisíc jedinců a v Evropě ho chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců, přičemž pravidelné odchovy se daří jen v Tierparku Berlin. Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci.



Ohrožený pekari Wagnerův byl popsán nejprve z fosilního záznamu a až do roku 1971 považován za vyhynulý druh. Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaOhrožený pekari Wagnerův byl popsán nejprve z fosilního záznamu a až do roku 1971 považován za vyhynulý druh. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#4 Zvířata v pohodě

Hlavním naším komunikačním tématem byl v roce 2019 enrichment, tedy zpestřování života zvířat a stimulace jejich přirozeného chování. Pod heslem „Zvířata v pohodě“ se promítl do programu v areálu, do obsahu připravovaného pro média a na internet i do outdoorové reklamy. Veřejnost se tak mohla seznámit s nejrůznějšími podobami enrichmentu. Celá řada druhů zvířat dostávala nejrůznější hlavolamy s ukrytou potravou nebo hračky, po výbězích jim byly rozmisťovány kartáče, o které se mohla třít a drbat apod. Lední medvědy až překvapivě aktivizovala vůně bazalky a u goril měl úspěch speciální bublifuk. Na výrobě enrichmentových pomůcek se přitom měli možnost podílet i návštěvníci a tyto aktivity budou nadále pokračovat.
Lední medvěd Tom se věnuje zábavě s koulí spletenou z prutů vinné révy. Pohazuje si s ní a potápí se – až ji nakonec úplně rozcupuje. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Lední medvěd Tom se věnuje zábavě s koulí spletenou z prutů vinné révy. Pohazuje si s ní a potápí se – až ji nakonec úplně rozcupuje. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


#5 Pomáháme na pěti kontinentech

Stejně jako v předchozích osmi letech proběhl v roce 2019 letecký transport koní Převalského do Gobi. Počet „převaláků“ přepravených z ČR do Mongolska armádními letouny CASA tak vzrostl na 34. Zoo Praha však realizuje či podporuje celou řadu dalších aktivit na záchranu ohrožených druhů, a to již na pěti kontinentech (Evropa, Asie, Afrika, Austrálie, Jižní Amerika). Jedním z našich profilových projektů je Toulavý autobus, který v Kamerunu realizujeme od roku 2013. Jeho cílem je získat děti z vesnic v okolí rezervace Dja pro ochranu přírody. Na počátku roku 2019 jsme do provozu slavnostně uvedli nový Toulavý autobus, který se od původního liší i programem svých jízd – kromě vzdělávacího programu a výletu za gorilami do Mefou absolvují školáci také exkurze věnované agrolesnictví.

Nový, v pořadí druhý, Toulavý autobus projíždí kamerunským venkovem. Tento projekt opakovaně ocenila jedna z největších osobností světové ochrany přírody Jane Goodall. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.
Nový, v pořadí druhý, Toulavý autobus projíždí kamerunským venkovem. Tento projekt opakovaně ocenila jedna z největších osobností světové ochrany přírody Jane Goodall. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha.


#6 Nové druhy a další významné příchody

Rok 2019 byl rokem příchodů významných zvířat nejen díky ďáblům medvědovitým, ale také kagu chocholatým, vodnicím posvátným nebo ketupám Pelovým. Endemity Nové Kaledonie kagu chová jen hrstka zařízení a jsou zajímaví jak vzhledem, tak svými projevy. Vodnice posvátné neboli „šourkové žáby“, které žijí v jezeře Titicaca, poskytla Denver Zoo pouze do několika vybraných zoologických zahrad v Evropě. Konečně největší africkou „rybí“ sovu ketupu Pelovu chováme jako jediná zoo na světě. V souvislosti s příchody zvířat musím alespoň zmínit také novou samici tapíra jihoamerického Taluen, která přicestovala až z Francouzské Guyany, a samce hrocha obojživelného jménem Tchéco, který přijel z francouzské zoo v Plaisance-du-Touch, aby nahradil loni uhynulého Slávka.



Kagu chocholatý patří k nelétavým ostrovním druhům – stejně jako např. vyhubený dronte mauricijský – a je řazen do zcela samostatné čeledi. Foto: Petr Hamerník, Zoo PrahaKagu chocholatý patří k nelétavým ostrovním druhům – stejně jako např. vyhubený dronte mauricijský – a je řazen do zcela samostatné čeledi. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

#7 Úspěšné „šípové žáby“

Z výstav probíhajících na různých místech areálu zoo budí největší pozornost dočasné expozice živočichů v Gočárových domech. Tuto novodobou tradici jsme v roce 2017 započali výstavou sklípkanů, která se již potřetí zopakovala i v roce 2019. Kromě ní a výstavy štírů v tomto roce proběhla také premiérová výstava „šípových žab“. Na ní měli návštěvníci možnost seznámit se s celkem třiceti druhy pralesniček; taková kolekce dosud v Česku nebyla představena a právem sklidila velký úspěch. K vidění byly jak nejjedovatější žáby světa (mj. pralesnička strašná, která představuje nebezpečí i pro člověka), tak jedny z vůbec nejmenších žáb (pestře zbarvené pralesničky rodu Ranitomeya, které měří 10 až 12 mm).

Jedna z nejkrásnějších „šípových žab“ pralesnička fantastická. Stejně jako tomu bylo u jiných výstav v Gočárových domech, mohli se návštěvníci účastnit komentovaných prohlídek. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha
Jedna z nejkrásnějších „šípových žab“ pralesnička fantastická. Stejně jako tomu bylo u jiných výstav v Gočárových domech, mohli se návštěvníci účastnit komentovaných prohlídek. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha


#8 Netradiční suvenýry

„Papouščí“ vánoční ozdoby, porcelánové sošky goril a knižní Atlas trusu výrazně vybočily z tradiční podoby merchandisingu zoologických zahrad. V Čechách foukané a ručně malované vánoční ozdoby v podobě šesti druhů papoušků z Rákosova pavilonu jsme uvedli do prodeje u příležitosti jeho otevření. Bílé a černé sošky gorily, které byly na základě původního návrhu vyrobeny v porcelánce Royal Dux v Duchcově, jsou určeny náročnějším zákazníkům. A nové rozšířené vydání Atlasu trusu se stalo doplňkem trvalé výstavy replik trusu a koprolitů na stěně nových velkokapacitních toalet. Tato výstavka ostatně spolu s Atlasem vzbudila pozornost médií v mnoha zemích celého světa.

Porcelánové figurky goril byly v černé a bílé verzi vyrobeny nejprve v očíslovaných sběratelských sériích a teprve poté začala jejich běžná produkce. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
Porcelánové figurky goril byly v černé a bílé verzi vyrobeny nejprve v očíslovaných sběratelských sériích a teprve poté začala jejich běžná produkce. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha


#9 Zahájení výstavby nového pavilonu goril

Předáním staveniště firmě Strabag začala 29. října 2019 po mnoha letech průtahů, způsobených mj. Městskou části Praha-Troja, výstavba nového pavilonu goril. Bezprostředním podnětem k zahájení příprav na jeho výstavbu pro nás byla povodeň v roce 2013, která ukázala, že evakuace rodinné skupiny goril ze stávajícího pavilonu je prakticky nemožná. Nový pavilon bude umístěn na opačném konci zoologické zahrady, pod Sklenářkou, a nabídne více prostoru jak gorilám, tak návštěvníkům. Těm by měl evokovat cestu středoafrickým venkovem až do nitra deštného lesa. Zásadním přínosem pavilonu bude i možnost chovat v Zoo Praha vedle rodinné skupiny goril nížinných také skupinu samců a přispět tak k řešení jejich přebytku v evropských zoologických zahradách.

Nový pavilon goril bude zapuštěn do terénu a jeho střecha osazena zelení, proto není třeba se obávat narušení krajinného rázu Trojské kotliny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Nový pavilon goril bude zapuštěn do terénu a jeho střecha osazena zelení, proto není třeba se obávat narušení krajinného rázu Trojské kotliny. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


#10 Návštěvnický rekord

Nový návštěvnický rekord Zoo Praha je nyní definován číslem 1 456 526. Až do Vánoc ovšem nebylo jisté, že dosavadní rekord z roku 2016 skutečně padne. Skutečnost, že se ho i přes handicap zhoršující se dopravní obsluhy Zoo Praha (absence lávky od Stromovky, problémy s příjezdem do Troji i s parkováním) přece jen podařilo překonat, je třeba přičíst otevření Rákosova pavilonu, zvířecím přírůstkům, službám pro návštěvníky i programu v areálu – a zejména neutuchající přízni veřejnosti, které se Zoo Praha dostává. Svědčí o ní i sponzorské dary, adopce zvířat nebo příspěvky na sbírková konta. Například na výstavbu výše uvedeného nového pavilonu goril přispěli příznivci Zoo Praha částkou převyšující 36 milionů korun.

Přízeň návštěvníků Zoo Praha se projevuje mnoha způsoby. K tradici patří i to, že zvířatům přinášejí k Vánocům dárky v podobě ovoce a zeleniny, ořechů nebo suchého pečiva. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Přízeň návštěvníků Zoo Praha se projevuje mnoha způsoby. K tradici patří i to, že zvířatům přinášejí k Vánocům dárky v podobě ovoce a zeleniny, ořechů nebo suchého pečiva. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

 

 

Děkujeme všem, kdo k úspěchu Zoo Praha jakkoli přispěli, i těm, kdo ji prostě mají rádi!


Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha

 

40 rokov ZOO Košice

pátek, 20. prosince 2019 11:18

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice si pripomína štyridsiate výročie založenia. Začala sa budovať v roku 1979 ako mestská príspevková organizácia. Jej začiatky sprevádzalo množstvo komplikácií, keďže ZOO nebola investorom a zriaďovateľ rozhodol o jej výstavbe v tzv. Akcii Z. Po piatich rokoch sa ujali iniciatívy mladí Košičania, ktorí vyhlásili Zoologickú záhradu za Stavbu mládeže. Prvou expozíciou sa paradoxne stalo vivárium na Orgovánovej ulici. Pre návštevníkov ho otvorili v roku 1985. ZOO tu prezentovala ryby, plazy a obojživelníky. V tom čase išlo o najväčšiu kolekciu týchto živočíchov v Československu. Prvým chovaným zvieraťom bola kobyla huculského koňa. Prechodný domov, tak ako ďalšie zväčša darované zvieratá, našla v areáli vtedajšej Vysokej školy veterinárnej. Zoologická záhrada svoje brány otvorila skúšobne na pár dní v roku 1985 a o rok neskôr už natrvalo. Pre návštevníkov postupne pripravila nové expozície, okrem iného voliéru pre dravce, ktorá je svojím technickým riešením dodnes unikátom. K oceňovaným patrí tiež areál pre medvede, ktorý vznikol v roku 2002. Novým lákadlom sa stali v rokoch 2006 a 2008 tulene a tučniaky, ktoré dodnes vedú rebríček obľúbenosti. O razantný nárast návštevnosti sa postaral v roku 2013 DinoPark. Rozvoju zoologickej záhrady v posledných rokoch pomohli projekty z prostriedkov EÚ. Vďaka jednému z nich ZOO rozšírila prehliadkovú časť o nový návštevnícky okruh Altaj dlhý 850 metrov s expozíciou pre kozorožce. Prihraničná spolupráca s maďarskými partnermi sa podpísala aj pod najnovší projekt ZOO4NAT. V pôvodnom biotope horského lužného lesa vyrástol rovnomenný návštevnícky mimoriadne obľúbený chodník. Rozvoj košickej ZOO sa odrazil aj na návštevnosti. Kým ju v roku 1985 navštívilo 6 500 záujemcov, o dvadsať rokov neskôr to bolo takmer 150 tisíc. V jubilejnom roku 2019 ZOO prvýkrát pokorila štvrťmiliónovú hranicu.

Na slávnostnom večere k 40. výročiu vzniku ZOO sa zišli jej pracovníci, priaznivci i zakladatelia. Do Kulturparku nás prišli pozdraviť tiež spolupracovníci a partneri. Všestrannú podporu zoologickej záhrade vyjadril vo svojom príhovore primátor Košíc Jaroslav Polaček, ktorého na slávnosti sprevádzali obaja viceprimátori a viacerí pracovníci magistrátu. Ocenenie za dlhoročnú prácu i mimoriadne pracovné výsledky si odniesli nielen pracovníci ZOO, ale aj jej prvý riaditeľ Karol Seman.

zoo40rokov4jpg.JPG

 

zoo40rokov8jpg.JPG

 

zoo40rokov18jpg.JPG

 

Rozmnožili sme vzácny druh hada

čtvrtek, 19. prosince 2019 13:55

ZOO Košice

Zoologická záhrada Košice oslavuje ku koncu roku veľký chovateľský úspech. V polovici decembra tu prišli na svet dve mláďatá veľhadovca kubánskeho (Chilabothrus angulifer). Stali sme sa tak jednou z troch zoologických záhrad na celom svete, ktorá v tomto roku rozmnožila tento vzácny druh hada. Okrem Košic sa z jedného mláďata teší ZOO Moskva a päť sa narodilo v poľskej ZOO Plock. Rodičmi našich prírastkov je samica pôvodom zo ZOO Varšava a samec z Paríža, ktorého sme priviezli len v marci tohto roku na odporúčanie koordinátora chovu pôsobiaceho v ZOO Praha.

Veľhadovec kubánsky žije len na Kube. Je najväčším zástupcom veľhadovcov. Dokáže sa pevne držať chvostom a tak uloviť aj letiaceho netopiera. Aktívny je tiež v noci, čo dosvedčujú jeho veľké oči. Veľhadovec kubánsky patrí k vajcoživorodým hadom. Znamená to, že vajíčka ostávajú v tele matky počas celej doby inkubácie, ktorá trvá 6 mesiacov. Samica kladie vajíčka až vtedy, keď sa liahnu mláďatá, čo pripomína pôrod. Mláďatá sú po narodení veľmi agresívne. Veľhadovce dorastajú do dĺžky 2,5 až 3 metre. Samce sú menšie. ZOO Košice chová veľhadovce kubánske od roku 1985. Tri jedince, jedného samca a dve samice, sme vtedy získali od súkromného chovateľa.

Dospelých veľhadovcov môžu návštevníci vidieť v pavilóne exotária pri vstupe do ZOO.

veľhadovecjpg.JPG

 

12-19-19-02-07-10-veľhadovec1jpg.JPG

 

 

 

Významné odchovy 2019

pátek, 13. prosince 2019 10:07

ZOO Praha

Dvojzoborožec nosorožčí, pekari Wagnerův nebo třeba batagur tuntong – to jsou tři z celkem deseti vybraných odchovů uplynulého roku, které ve čtvrtek Zoo Praha představila novinářům. Jde totiž o odchovy významné z odborného hlediska.

„Do konce listopadu se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1282 mláďat 207 druhů a další k nim stále přibývají. Některá z nich – jako malý lachtan jihoafrický nebo mláďata lemurů kata – vzbudila zájem médií i veřejnosti, zatímco jiná zůstala trochu v pozadí. Neprávem. Jsou mezi nimi opravdu senzační odchovy spojené s velmi zajímavými příběhy,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

DVOJZOBOROŽEC NOSOROŽČÍ
Buceros rhinoceros

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata tohoto druhu a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.

Chov v Zoo Praha je datován od roku 2003, již v roce 2007 se pražská zoo radovala z prvního českého odchovu. Do loňského roku se podařilo úspěšně odchovat pod rodiči devět mláďat. Vzhledem k tzv. imprintingu nejsou zoborožci odchovaní člověkem vhodní k dalšímu rozmnožování a nemají zájem vytvářet páry s vlastním druhem. Proto chovatelé zhotovili „maňáska“ imitujícího vzhled hlavy dvojzoborožce a mláďata krmili v uměle vytvořené dutině bez kontaktu s člověkem. Poprvé v evropských chovech tak byla odchována nejen čtyři mláďata, ale také byl poprvé použit maňásek v odchovu tohoto ohroženého druhu. S celkově třinácti odchovanými mláďaty je pražská samice Markéta nejúspěšnějším rodičem v historii chovu dvojzoborožců nosorožčích v Evropě.

PEKARI WAGNERŮV
Catagonus wagneri

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Toto podivuhodné zvíře bylo až do sedmdesátých let minulého století považováno za vyhynulé. V současnosti jeho populace stále klesá, proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá záchovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Narození mláďat pekariů Wagnerových bylo skvělou zprávou pro celý evropský chov. V Evropě totiž tento druh momentálně chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců. Pravidelně jej množí jen Tierpark Berlín, odkud přišli čtyři jedinci do Zoo Praha. Jedno mládě se loni podařilo odchovat také v belgické ZOO Planckendael. Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu.

BATAGUR TUNTONG
Batagur affinis


V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Na některých místech dobře zdokumentovaný pokles počtu kladoucích samic ukazuje na postupující zánik kdysi jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů svého ekosystému. Příkladem je malajská řeka Perak: před rokem 1940 tam bylo zaznamenáno více než 10 000 samic a 375 000 až 500 000 vajec. V období 2005–2009 již bylo evidováno méně než 40 hnízd, a od roku 2009 nebylo v přírodě nalezeno ani jedno hnízdo.

Minimálně na dvou místech v Malajsii fungují záchranné stanice množící batagura tuntonga in situ (v místě původního výskytu). Pravděpodobně z jedné z těchto stanic pocházela mláďata, která byla v roce 2004 zabavena na letišti v Praze, a dnes tato skupina žije v pavilonu Čambal v Zoo Praha. Letos v dubnu se v pražské zoo vylíhlo první mládě, současně první v celé Evropě.

„Zoo Praha má za sebou spoustu skvělých chovatelských úspěchů, kterými přispívá k záchraně ohrožených druhů zvířat. Naše zoo je chloubou hlavního města a já si přeji, aby se jí v nadcházejícím roce 2020 dařilo minimálně stejně tak jako letos. Už teď se mohou návštěvníci těšit na otevření nového pavilonu australské fauny nebo pavilonu hrochů s novou čističkou vody. Postoupíme také ve stavbě zcela nového a moderního pavilonu pro gorily,“ doplnil náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně letos chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě tohoto druhu v Evropě.  V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500–2500  jedinců. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha ve čtvrtek představila významné odchovy roku 2019. Zleva: zoologický náměstek Jaroslav Šimek, náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, kurátor savců Pavel Brandl, kurátor ptáků Antonín Vaidl a kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Do Austrálie jsme přepravili sedm „komodských draků“

úterý, 10. prosince 2019 08:49

ZOO Praha

Sedm varanů komodských odchovaných v Zoo Praha v pořádku dorazilo do australského města Adelaide. Po karanténě budou distribuováni do dalších zoo, kde je budou chovat buď jednotlivě, nebo je spárují s varany dovezenými ze severoamerických zoo. Pro transport nejtěžších ještěrů světa, inteligentních a všestranně výjimečných „komodských draků“, bylo klíčové načasování a udržení správné teploty.

Skupinu zvířat, která jsme 5. prosince 2019 vypravili na cestu do Austrálie, tvoří pětice varanů komodských z přelomu let 2016 a 2017, teď jsou tedy ve věku 2 roky a 11 měsíců, a jsou to tři samci a dvě samice. Doplňují je dva samci ve stáří 7 let a 4 měsíce a 8 let a 4 měsíce. Před cestou všichni strávili čtyři měsíce v přísné karanténě.

Vlastní transport bylo důležité načasovat do poloviny krmného cyklu. Varani jsou nastaveni na přijímání potravy formou hodokvasu a půstu; velké kusy koz nebo ovcí dostávají jednou za tři až čtyři týdny. Poslední krmení v Praze proběhlo 24. listopadu, zvířata se tedy vydala na cestu již vytrávená, bez rizika kálení nebo zastavení trávení v bednách, ale ještě ne hladová a nervózní. Klíčové po dobu transportu bylo udržení teploty na optimálních 23–24 °C.

„Při varaním transportu jsme za dodržení těchto podmínek nečekali problémy, protože varani jsou norová zvířata, která při dané teplotě prostě v bednách přirozené odpočívají,“ vysvětlil kurátor chovu plazů Petr Velenský.

Na pražském letišti byli varani po celou dobu drženi v prostorách vytopených na předepsanou teplotu, optimální pro pobyt v bednách. Organizace nakládky proběhla tak, že ostatní zboží bylo do letadla umístěno předem, varani šli úplně nakonec bez jakéhokoli prostoje na ploše, předpokládaný čas přesunu byl tři minuty.

Díky zástupcům společností Qatar Airways, Skyport a Horizon Cargo mohl kurátor Petr Velenský držet své svěřence pod kontrolou po celou dobu, co byli na letišti. „Pustil jsem stopky v okamžiku výjezdu beden na plochu a zastavil, když byly naložené ve vytopeném prostoru letadla – 2 minuty a 32 sekund. V letadle měli varani opět samostatný prostor, vytopený na 23–25 °C. Tato hodnota byla garantována za 180–240 sekund po zavření trupu,“ upřesňuje kurátor podmínky přepravy.

Podle zpráv od australských kolegů všichni varani komodští dorazili v pořádku a díky bezproblémovému a dobře zorganizovanému průběhu transportu již i žrali. V Praze zůstává obsazení expozice varanů v pavilonu Indonéská džungle beze změny a pravidelně se můžete přijít podívat také na jejich sobotní komentovaná krmení, to nejbližší bude 28. prosince 2019.

Do Austrálie odcestovalo celkem sedm varanů komodských, pět samců a dvě samice. Na snímku jedno ze zvířat přenášejí kurátor chovu plazů Petr Velenský a chovatel Zdeněk Kymla. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha Do Austrálie odcestovalo celkem sedm varanů komodských, pět samců a dvě samice. Na snímku jedno ze zvířat přenášejí kurátor chovu plazů Petr Velenský a chovatel Zdeněk Kymla. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Do Austrálie odcestovalo celkem sedm varanů komodských, pět samců a dvě samice. Na snímku jedno ze zvířat přenášejí kurátor chovu plazů Petr Velenský a chovatel Zdeněk Kymla. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha Do Austrálie odcestovalo celkem sedm varanů komodských, pět samců a dvě samice. Na snímku jedno ze zvířat přenášejí kurátor chovu plazů Petr Velenský a chovatel Zdeněk Kymla. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Transportní bedny byly označeny varovnými nápisy upozorňujícími na to, že jsou v nich převáženi jedovatí plazi. Varani komodští totiž vylučují jed, který se podílí na znehybnění a usmrcení kořisti. Foto: Václav Šilha, Zoo PrahaTransportní bedny byly označeny varovnými nápisy upozorňujícími na to, že jsou v nich převáženi jedovatí plazi. Varani komodští totiž vylučují jed, který se podílí na znehybnění a usmrcení kořisti. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Transportní bedny byly označeny varovnými nápisy upozorňujícími na to, že jsou v nich převáženi jedovatí plazi. Varani komodští totiž vylučují jed, který se podílí na znehybnění a usmrcení kořisti. Foto: Václav Šilha, Zoo PrahaTransportní bedny byly označeny varovnými nápisy upozorňujícími na to, že jsou v nich převáženi jedovatí plazi. Varani komodští totiž vylučují jed, který se podílí na znehybnění a usmrcení kořisti. Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Přesun vzácné zásilky sleduje přímo na letištní ploše kurátor chovu plazů Petr Velenský (vlevo). V ruce mu běží stopky. Foto: Miroslav Machek, Zoo PrahaPřesun vzácné zásilky sleduje přímo na letištní ploše kurátor chovu plazů Petr Velenský (vlevo). V ruce mu běží stopky. Foto: Miroslav Machek, Zoo Praha

Přesun vzácné zásilky sleduje přímo na letištní ploše kurátor chovu plazů Petr Velenský (vlevo). V ruce mu běží stopky. Foto: Miroslav Machek, Zoo PrahaPřesun vzácné zásilky sleduje přímo na letištní ploše kurátor chovu plazů Petr Velenský (vlevo). V ruce mu běží stopky. Foto: Miroslav Machek, Zoo Praha

 

Helena Petáková

 

Zoo Praha poděkovala svým příznivcům a rozdala ocenění

sobota, 07. prosince 2019 23:58

ZOO Praha

V sobotu proběhlo tradiční setkání přátel, sponzorů a partnerů Zoo Praha a obyvatel městské části Praha-Troja; jako poděkování všem, kdo přispěli na provoz a rozvoj pražské zoo i její projekty. Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek spolu se vzácnými hosty Lenkou Novou a Karlem Rodenem předali ceny Richard.

 

Zvířata chovaná v Zoo Praha mají v tuto chvíli 3 268 sponzorů a adoptivních rodičů. Jejich příspěvky loni přinesly 8 727 179 Kč a obdobná částka se dá očekávat i letos.


Díky velkému daru mecenáše, chovatele exotického ptactva a podporovatele pražské zoo Stanislava Rákose mohla zoo vybudovat Rákosův pavilon pro vzácné papoušky. Otevřela jej letos na podzim a právě na jeho obyvatele je zaměřená adopční kampaň, kterou nyní mohou lidé vidět v ulicích.


Na „povodňovém“ kontu se k letošnímu listopadu shromáždilo téměř 36,5 mil. korun, které zoo použije na interiéry i exteriéry právě budovaného pavilonu goril.


Konečně z darů příznivců, které se shromažďují na speciálním sbírkovém kontu „Pomáháme jim přežít“, pražská zoo ze značné části financuje i in-situ projekty, ať již je to Návrat divokých koní, Toulavý autobus nebo řada dalších.


Malého Richarda pro drobné dárce, adoptivní rodiče zvířat, školy a dětské kolektivy získala ZŠ Gutova z Prahy 10, jejíž žáci podporují pražskou zoo adopcí různých druhů zvířat již od první poloviny devadesátých let. Levharta mandžuského, levharta obláčkového i další druhy podpořili částkou větší než 160 000 Kč během 25 let trvalého zájmu.


Cenu Divoký Richard udělovanou za nápad, erudici, vtip a kreativitu si odnesla Běla Gran Jensen, zakladatelka a prezidentka hnutí „Na vlastních nohou“ – Stonožka. Zoo Praha ocenila zejména nápad a bezchybnou realizaci projektu Heraldická zvířata očima dětí. Zapojilo se do něj přes 80 škol z celé České republiky a přišlo na 2 200 nádherných prací. Oceněná díla jsou k vidění v Galerii Gočárovy domy do konce března 2020.


Velký Richard udělovaný za významnou pomoc či partnerství tentokrát patří firmě Coca-Cola, a to pro dlouholetou spolupráci na bázi hlavního partnerství, která vysoce převyšuje běžný rámec daný smlouvou.
Součástí sobotního programu bylo také vyhlášení vítězů fotosoutěže Fotím v Zoo Praha 2019, jejíž výsledky najdete zde https://1url.cz/VM7Cw, a křest knihy Slon v architektuře od architekta Pavla Ullmanna.

V sobotu proběhlo tradiční setkání přátel, sponzorů a partnerů Zoo Praha a obyvatel městské části Praha-Troja; jako poděkování všem, kdo přispěli na provoz a rozvoj pražské zoo i její projekty. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

V sobotu proběhlo tradiční setkání přátel, sponzorů a partnerů Zoo Praha a obyvatel městské části Praha-Troja; jako poděkování všem, kdo přispěli na provoz a rozvoj pražské zoo i její projekty. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Ceny Richard určené pro nejvýznamnější podporovatele Zoo Praha pomohli předat vzácní hosté zpěvačka Lenka Nová a herec Karel Roden. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Ceny Richard určené pro nejvýznamnější podporovatele Zoo Praha pomohli předat vzácní hosté zpěvačka Lenka Nová a herec Karel Roden. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Cenu Velký Richard získala společnost Coca Cola (na snímku zleva Petr Jonák a Radim Panák), vedle nich stojí hosté Lenka Nová a Karel Roden, prezidentka hnutí „Stonožka“ Běla Gran Jensen jakožto čerstvá laureátka ceny Divoký Richard, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a zástupci ZŠ Gutova z Prahy 10 – ředitel Jiří Voneš a Martin Chocenský, kteří si odnesli Malého Richarda. Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Cenu Velký Richard získala společnost Coca Cola (na snímku zleva Petr Jonák a Radim Panák), vedle nich stojí hosté Lenka Nová a Karel Roden, prezidentka hnutí „Stonožka“ Běla Gran Jensen jakožto čerstvá laureátka ceny Divoký Richard, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a zástupci ZŠ Gutova z Prahy 10 – ředitel Jiří Voneš a Martin Chocenský, kteří si odnesli Malého Richarda. Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

 

 

 

Zoo Praha v současnosti jako jediná v Evropě chová makiho Ganzhornova

středa, 20. listopadu 2019 00:09

ZOO Praha

V pražské zoo se 15. září narodilo mládě makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli; v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Zoo Praha.

 

Maki Ganzhornův patří k nejmenším primátům na světě. Jedná se o druh malého nočního lemura z jihovýchodního Madagaskaru. Typické jsou pro něj velké hnědé oči a dlouhý huňatý ocas.

 

Vědecky popsaný byl teprve v roce 2016. Druhovou diverzitu tohoto rodu začali poznávat zoologové až v posledních dvou desetiletích, během kterých bylo rozlišeno více než 20 druhů ‚trpasličích makiů‘, dříve považovaných za jediný druh,“ vysvětluje kurátor chovu savců Pavel Brandl. „Makiové Ganzhornovi přitom po řadu desetiletí žili nepoznáni v evropských chovech. Do chovu v Zoo Praha přišli v roce 2005 z vídeňské zoo. Do současnosti se jich v pražské zoo narodilo několik desítek.

 

V Zoo Praha makiho Ganzhornova najdete v pavilonu Afrika zblízka v horní části areálu. Obývá expozici, kde jsou chováni soumrační a noční živočichové. Díky zvláštnímu osvětlení, které zvířata vnímají jako odstín šedé, dochází k převrácení jejich aktivity.

 

Mládě makiho Ganzhornova (na fotografii nahoře) s matkou. Makiové jsou typičtí velkýma hnědýma očima a dlouhým huňatým ocasem. Jejich jemná srst má šedavou barvu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Mládě makiho Ganzhornova (na fotografii nahoře) s matkou. Makiové jsou typičtí velkýma hnědýma očima a dlouhým huňatým ocasem. Jejich jemná srst má šedavou barvu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Hrabáči v Plzni

úterý, 19. listopadu 2019 08:18

ZOO Plzeň

 

images/stories/11-19-19-08-18-49-hrabackapskymini16102019katmisikova-(1)jpg.jpg

 

Plzeňská zoo poprvé chová hrabáče kapského. Před nedávnem (26.9.)  přijela do Zoo Plzeň dvouletá samice hrabáče kapského „Sabi“ z belgické zoo Antwerpy. Narodila se 22.8.2017. Expozice pro hrabáče byla vytvořena již v roce 2001 v pavilonu Tajemný svět africké noci. Tento savanový hmyzožravý  savec je jediným zástupcem svého řádu. Dosahuje délky těla až 140 cm a hmotnosti i 65 kg. V Evropě jej nyní chová 25 zoo, v ČR již 4 (Praha, Dvůr Králové, Olomouc). Prvního plzeňského hrabáče, dvouletou Sabi, doplnila 7. listopadu její matka Curly. Ta se narodila v nizozemské zoo v Arnhemu 29.6.2002, do Plzně dorazila ze Zoo Köln.

 

Filipínská expozice slaví rok

úterý, 19. listopadu 2019 08:00

ZOO Plzeň

 

images/stories/img_0152,upr-pro-fbjpg.jpg

 

Expozice „Filipíny“ přináší do Zoo Plzeň motýly a vrací krokodýly. Kousků Filipín je v plzeňské zoo už vícero. A na mnoha frontách je doprovází slovo Talarak. Domorodé jméno zoborožce Waldenova nese řadu let záchranná stanice a ochranářský projekt přímo na Filipínách, intenzivně podporovaná i z Plzně, i stylová expozice ptáků a savců v plzeňském Tropickém pavilonu. Návštěvníci v ní třetím rokem uvidí holuby, kančily, zoborožce, špačky, velemyši či endemické dikobrazy.  A počátkem listopadu byla dokončena více než dvouletá proměna severní části Tropického pavilonu v nádherný skleník. Oba celky společně připomínají mizející přírodu a ochranářské snažení na Filipínách. V neposlední řadě žijí filipínské druhy i v jiných částech zahrady a je nutno připomenout i chovatelské úspěchy u výrečků filipínských.

  V nové expozici žijí především krokodýli filipínští, zajímavý had bojga stromová, která byla v Zoo Plzeň chována již v 70. letech minulého století nebo varani mindanajští. Dále zde návštěvníci uvidí agamy filipínské, gekony, vodní želvy, zástupce bezobratlých a motýly. Expozice má formu skleníku a je plná tropických rostlin. Přistěhovaly se sem celkem 3 agamy filipínské. Dvě mladé žijí v teráriu připomínajícím stromovou dutinu spolu s gekony v blízkosti bazénů krokodýlů a spolu se želvami je k vidění velký samec, který žil posledních 10 let v Akva –Tera pod jménem Kraken, nedávno získal novou partnerku.

  Dvě mladé samice krokodýla filipínského se vylíhly v Krokodýlí ZOO Protivín v roce 2013 od rodičů dovezených z Filipín a do Plzně byly odtud zapůjčeny. Tento druh nebyl v plzeňské zoologické zahradě dosud nikdy chován, ačkoliv má v chovu a množení krokodýlů dlouhou tradici. Krokodýl filipínský býval původně považován za poddruh krokodýla novoguinejského a ten v Plzni v minulosti žil. Ve volné přírodě už nežijí ani celé dvě stovky těchto plazů. V Evropě je nyní možné je nalézt asi ve 12 institucích. Plzeňská zoo rozmnožila historicky dokonce již 3 druhy krokodýlů. Kajman žakaré z roku 1980 byl vůbec prvním krokodýlem, který se vylíhl po napáření a inkubaci v Československu, úspěšný chovný pár krokodýlů čelnatých s více než 120 mláďaty (samice příchod 1974) žije v zázemí detašované expozice Akva –Tera. Posledním rozmnoženým druhem byl krokodýl siamský. U něj se odchov podařil krátce před rekonstrukcí pavilonu a tak do jiných zoo odjela nejen mláďata, ale i jejich rodiče. V plzeňské zoo se postupně objevili zástupci skoro 2/3 žijících druhů krokodýlů.

   Krásné prostředí pavilonu, rostliny a hlavně motýli se stávají jednou z hlavních událostí v životě a provozu plzeňské zoo pro chovatele i návštěvníky. Motýli se pohybují volně návštěvnickým prostorem, zoo proto žádá návštěvníky o ohleduplnost. Je zde možní i pozorovat líhnutí z kukel, seznámit se s procesem dokonalé i nedokonalé proměny hmyzu a pozorovat krmení. V prosinci potom začalo i veřejné krmení motýlů a to každý den ve 12 30, kdy se návštěvníci mohou setkat s jejich ošetřovatelem.

   Prostředky na vybudování expozice poskytlo Město Plzeň, ve 2 etapách jde o 16 mil. Kč. Zástupci města v čele s Mgr. Martinem Baxou a Ing. Pavlem Kotasem expozici slavnostně otevřeli 5.11. 2018.

   V zimě tedy další velký důvod, proč navštívit Docela jiný svět plzeňské zoologické a botanické zahrady.

 

 

Po 20-tich rokoch sa do košickej ZOO vrátili supy

pondělí, 04. listopadu 2019 10:20

ZOO Košice

Po 20-tich rokoch sa do košickej ZOO vrátili supy. Nepríbuzný pár pricestoval z DierenParku Amersfoort v Holandsku. Ide o supa bielohlavého (Gyps fulvus). Samica má 2,5 roka a samec je o rok starší. Sup sa živí výlučne zdochlinami, ktoré zavetrí až z diaľky 1 km. Prirodzene sa vyskytuje v južnej Európe, v strednej Ázii, Arábii a severnej Afrike. Pri lietaní resp. plachtení využívajú teplé vzdušné prúdy, ktoré ich privedú aj do iných oblastí. Supy bielohlavé boli veľakrát pozorované aj na Slovensku. Rozpätie ich krídel dosahuje až 275 cm. Jeho populácia v severnej Afrike a Turecku klesá z dôvodu prenasledovania a otráv. Na samicu supa bielohlavého, ktorej chov sme ukončili v roku 1999, si veľa návštevníkov pamätá. Obývala najväčšiu voliéru na Slovensku. Dnes pár supov bielohlavých môžu návštevníci obdivovať vo voliére pri vstupe do DinoParku.

dsc_0804jpg.JPG

 

dsc_0812jpg.JPG

 

dsc_0828jpg.JPG

 

Podzim v Zoo Praha: zvířata v listí i v bazénu

pátek, 01. listopadu 2019 12:11

ZOO Praha

Zoo Praha je i na podzim ideálním místem k procházce. Chladnější počasí totiž mnohým druhům zvířat nejenže nevadí, nýbrž některým vyloženě svědčí. Velká většina zvířat – až na některé zimní spáče – je zde aktivní celoročně, a návštěvníci se teď mohou přesvědčit, kolik radosti dokáže obyvatelům pražské zoo udělat třeba obyčejné listí. A ve zvířecích bazénech je také veselo.

 

Čilý ruch panuje v těchto dnech například na tzv. opičích ostrovech ve spodní části zoo. Ve výběhu chápanů severoamerických chovatelé využívají napadané listí jako tzv. potravní enrichment, kdy tyto primáty nakrmí a zabaví současně. Krmnou dávku, nejlépe oblíbené ovoce, schovají do hromady listí, a úkolem chápanů je, si svoje dobroty nalézt. Když jsou kousky potravy menší, zabaví se chápan jejich hledáním klidně několik hodin.

 

Kdo se před zimou rozhodně neschovává, je aktivní a hravá vydra severoamerická. Jedná se o zvíře mírného pásu, na zimu tím pádem zvyklé; podzim tak pro ni nepředstavuje nic mimořádného. Důležitá je pro ni voda, a ta je stejně mokrá v létě i na podzim. Ve svém bazénu jsou vydry severoamerické k vidění každý den a po vodních radovánkách se nepotřebují ani nijak zvlášť osušit, neboť mají pro takové případy přizpůsobenou srst, která studenou vodu ke kůži nepropustí.

 

V podzimních, ale i zimních dnech, si návštěvníci Zoo Praha užijí také pohled třeba na sudokopytníky sitatungy západoafrické. I přesto, že se v přírodě jedná o zvířata pralesní, podzimní teploty jim (pokud se nepohybují pod bodem mrazu) nebrání trávit čas ve výběhu v pražské zoo, kde mohou odpočívat v popadaném listí. Noci však již v tento čas sitatungy tráví ve vytápěných stájích.

 

Mezi druhy, které jsou za podzimní a zimní počasí vyloženě vděčné, patří panda červená. Pro tohoto vysokohorského savce dokonce platí pravidlo: čím více chladu, tím vyšší aktivita. Vůbec k nejodolnějším zvířatům pražské zoo pak patří vlci. Ti ani v tom nejchladnějším období roku nepotřebují chodit do vnitřní expozice, ale i když sněží, vystačí přes noc pouze s vyhrabaným pelechem.

Podzim je ideálním obdobím pro návštěvu Zoo Praha. Velmi zajímavou podívanou nabízejí například tzv. opičí ostrovy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Podzim je ideálním obdobím pro návštěvu Zoo Praha. Velmi zajímavou podívanou nabízejí například tzv. opičí ostrovy. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Také vydra severoamerická je ve své expozici k vidění i na podzim. Má v podstatě nepropustný kožich, takže když se vykoupe, klidně si ještě chvíli poleží u bazénu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Také vydra severoamerická je ve své expozici k vidění i na podzim. Má v podstatě nepropustný kožich, takže když se vykoupe, klidně si ještě chvíli poleží u bazénu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pokud jsou venku teploty nad nulou, bývají ve venkovním výběhu k vidění i sitatungy západoafrické. Popadané listí využívají například k odpočinku, a když se na noc ochladí, tráví čas ve vyhřáté stáji. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Pokud jsou venku teploty nad nulou, bývají ve venkovním výběhu k vidění i sitatungy západoafrické. Popadané listí využívají například k odpočinku, a když se na noc ochladí, tráví čas ve vyhřáté stáji. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Lenka Pastorčáková

 

 

Zoo Liberec získala do chovu novou samičku vzácného štěkajícího jelínka muntžaka chocholatého

středa, 30. října 2019 14:01

ZOO Liberec

Zoo Liberec získala do chovu novou samičku vzácného štěkajícího jelínka muntžaka chocholatého

Liberecká zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. Ve středu 23.října 2019 ze Zoo Rotterdam přicestovala nová samice vzácného asijského jelínka muntžaka chocholatého. Roční samice byla do Liberce transportována na doporučení koordinátora chovu za účelem posílení místního chovu a zvýšení šance na rozmnožení tohoto ohroženého druhu.

Liberecká zoo je jedinou zahradou v České republice, kde mohou návštěvníci muntžaky chocholaté spatřit. „Získat nové jedince je velice obtížné. Na celém světě je pouze 12 zoologických zahrad, které tento taxon chovají a jeho celoevropská populace čítá pouhých 31 jedinců. Na nové přírůstky je tedy dlouhý čekatelský seznam,“ vysvětluje hlavní zoolog, Luboš Melichar.

Samička se momentálně aklimatizuje a seznamuje se s novým prostředím ve své vnitřní ubikaci a přilehlém dvorku. Poté, co se sžije s místním párem, bude i ona obývat velký společný výběh s takiny čínskými. Zvídaví návštěvníci ji ale mohou spatřit již nyní průzory v dřevěném plotu, za kterým se malý dvorek skrývá.

S chovem muntžaků chocholatých začala zoo pod Ještědem před dvěma lety, kdy ze Zoo Heidelberg dovezla tehdy desetiměsíční samičku. O rok později k ní přibyl i samec. Chovem tohoto unikátního druhu nahradila dlouholetý chov muntžaků malých, kteří byli Evropskou komisí klasifikováni jako invazivní druh.

Muntžak chocholatý (Elaphodus cephalophus michianus)

Muntžak chocholatý je malý druh jelínka žijící ve vlhkých lesích v oblasti střední Číny. Jeho charakteristickým znakem je tmavý až 17 cm dlouhý chochol umístěný na temeni hlavy a hrubá tmavá srst (v létě čokoládově hnědá). Rty, špičky uší a spodek pod ocasem jsou bílé barvy. Samci mají typické šavlovité zuby, které jim vylézají z tlamy a pod chocholem schované krátké parohy.

Jedná se o plaché zvíře, které upřednostňuje místa s dobrým úkrytem. Snadno se vyleká a v případě nebezpečí samec vydává ostrý zvuk podobný štěkotu, díky čemuž bývá také nazýván štěkajícím jelínkem.

Muntžak chocholatý je ve své domovině ohrožen zejména lovem a ztrátou přirozeného prostředí. V Číně je tento druh zařazen na mnoha místech do seznamu regionálně chráněných druhů. Vzhledem k jeho skrytému způsobu života a malému množství informací je dnes obtížné odhadnout celkový stav populace ve volné přírodě.

 

Jedním z vítězů letošního ročníku EKOFILM festivalu se stal dokument Zoo Liberec s názvem Češi zachraňují…zubry v Česku

pondělí, 14. října 2019 15:41

ZOO Liberec

zubr-evropskyjpg.jpgJedním z vítězů letošního ročníku EKOFILM festivalu se stal dokument Zoo Liberec s názvem Češi zachraňují…zubry v Česku

V pátek 11. října 2019 vyvrcholil 45.ročník filmového festivalu EKOFILM, který pořádá Ministerstvo životního prostředí v Praze. Mezi přihlášenými filmy nechyběl ani dokument koprodukovaný libereckou zoo s názvem Češi zachraňují…zubry v Česku, jež obstál v konkurenci více než stovky snímků z celého světa a vyhrál Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika.

Dokumentární snímek Češi zachraňují…zubry v Česku, na jehož vzniku se podílela Zoo Liberec s Českou televizí a Českou koalicí na ochranu biodiverzity (CCBC), se nově pyšní Cenou prezidenta festivalu Ladislava Mika. Vítězný snímek mapuje snahy a aktivity biologa Miloslava Jirků a žurnalisty Dalibora Dostála, kterým se navzdory mnoha překážkám podařilo úspěšně navrátit velké kopytníky zpět do naší přírody do oblasti opuštěného vojenského prostoru u Milovic. Tento jejich jedinečný ochranářský počin názorně ukazuje, jak vysazení zubrů, praturů a divokých koní zpět do krajiny vedlo k obnově zničeného ekosystému a pomohlo k návratu mnoha vzácných rostlin a živočichů zpět do české přírody.

Oceněný snímek je součástí šestidílného cyklu Češi zachraňují, jehož premiéra proběhla v druhé polovině loňského roku na obrazovkách České televize. Seriál a jeho hlavní průvodce, zpěvák a entomolog Dan Bárta, diváky seznamuje s výjimečnými českými přírodovědci a ochranáři přírody, kteří mnohdy žijí tisíce kilometrů od svých domovů, kde realizují fungující projekty na ochranu přírodního bohatství. Většina projektů je vedena českými neziskovými organizacemi, se kterými liberecká zoo na záchraně světové přírody aktivně spolupracuje a dlouhodobě je finančně, materiálně i morálně podporuje.

„Naše aktivity se čím dál více zaměřují také na ochranu biologické rozmanitosti na různých místech naší planety a již mnoho let spolupracujeme s projekty usilujícími o zabránění vyhubení vzácných živočišných druhů v jejich přirozeném prostředí. Jsem velmi rád, že se nám tyto naše ochranářské počiny daří veřejnosti postupně představovat nejen díky spolupráci s Českou televizi, ale nyní jsme je na festivalu mohli ukázat i mezinárodnímu a odbornému publiku,“ říká David Nejedlo, ředitel Zoo Liberec a odborný poradce seriálu.

Cenu v podobě skleněné přibližně 30 cm vysoké sošky ve tvaru přesýpacích hodin v pátek převzal z rukou prezidenta festivalu sám režisér a autor cyklu Zdeněk Suchý. Ten ji jako poděkování za spolupráci předal a věnoval liberecké zoo. Soška bude během několika dní umístěna na čestném místě v jedné ze skleněných vitrín v prostorách hlavního vchodu do zahrady. Poté bude trvale přemístěna do budovy ZOOKINA, kde návštěvníci zoo již nyní mohou zdarma shlédnout i samotný vítězný dokument.

 

Liberecká zoo poprvé v historii chová vzácné rajky a zoborožce

čtvrtek, 10. října 2019 16:38

ZOO Liberec

Zoo Liberec získala poprvé ve své stopatnáctileté historii do své expozice rajku královskou a zoborožce temného. Jedná se o velice zajímavé ptačí druhy, které jsou v zoologických zahradách k vidění pouze zřídka. Oba druhy mohou návštěvníci spatřit v horním patře pavilonu tropů, které bylo i pro účely jejich chovu nedávno rekonstruováno.

V tomto týdnu se skladba zvířat v nejstarší zoo v Čechách rozrostla o nové, zcela unikátní ptačí druhy. Konkrétně jde o samce rajky královské a chovný pár zoborožců temných. Všichni jedinci našli svůj nový domov v horním patře pavilonu tropů, kde doplnili jedinečnou libereckou kolekci ptactva z oblasti jihovýchodní Asie. Rajka obývá společnou expozici s párem korunáčů Sclaterových, samce a samici zoborožců temných mohou návštěvníci spatřit v největší samostatné voliéře s umělým vodopádem. „Jedná se o taxony náročné na chov, které se v tuzemských zahradách téměř nevyskytují. Rajku královskou chová v Čechách pouze Zoo Děčín a zoborožce temné jen Zoo Zlín – Lešná, odkud k nám přicestoval i náš chovný pár,“ dodává Jan Hanel, zoolog a kurátor ptactva v Zoo Liberec. Liberecká zoo pevně doufá, že se ji oba druhy podaří v budoucnu rozmnožit a posílit tím zatím velmi málo početnou populaci chovanou v lidské péči v zoologických zahradách.

„V celé Evropě (v rámci zoologických zahrad a akvárií sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad EAZA) jsou aktuálně pouze 4 zoologické zahrady zapojené do chovu a celková populace rajek královských v zahradách čítá jen 11 samců a 8 samic. Zoborožce temné v Evropě chová celkem 22 zoologických zahrad (25 samců a 23 samic)“ doplňuje Hanel.

Rajka královská (Cicinnurus regius)

Rajka královská je nejmenším a zároveň nejpestřeji zbarveným pěvcem z čeledi rajkovití. Tato ptačí čeleď se vyskytuje pouze v deštných lesích na Nové Guineji a přilehlých ostrovech. Je u ní velmi výrazná pohlavní dvojtvárnost, kdy jsou samci pestře zbarvení, zatímco samice mají nenápadné šedohnědé opeření. Samci rajky královské mají červenou hlavu a křídla, bílé břicho a nápadně modré končetiny. Místo klasických širokých ocasních per vedou z ocasu dvě zelená prodloužená úzká pírka zakončená „bambulkou“.

„Pro rajky je typické impozantní namlouvání na tokaništích, kde se několik samců snaží zaujmout samičku zpěvem a tanci, při kterých ukazují své výrazně zbarvené peří. Během námluv samec rajky královské načepýří peří na břiše a kývá ocasními pery. Pokud samici zaujme, dovolí mu se s ní pářit, tím však jejich krátký vztah končí. Sameček se brzy začne dvořit dalším samičkám. Oplodněná samička si sama staví hnízdo a posléze inkubuje vejce a stará se o mláďata,“ popisuje jejich typickou etologii Jan Hanel.

V přírodě se rajky živí především plody z tropických stromů a jako doplněk stravy jim slouží hmyz.

Zoborožec temný (Rhyticeros plicatus)

Zoborožec temný, též zvaný guinejský, patří se svojí délkou těla 65–85 cm mezi  největší zoborožce na světě. Vyskytuje se v deštných lesích východní Indonésie, na Nové Guineji a přilehlých ostrovech (např. Šalamounovy ostrovy). I u tohoto druhu je na první pohled patrná pohlavní dvojtvárnost mezi samcem a samicí. Samec má větší zobák a zlatožlutě opeřený krk a hlavu, samice je celá černá.

„Jedná se o velký druh zajímavě zbarveného zoborožce. Neobvyklý je i hlasitý zvuk jejich křídel v letu,“ doplňuje Jan Hanel.

Stejně jako pro další druhy zoborožců je i pro zoborožce temného typické zazdívání samice samcem v dutině stromu v období hnízdění. Jako stavební materiál používá směs slin a jílu. Ponechá jí pouze malý otvor, kudy samici nabízí potravu. Samice zde vydrží zazděná čtyři měsíce, dokud nejsou mláďata schopná letu.

Zoborožec patří mezi všežravé ptáky. V jeho jídelníčku kromě ovocných plodů a bobulí nechybí ani bezobratlí živočichové a drobní obratlovci.

photoeditor_20191010_125056649_uprjpg.jpg
 

V Zoo Praha se vylíhlo šest mláďat varanovce bornejského – nejtajemnějšího plaza světa

čtvrtek, 10. října 2019 12:09

ZOO Praha

V prvním říjnovém týdnu se v Zoo Praha vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Jako první zoo na světě se tento mimořádně vzácný endemický plaz podařilo rozmnožit až v roce 2014 japonské iZoo. V pražské zoo se to poprvé podařilo po dvou letech chovu v srpnu 2018; teď na chovatelský úspěch navázala.


Po desítky let zůstával varanovec bornejský velice tajemný, jen málo odborníků mělo možnost ho spatřit ve volné přírodě a jeho způsob života byl záhadou. Není proto divu, že začal být nazýván „svatým grálem herpetologů“. Teprve v roce 2013 získala jako první zoo na světě dva páry varanovců japonská iZoo. Její ředitel Tsuyoshi Shirawa začal průběžně publikovat všechny zoologické poznatky o tomto vzácném druhu a dovedl oba páry k odchovu prvních mláďat v zoo. Z Japonska pak do Zoo Praha přicestovalo v prosinci roku 2016 sedm jedinců – mezi nimi i matka prvních pražských mláďat, která letos potěšila chovatele znovu.


„Další snůšku této samice jsme zaznamenali letos 30. června. Inkubace při teplotě kolem 27 °C trvala 94–96 dní, mláďata se tedy líhla v období 2. – 4. října, váží 4,2–4,5 gramu a měří 14,2–14,5 cm,“ uvedl kurátor chovu plazů Petr Velenský. „Potvrzuje se nám tak správnost naší chovatelské metody.“


Varanovec bornejský je endemický plaz žijící pouze na ostrově Borneo v oblastech malajského sultanátu Sarawak a v indonéských provinciích Západního a Severního Kalimantanu. Vzhledem ke kácení deštných lesů a pravděpodobně velmi omezenému rozšíření volně žijících varanovců bornejských je jejich budoucnost ve volné přírodě nejistá. I to je důvod, proč se Zoo Praha rozhodla podílet se na vytvoření záchovné populace těchto unikátních tvorů v evropských zoologických zahradách. Ostatně odchovaná mláďata z loňského roku by se v dohledné době měla stěhovat do ZooParc de Beauval ve Francii a do německé Kölner Zoo.

V Zoo Praha se vylíhlo šest mláďat varanovce bornejského – nejtajemnějšího plaza světa. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

V Zoo Praha se vylíhlo šest mláďat varanovce bornejského – nejtajemnějšího plaza světa. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha.

Varanovci bornejští žijí skrytě podél vodních toků v podzemních úkrytech a jsou aktivní převážně v noci. V Zoo Praha uvidíte čtyři dorůstající jedince v nokturnu pavilonu Indonéská džungle; mláďata zůstávají v akvateráriu v zázemí. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Varanovci bornejští žijí skrytě podél vodních toků v podzemních úkrytech a jsou aktivní převážně v noci. V Zoo Praha uvidíte čtyři dorůstající jedince v nokturnu pavilonu Indonéská džungle; mláďata zůstávají v akvateráriu v zázemí. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

 

Lenka Pastorčájková

 

Zvědavé čumáčky ve výběhu pand: ´Himča´ má dvě krásná mláďata!

pondělí, 07. října 2019 11:55

ZOOP Chomutov

Roztomilý pár pand červených v chomutovském zooparku bude mít brzy při procházkách ve výběhu ještě roztomilejší doprovod. Maiovi a Himalaye se totiž narodila dvě mláďata, která už pomalu začínají z boudy vystrkovat své zvědavé kukuče.

Pandí prckové přišli na svět už koncem června, do této doby je však chovatelé udržovali v co největším klidu. „Odchov u pand není otázka dnů či týdnů, venku se ukáží až tak po třech měsících, někdy i později," vysvětluje vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Také proto ještě chovatelé ani neznají pohlaví chlupatých prcků.

Čas prvních výprav však právě nastává. Trpěliví návštěvníci mohli malé zvědavce zahlédnout třeba 21. září při Mezinárodním dni pand červených, k němuž se zoopark připojil. „Měli jsme u výběhu pro návštěvníky malé povídání o pandách a mláďata pravidelně vykukovala z boudy a zase se schovávala. Jako apoštolové na orloji," vypráví s úsměvem Brtnický.

Nejblíž má k pandám chovatelka Alena Fričová, ale i ona mláďata kontrolovala s maximální opatrností. Nechtěla rozrušovat samici Himalayu, která se o mláďata stará. „Když odchov probíhá bez problémů, není třeba nějak zasahovat. A Himča se stará dobře, malé pořád kojí a všechno jde zatím skvěle," raduje se ze zrzavých přírůstků chovatelka.

Jde o druhá mláďata pand červených, která se v chomutovském zooparku narodila. „Máme z nich ohromnou radost. Pandy jsou velice oblíbené a vidět celou rodinku lézt po stromech ve výběhu bude pro návštěvníky určitě krásný zážitek," těší se ředitelka zoo Věra Fryčová. Není však radno dlouho váhat. Stejně jako jejich o tři roky starší sourozenci budou malé pandy příští rok umístěny do jiných zoologických zahrad. Bude to po dohodě s koordinátorem chovu, protože pandy červené jsou ohroženým druhem.

Dvouměsíční mláďata pand červených, foto Miroslav Brtnický

Dvouměsíční mláďata pand červených, foto Miroslav Brtnický

 

V laoském Pangoláriu, které bylo vybudováno za pomoci Zoo Praha, se zotavuje první zachráněný luskoun

středa, 02. října 2019 10:17

ZOO Praha

V Pangoláriu (od anglického pangolin, v překladu luskoun), jehož výstavbu v Laosu financovaly Zoo Praha a Zoo Wroclaw, se zotavuje první luskoun. Jde o samce kriticky ohroženého luskouna krátkoocasého zabaveného pytlákovi poblíž Národního parku Nam Et-Phou Louey, kam by mohl být v listopadu také navrácen. Podle organizace Free The Bears, která záchrannou stanici provozuje, byl ošetřen a dobře se aklimatizuje.


„Přijatý luskoun krátkoocasý byl dehydrovaný, vyžadoval okamžitou veterinární péči a také speciální potravu v podobě mravenců nebo termitů," upozorňuje organizace Free the Bears. „Důležité je také vhodné prostředí pro toto unikátní stvoření. Naštěstí jsme pro luskouny právě dostavěli specializované zařízení, a to díky podpoře od Zoo Praha a Zoo Wroclaw. Díky nočním kamerám v zázemí našeho zařízení víme, že přijatý luskoun má chuť k jídlu a je na cestě k uzdravení."


Pangolárium - dočasné zázemí pro kriticky ohrožené luskouny vybudované koncem léta - se nachází v areálu záchranné stanice Free the Bears nedaleko laoského města Luang Prabang. Na jeho výstavbu poskytlo hl. m. Praha z výnosů Zoo Praha záchranné stanici Free the Bears finanční dar ve výši 200 tisíc korun.


„Zoo Praha se do ochrany luskounů zapojuje na obou kontinentech, kde žijí: kromě asijského Laosu pomáhá s jejich ochranou již dlouho také v africkém Kamerunu, a to v rámci projektu Toulavý autobus," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „V Africe i v Asii jsou luskouni konzumováni a cena jejich masa roste. Jejich šupiny jsou pak zejména v Asii využívány v tamní tradiční medicíně, což vede k tomu, že luskouni jsou v posledních letech nejvíce nelegálně obchodovaným zvířetem a jejich početnost rapidně klesá."


Laos, kde vzniklo "naše" Pangolárium, je zemí, kde se luskouni nejen loví, ale který funguje také jako důležitá tranzitní země v nezákonném obchodu s částmi jejich těl a šupinami. Význam Pangolária tak spočívá i v působení na místní obyvatele.


JAK PŘISPĚT NA ZÁCHRANU (NEJEN) LUSKOUNŮ

Na podporu in-situ projektů Zoo Praha zřídila speciální sbírkové konto „Pomáháme jim přežít". Přispět na něj můžete (kromě zaslání finančního daru na č. ú. 43 6804660247/0100) mnoha rozličnými způsoby.


Pomůžete již samotnou návštěvou zoo, kdy na sbírkové konto pražské zoo poputují - za podpory Magistrátu hl. m. Prahy - tři koruny z každé prodané vstupenky.


Na zmíněné konto lze přispět také zasláním dárcovské SMS - tzv. DMS ve tvaru DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) - na číslo 87 777, a to buď jednorázově 30, 60 nebo 90 Kč nebo lze využít variantu trvalého příkazu. Více informací www.zoopraha.cz/sms


In-situ projekty Zoo Praha podpoříte také nákupem vybraných suvenýrů a tiskovin v areálu zoo nebo v našem e-shopu.

 

V Pangoláriu, jehož výstavbu v Laosu financovaly Zoo Praha a Zoo Wroclaw, se zotavuje první luskoun. Jde o samce kriticky ohroženého luskouna krátkoocasého zabaveného pytlákovi poblíž Národního parku Nam Et-Phou Louey. Foto: Free the Bears.

V Pangoláriu, jehož výstavbu v Laosu financovaly Zoo Praha a Zoo Wroclaw, se zotavuje první luskoun. Jde o samce kriticky ohroženého luskouna krátkoocasého zabaveného pytlákovi poblíž Národního parku Nam Et-Phou Louey. Foto: Free the Bears.

 

Lenka Pastorčáková

 

Zoo Praha v den výroční slavnosti otevřela Rákosův pavilon

pondělí, 30. září 2019 10:21

ZOO Praha

Zoo Praha v rámci oslav svých „narozenin“ slavnostně otevřela Rákosův pavilon, a to za účasti řady významných hostů: primátora hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba, herců Kláry Trojanové a Hynka Čermáka či světoznámého baletního mistra Jiřího Bubeníčka. V pavilonu je k vidění ojedinělá kolekce vzácných papoušků, včetně naprosto výjimečného ary kobaltového (Learova). Některé z nich pražská zoo chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě. Pavilon je unikátní také svou podobou: ptáky představuje v kontextu prostředí, které obývají v přírodě.


Nová stavba nese jméno Stanislava Rákose, mecenáše, celoživotního chovatele ptactva a příznivce pražské zoo, který na výstavbu pavilonu přispěl velkorysou částkou. Slavnostního otevření se zúčastnila jeho manželka Ludmila Rákosová.


„Rákosův pavilon představuje papoušky v prostředí, které rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou téměř dokonale odpovídá lokalitám, kde žijí v přírodě, říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Návštěvník se tak při procházce pavilonem cítí jako na cestě kolem světa, která mu umožní nahlédnout do vzdálených míst, Novým Zélandem počínaje a Ohňovou zemí konče. Toto pojetí je především dílem kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla.“


V pavilonu na návštěvníka čeká celkem osm expozic: Nový Zéland, Filipíny, Horský deštný les Nové Guineje, Nížinný les Nové Guineje, Jamajské lesy, Pantanal, Brazilská Caatinga a Jihoandské podhůří.


„Mě určitě nejvíce zaujal ara kobaltový neboli ara Learův, to je jednoznačně nádherný papoušek, a vidět ho takřka v přirozeném prostředí, které působí skutečně tak, jako by člověk byl v Brazílii, to je výjimečný zážitek, který stojí za návštěvu pražské zoo,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„Kromě toho, jak je ten pavilon nádherně vymyšlený a postavený, mě nejvíce fascinoval ara hyacintový, který má v sobě klid Clinta Eastwooda a jehož ‚kabát‘ má barvu očí mé ženy, takže ten mě opravdu baví,“ pochvaloval si také herec Hynek Čermák.

Druhy, které chová Zoo Praha jako jediná zoo v ČR
ara Learův, tricha orlí, mada modrotemenný, papoušek patagonský chilský, kogna dlouhozobý, amazoňan modrobradý, lori černý, korunáč šedomodrý, holub podkovní, holub pestrý, pita kápovitá, špaček holohlavý, kardinál rudokápovitý, tinama tataupa


Druhy, které chová Zoo Praha jako jediná zoo v Evropě
loríček zlatouchý, holub černobronzový, kystráček indonéský, holub šedobřichý

Zoo Praha v rámci oslav svých „narozenin“ slavnostně otevřela dlouho očekávaný Rákosův pavilon, a to za účasti řady významných hostů. Zleva: herec Hynek Čermák, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, baletní mistr Jiří Bubeníček, herečka Klára Trojanová, manželka mecenáše Stanislava Rákose Ludmila Rákosová a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Zoo Praha v rámci oslav svých „narozenin“ slavnostně otevřela dlouho očekávaný Rákosův pavilon, a to za účasti řady významných hostů. Zleva: herec Hynek Čermák, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, baletní mistr Jiří Bubeníček, herečka Klára Trojanová, manželka mecenáše Stanislava Rákose Ludmila Rákosová a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Herec Hynek Čermák v Rákosově pavilonu obdivoval nejen to, jak je pavilon vymyšlený a postavený, ale také aru hyacintového, který má podle něj peří v barvě očí jeho ženy. Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Herec Hynek Čermák v Rákosově pavilonu obdivoval nejen to, jak je pavilon vymyšlený a postavený, ale také aru hyacintového, který má podle něj peří v barvě očí jeho ženy. Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

 

Šťastná trinástka

pátek, 27. září 2019 09:46

ZOO Košice

V košickej Zoologickej záhrade sa v tomto roku vyliahlo už trinásť mláďat nandu pampového (Rhea americana). Prvé mláďa sa vyliahlo v polovici júla a zatiaľ posledné pred týždňom.

Prvé jedince nandu pampového prišli do Košíc v roku 1989 zo ZOO Bratislava. Oba však uhynuli o tri roky neskôr. Chov tohto nelietavého vtáka sme obnovili v roku 2004, keď sme zo ZOO Olomouc priviezli dva samce a dve samice. Súčasná skupina, teda rodičia mláďat, pozostáva z dvoch samcov a dvoch samíc. Samce do Košíc prišli v roku 2017 zo ZOO Spišská Nová Ves, samice v rokoch 2012 a 2014 zo ZOO Bratislava.

Nandu pampový je najväčším vtákom Južnej Ameriky. Obýva trávnaté oblasti Argentíny, Bolívie, Brazílie, Paraguaja a Uruguaja. Rovnako ako iní zástupcovia skupiny bežcov – pštrosy a emu – má zaujímavý spôsob rozmnožovania. Samice po znesení vajec hniezdo opúšťajú a starostlivosť preberá samec. Po vyliahnutí sa ďalších šesť mesiacov stará o mláďatá. Nandu pampový patrí k ohrozeným druhom a jeho populácia v prírode naďalej rýchlo klesá. Na vine je hlavne lov a ničenie biotopu, ktorý obyvatelia menia na poľnohospodárske plochy.

nandu5jpg.JPG

 

nandu6jpg.JPG

 

nandu7jpg.JPG

 


<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 6 z 73